Výrok Jana Zahradila o dohodě učiněné mezi členskými státy EU hodnotíme jako pravdivý.

Dohoda mezi státy byla uzavřena, její naplnění však přímo Evropský parlament neovlivňuje. Ten má v ratifikačním procesu pouze konzultační roli.

Ze závěrů (.pdf, s. 2) jednání Evropské rady v Bruselu 30. října 2009 vyplývá, že v okamžiku uzavření příští přístupové smlouvy bude ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie připojen protokol (.pdf, s. 14).

V něm se představitelé členských států se dohodli, že protokol č. 30 o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království bude upraven a použije se na Českou republiku.

Existuje tedy závazek (.pdf, s. 6) mezi představiteli států a vlád vložit protokol k příští přístupové smlouvě. Jestli bude v takovéto podobě smlouva ratifikována, záleží na výsledku jednotlivých ratifikačních procedur členských států.

Ratifikace smlouvy neleží na Evropském parlamentu, ale na Radě EU, která není povinna řídit se stanovisky Evropského parlamentu. V dalším kroku musí být smlouva ratifikována národními parlamenty členských států. Nicméně pomineme-li expresivnost Zahradilova výroku, je nepochybné, že EP zaujal k otázce, která byla členskými státy dohodnuta, negativní postoj.

Na základě Jednacího řádu Senátu ČR hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dle § 119a Zákona o jednacím řádu Senátu Senát projednává řadu otázek souvisejících se závazky plynoucími z členství České republiky v Evropské unii i dokumenty postoupené Senátu přímo orgány Evropské unie. V současné době Senát skutečně projednává řadu návrhů spojených s evropskou legislativou.

§ 119 Jednacího řádu Senátu také upravuje možnosti, kdy je nutný předchozí souhlas Senátu s některými rozhodnutími činěnými v orgánech Evropské unie.

V tiskové zprávě ČSSD z 13. června stojí: “ Za jediné demokratické a odpovědné řešení současné politické krize, vyvolané kriminálními problémy ODS, pokládá ČSSD dohodu parlamentních stran na rozpuštění Poslanecké sněmovny a uspořádání nových voleb v co nejkratším termínu. V tomto smyslu zahájí ČSSD neprodleně konzultace se všemi parlamentními stranami a také prezidentem republiky. ”

Miroslav Kalousek v rozhovoru ze 7. srpna potvrdil slova Karla Schwarzenberga, tedy že pokud Rusnokova vláda získá důvěru, TOP 09 bude hlasovat pro rozpuštění Sněmovny.

V projevu ze 17. července ovšem Miroslav Kalousek přibližuje důvody, kvůli kterým poslanecký klub TOP 09 a Starostové nebude hlasovat pro rozpuštění sněmovny.

Po jednání TOP 09 a ČSSD z 19. července se obě strany shodly, že “ v určité situaci politického vývoje mohou být řešením předčasné volby, tedy rozpuštění Poslanecké sněmovny.”

V rozhovoru ze 6. srpna se za ODS vyjádřila Miroslava Němcová, že strana Rusnokově vládě nevyjádří důvěru a další kroky zveřejní až po hlasování o důvěře (jedná se o odpověď na otázku ohledně postoje ODS poté, co Karel Schwarzenberg oznámil, že pokud Rusnokova vláda získá důvěru, TOP 09 bude chtít rozpuštění sněmovny).

V červenci se Marek Benda za ODS vyjádřil následovně: “ My se nedomníváme, že za situace, kdy dochází ke střetnutí mezi prezidentem republiky a Poslaneckou sněmovnou a její většinou, je správným řešením rozpustit Poslaneckou sněmovnu.”

V článku portálu Týden.cz ze 7. července Miroslava Němcová říká, že pokud by Rusnokova vláda získala důvěru, byly by lepší předčasné volby. Dodává však, že se jedná pouze o její osobní názor.

Podle dat Eurostatu bylo v roce 2006 v České republice 46 032 policistů. Data Václava Moravce pro nedělní OVM uvádějí hodnotu 45 207. Obě čísla jsou výrazně nižší než Františkem Bublanem udávaných 47 000 a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Český statistický úřad skutečně v rámci sčítání lidu obdržel více než 3 miliony elektronických formulářů, a to přesně 4,33 milionů.

ČSÚ: “V tom bylo 2,8 milionů sčítacích listů osoby, 1,05 milionu bytových listů a 0,48 milionu domovních listů”.

