Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož KDU-ČSL je členem Evropské lidové strany (EPP) (.pdf), která vznikla v roce 1976 (anglicky) jako výsledek evropských integračních proudů a dnes je nejsilnější stranou Evropského parlamentu.

V tomto klubu KDU-ČSL zastupuje europoslankyně Zuzana Roithová.

V dlouhodobém volebním programu (.doc, str. 5) KSČM (Naděje pro Českou republiku) z roku 2004 lze skutečně najít body věnující se problematice IT, např. : “ KSČM považuje objektivitu a dostupnost informací, informační demokracii, za základní podmínku fungování demokratické společnosti. Uvnitř strany i v celé společnosti proto podporuje zavádění a využívání informačních technologií. Informační politiku a její prosazování chápe rovněž jako šanci pro nastupující generaci i jako oblast celospolečenského uplatnění mladých lidí nezbytnou k tvůrčímu zvládání úkolů. KSČM je proti manipulaci s informacemi. Požaduje zpřesnit podmínky působení hromadných sdělovacích prostředků, zejména veřejnoprávních, zajistit náležitou ochranu dat občanů či informací o občanech. ”

Informační technologie jsou také jedna z priorit strany (str. 3), informační a vzdělanostní společnosti se také věnuje celá kapitola III (str. 4).

Obšírněji se IT problematice věnuje i volební program (doc.) KSČM 2006-2010, v němž je IT koncepci věnována kapitola IV. , nazvaná Bez Informací to nepůjde.

Švýcarské kantony i obce skutečně mají svojí vlastní daňovou politiku.

Ve Švýcarsku „každý z 26 kantonů vydává své daňové zákony. Kantony mají právo uvalovat veškeré daně, které výlučně nevydává spolek. […] Obce mohou ukládat jen takové daně, ke kterým mají zmocnění příslušného kantonu […]. Obce často pouze vybírají přirážky ke kantonálním daním nebo dostávají určitou část z vybraných daní od kantonu“(.ppt, snímek 30).

Na obecní a kantonální úrovni jednotná sazba daně skutečně není, výrok je proto pravdivý.

Tento výrok se vztahuje ke slevě za pronájem reklamních ploch na pobočkách České pošty. Míru angažovanosti Jaromíra Soukupa ve věci týkající se slevy na reklamní plochy na pobočkách České pošty v podstatě objektivně určit nemůžeme, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný. K našemu hodnocení alespoň dodáváme dohledané informace.

Tyto reklamní plochy v současné době provozuje společnost Media Master s.r.o. Na svých stránkách uvádí Jan Fischer ve svém Financování také tabulku s přehledem poskytnutých slev. Zde však není o slevě od výše zmíněné společnosti žádný záznam (což připouští také v tomto pořadu zdůvodněním, že částka nebyla ještě vyfakturována).

Na těchto stránkách se také uvádí, že kancelář Jana Fischera tyto slevy vyjednává s vydavateli přímo a bez agentur, což potvrdila pro média také mluvčí kampaně Jana Fischera Jana Víšková, která uvádí, že mimo Českou poštu poptávali také plochy ČSA, autobusových dopravců a v multikinech. Cena reklamy na pobočkách České pošty do 15. prosince by měla být v celkové výši 3,625 mil. Kč.

KSČM navrhovala odložení účinnosti nového Občanského zákoníku o rok, účinnost by tedy byla od 1. ledna 2015. Za hlavní důvod je uváděno, že by se v případě účinnosti od roku 2014 nestihla veřejnost s novým zákoníkem seznámit.

Pravidla pro vysílání zaměstnanců do zemí EU jsou upravena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES (.pdf). Na základě této směrnice Německo v zákoně o vysílání pracovníků (DE) stanovilo, že oznámení o vyslání stačí učinit na příslušném úřadě současně s tímto vysláním nebo krátce před ním.

Vysílání pracovníků v souvislosti se založením živnosti v Rakousku tato směrnice neupravuje, neboť se zabývá pouze přesunem zaměstnanců z jednoho členského státu do druhého. Nicméně dle přehledu (.doc) Ministerstva průmyslu a obchodu o vysílání pracovníků, je lhůta oznámení o vyslání v Rakousku nejpozději týden před zahájením činnosti (ve výjimečných případech jako např. živelná katastrofa lze nahlásit i bezprostředně před zahájením).

Na základě těchto informací tedy hodnotíme výrok pana Drábka jako nepravdivý.

Obsah mediálních vyjádření obou politiků odpovídá slovům Václava Klause.

Václav Klaus se vší pravděpodobností odkazuje ke glose senátora Kubery, kterou v pátek 24. května uveřejnil na webu Pravý břeh. Mj. například uvedl: "Takhle nepředjednaná akce s rysy pučismu má za cíl rozbít zastupitelský klub ODS a oslabit nás ve voličské baště. Je to absolutně nehodné vládní koaliční strany."

Své úvahy Kubera ještě rozvedl o pět dní později na stejném portálu, kdy se nechal slyšet, že "bývá zvykem, že nějaký stát vyhostí například tři diplomaty a dotyčná země na to reaguje vyhazovem stejného počtu zaměstnanců ambasády. Proč by premiér Nečas TOP 09 nemohl vyhodit z vlády třeba ministry Hegera, Kalouska, nebo tu družinářku Hanákovou." O slovní přestřelce informovala i některá média, např. Novinky.

Co se týče Klausem zmiňovaného výroku ministra Schwarzenberga, ten v rozhovoru pro deník Právo z 25. května (jeho přepis naleznete zde) na otázku redaktora, zda se kvůli situaci na pražském magistrátu necítí jako zrádce, uvedl: "To jsou kecy. Máme necelý rok k příštím volbám a začíná předvolební boj. Pan premiér je poněkud nervózní, což v jeho situaci chápu." Na adresu premiéra pak ještě dodal: "Když je někdo podělaný, tak já mu nemohu pomoci. S tím se musí vypořádat sám."

Celkový dluh Hlavního města Prahy (vč. jí zřízených příspěvkových organizací) dosáhl ke konci roku hodnoty 31,2 miliard korun, což je o 4,5 mld. Kč více než v roce předchozím. Nákup nových tramvají pak bude stát Prahu dalších 19,2 miliard korun. Pokud by se tato částka měla promítnout do zadlužení města, dostane se Praha na částku 50,4 mld. Kč, tedy na číslo nižší, než uvádí Miroslav Poche.

Výrok Jana Zahradila o pozměňovacích návrzích k evropskému rozpočtu hodnotíme na základě dostupných pozměňovacích návrhů jako pravdivý.

Evropští konzervativci a reformisté (ECR) podávají každý rok pozměňovací návrhy ke schvalovanému evrospkému rozpočtu s cílem snížit výdaje Evropského parlamentu - pozměňovací návrh (pdf.) ze dne 17. října 2012, návrh z roku 2011 (pdf.) ze dne 19. října a návrh z roku 2010 (pdf.) ze dne 13. října.

Na základě informací zveřejněných samotnou Pirátskou stranou výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Z tiskové zprávy vyplývá, že žaloba na Dopravní podnik hlavního města Prahy byla stranou podána v září 2012 (.pdf). Za součást celého sporu lze považovat i samotnou žádost o poskytnutí informací na základě zákona 106/1999 Sb., která však byla stranou podána 31. října 2011. Délka trvání sporu je tedy necelé dva roky, nikoliv zhruba tři, jak uvádí Ivan Bartoš.