Tento výrok, v němž Tomáš Chalupa hovoří o energetickém využití komunálních odpadů, je pravdivý na základě publikace Ministerstva životního prostředí.

Poslední dostupná Zpráva o životním prostředí ČR v roce 2011 (.pdf, str. 126) informuje o strukurálním nakládání s komunálními odpady vztažené k celkové produkci komunálních odpadů. Míra energetického využití komunálních odpadů za rok 2011 činila 10,8 %.

Grémium a poslanecký klub VV po jednání 3. dubna loňského roku vyzvalo své tehdejší ministry, aby k 1. květnu téhož roku podali demisi do rukou premiéra Nečase. O důvodech tohoto kroku referuje kupříkladu server lidovky.cz.

Toho času ministr dopravy za VV Dobeš ovšem 4. dubna, tedy den poté prohlásil mimo jiné následující :

"Demise tří ministrů vlády je rozhodně prohloubením krize. Prohlubovat krizi v chaos nehodlám. Proto jsem se rozhodl, že dnes, ani v dnech následujících, nepodám demisi na člena vlády České republiky,".

Jeho bývalý spolustraník, tehdejší místropředseda VV Jarolím na to konto prohlásil, že se ministr Dobeš postavil proti výsledku jednání grémia strany.

"Pan Dobeš včera jednoznačně řekl, že bude respektovat rozhodnutí grémia a poslaneckého klubu," uvedl Jarolím pro Českou televizi.

Jakou pozici zastával Josef Dobeš na uzavřeném jednání grémia VV ověřit nelze. Stejně tak nelze ověřit pravdivost tvrzení Víta Bárty ohledně schůzek s Karolínou Peake a Janou Nagyovou.

Z těchto důvodů hodnotíme výrok Víta Bárty jako neověřitelný.

Není zcela jasné, na jakou přesně situaci Bartoš odkazuje a co přesně myslí slovem “odstavit”, výrok tedy musíme hodnotit jako neověřitelný.

Faktem je, že Poslanecká sněmovna v 90. letech postupně zbavila imunity 4 poslance republikánů: Jana Vika, Josefa Krejsu, Rudolfa Šmucra a Miroslava Sládka.

Ivan Bartoš by tak mohl mít na mysli situaci z r. 1998, kdy byl předseda SPR-RSČ a prezidentský kandidát Miroslav Sládek zatčen z důvodu vyhýbání se soudu a nemohl se tak zúčastnit prezidentské volby. Sládek však byl již 27. února 1997 imunity zbaven za protiněmecké výroky.

Nepodařilo se nám dohledat informace o tom, zda ministerstvo spravedlnosti kontaktovalo ministerstvo financí s nějakou výzvou a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Kauza kolem nepřihlášení se České republiky do soudního procesu týkajícího se privatizace Mostecké uhelné je poměrně nepřehledná. Již v roce 2006 byla údajně švýcarskou stranou předána ČR žádost o mezinárodní právní spolupráci, jakým úřadům byla doručena však dokument nespecifikuje.

Švýcaři se snažili českou stranu kontaktovat i v letech 2010 a 2011. Dle serveru Česká pozice se švýcarský velvyslanec nejprve 15. března 2011 sešel s tehdejším ministrem spravedlnosti Pospíšilem a poté 4. dubna kontaktoval ministra financí Kalouska. Ministerstvo financí tvrdí, že bylo o celé věci informováno na přelomu března a dubna 2011.

Hlavním zdrojem investicí v souvislosti s ochranou před povodněmi je od roku 2002 program s názvem Podpora prevence před povodněmi (129 120). Jeho průběh je rozdělen do tří etap (viz např. prezentace (.pdf) Naděždy Kozlové, vedoucí oddělení protipovodňových opatření). První etapa probíhala mezi lety 2002-2007 s celkovými náklady 4,043 mld. Kč. Druhé etapě, probíhající v současnosti (roky 2007-2013), byl přidělen celkový objem financí ve výši 11,55 mld. Kč.

