Tzv. zelená nafta (vracení části spotřební daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu) bude od roku 2014 úplně zrušena. Z kontextu diskuze vyplývá, že Marian Jurečka hovoří o principiálním problému tkvícím ve výběru spotřební daně na pohonné hmoty pro zemědělskou techniku, která podle něho v 80 % případů silniční komunikace vůbec nevyužívá, a proto by měla být dle jeho názoru zelená nafta v určité míře zachována i nadále. Souhrnná zpráva či studie, ze které by byl jasně patrný onen procentuální podíl užívání agrární techniky na silnicích a dálnicích však k dispozici není.

Výrok Mariana Jurečky hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme podle informací z médií Lidovky.cz, iDnes.cz, Novinky.cz a Týden.cz jako pravdivý. Michal Hašek na tiskové konferenci 6. srpna 2013 ČSSD požadoval omluvu Jiřího Rusnoka za jeho výrok o "hvězdě pěchotě" v MF Dnes.

Rusnok tehdy uvedl: " No ano, sestavil jsem vládu za deset dnů. Jsem zvědavý, až bude Bohuslav Sobotka sestavovat vládu, co sestaví za hvězdnou pěchotu a za kolik dní. "

Jiří Rusnok se za daný výrok skutečně omluvil ještě daný den na jednaní poslaneckého klubu ČSSD.

Výrok hodnotíme na základě dat z webu Eurostat jako pravdivý.

2009

20102011

2012

2013

% HDP

-4.5

2.5

1.9

-1.3

-0.4

Tabulka uvádí procentní změnu růstu HDP vůči procházejícímu roku. Největším propadem z hlediska tohoto ukazatele prošla česká ekonomika v roce 2009,

následně ekonomika mírně rostla. Rok 2012 přinesl pokles ve výši 1,3 %. Data pro rok 2013 jsou zatím odhadem.

Přikládáme interaktivní graf z webu Idnes, který mapuje růst HDP po kvartálech.

Jan Fischer hovořil o návrhu změn daňových zákonů, který byl předložen 24.dubna 2013 Poslanecké sněmovně. Tento návrh zahrnoval zákon o dani z nabytí nemovitostí, kterou měl nově platit kupující místo prodávajícího.

8. srpna proběhlo třetí čtení a tento návrh zákona byl v PS schválen (usnesení č. 1741). Zákon byl doručen do Senátu 21.srpna (tedy druhý den po rozpuštění Poslanecké sněmovny). Senát tento návrh 12. září zamítnul a Sněmovna, která byla rozpuštěna nemůže rozhodnutí změnit.

(Pozn.)

Jan Kudrna v souvislosti s rozpuštěním Sněmovny uvádí: „V případě rozpuštění Poslanecké sněmovny nic nebrání tomu, aby jí schválené zákony schválil také Senát a podepsal prezident republiky. Pokud kterýkoliv z uvedených orgánů vysloví své veto, potom takový návrh zákona skončil. Podle § 121 odst. 1 jednacího řádu Poslanecké sněmovny jsou takové návrhy nově zvolenou komorou neprojednatelné. Nicméně v případě nutnosti může vláda v době rozpuštění navrhnout Senátu schválit zákonné opatření“.

Na základě námi nalezených informací hodnotíme výrok Jana Fischera jako pravdivý.

Nepodařilo se nám bohužel vyhledat popisované podrobnosti o elektronizaci dánské státní správy.

Podle žebříčků zavádění E-Governmentu (elektronické státní správy) je Dánsko na první příčce v rámci Evropy a na druhé celosvětově. Pro zajímavost, první je Jižní Korea, Česká republika figuruje na 46. místě.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě mediálních zdrojů.

Oscar Lafontain skutečně byl německým ministrem financí, a to mezi lety 1998 až 1999, tedy v době, kdy bylo zavedena společná evropská měna (k 1. 1. 1999).

