Na základě informací z webu Poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.

Skupina poslanců ČSSD skutečně předložila 8. září 2011 Návrh zákona o přiznání k registrovanému majetku a o změně zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Tento návrh zákona byl také následně v rámci prvního čtení zamítnut.

Sociální demokraté před schválením přímé volby prezidenta navrhovali několik úprav prezidentských pravomocí. První z nich bylo omezení prezidenta jmenovat samostatně členy bankovní rady ČNB (k tomu by dle návrhu ČSSD potřeboval souhlas senátu či premiéra). Dále zavedení šestiletého funkčního období a synchronizace voleb s volbami senátními. Další dva návrhy se pak týkaly omezení jeho práva na abolici, tj. pravomoc zasahovat do trestního řízení, zastavit ho a udělit milost, a dále zavedení imunity prezidenta pouze po dobu vykonávání jeho pětiletého mandátu. Nakonec ČSSD dokázala do zákona prosadit pouze dva posledně zmiňované pozměňovací návrhy.

Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme jako pravdivý.

Vývoj švédské ekonomiky přehledně komentuje článek České televize.

Deník The Economist se pak nechal slyšet takto: „Na rozdíl od starého modelu sociálního státu, v němž lidé platili vysoké daně a dostávali na oplátku velké množství sociálních služeb a objemné transfery, nový model, obecně řečeno, zachovává většinu služeb, ale přitom snižuje daně a osekává transfery. " (zdroj: Sweden: The New Model)

Samotná žádost (.pdf) o svolání mimořádné schůze byla podána jménem poslaneckých klubů ČSSD, TOP 09, KSČM a VV, v příloze jsou pak podpisy jednotlivých členů těchto klubů.

Ještě ve čtvrtek ráno ale Bohuslav Sobotka hovořil pouze o dohodě ČSSD, TOP 09 a KSČM, stejně se vyjadřoval předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik s tím, že se „případně připojí i Věci Veřejné“. I bez účasti VV však kluby ČSSD, TOP 09 a KSČM skutečně disponují 122 poslanci.

Jak navíc informoval server ihned.cz, „pod návrh na rozpuštění sněmovny se podepsali všichni poslanci ČSSD, TOP 09 a KSČM. Naopak klub Věcí veřejných není jednotný. Z 11 poslanců připojili podpis jen čtyři z nich.“ K tomu se vyjádřil na svém webu Vít Bárta, který tvrdí, že žádost pouze nestihl podepsat z časových důvodů.

Výrok Bohuslava Sobotky tedy hodnotíme na základě výše uvedeného jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť Afghánistán a Mongolsko jsou MZV vytipovány jakožto prioritní země v oblasti rozvojové spolupráce, nikoliv jakožto potenciální investoři.

Čína, Rusko, Brazílie a Indie jsou pak MPO označeny také za prioritní partnery ČR, ale v oblasti exportu. Jedná se tedy o jiné oblasti spolupráce, a proto nelze říci, že by se v rámci těchto zemí koncepce MPO a MZV rozcházely, respektive, že by se jednotlivá ministerstva nedokázala shodnout, jak uvádí Bernardová v další části rozhovoru.

Pravdou je, že MPO vypracovalo Exportní strategii České republiky pro rok 2012-2020(.pdf), v rámci níž pro Českou republiku definovalo prioritní exportní krajiny do kterých spadá Čína, Rusko Indie i Brazílie, lze tedy říci, že se jedná o prioritní partnerské země v oblasti exportní strategie ČR, ale nikoliv o potenciální investory.

MZV potom v rámci koncepce zahraniční politiky České republiky(.pdf) sice opět zmínilo Mongolsko a Afghánistán (a Etiopii o které Bernardová mluví v další části rozhovoru) jakožto prioritní země, ale v oblastirozvojové spolupráce:"V návaznosti na schválenou koncepci rozvojové spolupráce se bude ČRv období 2010 – 2017 soustřeďovat především na pět prioritních zemís plánem spolupráce (tzv. programových zemí), kterými jsou Afghánistán,Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko, Mongolsko."

Tento výrok, v němž Tomáš Chalupa hovoří o energetickém využití komunálních odpadů, je pravdivý na základě publikace Ministerstva životního prostředí.

Poslední dostupná Zpráva o životním prostředí ČR v roce 2011 (.pdf, str. 126) informuje o strukurálním nakládání s komunálními odpady vztažené k celkové produkci komunálních odpadů. Míra energetického využití komunálních odpadů za rok 2011 činila 10,8 %.

