Na základě informací z webu Poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.

Skupina poslanců ČSSD skutečně předložila 8. září 2011 Návrh zákona o přiznání k registrovanému majetku a o změně zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Tento návrh zákona byl také následně v rámci prvního čtení zamítnut.

Sociální demokraté před schválením přímé volby prezidenta navrhovali několik úprav prezidentských pravomocí. První z nich bylo omezení prezidenta jmenovat samostatně členy bankovní rady ČNB (k tomu by dle návrhu ČSSD potřeboval souhlas senátu či premiéra). Dále zavedení šestiletého funkčního období a synchronizace voleb s volbami senátními. Další dva návrhy se pak týkaly omezení jeho práva na abolici, tj. pravomoc zasahovat do trestního řízení, zastavit ho a udělit milost, a dále zavedení imunity prezidenta pouze po dobu vykonávání jeho pětiletého mandátu. Nakonec ČSSD dokázala do zákona prosadit pouze dva posledně zmiňované pozměňovací návrhy.

Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme jako pravdivý.

Při hodnocení výroku jsme se zaměřili na zatím poslední sněmovní volby v roce 2010. Tehdy představila ODS svůj programový dokument Vize 2020, která obsahovala poměrně rozsáhlou sekci „Česká republika v Evropě a ve světě“, tři strany věnované zahraničním vztahům, především pak EU, najdeme i v samotném volebním programu. Také ČSSD věnovala zahraniční politice jednu ze svých Oranžových knih.

Je však pravdou, že kampani dominovala úplně jiná témata, především vnitropolitická, ekonomická (vládní škrty, „strašení Řeckem“), velkým tématem se stal boj proti korupci. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

V prezidentské volbě integrace byla jednou z otázek rezonujících v kampani, ilustrovat to můžeme například na 11 otázkách pro 11 kandidátů, které kandidáti zodpovídali pro ČT.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť i když nevíme, co považuje poslanec Roztočil za zásadní záležitost, tak je nepochybné, že proběhlo celostátní referendum o vstupu do Evropské unie v roce 2003.

13. a 14. června 2003 se uskutečnilo celostátní referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii. Toto doposud jediné v ČR konané celostátní referendum bylo uskutečněno díky přijetí speciálního ústavního zákona. Jde o zákon č. 515/2002 Sb. o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii.

Pro hodnocení výroku o hospodářském výkonu ČR používáme údaje o růstu HDP vybraných evropských zemí ze stránek Eurostatu, kde jsou kromě zemí Evropské unie zapojeny i některé kandidátské země (Turecko, Makedonie, Černá hora, Island) a z evropských zemí i Norsko a Švýcarsko. Chorvatsko se členským státem EU stane zítřejším dnem (1. července 2013).

Je otázkou, co Jiří Rusnok rozumí pod označením "jeden z nejhorších výkonů" a “normální ekonomika v Evropě”.

Z tohoto výčtu 33 zemí patří České republice v její ekonomické výkonnosti (růst HDP byl -1,3 %) za rok 2012 25. příčka. Státy s horším hospodářským výkonem jsou Španělsko, Maďarsko, Chorvatsko, Slovinsko, Kypr, Itálie, Portugalsko a Řecko.

V předpovědi pro rok 2013 se pořadí České republiky v tomto výčtu nemění (růst HDP předpovídán na -0,4 %; seznam zemí s horším růstem HDP doplňuje Nizozemsko, naopak Maďarsko se v předpovědi dostává před Českou republiku). Hodnocení dle dostupné statistiky označujeme nicméně jako pravdivé.

Nepodařilo se nám dohledat žádné informace, které by nasvědčovaly úmyslu zákonodárců přijmout pouze provizorní úpravu daně z převodu nemovistosti. Důvodová zpráva zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, o provizornosti zákonné úpravy nehovoří. Doklady pro (či proti) tvrzení Jana Fishera se nám nepodařilo dohledat ani v důvodových zprávách pozměňovacích návrhů či v diplomových pracech. To ovšem nemusí znamenat, že to tak nebylo soudobě prezentováno.

Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok Ladislava Velebného hodnotíme jako pravdivý na základě údajů ze stránek Businessinfo.cz, CIA World Factbook, stránek společnosti ČEZ a Světové jaderné asociace.

Ačkoliv u vyspělých ekonomik eurozóny v případě struktury hospodářství převažuje výrazně sektor služeb nad průmyslovým i zemědělským sektorem, existují i v tomto dělení značné rozdíly. Na příkladu Německa a Francie, jakožto dvou největších ekonomik eurozóny, lze ukázat, že tyto rozdíly mohou být v rozsahu až téměř 10 %.

NěmeckoFrancieZemědělství0,8 %1,9 %Průmysl28,1 %18,3 %Služby71,1 %79,8 %Zdroj: CIA World Factbook, data k r. 2012 (GDP - composition by sector).