V květnu tohoto roku Lafontaine na adresu eura uvedl to, o čem hovoří Velebný. Upozornil na to, že problémoví členové eurozóny nemají možnost devalvovat své měny, což by jim mohlo pomoci vyrovnat se s ekonomickou krizí. Kvůli nemožnosti praktikovat takovou monetární politiku v zemích eurozóny rovněž navrhuje navrácení se k systému domácích měn. Informoval o tom např. server Aktuálně nebo Britské listy.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť NKÚ v tomto konkrétním případě upozorňovalo na jiné nesrovnalosti, než které uvádí Jaroslav Zavadil ve svém výroku.

Nejvyšší kontrolní úřad už dvakrát prověřoval smlouvy, na jejichž základě byl vybrán dodavatel systému, společnost IBM. V roce 2009 zjistil „porušení některých ustanovení zákona o veřejných zakázkách, o rozpočtových pravidlech a o účetnictví.“

Letos proběhla další důkladná kontrola nákladů spojených s budováním státní pokladny. NKÚ upozorňuje na nesrovnalosti projektu: „záměr vytvořit Státní pokladnu schválila vláda v únoru 2005. Počítala s tím, že celý systém začne pracovat v roce 2010 a jeho pořízení nebude stát víc než 2,4 miliardy korun. Termín komplexního uvedení do provozu se postupně – prostřednictvím několika dodatků ke smlouvě – posunul o tři a půl roku na 1. 7. 2013. Dvojnásobně narostly i plánované výdaje na vybudování Státní pokladny – z 2,4 na 4,8 miliardy korun, a to mimo jiné kvůli zahrnutí nákladů na provoz a údržbu systému.“

Obě tyto kontroly se zaměřovaly na finanční a právní stránku věci a neobjevilo se v nich podezření na bezpečnostní rizika.

Důkazem, že euroskeptické nálady v Německu pozvolna sílí, je volební výsledek (něm.) euroskeptické strany Alternative für Deutschland (AfD) v nynějších parlamentních volbách. AfD byla založena teprve na začátku roku 2013 (něm.) a ve volbách získala 4,7 % hlasů. Jedná se o úspěch, neboť strana v těchto volbách získala skoro stejný počet hlasů jako zavedená strana Freie Demokratische Partei, která byla v poslední vládě dokonce koaličním partnerem. AfD není proti vystoupení Německa z Evropské unie, ale požaduje (něm.) vytvoření menší a stabilnější měnové unie nebo návrat k národním měnám.

Na základě volebního výsledku této strany můžeme říci, že v německé společnosti jsou euroskeptické nálady zastoupeny.

Euroskeptické nálady začaly v Nizozemsku sílit s propuknutím (ang.) ekonomické krize. Euroskepticismus v Nizozemsku zastupuje především Strana pro svobodu (ang.) Geerta Wilderse. Tato strana zaznamenala volební úspěch (ang.) v roce 2010, kdy získala 15,4 % hlasů, o 9,5 % hlasů více než v předešlých parlamentních volbách. V posledních parlamentních volbách, které se konaly v roce 2012, však tato strana získala jen 10,1 %. Nicméně, podle průzkumu veřejného mínění Gallupu (ang.) z června 2013, by 39 % Holanďanů hlasovalo pro vystoupení z EU.

I v případě Nizozemska tedy můžeme říct, že v zemi jsou euroskeptické nálady přítomny.

Výrok Tomáše Chalupy hodnotíme jako neověřitelný, jelikož stanovisko Katedry životního prostřední Právnické fakulty Univerzity Karlovy není veřejně přístupné.

Na základě studie (.pdf) Českého statistického úřadu, která se v roce 2012 zabývala obchodováním České republiky s Německem, lze dovodit i provázanost naší ekonomiky s ostatními zeměmi eurozóny (Evropské měnové unie).

Jak vyplývá z čísel zveřejněných v této analýze (.pdf, str.9) tvoří vývoz do Německa, Francie, Slovenska, Rakouska a Itálie (všechny zmiňované státy patří do eurozóny) 56 % celkového exportu České republiky.

Dá se tedy s jistotou říct, že jsme na země EMU strategicky navázáni.