Při hodnocení výroku jsme se zaměřili na zatím poslední sněmovní volby v roce 2010. Tehdy představila ODS svůj programový dokument Vize 2020, která obsahovala poměrně rozsáhlou sekci „Česká republika v Evropě a ve světě“, tři strany věnované zahraničním vztahům, především pak EU, najdeme i v samotném volebním programu. Také ČSSD věnovala zahraniční politice jednu ze svých Oranžových knih.

Je však pravdou, že kampani dominovala úplně jiná témata, především vnitropolitická, ekonomická (vládní škrty, „strašení Řeckem“), velkým tématem se stal boj proti korupci. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

V prezidentské volbě integrace byla jednou z otázek rezonujících v kampani, ilustrovat to můžeme například na 11 otázkách pro 11 kandidátů, které kandidáti zodpovídali pro ČT.

Pro hodnocení výroku o hospodářském výkonu ČR používáme údaje o růstu HDP vybraných evropských zemí ze stránek Eurostatu, kde jsou kromě zemí Evropské unie zapojeny i některé kandidátské země (Turecko, Makedonie, Černá hora, Island) a z evropských zemí i Norsko a Švýcarsko. Chorvatsko se členským státem EU stane zítřejším dnem (1. července 2013).

Je otázkou, co Jiří Rusnok rozumí pod označením "jeden z nejhorších výkonů" a “normální ekonomika v Evropě”.

Z tohoto výčtu 33 zemí patří České republice v její ekonomické výkonnosti (růst HDP byl -1,3 %) za rok 2012 25. příčka. Státy s horším hospodářským výkonem jsou Španělsko, Maďarsko, Chorvatsko, Slovinsko, Kypr, Itálie, Portugalsko a Řecko.

V předpovědi pro rok 2013 se pořadí České republiky v tomto výčtu nemění (růst HDP předpovídán na -0,4 %; seznam zemí s horším růstem HDP doplňuje Nizozemsko, naopak Maďarsko se v předpovědi dostává před Českou republiku). Hodnocení dle dostupné statistiky označujeme nicméně jako pravdivé.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Jan Hnízdil skutečně v minulosti regulační poplatky označil za nedůstojné, avšak spíše na straně lékařů než pacientů. Nepodařilo se nám dohledat, zda Hnízdil skutečně někdy použil přirovnání o „veřejných záchodcích".

Pro ilustraci přikládáme úryvek z Hnízdilova interview v Českém rozhlase:

Martin VESELOVSKÝ, moderátor: ...Když se ještě vrátím na krok k regulačním poplatkům, vy jste říkal jednu zajímavou věc, že ta částka je nedůstojná. A překvapilo mě, že je nedůstojná podle vašeho názoru pro lékaře, jak jsem pochopil.
Jan HNÍZDIL, lékař psychosomatik: Tak já jsem se skutečně nesetkal nikdy s jakoukoliv negativní reakcí pacienta. Ta částka je tak symbolická, nebo směšná, že nikdy neměl žádné námitky. Ale myslím si, že skutečně z toho psychologického hlediska manipulovat s mincemi je jako hodit někde na mostě flašinetáři pár mincí, aby zahrál.

Výrok Ladislava Velebného hodnotíme jako pravdivý na základě údajů ze stránek Businessinfo.cz, CIA World Factbook, stránek společnosti ČEZ a Světové jaderné asociace.

Ačkoliv u vyspělých ekonomik eurozóny v případě struktury hospodářství převažuje výrazně sektor služeb nad průmyslovým i zemědělským sektorem, existují i v tomto dělení značné rozdíly. Na příkladu Německa a Francie, jakožto dvou největších ekonomik eurozóny, lze ukázat, že tyto rozdíly mohou být v rozsahu až téměř 10 %.

NěmeckoFrancieZemědělství0,8 %1,9 %Průmysl28,1 %18,3 %Služby71,1 %79,8 %Zdroj: CIA World Factbook, data k r. 2012 (GDP - composition by sector).

Rovněž souvislost s prostředím a specifickými výhodami je evidentní. Zcela patrné rozdíly jsou například v zemědělství Nizozemí, které patří k nejvyspělejším na světě, a v případě finského zemědělství, které je závislé na finanční podpoře EU (Finsko si kvůli specifickým klimatickým podmínkám vyjednalo na své zemědělství výjimku). Z dalších příkladů můžeme uvést odlišný přístup k výrobě elektrické energie a jaderné energetice mezi státy eurozóny (viz mapa a tabulka).

Vzhledem k rozsáhlosti zmíněného tématu lze doporučit pro další a podrobnější porovnávání hospodářství jednotlivých států například český server Businessinfo.cz nebo stránku CIA World Factbook v angličtině.