Dle zprávy s názvem Informace o realizaci protipovodňových opatření v České republice za rok 2012 v gesci Ministerstva zemědělství (.pdf, str. 3) bylo do konce roku 2012 skutečně vyčerpáno celkem 8,1 mld. Kč, s tím že předpoklad čerpání na rok 2013 činí dalších 2,2 mld. Kč. Celkem tedy Ministerstvo zemědělství počítá s tím, že celkové investice do protipovodňových opatření do konce roku 2013 dosáhnou částky 10,3 mld. Kč (str. 3). Tyto prostředky směřovaly zejména do: podpory protipovodňových opatření s retencí, podpory protipovodňových opatření podél vodních toků, podpory zvyšování bezpečnosti vodních děl, podpory vymezování záplavových území a studií odtokových poměrů a podpory zadržování vody v suchých nádržích na drobných vodních tocích (str. 2).

Tab. 1: Program 129 120: Přehled skutečného čerpání v letech 2007-2012 a předpoklad čerpání v roce 2013 (v mil. Kč) Rok2007200820092010201120122013CelkemInvestovaná částka297,8883,51 985,91 677,81 252,12 006,32 199,910 303,3

Druhým zásadním investičním plánem je program s názvem Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží (129 130). Na tento program bylo na období 2007-2013 vyčleněny dotační prostředky ve výši 4,2 mld. Kč (str. 6). Celková částka, která byla do konce roku 2012 skutečně vyčerpána činí 3,1 mld. Kč, s tím že předpoklad čerpání na rok 2013 činí dalších 323 mil. Kč. Celkem tedy Ministerstvo zemědělství počítá s tím, že celkové investice do protipovodňových opatření do konce roku 2013 dosáhnou částky 3,4 mld. Kč (str. 7). Tyto prostředky směřovaly zejména do: Oprav a rekonstrukcí rybničních hrází, vybudování a rekonstrukcí bezpečnostních zařízení, vybudování či obnovy výpustných zařízení, vytvoření zásobních prostorů a odbahnění a výstavby nových vodních nádrží (str. 7).

Tab. 2: Program 129 130: Přehled skutečného čerpání v letech 2007-2012 a předpoklad čerpání v roce 2013 (v mil. Kč) Rok2007200820092010201120122013CelkemInvestovaná částka8,2518,1761,5673,0656,0481,9322,83 421,5

Na základě výše uvedených informací hodnotíme výrok Petra Nečase jako pravdivý.

Na základě dat volebních výsledků hodnotíme výrok jako pravdivý. V České republice se dosud konaly dvoje volby do Evropského parlamentu, v roce 2004 a 2009. Obě hlasování měla účast jen málo přes 28 %, přičemž – pro srovnání – nejnižší účast při volbách do Poslanecké sněmovny dosud byla 58% v roce 2002.

Tyto výsledky jsou ve shodě s teorií voleb druhého řádu Karlheinze Reifa a Hermanna Schmitta. „V teorii voleb druhého řádu […] autoři rozdělují volby na prvořadé […], což jsou hlavní národní volby a druhořadé […], kam patří lokální a regionální volby, volby do horních komor parlamentů, prezidentské volby (v neprezidentských systémech) a volby do [Evropského parlamentu]“ (magisterská práce Kateřiny Slámové, .pdf, str. 9).

Hlavní charakteristika voleb do Evropského parlamentu jako voleb druhého řádu má být:

„1) Je v nich zaznamenána nižší volební účast.
2) Oproti prvořadým volbám je větší procento neplatných hlasů.
3) Získávají malé strany.
4) Vládní strany ztrácejí hlasy.
5) Voliči při svém rozhodování méně zohledňují stranu a více se rozhodují pro osobnosti.
6) Překračují národní hranice.
7) Existuje vazba mezi pravidly voleb a volební účastí – s odlišností od národní tradice klesá volební účast.
8) U [druhořadých voleb] je role volební kampaně důležitější než u [prvořadých].“ (tamtéž, str. 10-11)

Podle průzkumu stranických preferencí ze dne 19. 8. 2013, který zpracovala agentura ppm factum, by ODS volilo 6 % a TOP 09 10 % voličů.

