Andrej Babiš tuto myšlenku skutečně publikoval dne 27. 3. 2014 v názorové rubrice na straně 9 Lidových novin. Doslova říká: „Kromě toho budu usilovat také o zapojení dalších volných zdrojů státu, které, přestože se jedná o veřejné prostředky, stojí v současnosti zcela mimo centrální systém řízení likvidity. To se týká naprosté většiny peněžních prostředků státních příspěvkových organizací, veřejných výzkumných institucí a veřejných vysokých škol, veřejných zdravotních pojišťoven, státních podniků, ale i obchodních společností zcela ovládaných státem nebo veřejnoprávních institucí".

Kromě toho se také omluvil za svá vyjádření vůči serveru Echo.cz, a to opět prostřednictvím novin – Mladé fronty Dnes.

Popření těchto informací tedy hodnotíme jako nepravdu.

Pro přesnost dodáváme, že články publikované v deníku Právo jsou Nechci propást příležitost zabránit vysávání zdravotnictví (vydáno 20. 3. 2014, publicistika, strana 6) a Ceny léků ze zkumavek a křivulí (vydáno 25. 3. 2014, trhy a ekonomika, strana 14).

Návrh novely Davida Ratha má zajistit čtyři bezplatné sprchy týdně pro osobu ve výkonu vazby, pro osobu ve výkonu trestu odnětí svobody je jich 5, takže je výrok nepravdivý.

David Rath ve svém návrhu (.pdf, str. 4) uvádí k péči o zdraví a hygieně ve výkonu vazby: "K udržení zdraví a hygieny věznice zajistí sprchování teplou vodou minimálně čtyřikrát týdně, jedenkrát vždy ve dnech pracovního volna nebo klidu. Na žádost obviněného probíhá sprchování teplou vodou denně, přičemž si obviněný každé další sprchování nad počet čtyřikrát týdně hradí."

Čtyři bezplatné sprchy týdně se týkají osob ve výkonu vazby. Osoby ve výkonu trestu odnětí svobody mají dle návrhu (str. 9) právo na pět bezplatných sprch za týden.

Andrej Babiš se takto vyjádřil na online chatu iDnes.cz 8. 10. 2013.

Na základě dohledaných dat hodnotíme výrok jako nepravdivý, protože Rakousko zavedlo biopaliva dříve než Česká republika.

Andrej Babiš podle všeho naráží na projekt podpory bioetanolu z roku 1996 vlády V. Klause. Návrh projektu připravilo Ministerstvo zemědělství, které tehdy vedl J. Lux. V ČR ale již od roku 1992 probíhala podpora produkce MEŘO – metylesteru řepkového oleje, což je také typ biopaliva, a tento návrh se tedy nedá označit za první.

Podle veřejně dostupných informací je navíc skutečným průkopníkem v oblasti biopaliv v Evropě Rakousko. V zemi vznikla první továrna na produkci biopaliva již v roce 1985. Legislativní standardy pro využívání těchto paliv zavedla země (pdf., s. 797) v roce 1991. V následujícím roce byly podobné standardy přijaty ve Francii a v roce 1994 také v Německu.

Náklady na olympiádu jsou skutečně kritizovány ruskými opozičními aktivisty, mezi nejvýraznější patří známý Putinův kritik Alexej Navalnyj, který spustil web mapující náklady na olympiádu a také to, kdo z ní má profitovat. Podle tohoto webu dosáhly náklady na pořádání olympijských her v Soči již 45,8 miliard dolarů, zatímco Vladimir Putin uvádí 6 a půl miliardy, jednu sedminu této částky. Při porovnání jednotlivých nákladů s cenami v zahraničí pak hovoří až o dvojnásobném předražení.

Česká televize pak cituje dalšího Putinova oponenta Borise Němcova, podle kterého se zpronevěřilo až 60 % těchto výdajů.

Korupci kritizoval i člen mezinárodního olympijského výboru Gian Franco Kasper, podle kterého byla rozkradena asi třetina výdajů.

O problémech novinářů pak informovala České televize s odkazem na reportáže mezinárodních organizací Human Rights Watch a CPJ (Komise na ochranu novinářů). HRW také již dříve popsala případy novinářů a aktivistů, kteří se v posledních letech dostali do problémů kvůli kritice přípravy olympiády, kdy poukazovali na korupci či enviromentální aspekty výstavby sportovišť.

Výrok Jana Mládka je hodnocen jako nepravdivý, neboť americký Kongres prezidenta Obamu nezmocnil rozšiřovat Magnitského zákon a podobné ustanovení se ani nenachází v textu daného zákona. Je však pravdou, že Magnitského zákon obsahuje další omezení kromě zamezení přístupu do USA – tím je znemožněno používání amerického bankovního systému.

Tzv. Magnitského zákon zapovídá ruským činitelům, kteří se podílejí na porušování lidských práv, vstup do USA. Také jim znemožňuje používat americký bankovní systém. Zákon je především namířen proti těm, kdo se podíleli na mučení a smrti Sergeje Magnitského. V textu zákona se uvádí (ang., Sec. 404a), že v případě, kdy bude prezident chtít seznam osob rozšířit, musí příslušný seznam dodat kongresním komisím nejméně 120 dní před požadovaným zápisem osob do seznamu.

Minulý rok se v USA ozývaly hlasy požadující rozšíření (ang.) Magnitského zákona. Obamova administrativa k tomu však nakonec nepřistoupila a rozšiřující seznam se tak ani nedostal ke schválení Kongresu.

Barack Obama nakonec uvalil (ang.) sankce ve formě zmrazení víz a finančních postihů na ruské představitele po vojenské intervenci na Krym. K dalším sankcím USA přistoupily po zveřejnění výsledků referenda o připojení k Rusku. Tyto sankce však nesouvisí s Magnitského zákonem.

Pokud dojde k rozpuštění Poslanecké sněmovny podle čl. 35 Ústavy České republiky, není zde těleso, které by mohlo vyslovit důvěru nové vládě, jelikož vláda je podle čl. 68 odst. 1 Ústavy odpovědná Poslanecké sněmovně, která ji vyslovuje důvěru, případně nedůvěru. Tímto tělesem podle Ústavy nemůže být Senát, jelikož jemu přísluší v případě rozpuštění Sněmovny podle čl. 33 odst. 1 přijímání zákonných opatření pouze ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona. Například vyslovení důvěry nové vládě tyto podmínky nesplňuje, v první řadě vyslovení důvěry nevyžaduje přijetí zákona. Zákonodárná moc tak v době rozpuštění Poslanecké sněmovny nemůže nikterak zasahovat do ustavování vlády.

Prezident republiky dle čl. 62 písm d) Ústavy pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády. Tím však nejsou omezeny další pravomoci, které prezident vůči vládě a jejímu ustavování má. Ačkoliv je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, není prezident podle litery Ústavy omezen ve své pravomoci podle čl. 62 písm. a), tj. jmenovat předsedu a další členy vlády. Prezident by tak v tomto mezidobí například mohl na základě své vůle nahradit jednu úřednickou vládu jinou úřednickou vládou. Tento postup by s sebou pochopitelně nesl jisté praktické i teoretické obtíže, vláda především musí podle čl. 68 odst. 3 do třiceti dnů po svém jmenování předstoupit před Sněmovnu a požádat ji o důvěru, není však podle našeho názoru v přímém rozporu s žádným z ustanovení ústavního pořádku. Vláda v demisi tedy nemusí nutně vládnout až do doby, než se ustanoví nová Poslanecká sněmovna.

Na základě analýzy Ústavy České republiky hodnotíme výrok prezidenta republiky Zemana jako nepravdivý.

Výrok předsedy Úsvitu je hodnocen jako nepravdivý, jelikož ČSSD tento slib v programu neměla – Okamura ji zaměňuje za KSČM.

Zmíněný návrh byl projednáván v Poslanecké sněmovně 18. března. Šlo o návrh poslanců KSČM na vydání ústavního zákona o referendu o zrušení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

Tento návrh byl zamítnut v prvním čtení. Proti zamítnutí (tedy v logice výroku Okamury "pro referendum") hlasovalo celkem 56 poslanců a poslankyň. Z toho šlo o 32 členů klubu KSČM, 11 poslanců hnutí Úsvit a také 13 poslanců ČSSD.

