Výrok Martina Peciny je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat informace potvrzující "rozprášení nejagresivnějších neonacistických buněk" za doby jeho působení ve funkci ministra vnitra ve vládě Jana Fischera.

Miroslava Němcová byla skutečně zvolena předsedkyní sněmovny na první schůzi v tomto volebním období dne 22. června 2010. V tajné volbě získala 118 hlasů.

Srovnání Michala Haška a supermana se ve spojitosti s množstvím Haškem zastávaných funkcí na internetu skutečně objevilo.

Téma zpracoval v srpnu 2013 časopis Reflex, který ve svém článku, vedle karikatury samotného politika, uvádí výčet jednotlivých funkcí. Pro upřesnění dodejme, že seznam již není v současnosti aktuální, jelikož zahrnuje i funkce spojené s poslaneckým mandátem, který v té době Michal Hašek vykonával.

Odvolatelnost politikůve Švýcarsku (ang.) funguje pouze na úrovni kantonálních parlamentů, a to v šesti kantonech z celkových 26: v Bernu, Schaffhausenu, Solothurnu, Ticinu, Thurgau a Uri. Ve všech těchto kantonech funguje odvolání na základě petice. Petici za odvolání musí podepsat předepsaný počet voličů, toto číslo je založeno na procentuálním počtu obyvatel a liší se kanton od kantonu. Nejedná se však o příliš využívaný ani úspěšný nástroj a v některých kantonech (Aargau, Baselland, Lucerne) došlo v minulosti k jeho zrušení.

Zdroje k tématu odvolatelnosti politiků ve Švýcarsku jsou velmi omezené, a proto se nám nepodařilo dohledat, zda tento institut může být využíván pouze jednou za rok.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože podmínkou pro odvolání není shromáždění většího počtu hlasů, než kterými byl určitý politik zvolen. Neexistuje navíc žádný jednotný "švýcarský model", jak o něm mluví Tomio Okamura, podmínky pro odvolání politiků se v jednotlivých kantonech liší.

Politická strana SPOZ nabídla místo na kandidátní listině pro říjnové předčasné volby několika představitelům Rusnokovy vlády, včetně samotného premiéra Jiřího Rusnoka. Předseda SPOZ Zdeněk Štengl konkrétně řekl: „oslovíme s nabídkou všechny ministry mimo těch, kteří budou kandidovat za jinou stranu, nebo kteří kandidaturu odmítli". Jiří Rusnok nabídku již dříve odmítl, podobně by jí nepřijali ministři Jan Fischer, Jan Kohout, Dalibor Štys a Marie Benešová, která bude kandidovat za ČSSD. Naopak ministr vnitra Martin Pecina nabídku kandidovat za SPOZ přijal a pravděpodobně se stane lídrem v Moravskoslezském kraji. Dalšími ministry, kteří kandidaturu za SPOZ vážně zvažují jsou František Lukl, Miroslav Toman a František Koníček, jejichž stanovisko by mělo být známé v nejbližších dnech.

Výrok Miroslavy Němcové proto hodnotíme jako pravdivý.

Na stránkách města Frýdek-Místek se lze dočíst, že v rámci projektu "MHD zdarma" je osobám, které uhradily své dluhy vůči městu, umožněno zakoupit si kartu v hodnotě 299 korun a kupón s roční platností za 1 korunu, které dohromady umožňují jízdu zdarma v rámci městské hromadné dopravy.

Projekt byl spuštěn v roce 2011, tedy před přibližně dvěma a půl, nikoliv čtyřmi lety. Jedná se však takřka o celé komunální volební období volební, volby do městského zastupitelstva proběhly na podzim roku 2010.

V rozpočtu pro rok 2010 (Závazné ukazatele rozpočtu města pro rok 210, řádek 187), tedy těsně před zavedením MHD zdarma, bylo v rozpočtu pro MHD vyhrazeno 32 milionů korunu. V roce 2011 (Závazné ukazatele rozpočtu pro rok 2013, řádek 193) to pak bylo 65 milionů korun, což je zdůvodňováno mimo jiné nákupem 4 nových autobusů. V roce 2012 (Rozpis rozpočtu roku 2012, str. 17) již výše městských výdajů na provoz MHD dosahovala 60 milionů korun, v roce 2013 (Rozpis rozpočtu roku 2013, str. 14) 62 milionů.

