Základním předpisem upravujícím problematiku střetu zájmů je skutečně zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů.

Tento zákon mimo jiné upravuje omezení některých činností veřejných funkcionářů a neslučitelnost výkonu funkce veřejného funkcionáře s jinými funkcemi.

Veřejným funkcionářem se rozumí také poslanec a člen vlády, což odpovídá současné, respektive předpokládané budoucí situaci Andreje Babiše. Podle ustanovení § 4 zákona nesmí člen vlády (nevztahuje se však na poslance):

a) podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost, b) být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nebo c) být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář.

Tato omezení se nevztahují na správu vlastního majetku. Veřejní funkcionáři jsou povinni uvedené činnosti ukončit bez zbytečného odkladu poté, co začali vykonávat svou funkci, nejpozději však do 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce. Není-li k ukončení činnosti z důvodů nezávislých na vůli veřejného funkcionáře možné dodržet lhůtu uvedenou v předchozí větě, veřejný funkcionář o této skutečnosti v dané lhůtě písemně informuje evidenční orgán a provede současně všechna potřebná opatření směřující k ukončení činnosti.

Podle obchodního rejstříku je Andrej Babiš např. předsedou představenstva (statutárního orgánu) a zároveň jediným akcionářem akciové společnosti AGROFERT.

Pokud by se tedy A. Babiš stal členem vlády, požadavkem zákona je, aby opustil v zákoně uvedené orgány právnických osob. Diskutabilnějším již může být, kudy vede hranice mezi podnikáním, které zákon o střetu zájmů neumožňuje, a správou vlastního majetku, kterou zákon povoluje.

Na základě rozboru předmětného zákona hodnotíme výrok Jiřího Rusnoka jako pravdivý.

Rámec (.pdf) politiky pro klima a energetiku do roku 2030 skutečně nijak nebrání využívání jaderné energie. Hovoří o zvýšení poměru energie z obnovitelných zdrojů, s konkrétními cíli pro jednotlivé státy. Cílový podíl obnovitelných zdrojů v rámci celé EU je však stanoven na 20 %. Státy mají navíc velkou volnost ve způsobu, jakým stanoveného procenta dosáhnou. Jaderná energie není v celém dokumentu nijak vyloučena, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Zajistit zaměstnání pro vězně, je skutečně velkým problémem. Hlavním nedostatkem je, že věznice nedokáží zajisti kvalifikované pracovníky, proto mohou z větší části nabízet pouze nekvalifikované zaměstnance, o které není takový zájem.

Problémem je také fakt, že z důvodu bezpečnosti nemohou být všichni odsouzení zaměstnávání mimo věznice. Určitá část musí být zaměstnávána uvnitř areálu věznice, což zvyšuje náklady a omezuje spektrum nabízených služeb.

Jiří Pospíšil jako bývalý ministr spravedlnosti 28. června 2008 otevřel ve věznici Oráčov na Rakovnicku první výrobní zónu svého druhu v České republice, která ve své době obsahovala jednu výrobní halu.

Zaměstnanost vězňů v České republice byla k říjnu 2013 68,72%.

Informace o výrobních areálech uvnitř německých věznic se nám nepodařilo dohledat. Pravdou ovšem je, že v německých věznicích je dnes moderní a účinně organizovaná výroba, kde vězni plní stále složitější úkoly a o jejich práci je zde zájem ze strany věznic, vězňů i zaměstnavatelů.

Článek, o kterém se zmiňuje Zdeněk Žák (tištěné Lidové noviny ze dne 23. ledna: "Ministr Žák zpackal tendr na registr aut"), vyčerpávajícím způsobem popisuje, proč redaktoři Lidových novin považují jím vypsaný tendr na registr smluv za "zpackaný" – jejich tvrzení jsou opřená i o externí právní analýzy. Dále jsou v článku explicitně uvedeny důvody, proč se dle jejich názoru dopustil Zdeněk Žák a jeho ministerstvo pochybení.