První škrty týkající se Českého hydrometeorologického úřadu v režii této vlády proběhly v roce 2010. A tehdejší ministr životního prostředí Pavel Drobil avizoval, že se úspory neprojeví na přesnosti předpovědí.

Stejně tak v roce 2012, kdy se úřad chystal na další úspory, jeho ředitel Václav Dvořák potvrzoval, že by škrty neměly mít vliv na základní činnost meteorologických stanic a předpovědi by se neměly ani zdražit.

Nicméně nepodařilo se nám najít žádný vládní dokument, který by "od začátku jednoznačně stanovil" oblasti, kterých se redukce nemohou dotknout. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný, jelikož zároveň nemůžeme vyloučit, že takový pokyn nebyl obsahem nějakého interního materiálu.

"Tvrdost" opoziční politiky hodnotíme na základě takových skutečností, jakými jsou užitá rétorika vůči vládě a její politice, vyvolání hlasování o nedůvěře a (ne)podpora vládou předkládané legislativy.

Jako příklad postoje a používané rétoriky vůči vládě Petra Nečase uveďme např. hodnocení vlády v době jejího zániku Bohuslavem Sobotkou jako ostudn(é) havárie politického projektu pravice, který narazil do zdi chaosu, korupce, neschopnosti a nezodpovědnosti a je zcela zničen. (...)Tenhle koaliční krám už je vhodný jen a jen do sběru.

Pokud nahlédneme do projevů a článků představitelů ČSSD za poslední tři roky, velká část z nich obsahuje jako spojující prvek velmi intenzivní se vymezování vůči vládě Petra Nečase.

Sociální demokracie vyvolala hlasování o vyslovení nedůvěry vládě Petra Nečase celkem pětkrát, pokaždé neúspěšně. To je stejný počet jako v předchozím volebním období proti vládě Mirka Topolánka a výrazně vyšší, než ve volebních obdobích před rokem 2006.

Pro stručné a přehledné zobrazení rozdílů v hlasování v Poslanecké sněmovně mezi ČSSD a koaličními stranami dobře poslouží grafická analýza politologa Kamila Gregora. Na ní lze vidět poměrně pevnou opozici poslanců ČSSD vůči vládní většině.

Ministři nominovaní TOP 09 ve vládě Petra Nečase skutečně odpovídali za uvedená ministerstva, konkrétně Miroslav Kalousek za Ministerstvo financí, Jaromír Drábek a následně Ludmila Müllerová za Ministerstvo práce a sociálních věcí a Leoš Heger za Ministerstvo zdravotnictví. Vedle těchto klíčových ministerstev připadla TOP 09 i další ministerstva: zahraničí (Karel Schwarzenberg, který byl zároveň 1. místopředsedou vlády) a kultury (Jiří Besser, poté Alena Hanáková). Roli TOP 09 ve vládě tak rozhodně lze označit jako důležitou.

Na základě těchto skutečností hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť prezident Zeman skutečně žádal souhlas Senátu se jmenováním celkem devíti soudců Ústavního soudu, z nichž Senát vyslovil souhlas se sedmi.

Senátoři hlasovali o ústavních soudcích 25. dubna, 20. června a 21. srpna a podpořili konkrétně Miladu Tomkovou, Jana Filipa, Jaroslava Fenyka, Vladimíra Sládečka, Kateřinu Šimáčkovou, Ludvíka Davida a Pavla Rychetského. Souhlas naopak nevyslovili se jmenováním Miloslava Výborného a Jana Sváčka.

Již jednou jsme ověřili, že se v Otázkách Václava Moravce z 23. června 2013 koalice ODS, TOP 09 a LIDEM skutečně shodla na jednotné kandidátce na premiérku, kterou je Miroslava Němcová. Koalice dále 25. června oznámila, že disponuje podpisy 101 poslanců, kteří vyjádřili podporu Miroslavě Němcové.

Výrok Jana Zahradila hodnotíme na základě dokumentu Manifest českého eurorealismu jako pravdivý.

Tento analyticko-politický dokument (pdf.) je příspěvkem do debaty o integraci Evropy. Nabízí faktory pro a proti rozšíření EU a nastiňuje možné cesty pro českou zahraniční politiku, pokud ČR do EU nevstoupí (s. 11).

Dokument nezpochybňuje, že vstup ČR do EU je strategickým cílem, ale nabádá k obezřetnému přístupu (s. 8).