Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě dat Evropské centrální banky. Ta zveřejňuje na svém webu srovnání dlouhodobých výnosů státních dluhopisů členských zemí EU. Poslední dostupný údaj z července 2013 uvádí hodnotu 2,23 % pro Českou republiku, zatímco u Slovenska tento výnos činil 3,15 %, polské dluhopisy slibují 3,97% výnos.

Pro srovnání můžeme uvést, že úrok u německých dluhopisů činí 1,56 % a u rakouských 2,06 %.

V tiskové zprávě ČSSD z 13. června stojí: “ Za jediné demokratické a odpovědné řešení současné politické krize, vyvolané kriminálními problémy ODS, pokládá ČSSD dohodu parlamentních stran na rozpuštění Poslanecké sněmovny a uspořádání nových voleb v co nejkratším termínu. V tomto smyslu zahájí ČSSD neprodleně konzultace se všemi parlamentními stranami a také prezidentem republiky. ”

Miroslav Kalousek v rozhovoru ze 7. srpna potvrdil slova Karla Schwarzenberga, tedy že pokud Rusnokova vláda získá důvěru, TOP 09 bude hlasovat pro rozpuštění Sněmovny.

V projevu ze 17. července ovšem Miroslav Kalousek přibližuje důvody, kvůli kterým poslanecký klub TOP 09 a Starostové nebude hlasovat pro rozpuštění sněmovny.

Po jednání TOP 09 a ČSSD z 19. července se obě strany shodly, že “ v určité situaci politického vývoje mohou být řešením předčasné volby, tedy rozpuštění Poslanecké sněmovny.”

V rozhovoru ze 6. srpna se za ODS vyjádřila Miroslava Němcová, že strana Rusnokově vládě nevyjádří důvěru a další kroky zveřejní až po hlasování o důvěře (jedná se o odpověď na otázku ohledně postoje ODS poté, co Karel Schwarzenberg oznámil, že pokud Rusnokova vláda získá důvěru, TOP 09 bude chtít rozpuštění sněmovny).

V červenci se Marek Benda za ODS vyjádřil následovně: “ My se nedomníváme, že za situace, kdy dochází ke střetnutí mezi prezidentem republiky a Poslaneckou sněmovnou a její většinou, je správným řešením rozpustit Poslaneckou sněmovnu.”

V článku portálu Týden.cz ze 7. července Miroslava Němcová říká, že pokud by Rusnokova vláda získala důvěru, byly by lepší předčasné volby. Dodává však, že se jedná pouze o její osobní názor.

Web Českého rozhlasu informoval 3. července 2013 o výroční zprávě (en, .pdf) Evropské komise, která hodnotí průběh čerpání dotací, ale i funkčnost dozorových orgánů v jednotlivých národních státech. Právě v části věnované auditním orgánům (strana 38) výslovně zmiňuje české orgány jako „v podstatě nefunkční (it essentially does not function)“. Na informačním webu ministerstva pro místní rozvoj se pak můžeme dočíst, že „auditem připravenosti řídicího a kontrolního systému všech operačních programů, nastavením řídicích a kontrolních systémů (…) je pověřen jediný subjekt, a to odbor Auditní orgán - Centrální harmonizační jednotka na Ministerstvu financí ČR.“

Jak navíc můžeme vidět v grafu na straně 11 výroční zprávy (en, .pdf), objem vyčerpaných prostředků v České republice je na velmi nízké úrovni.

Z výše uvedeného se dá potvrdit, že Česká republika skutečně selhala v dozoru nad dotačními programy a hodnotíme proto výrok Martina Peciny jako pravdivý.

Bohuslav Sobotka podle všeho odkazuje na užití institutu legislativní nouze vládní většinou k prosazení zákona č. 347/2010 Sb. Ten byl následně zrušen nálezem Ústavního soudu ze dne 1. března 2011 sp. zn. Pl. ÚS 55/10 pro zneužití institutu legislativní nouze za účelem rychlého a snadného prosazení vůle většiny a omezení práv parlamentní menšiny.

"(...) Ústavní soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě všechna rozhodnutí orgánů Poslanecké sněmovny činěná k návrhu vlády, jakož i samo rozhodnutí o trvání stavu legislativní nouze a o trvání podmínek pro projednání napadeného zákona ve zkráceném jednání (…) byla učiněna v rozporu se shora vysvětlenými aspekty charakterizujícími ústavní demokratický princip. Proto bylo možné ústavní přezkum uzavřít již v této fázi konstatováním, že v procesu přijímání napadeného zákona byly porušeny čl. 1 odst. 1 a čl. 6 Ústavy České republiky a čl. 22 Listiny.“

Právě Bohuslav Sobotka byl jedním z navrhovatelů ústavní stížnosti a zároveň zastupoval skupinu navrhujících poslanců před Ústavním soudem.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Oficiální webové stránky vlády České republiky uvádějí dne 25. června 2013 zprávu, že Jiří Rusnok " dostal od prezidenta republiky Miloše Zemana pověření sestavit vládu odborníků ".

Na návrh předsedy vlády jmenuje prezident republiky také " ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů " (Ústava ČR, článek 68 odst. 2). Stejně tak je vláda povinna podle odstavce č. 3 předstoupit do 30 dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádat ji o vyslovení důvěry. Dle těchto informací lze tedy výrok Jiřího Rusnoka označit za pravdivý. Jmenování Jiřího Rusnoka premiérem lze zhlédnout také na videu.

Situace kolem nepřihlášení se České republiky k švýcarskému soudnímu procesu, zabývajícímu se privatizací Mostecké uhelné, je prozatím natolik nejednoznačná, že musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Podle informací serveru Česká pozice, který údajně vychází z dokumentů švýcarského soudu, není možné určit, jestli byl osloven Miroslav Kalousek a ministerstvo financí nebo nějaký jiný český úřad. Nedá se tedy potvrdit ani vyvrátit, zda ,, Kalousek a ministerstvo pod jeho vedením prostě odmítalo reagovat ”. Přikládáme i vyjádření ministerstva financí, které kauzu komentuje na svých webových stránkách.

Takzvaná úhradová vyhláška, neboli Vyhláška o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení, se skutečně mění téměř každoročně. Stav zadlužení nemocnic je však v současné době podle krizového štábu skutečně katastrofální. Předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich dává tento stav za vinu právě současné úhradové vyhlášce.

Za loňský rok skončila téměř třetina nemocnic ve ztrátě, jak ale upozorňuje idnes.cz, je to nejlepší výsledek za poslední tři roky. Tato statistika nicméně zahrnuje všechny nemocnice, včetně soukromých. Eduard Stolich k hospodaření nemocnic řekl serveru idnes.cz: "Podle mých informací je předlužená třetina nemocnic v zemi a reálně jim hrozí, že skončí (...)“.

Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok shledáváme jako pravdivý, jelikož u Strany zelených není zaznamenaný žádný korupční skandál. V tzv. testu úplatnosti politiků serveru iDnes.cz získala SZ nejlepší hodnocení.

V současné době v web Poslanecké sněmovny eviduje 198 návrhů zákonů, které jsou v různém stádiu projednávání.

Patrně nejstarší je novela trestního zákoníku, která byla Poslanecké sněmovně předložena dne 12. července 2011. V současné době probíhá obecná rozprava druhého čtení.

Ve sněmovně se nacházejí také návrhy zákonů, které zatím projednával pouze organizační výbor - nejstarším z nich je návrh poslance Victora Paggia - Novela zákona o
toleranci poskytování sexuálních služeb, který byl poslancům doručen dne 4. července 2013. V Poslanecké sněmovně se nacházejí také návrhy, které nebyly projednány vůbec - nejstarším z nich je Novela zákona o pozemních komunikacích. Tento návrh pochází ze dne 12. července 2013.

Ve sněmovně skutečně můžeme nalézt návrhy zákonů, které zde leží již více než dva roky.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny ČR v květnu 2010 získala ČSSD největší procento hlasů (22,08 %) a tedy i nejvíce poslaneckých mandátů (53). Je proto možné říci, že volby vyhrála.

Tehdejší předseda ČSSD Jiří Paroubek však v den voleb složil svoji funkci a Bohuslav Sobotka, který byl pověřen řízením strany, pokus o sestavení vlády nedostal. Václav Klaus pověřil 4. června sestavením vlády Petra Nečase.