V článku jsou kritizovány celkem dva tendry Ministerstva dopravy, a to konkrétně na poskytovatele centrálního registru vozidel a na infrastrukturu k dopravně-správním agendám.

Ukažme si několik příkladů, kdy je v článku jasně uvedeno, v čem vidí redaktoři Lidových novin problém:

1) Právní rozbor těchto podmínek (v zadaných tendrech, pozn.Demagog.CZ), který zadaly LN, dospěl k závěru, že porušují zásady zákona o veřejných zakázkách, především diskriminují uchazeče. Některé parametry dokonce všechny uchazeče s výjimkou současných dodavatelů těchto služeb.

2) "LN požádaly právníka, který má zkušenosti s vypisováním veřejných zakázek, aby provedl rozbor obou zadávacích řízení. „Obě řízení výrazně porušují základní zásady zákona o veřejných zakázkách, a sice zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zadavatel navíc v mnohém porušil své zákonné povinnosti. Předmětná zadávací řízení jsou proto nepřípustná a především nezákonná,“ je přesvědčen právník, který si s ohledem na citlivost zakázky nepřál zveřejnit svou identitu, s tím, že mnohá ustanovení nahrávají současným provozovatelům registru."

3) Bez výhrad nejsou ani hodnoticí kritéria.V zadávací dokumentaci je stanoveno, že čtyřicet procent bodů získá zájemce za nabídnuté člověkodni. Jenže nikde už není definováno, jaký objem práce odpovídá jednomu „člověkodni“ (práce jednoho člověka za pracovní den). V efektivitě firem přitom může být podstatný rozdíl. Ministerstvo nastavenými podmínkami preferuje hlavně hodně lidí. „Nebudou muset umět číst a psát. Hlavně když budou levní,“ říká právník.

Rozhlas.cz shrnuje: „resort obrany si původně od Aera Vodochody koupil 72 strojů za více než 50 miliard korun.“ Jeden letoun tedy za přibližně 700 milionů. Nyní dojednávaný prodej se týká 28 bitevníků, jejichž cena (zdroj - Ministerstvo obrany ČR) má být „od 434 do 516 milionů korun podle jejich technického stavu.“ Hodnota jednoho stroje tedy vychází na 15,5 až 18,4 milionů Kč.

NákupProdejPočet letounů

7228Celková cena (v Kč)

> 50 mld.

434–516 mil.

Cena za jeden letoun (v Kč)

cca 700 mil.

15,5–18,4 mil.

Prodejní cena je tudíž zhruba 38 až 45násobně nižší, než byla cena nákupní. Výrok je tedy pravdivý.

Výrok Jiřího Rusnoka hodnotíme jako pravdivý na základě dohledných informací o jednání vlády ve věci nákupu budovy pro ředitelství úřadu práce.

Vláda ČR se zabývala návrhem tzv. „Nákup administrativního objektu Dobrovského č. p. 25, Praha 7 pro Úřad práce ČR“vícekrát.

Poprvé měla vláda projednávat návrh předložený ministrem práce a sociálních věcí (strana 2, pdf.) 9. října 2013, avšak schůze byla neproběhla, jak je patrné z webu vláda.cz. Web totiž v archivu usnesení popisuje pouze program jednání a nikoli přijatá usnesení, jak je obvyklé.

Poté bylo na dalších schůzích jednání přerušeno (16. října, bod č. 23 a 30. října, bod č. 14).

6. listopadu letošního roku vláda návrh nakonec schválila. Podle závěrečné tiskové zprávy MPSV byly vypracovány čtyři znalecké posudky, které měly určit hodnotu budovy a dle nich je nákup za tuto sumu výhodný.

Nepodařilo se nám dohledat speciální jednání ve smyslu samostatného mimořádného jednání vlády. K tomu nicméně dochází pouze zřídka a je pravděpodobné, že premiér Rusnok mínil to, že se vláda pod jeho vedením k tomuto bodu opakovaně vracela na několika po sobě jdoucích jednáních.