Volební model agentury Median z 23. 8. 2013 přisuzuje ODS 13,5 % hlasů, zatímco TOP 09 15 %.

Nutno však poukázat na rozdílnou metodiku těchto měření. Strany v průzkumech stranických preferencí dosahují nižších čísel, protože do celku 100 % se započítávají také voliči nerozhodnutí a voliči, kteří nehodlají jít k volbám (u průzkumu ppm factum tyto dvě skupiny tvoří 35 % respondentů). Volební modely jsou od odpovědí těchto respondentů "očištěny" a simulují možný volební výsledek.

Pokud od dat z volebního modelu agentury Median odečteme oněch 35 %, dostáváme se k výsledkům 8,8 % pro ODS a 9,75 % pro TOP 09.

Výrok Pavla Béma hodnotíme jako pravdivý, jeho tvrzení v zásadě odpovídá stranickým preferencím těchto stran a TOP 09 skutečně není výrazně úspěšnější.

Vývoj státního dluhu 1993 - 2013 (dropbox - tabulka xls.) s přihlédnutím k predikci vývoje pro rok 2013, data Wikipedie.

Průměrný roční přírůstek státního dluhu v absolutních číslech (mld. Kč):

Klaus I: -1,2

Klaus II: 17,9

Tošovský: 21,6

Zeman: 50,3

Špidla: 98,5

Gross: 98,3

Paroubek: 111,3

Topolánek: 125,1

Fischer: 165,8

Nečas: 161,8 (s 2013 141,3)

Průměrný roční přírůstek státního dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu (v procentních bodech):

Klaus I: -2,12

Klaus II: 0,30

Tošovský: 0,20

Zeman: 1,58

Špidla: 4,04

Gross: 2,10

Paroubek: 1,74

Topolánek: 2,52

Fischer: 4,16

Nečas: 4,56 (s 2013 3,50)

Údaje pro rok 2013 jsou pouhými predikcemi, schodek rozpočtu naplánovaný podle Zákona o státním rozpočtu České republiky pro rok 2013 může dosáhnout jiné hodnoty, stejně tak predikce ministerstva financí ohledně vývoje HDP mají jen omezenou přesnost. Proto tyto údaje a naše výpočty ve spojitostí s tímto rokem uvádíme, ale nezahrnujeme je do výstupu naší analýzy. V “kategorii” průměrného ročního růstu dluhu v absolutních číslech je Nečasova vláda v závěsu za vládou Jana Fischera na druhém místě. Pokud se však zaměříme na průměrný roční přírůstek státního dluhu v poměru k HDP, Nečasova vláda se (mimo jiné z důvodu poklesu celkového objemu HDP) stává vládou s nejrychlejším navyšováním státního dluhu v období samostatné ČR.

Na základě vyjádření dalších členů vedení ČSSD hodnotíme výrok jako pravdivý. 22.6.2013 proběhly dvě tiskové konference ČSSD, kdy na obou Bohuslav Sobotka, předseda strany, odkazoval k jednání ústředního výkonného výboru ČSSD (ÚVV). První se uskutečnila přímo po jednání ÚVV (viz v čase 0:50) a druhá po jednání zástupců ČSSD s prezidentem republiky (viz v čase 2:40). V obou případech ČSSD zmiňuje jako jedinou možnost vypsání předčasných voleb.

V září 2009 byla přijata novela Ústavy, která umožňuje rozpustit sněmovnu pomocí usnesení, na kterém se shodnou tři pětiny poslanců.

Příslušná přijatá pasáž Ústavy ČR vypadá následovně: "(2) Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců."