Na oficiálních stránkách ODS zatím není volební program pro předčasné volby zveřejněn. V rozhovoru pro iHNed.cz Martin Kuba řekl, že program bude v jednotlivých krajích představována postupně. I Jiří Pospíšil v tomto pořadu na otázku moderátorky, zda může prozradit ještě něco z volebního programu, řekl, že ostatní věci budou prozrazení na tiskové konferenci, která bude příští týden.

Z tohoto důvodu je momentálně výrok neověřitelný.

Výrok hodnotíme na základě informací z webů ceskatelevize.cz, tribune.cz, zdn.cz a otevřeného dopisu prezidenta lékařské komory jako pravdivý.

O nezvýšení pojistného rozhodla vláda P. Nečase v níž byl M. Kalousek ministrem financí třikrát. Poprvé v roce 2009 (pdf.), následně v roce 2012 a 2013. Z důvodu, že v této době byl M. Kalousek hlavou Ministerstva financí, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Prezident Zeman skutečně nedávno prohlásil, že si dovede představit, že by se ČR stala členkou eurozóny v horizontu pěti let, guvernér ČNB Singer se naopak domnívá, že tento scénář je nepravděpodobný. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Tomia Okamury hodnotíme jako neověřitelný. Států, ve kterých funguje princip odvolatelnosti, je více a v každém z nich existuje specifická varianta. Je to tedy spíše téma na analýzu v rámci komparativní politologie.

Odvolatelnost (.pdf) volených zástupců skutečně existuje např. v kanadské provincii Britská Kolumbie, Spojených státech, ve Švýcarsku na Filipínách, ve Venezuele a několika dalších.

Například ve Švýcarsku je možnost odvolání zavedena v šesti z dvaceti šesti kantonů a na federální úrovni tato možnost chybí. V každém kantonu pak jsou podmínky odvolání nastaveny jinak. Počet podpisů (.pdf; s. 5) na petici pro odstarování odvolávací procedury se pak v každém kantonu různí. V kantonu Schaffhauses činí hranice např. 1000 podpisů, kdežto v Ticinu 15000 tisíc podpisů.

V USA existuje možnost odvolatelnosti v devatenácti státech a podmínky opět variují. Například v r. 2003 došlo v Kalifornii k aplikaci této procedury, v případě pozice guvernéra. Žadatelé museli na petici za „odvolací volby" shromáždit počet podpisů ve výši minimálně 12% z volební účasti v minulých volbách. Po dosažení této hranice pak byly vypsány nové volby, kterých se mohlo účastnit více kandidátů. Kritéria odvolatelnosti tedy v tomto případě nebyla stanovena tak, že by muselo být dosaženo většího počtu hlasů, než kolika dosáhl v minulých volbách odvolaný guvernér.

O tom, zda je omezena možnost odvolat voleného zástupce jednou za rok se nám bohužel nepodařilo dohledat informace.

Výrok hodnotíme na základě informací z webu Skupiny Evropských konzervativců a reformistů (EKR) jako pravdivý. EKR vznikla spoluprací ODS a britské Konzervativní strany v červnu 2009 jako skupina prosazující nefederalistické směrování EU.Obě strany předtím byli členy Evropských demokratů, křídla frakce Evropské lidové strany v Evropském parlamentu.

Podle zatím posledních dostupných dat Eurostatu za většinu zemí (mimo Velké Británie) z června 2013 je Česká republika s 6,8 % (metodika Eurostatu) skutečně na sedmém místě v rámci EU (podle serveru bloomberg.com byla nezaměstnanost ve Velké Británii v červenci 7,8 %, tedy vyšší než u nás). Novější data z července 2013 dokonce naznačují posun na šesté místo, nejsou však ještě dostupná data za všechny země.

Jako pravdivý hodnotíme i údaj o státním dluhu. Podle výroční statistiky Eurostatu byl na konci roku 2012 státní dluh České republiky 45,8 % v poměru k HDP, tedy jeden z nejnižších v EU a pohodlně pod hranicí tzv. maastrichtských kritérií (60 % HDP).

V roce 1999 sice byla předložena novela Ústavy ČR, která měla mj. zavést povinnost (.doc, čl. I, b. 13) pověřit sestavením vlády vítěze voleb: "Prezident republiky po vyhlášení výsledků voleb do Poslanecké sněmovny požádá představitele politické strany, která získala nejvíce mandátů, aby mu do třiceti dnů navrhl složení vlády." Tento návrh byl schválen Poslaneckou sněmovnou, zamítl jej však Senát, který nemůže být při projednávání ústavních zákonů přehlasován.

