Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok jako pravdivý, ačkoli striktně vzato by daných novel mělo být 116 nebo 118, v závislosti na metodologii.

Pavel Bělobrádek má zřejmě na mysli počet novel, které jsou součástí změn zákona o dani z příjmů. Od roku 2003 doposud bylo 57 verzí, od roku 2014 do roku 2016 mají vejít v účinnost další tři verze (ke kterým se váže další sada novel).

Každá nová verze však neznamená pouze jednu novelizaci, v několika případech se jedná o více novelizací. Zároveň je nutno podotknout, že některé novelizace se opakují, neboť se vztahují k více různým verzím.

Pokud se na tyto novelizace podíváme čistě matematicky, prostým součtem se budeme pohybovat okolo jím vyřčeného čísla 117. Jsou zde ovšem problematické dvě novely z roku 2002, kdy novela 198/2002 nabyla účinnosti 1.1.2003, a novela 260/2002, která se vztahuje k verzi zákona od 19. 8. 2011.

V následující tabulce jsou zaznamenány jednotlivé novely od roku 2003. Jak již bylo napsáno výše, některé novely se dotýkají více verzí, proto jsou také započítány vícekrát. Jsou započteny i novely z daných let, které se týkají verzí zákona, které ještě nejsou účinné. Zároveň nejsou započteny výše zmíněné "problematické" novely z roku 2002, protože i když se jejich účinnost váže k danému období, byly schváleny již před ním. Pokud by obě novelizace byly započítány, došli bychom k číslu 118.

rok

počet novel

2003

8

2004

17

2005

10

2006

14

2007

11

2008

4

2009

14

2010

8

2011

15

2012

9

2013

6

celkem

116

V litevském Vilniusu se skutečně ve dnech 13. a 14. září konalo neformální setkání ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí EU (neformální ECOFIN), kterého se zúčastnil i ministr financí Jan Fischer.

Nepodařilo se nám však dohledat žádné výstupy, které by zmiňovaly předpokládané oživení Eurozóny či Evropy. Ve svém projevu (en) sice hovořil komisař Olli Rehn o tom, že čísla za druhé čtvrtletí, která hlásila v EU27 meziroční nárůst HDP o 0,4 %, byla poněkud nad očekávání, a že se v nadcházejících měsících očekává další růst, konkrétní číslo však nezmínil.

Zatím poslední jarní predikce počítala s růstem o pouhé 0,1 %, upravená podzimní predikce je očekávaná v listopadu.

Na základě dostupných zdrojů tedy nedokážeme posoudit, zda je výrok pravdivý a hodnotíme jej jako neověřitelný.

Výrok Jiřího Dienstbiera hodnotíme na základě informací z webových stránek ČSSD jako pravdivý.

Dle programového materiálu ČSSD o evropské politice (Evropa a my), tzv. zelené knihy, podoruje strana fiskální politiku EU, ale nepovažuje ji za dostatečnou.

" Fiskální dohodu mezi státy EU podporujeme navzdory skutečnosti, že si uvědomujeme, že je pouze dílčím opatřením, kterému chybí ona „druhá noha“ – aktivní politika podpory růstu a vytváření pracovních míst."

Z dokumentu Strany evropských socialistů (PES) Europe is in the wrong hands (pdf., anglicky) vyplývá, že ekonomická opatření, která se dělají v EU, nejsou dostatečná a jdou na úkor lepšího sociálního modelu. Řešením je vytváření pracovních míst, omezení zadlužení, vytváření finanční odpovědnosti aj.

Pro ČSSD ani PES nejsou úsporná opatření a fiskální konsolidace dostatečné. Podle těchto stran je potřeba se aktivně zaměřit na podporu zaměstnanosti a růstu.

Webové stránky ODS ukazují zcela jasně, že úřadujícím předsedou je skutečně Martin Kuba. Ten byl zvolen 1. místopředsedou strany na kongresu ODS v listopadu 2012 v Brně. Stranu Kuba vede po rezignaci Petra Nečase, kterou podal 16. června 2013.

Ve své kampani Zeman Nečasovu vládu kritizoval, přímo o jejím zničení, resp. odvolání však - podle dohledaných informací - nemluvil. O odvolání vlády Petra Nečase, byť v teoretické rovině, mluvil až po vítězných prezidentských volbách. Z tohoto důvodu je výrok Marka Bendy hodnocen jako nepravdivý.

V předvolební kampani Miloš Zeman použil např. bilboard s nápisem “ Stop této vládě ”. Vládu Petra Nečase pak kritizoval nedlouho po svém zvolení, kdy se vyslovil pro předčasné volby jako ideální řešení politické situace.

V jednom z předvolebních rozhlasových duelů Miloš Zeman řekl: “ Tak za prvé, tato vláda, jak jistě tazatel ví, má v současné době důvěru 8 % občanů. Prezident, který je zvolen přímou volbou není mluvčím jakékoliv politické strany, je především mluvčí občanů. A měl by tedy vyjadřovat ve svých vystoupeních názor těchto 92 % občanů. Samozřejmě bude-li to levicový prezident a já se s tím nějak neskrývám, tak vláda Petra Nečase to bude mít s levicovým prezidentem o něco obtížnější, než jestliže v čele prezidentského úřadu bude předseda jedné ze silných vládních stran.”