Výrok hodnotíme jako zavádějící vzhledem k opravnému komentáři mluvčí Finanční správy ČR.

Informaci o odpuštěných daních udal v Parlamentnich listech tehdejší místopředseda Věcí veřejných Tomáš Jarolím. Ten konstatuje, že:

„Na základě komunikace s ministerstvem financí a po zaplacení částky 22.750,- Kč jsem obdržel oficiální informaci, že od 4. 6. 2006 do 31. 8. 2011(tedy v drtivé části za působení ministra financí M. Kalouska) bylo odpuštěno na daních, clech, poplatcích a odvodech a souvisejících příslušenstvích částka 40.544.000.000,-Kč.“

V reakci na tento článek mluvčí Generálního finančního ředitelství uvádí:

„Zveřejněná informace o prominutých daních, clech, poplatcích, odvodech a souvisejících příslušenství je rovněž bez bližšího vysvětlení zavádějící. Z částky 40,544 mld. Kč představuje prominutí daní a jeho příslušenství částku 10,8 mld. Kč. Zbytek jsou prominuté odvody a penále za méně závažná administrativní pochybení při použití dotací.“

Částka uvedená poslancem Babišem tak obsahuje nejen prominuté daně a poplatky, ale také další položky. Proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Na základě informací ze stránek Evropského parlamentu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Oldřich Vlasák je členem Výboru pro regionální rozvoj do jehož gesce patří záležitosti e) vztahů s Výborem regionů, organizacemi pro meziregionální spolupráci a s orgány místní a regionální samosprávy.

To, do jaké míry (např. v komparaci s jinými kolegy) europoslanec prosazuje zkušenosti a názory zastupitelů, starostů a hejtmanův v Bruselu, zhodnotit neumíme. Můžeme však konstatovat, že na půdě parlamentu vyvíjí činnost, která se věnuje regionální problematice. Jako příklady uvádíme například jeho vystoupení v rozpravě z 20. listopadu 2013 nebo 19. listopadu 2013 a zprávu o regionální politice jako součásti širších systémů státní podpory.

V návrhu volebního systému Karla Janečka se konkrétně píše: " Každý volič disponuje dvěma plusovými hlasy. Buď zvolí politickou stranu jako celek, což znamená, že oba její kandidáti získají po jednom hlase, nebo své hlasy přidělí dvěma kandidátům z odlišných kandidátních listin. Volič má také jeden minusový hlas, který udělí kandidátovi z kterékoliv kandidátky, kterého v poslanecké sněmovně nechce. Všechny hlasy mají stejnou váhu, tudížza každý plusový hlas se kandidátovi jeden bod přičte a za každý minusový jeden bod odečte." Na svém webu pak Janeček také ještě uvádí, že změnou projde také počet volebních obvodů, kdy ze současných 14 se jejich počet zvýší na 81.

Na základě informací z České televize hodnotíme výrok Petra Macha jako pravdivý, přestože v některých krajích navyšuje volební potenciál o půl procenta (uvádí 5% asi v polovině krajů, přičemž 5% je pouze ve dvou krajích, v dalších dvou krajích pak 4,5%).

V Praze a Libereckém kraji dosahují Svobodní 5%. V Ústeckém kraji a na Karlovarsku 4,5%. V dalších třech krajích (v Moravskoslezském, Jihočeském a na Pardubicku) dosáhli Svobodní 4%. V polovině krajů se tedy Strana svobodných občanů pohybuje v rozmezí 4-5%.

Kraj

Volební potenciál

Praha

5%

Liberecký kraj

5%

Ústecký kraj

4,5%

Karlovarský kraj

4,5%

Moravskoslezský kraj

4%

Jihočeský kraj

4%

Pardubický kraj

4%