Výrok hodnotíme jako zavádějící, a to na základě informací z médií z roku 2010, které potvrzují výrok Vojtěcha Filipa pouze částečně.

Pravdou je, že před třemi lety došlo v důsledku kauzy spojené s českou majorkou Vladimírou Odehnalovou, která bývá v médiích označována jako Mata Hari, k odchodu tří vojenských generálů, nicméně se nejednalo o generály z vojenského zpravodajství.

Server iDnes.cz uvedl 27.července 2010 následující: " Za odchodem tří vysoce postavených českých generálů z armády je špionážní aféra.Figuruje v ní ruský vyzvědač a jeho známá – mladá česká majorka, která generálům vedla kancelář a přes niž špion získával informace(...) Generálové, pro které žena pracovala, nemuseli o jejích kontaktech s ruským vyzvědačem nic vědět. Přesto museli odejít z postu náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky (Hrabal), národního vojenského představitele při Vrchním velitelství NATO v Evropě (Sedlák) a prvního zástupce náčelníka generálního štábu (Prokš). "

Současná vláda České republiky byla skutečně jmenována prezidentem Zemanem po demisi kabinetu Petra Nečase, který odstoupil na základě skandálu, spojeném se sledováním Nečasovy manželky vojenským zpravodajstvím.

Nepodařilo se nám také dohledat, že by od listopadu 1989 bylo vyšetřováno podobné zneužití vojenského zpravodajství jaké nyní prošetřuje ÚOOZ. Nicméně proces je stále ve fázi vyšetřování a platí tedy presumpce neviny a to, jestli došlo či nedošlo ke zneužití vojenského zpravodajství tedy nehodnotíme.

Co se týče části výroku týkající se ústavnosti jmenování vlády, tak tuto musíme hodnotit, jako neověřitelnou. Ani odborná veřejnost totiž nemá jasno v tom, zda prezident Zeman jmenováním vlády Jiřího Rusnoka porušil či neporušil ústavní zvyklost, viz předchozí hodnocení podobného výroku.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť NKÚ v tomto konkrétním případě upozorňovalo na jiné nesrovnalosti, než které uvádí Jaroslav Zavadil ve svém výroku.

Nejvyšší kontrolní úřad už dvakrát prověřoval smlouvy, na jejichž základě byl vybrán dodavatel systému, společnost IBM. V roce 2009 zjistil „porušení některých ustanovení zákona o veřejných zakázkách, o rozpočtových pravidlech a o účetnictví.“

Letos proběhla další důkladná kontrola nákladů spojených s budováním státní pokladny. NKÚ upozorňuje na nesrovnalosti projektu: „záměr vytvořit Státní pokladnu schválila vláda v únoru 2005. Počítala s tím, že celý systém začne pracovat v roce 2010 a jeho pořízení nebude stát víc než 2,4 miliardy korun. Termín komplexního uvedení do provozu se postupně – prostřednictvím několika dodatků ke smlouvě – posunul o tři a půl roku na 1. 7. 2013. Dvojnásobně narostly i plánované výdaje na vybudování Státní pokladny – z 2,4 na 4,8 miliardy korun, a to mimo jiné kvůli zahrnutí nákladů na provoz a údržbu systému.“

Obě tyto kontroly se zaměřovaly na finanční a právní stránku věci a neobjevilo se v nich podezření na bezpečnostní rizika.

Politická strana SPOZ nabídla místo na kandidátní listině pro říjnové předčasné volby několika představitelům Rusnokovy vlády, včetně samotného premiéra Jiřího Rusnoka. Předseda SPOZ Zdeněk Štengl konkrétně řekl: „oslovíme s nabídkou všechny ministry mimo těch, kteří budou kandidovat za jinou stranu, nebo kteří kandidaturu odmítli". Jiří Rusnok nabídku již dříve odmítl, podobně by jí nepřijali ministři Jan Fischer, Jan Kohout, Dalibor Štys a Marie Benešová, která bude kandidovat za ČSSD. Naopak ministr vnitra Martin Pecina nabídku kandidovat za SPOZ přijal a pravděpodobně se stane lídrem v Moravskoslezském kraji. Dalšími ministry, kteří kandidaturu za SPOZ vážně zvažují jsou František Lukl, Miroslav Toman a František Koníček, jejichž stanovisko by mělo být známé v nejbližších dnech.

Výrok Miroslavy Němcové proto hodnotíme jako pravdivý.

Poté co přešla nemocnice v Lounech pod správu Ústeckého kraje, začalo z důvodu její zadluženosti v roce 2003 docházet k uzavírání některých oddělení. Nemocnice byla následně privatizována, přičemž postupně bylo obnovováno a rekonstruováno její vybavení. V roce 2009 nemocnice změnila svého majitele, když byla prodána společnosti Nemocnice Louny a.s. Finanční problémy však vlastníka přiměly v roce 2010 ukončit poskytování akutní péče a nadále se zaměřit výhradně na následnou a dlouhodobou ošetřovatelskou péči. V současnosti je v daném regionu uzavíráním některých oddělení ohrožena například i nemocnice v Roudnici nad Labem.