V jiném prezidentském duelu pak hovořil následovně: “ Jsem levicový politik a jsem odpůrcem Nečasovy vlády. Je-li Nečasova vláda pravicová a je-li případný budoucí prezident levicový, pak bych minimálně kritizoval Nečasovu vládu za chyby, které dělá.”

Výrok Heleny Langšádlové hodnotíme na základě dohledaných informací o jednotlivých hlasováních o důvěře od roku 1992 a také díky dohledaným sněmovním reáliím, které se k daným událostem vážou, jako pravdivý.

Helena Langšádlová nespecifikuje jí zmíněnou "historii", vycházíme tedy z toho tak, že míní období samostatné České republiky, resp. období od sestavování 1. vlády Václava Klause doposud.

Celkem od roku 1992 bylo o důvěře vládě hlasováno 15krát, pokaždé měla poslanecká sněmovna, resp. v 1. případě Česká národní rada ve svém čele předsedu nebo předsedkyni. Základní přehled hlasování o důvěře je možné najít na české wikipedii. Pro předsedy Sněmovny platí, že byli zvoleni vždy na začátku volebního období a pak byli v čele i při jednitlivých hlasováních o důvěře. Podrobnější zpracování tohoto výroku z naší strany naleznete na Dropboxu - viz. odkaz.

Na základě tohoto přehledu můžeme konstatovat, že od roku 1992 se v Poslanecké sněmovně (resp. v 1. případě v České národní radě) hlasovalo o důvěře vládě patnáctkrát a pokaždé měla Sněmovna zvoleného svého předsedu. Výrok Heleny Langšádlové tak hodnotíme jako pravdivý.

Špidlova, resp. Grossova vláda prodaly menšinový státní podíl v OKD společnosti Karbon Invest, ve které Bakala nefiguroval.

Proces privatizace OKD, a.s. (dříve Ostravsko-karvinské doly) blíže popisuje např. ČT. Státní podíl na této akciové společnosti klesal od roku 1997, a to až na menšinový podíl. Když v březnu 2004 vláda Vladimíra Špidly rozhodla o prodeji tohoto podílu za 2,25 mld. korun společnosti Karbon Invest a v září 2004 vláda Stanislava Grosse navýšila (přesněji zde, .doc) cenu na 4,1 mld. korun, držel již stát pouze 45,8831 % akcií podniku.

Pravdou na tvrzení senátora Okamury je, že OKD prodala vláda, jejímiž členy byl Bohuslav Sobotka a Stanislav Gross. Sobotka byl jako ministr financí podle výše uvedených usnesení vlády prodejem dokonce pověřen. I v tom je však výrok zavádějící, jelikož vláda prodávala pouze menšinový podíl: společnost Karbon Invest měla po nákupu státního podílu držet 96 % akcií OKD (dle Ihned.cz) a jen menší část svého podílu získala od státu.

Zcela nepravdivé pak je, že Sobotka s Grossem prodali OKD "panu Bakalovi ". Již v září jsme ověřovali výrok Bohuslava Sobotky, který to popíral. Podnikatel Zdeněk Bakala odkoupil společnost Karbon Invest několik týdnů po její dohodě se státem a také jeden z tehdejších klíčových vlastníků Karbon Invest, Petr Otava, prohlásil (Novinky.cz): "Vláda nebyla o jednáních o vstupu RPG Industries [Z. Bakaly, pozn. Demagog] informována".

Vzhledem k nejasnosti dat hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Podle studie v odborném měsíčníku Statistika & My byla na úrovni minimální mzdy v roce 2011 odměňována necelá tři procenta zaměstnanců. Jako “na úrovni minimální mzdy” je ale označena platová skupina 8 000 - 8 800 Kč, tj. i mírně přesahující minimální mzdu.

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR za rok 2012 Ministerstva práce a sociálních věcí zase ve své tabulkové části (.xlsx) v tabulce CR M6P uvádí podíl zaměstnanců v platovém pásmu do 8 000 Kč - 0,44 %. Tuto informaci lze nalézt i v textové části (.pdf, str. 25).

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.

Podle seznamu politických stran a hnutí dostupného na stránkách ministerstva vnitra byla Česká pirátská strana zaregistrována 17. června 2009.

Ivan Bartoš je předsedou strany od 24. října 2009. Jako předseda strany tedy prošel volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2010, volbami do zastupitelstev obcí v roce 2010 nebo volbami do zastupitelstev krajů v roce 2012.

MUDr. Milan Bajgar je skutečně v materiálech Beskydského rehabilitačního centra uváděn jako ředitel, v obchodním rejstříku je také veden jako jednatel a tříčtvrteční vlastník.

Ve všech těchto dokumentech je však, stejně jako na webových stránkách společnosti ČEZ, uveden pouze Bajgarův titul MUDr., nikoliv zmiňovaný MBA. Titul není zmíněn ani ve smlouvě o výkonu funkce, kterou Bajgar s ČEZ uzavřel, přestože tento titul je uveden u jmen Daniela Beneše či Martina Nováka.

Uvádění akademického titulu však není povinné (například do občanského průkazu tuto informaci lze zapsat na žádost, ale není to povinný údaj).

Požádali jsme MUDr. Bajgara o potvrzení této informace, do této chvíle jsme bohužel nedostali odpověď, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.