201032 mil.201165 mil.201260 mil.201362 mil.

Ačkoliv Martin Pecina říká, že nezná čísla přesně, rozdíl mezi původní výši dotace a výší po zavedení MHD zdarma rozhodně není minimální, naopak se toto číslo přibližně zdvojnásobilo. V samotném hodnocení není důležité, že Pecina neuvádí přesná čísla, ale jeho tvrzení, že zavedení bezplatné MHD stálo město pouze minimální výdaje. Ministr vnitra se mýlí také v obě fungování celého projektu. Proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Před samotným ověřením tohoto výroku je nutné nejprve uvést, že drtivá většina etablovaných politických stran má vnitřní mechanismy nominačních procesů ukotveny ve svých interních dokumentech, které často zatím nejsou veřejnosti dostupné. Existenci těchto dokumentů ale potvrzují obecně dostupné stanovy jednotlivých stran (o tématu více viz např. SPÁČ, Peter. Nominácie v českých politických stranách: Prípad volieb do Poslaneckej snemovne v roku 2010. 2012).

Právě z důvodu nedostupnosti dokumentů popisujících stranické nominace u všech stran (např. stran kandidujících v letošních předčasných volbách do PSP ČR) je nutné výrok označit jako neověřitelný.

Můžeme však provést krátkou analýzu dostupných dokumentů a údajů. Zásah do kandidátek ze strany vedení (či širšího vedení) u voleb do PSP ČR je možné nalézt např. u ODS (či zde pro volby v roce 2010), ČSSD, TOP 09, KSČM (.pdf) či Strany zelených (.pdf).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě údajů z programových bodů Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury.

První z deseti programových bodů politického Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury stanoví požadavek na přímou volbu poslanců, hejtmanů a starostů, a také požadavek na přímo voleného a přímo odvolatelného prezidenta republiky ( viz program hnutí).

K poklesu příjmů Hlavního města Prahy pro rok 2013 došlo zejména v důsledku změny v rozpočtovém určení daní, která platí od ledna 2013. Celkové rozpočtované příjmy pro tento rok činí přibližně 35 miliard Kč.

2013 35 735 174 2012 37 247 051 2011 37 399 705 2010 38 469 147 2009 40 320 401 2008 37 203 115 (příjmy Hlavního města Prahy, v tisících Kč)

Podle návrhu rozpočtu na rok 2013 putuje největší objem prostředků (téměř 20 z rozpočtovaných 44 miliard) do dopravy. Převážná většina investičních výdajů (téměř 5 miliard) souvisí se stavbou městského okruhu, jehož součástí je i tunel Blanka.

Současné příjmy nestačí Hlavnímu městu Praze na krytí výdajů, plánovaný schodek pro rok 2013 činí 8,5 miliardy Kč, současná výše dluhu u Evropské investiční banky, největšího věřitele města, činí více než 20 miliard korun.

Ištvan pouze řekl, že má podezření, které se vyšetřuje.

Zeman zde odkazuje na rozhovor s Ivo Ištvanem, věnovaný kauze Jany Nagyové a tří zatčených poslanců a publikovaný v HN 12. července. Konkrétně jde o pasáž (zveřejnou také na Ihned.cz), kdy je Ištván tázán: “ Jak si vysvětlujete, že takové vyšetřování tady ještě nikdy nebylo? Co se změnilo“. Státní zástupce následně mj. říká: “ …Vím, proč k těmto věcem nemohlo docházet.”, “ mohla by to být senzace ” a “ Prověřujeme klientelistickou síť a z toho samozřejmě lze odvodit mnohé.”

Nic bližšího se však v rozhovoru od Ištvana nedovíme. Olomoucký státní zástupce podle svých slov pouze doufá, že své podezření bude moci převést do procesních úkonů (“Budu rád, pokud to budeme moci i procesně sdělit”). Není tedy pravdou, jak uvádí prezident Zeman, že Ištvan již v době rozhovoru měl “ dostatečné důkazy ” pro svá podezření. Zároveň, jelikož Ištvan nesdělil podrobnosti, nemůžeme vědět, že hovoří o “ propojení s kmotrovskými mafiemi ”, jak uvádí Zeman.