Rovněž souvislost s prostředím a specifickými výhodami je evidentní. Zcela patrné rozdíly jsou například v zemědělství Nizozemí, které patří k nejvyspělejším na světě, a v případě finského zemědělství, které je závislé na finanční podpoře EU (Finsko si kvůli specifickým klimatickým podmínkám vyjednalo na své zemědělství výjimku). Z dalších příkladů můžeme uvést odlišný přístup k výrobě elektrické energie a jaderné energetice mezi státy eurozóny (viz mapa a tabulka).

Vzhledem k rozsáhlosti zmíněného tématu lze doporučit pro další a podrobnější porovnávání hospodářství jednotlivých států například český server Businessinfo.cz nebo stránku CIA World Factbook v angličtině.

Vzhledem k tomu, že se nám nepodařilo dohledat žádné tiskové zprávy Českého statistického úřadu ani Ministerstva vnitra České republiky, případně jiné relevantní zdroje potvrzující slova Jiřího Rusnoka, obrátili jsme se na obě výše zmíněné instituce s prosbou o vyjádření.

Z písemného vyjádření ministerstva vnitra, které má Demagog.CZ k dispozici, je zřejmé, že jisté přípravné administrativní práce pro případ konání předčasných voleb skutečně probíhají. Nicméně se zatím jedná spíše o kroky preventivního charakteru.

Podobnou informaci jsme obdrželi též od ČSÚ, podle jehož vyjádření " Obvyklá doba přípravy na celostátní volby pro Český statistický úřad (ČSÚ) je kolem 4 měsíců. Proto jakmile se v předchozích týdnech či měsících objevily úvahy o možnosti rozpuštění Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a vyhlášení předčasných voleb, zahájil ČSÚ některé přípravné práce, které nevyžadují čerpání rozpočtových prostředků. Rozpočet na volby je vždy hrazen ze všeobecné pokladní správy a ministerstvo financí může ČSÚ prostředky přidělit až po vyhlášení voleb prezidentem republiky. "

Na základě těchto vyjádření hodnotíme výrok jako pravdivý.

Rádi bychom touto cestou poděkovali Ministerstvu vnitra České republiky a Českému statistickému úřadu za poskytnuté informace.

Výrok Oldřicha Vlasáka o Fondu solidarity EU hodnotíme jako pravdivý.

Fond solidarity EU poskytuje finance na základě žádosti státu postiženého přírodní katastrofou. Žádost posuzuje Evropská komise a v případě kladného posouzení ji předkládá Evropskému parlamentu a Radě, jejichž souhlas je pro vyplacení pomoci nezbytný.

Finanční pomoc může být vyplacena až po předložení žádosti a jednání o rozpočtu, což může trvat i několik měsíců.

Výrok označujeme jako pravdivý, a to s ohledem na nedostatek jasných aktuálních a reprezentativních postojů zmíněných aktérů (především prezidenta a Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky) ve vztahu ke "Klausově výjimce", které tvrzení o "nepřehlednosti situace na české politické scéně" do jisté míry potvrzují.

Předně je třeba uvést, že to, zda rozhodování EP probíhalo pod vlivem zmíněné situace, nelze fakticky ověřit, neboť není možné sledovat záměry každého jednoho člena Evropského parlamentu, soustředíme se tedy na analýzu postoje jednotlivých institucí v rámci ČR k této věci.

Současný prezident Miloš Zeman se k otázce podpory či odmítnutí "výjimky" veřejně zatím jasně nevyjádřil. Server EurActiv.cz však např. zmiňuje, že podle poslance Andrewa Duffa (ALDE), který byl zpravodajem europarlamentem schválené a ve výroku diskutované zprávy, která doporučila Evropské radě, aby ostatní členské státy proces ratifikace Klausovy výjimky nezahájily do té doby, než bude ratifikace dokončena v České republice, tvrdí, že se od českého prezidenta dá čekat zamítavý postoj.

"Nejaktuálnější" pozice vlády (prostřednictvím premiéra Petra Nečase - ODS) je výjimku podporovat. Skepsi nad tímto ve vztahu ke Karlu Schwarzenbergovi (TOP 09) v minulosti vyjádřil bývalý prezident Václav Klaus.

Jasný postoj ve sledované otázce deklaroval Senát ČR, který v říjnu 2011 odhlasoval návrh senátorů ČSSD na usnesení, kde vyzývá vládu, aby odstoupila od požadavku sjednat Protokol o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky se k otázce zatím nevyjádřila.

Ve vztahu k oběma komorám parlamentu je však zásadní pozice opoziční ČSSD bez jejíž podpory výjimka v rámci schvalovacího procesu nemůže projít (je nutná 3/5 většina v obou komorách). Sociální demokracie však výjimku dlouhodobě odmítá.