K výraznému slučování nemocnic došlo v severních Čechách především v Ústeckém kraji, kde v roce 2007 vznikla Krajská zdravotní a.s., která zastřešuje pět krajských nemocnic (Děčín, Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem; rozsah zdravotní péče poskytovaný jednotlivými nemocnicemi je dostupný zde). V poslední době je též projednáváno přičlenění dvou nemocnic poskytujících následnou péči, konkrétně se jedná o Nemocnici následné péče v Mostě a nemocnici v Ryjicích.

Problematická situace je i v sousedním Libereckém kraji, kde by měla proběhnout fúze liberecké a turnovské nemocnice. Jak se totiž ukázalo, obě nemocnice jsou ve velmi špatné ekonomické situaci. Pokud zastupitelstva měst a kraje sloučení schválí, mělo by podle plánu dojít k restrukturalizaci a uzavření některých oddělení.

Z výše uvedeného vyplývá, že současná situace v poskytování zdravotní péče na severu Čech je velmi problematická. Jednotlivá zdravotnická zařízení prochází procesem slučování, nebo se mění jejich dosavadní funkce a rozsah poskytované péče. I přes poměrně zjednodušující povahu výroku jej tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě dat Evropské centrální banky. Ta zveřejňuje na svém webu srovnání dlouhodobých výnosů státních dluhopisů členských zemí EU. Poslední dostupný údaj z července 2013 uvádí hodnotu 2,23 % pro Českou republiku, zatímco u Slovenska tento výnos činil 3,15 %, polské dluhopisy slibují 3,97% výnos.

Pro srovnání můžeme uvést, že úrok u německých dluhopisů činí 1,56 % a u rakouských 2,06 %.

Zásahy centrálního vedení strany ČSSD do sestavování kandidátek pro parlamentní volby byly napadeny jak v Moravskoslezském kraji (více na serveru Moravskoslezského deníku), tak v Olomouckém (více na serveru Mladé fronty), a ačkoliv v obou případech obvodní soud pro Prahu 1 návrhy zamítl, dle České televize může Lidový dům přímo zasahovat do sestavování kandidátek pro parlamentní volby. Jak dále uvádí, na březnovém sjezdu strany se měnily stanovy například tak, že „krajské lídry musí nejdříve schválit předsednictvo strany, až pak jdou před delegáty krajských konferencí. Pokud navíc některý kandidát poškodí dobré jméno strany, může ho z kandidátky předsednictvo vyškrtnout.“

Co se týče ostatních stran, tak především strana SPOZ v této věci připoutala mediální pozornost. Například lidovky.cz přinesly informace o tom, že předsednictvo strany udělalo oproti přání krajské konference asi deset změn na pražské kandidátce a kritické hlasy zněly také z kraje královéhradeckého, kde, dle senátora Vladimíra Drymla, kandidátka " nebyla navolena, přišla povelem od předsednictva.“ V případě strany KSČM také centrální vedení prosadilo změnu na úkor regionů v kandidátce, konkrétně v Jihomoravském kraji, jak blíže informuje o tomto případu Český rozhlas.

Strana ODS v tomto roce také schválila stanovy, na základě kterých bylo centrální vedení strany posíleno právě na úkor regionů. Podobně jako ČSSD změny nastaly z důvodu jakési kontroly, aby se zamezilo výskytu jmen, které by mohly stranu poškodit.

Je pravdou, že strana ČSSD nezasahuje do krajských kandidátek tak výrazně jako některé jiné strany, avšak na základě informací České televize, že centrální vedení strany ČSSD bylo v této věci posíleno, a může tedy zasahovat do zezdola již doporučených kandidátek, hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako zavádějící.

Český statistický úřad skutečně v rámci sčítání lidu obdržel více než 3 miliony elektronických formulářů, a to přesně 4,33 milionů.

ČSÚ: “V tom bylo 2,8 milionů sčítacích listů osoby, 1,05 milionu bytových listů a 0,48 milionu domovních listů”.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě údajů z programových bodů Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury.

První z deseti programových bodů politického Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury stanoví požadavek na přímou volbu poslanců, hejtmanů a starostů, a také požadavek na přímo voleného a přímo odvolatelného prezidenta republiky ( viz program hnutí).

K poklesu příjmů Hlavního města Prahy pro rok 2013 došlo zejména v důsledku změny v rozpočtovém určení daní, která platí od ledna 2013. Celkové rozpočtované příjmy pro tento rok činí přibližně 35 miliard Kč.

2013 35 735 174 2012 37 247 051 2011 37 399 705 2010 38 469 147 2009 40 320 401 2008 37 203 115 (příjmy Hlavního města Prahy, v tisících Kč)

Podle návrhu rozpočtu na rok 2013 putuje největší objem prostředků (téměř 20 z rozpočtovaných 44 miliard) do dopravy. Převážná většina investičních výdajů (téměř 5 miliard) souvisí se stavbou městského okruhu, jehož součástí je i tunel Blanka.

Současné příjmy nestačí Hlavnímu městu Praze na krytí výdajů, plánovaný schodek pro rok 2013 činí 8,5 miliardy Kč, současná výše dluhu u Evropské investiční banky, největšího věřitele města, činí více než 20 miliard korun.