Co se týká části, kde Okamura mluví o "klíčovém bodu programu ČSSD", není pravdou, že by sociální demokraté před volbami slibovali referendum o církevních restitucích. Volební program strany obsahuje stran církevních restitucí následující formulace:

" Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí tak, aby náhrada byla přiměřená a skutečně spravedlivá. Nepřipustíme vydávání majetku, který církve v únoru 1948 již nevlastnily. Zvážíme možnost daňových asignací, jež by v budoucnu mohly být využity i pro financování církví." a "Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí. "

Referendum o církevních restitucích slibovala ve svém volebním programu KSČM. V části III.BUDOUCNOST MLÁDÍ, JISTOTY STÁŘÍ strana uvádí: " Prosazení referenda o dalším osudu zákona o tzv. církevních restitucích a urychlené zrušení příspěvku státu na činnost církví".

Výrok hodnotíme na základě veřejných vyjádření zmíněných policejních představitelů. V námi dohledaných vyjádřeních Langrova slova nepotvrzují.

Plk. Komárek, vedoucí Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) poskytl po vzniku policejního schizmatu rozhovor pro IHNED. Ministr Pecina podle něj usiloval o to, aby Komárek spolupracoval s jistým policistou (Komárek jméno neuvedl), či jej dokonce ustanovil svým náměstkem. Podle vyjádření ministra šlo o pplk. Jindřicha Láta, kterého Pecina předtím prosadil do nové pracovní skupiny Progres. Náměstek policejního prezidenta Kučera pak tento tlak na personální změny potvrdil v rozhovoru pro Lidovky (Demagog.cz má k dispozici plné znění rozhovoru).

Pecina měl poté po policejním prezidentu Červíčkovi požadovat (dle Lidovek) odvolání samotného plk. Komárka a dalších vedoucích policistů. Červíček pak po jmenování druhého policejního prezidenta dle svých slov "nabyl dojmu, že vůbec v tuto chvíli nejde o to, aby byl naplněn zákon" a zmínil ministrovy požadavky na personální výměny.

Langerem uvedení policisté tedy uvedli, že Pecina vyvíjel tlak na personální změny v policii. Langerův výrok je však nepravdivý, neboť nikdo z oněch tří nemluví o "jednoduchém vydírání", při kterém by jim Pecina hrozil odvoláním.

Nejblíže takovému výroku byl gen. Červíček, i ten však pouze naznačil, že nesplněné požadavky ministra stály za jmenováním nového policejního prezidenta. Plk. Komárek pak ještě 7. prosince na přímý dotaz Aktuálně.cz řekl, že nemá žádný podklad pro tvrzení, že za tlakem na jeho odvolání stály nesplněné požadavky ministra. Náměstek Kučera pak pouze zmínil (v rozhovoru citovaném výše), že na Komárka neslyšel "jedinou konstruktivní výtku".

Členové koncernu AGROFERT čerpají nenárokové evropské dotace poměrně zhusta a úspěšně.

Například Kostelecké uzeniny a.s. již uskutečnily Rozvojový projekt pro zaměstnance, společnosti Mafra, a. s., podobný projekt stále běží. Vícero dotací pak získala například společnost Deza a. s., některé z nich k dnešnímu dni stále běží.

Proto nelze říct, že to, co Agrofert čerpá, jsou jen nárokové dotace do zemědělství a výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Vláda skutečně podporuje možnou výstavbu areálu Amazon v České republice a podnikla také kroky k vytvoření podmínek umožňujících souhlas samospráv s výstavbou areálů. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Amazon by chtěl postavit distribuční sklad v Dobrovízi nedaleko Letiště Václava Havla a velký distribuční areál v Brně na Černovické terase. Vláda se zavázala poskytnout garanci na dálniční přivaděč z dálnice D1 k brněnskému areálu. Premiér Bohuslav Sobotka se také setkal s brněnským primátorem Romanem Onderkou a vyjádřil projektu Amazon svou podporu. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek se zase účastnil veřejného jednání s občany Dobrovíze.

Zastupitelé Dobrovíze výstavbu nakonec schválili, v Brně naopak zastupitelstvo projekt zamítlo, jednání však dál pokračují a ve hře jsou také jiné lokality.

V obou lokalitách jsou také projekty Amazonu terčem kritiky občanských sdružení.