Předkladatelem byla skupina poslanců - Ivan Langer, Petra Buzková, Eva Dundáčková, Zdeněk Jičínský, Jitka Kupčová a Jan Zahradil, nikoli přímo Miloš Zeman a Václav Klaus. Ani v záznamech z jednání sněmovny, ani v dobových textech médií jsme nenašli vyjádření Miloše Zemana či Václava Klause, které by ilustrovalo jejich pozici k tomuto návrhu. Ani text opoziční smlouvy a jejích dodatků, přestože je zdůrazněno " právo té z těchto stran [ODS či ČSSD] , která zvítězila ve volbách, sestavit vládu", nezmiňují změnu pravomocí prezidenta.

Lze jen těžko předpokládat, že by o návrhu špičky největších stran nevěděly, ale vzhledem k absenci vyjádření, na kterém by se jejich postoj dal doložit, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Ekonom Miroslav Zámečník (spolu s Tomášem Lhotákem) ve své analýze pro Hnutí DUHA z ledna 2013 odhaduje makroekonomické dopady programu pro energetické renovace domů. Podle této analýzy může celý program vygenerovat ročně až 31 tisíc pracovních míst (strana 18).

Každý investovaný million korun pak může přinést dodatečné daňové příjmy ve výši 0,19 až 0,3 miliony (podle typu investice) a příjmy z odvodů na sociálním pojištění 34 až 49 tisíc korun (strana 19). I v případě investice s největším efektem, především u novostaveb, by tedy dodatečné příjmy z jedné miliardy činily 349 milionů korun, nikoliv 3 miliardy.

Ondřej Liška měl patrně na mysli dopad na HDP (strana 16). Podle propočtů Miroslava Zámečníka by skutečně nejefektivnější investice, tedy do novostaveb, přinesly dodatečný HPD 2,99 miliardy korun.

Kvůli této záměně pojmů hodnotíme výrok Ondřeje Lišky jako zavádějící.

K tomuto výroku Karla Schwarzenberga došlo na základě výtky Karolíny Peake, podle které byla Nečasova vláda málo pravicová. Na to Karel Schwarzenberg reagoval slovy: " My nejsme pravicová, my jsme konzervativní strana. " Tuto informaci přinesly Parlamentní listy 22. 8. Výrok Jiřího Pospíšila proto hodnotíme jako pravdivý.

Bobošíková z volby prezidenta odstoupila dříve, než došlo k hlasování, její kandidatura v něm tedy nehrála roli.

Bobošíková odkazuje k volbě prezidenta v únoru 2008, kdy proti sobě stáli Václav Klaus a Jan Švejnar jako nejsilnější kandidáti. Podle dřívějšího znění Ústavy ČR (čl. 58) se nepřímá volba konala až ve třech kolech. V prvním kole bylo pro zvolení potřeba získat zvlášť nadpoloviční většiny hlasů všech členů Senátu a všech členů Poslanecké sněmovny. Pokud tuto podmínku nesplnil žádný kandidát, konalo se druhé kolo, do kterého postupoval kandidát s nejvyšším počtem hlasů ve sněmovně a kandidát s nejvyšším počtem hlasů v Senátu.

Před volbou bylo zřejmé, že Švejnar získá většinu poslanců (opoziční poslance a členy Strany zelených, vizte přehled volby iDNES.cz), zatímco Klaus většinu senátorů, mezi kterými měla po volbách r. 2006 většinu ODS (přehled ČSÚ, .pdf). Pokud by ale kandidovala Bobošíková a část poslanců (stačili by poslanci KSČM) v prvním kole hlasovala pro ni namísto Švejnara, mohl se Klaus stát nejsilnějším kandidátem v obou komorách. Nebyl by sice zvolen v prvním kole, byl by však jediným kandidátem postupujícím do kola druhého (tento scénář zmínily kupř. Novinky.cz).

Nehodnotíme, zda Bobošíková prospěla Klausově zvolení. Pokud však bylo jejím cílem snížit svou kandidaturou počet hlasů pro Švejnara (nikoli kvórum, to se v prvním kole volby nemohlo změnit), nebyla úspěšná. Bobošíková již před prvním kolem volby odstoupila (shrnuje iDNES.cz), Švejnar získal většinu hlasů poslanců a postoupil do druhého kola.