Výrok prezidenta Zemana je hodnocen na základě informací o jeho snaze o prosazení tzv. majetkových přiznání jako nepravdivý.

Miloš Zeman byl premiérem ve volebním období 1998-2002. V tomto období byl návrh na zákona o přiznání k majetku předložen vládou do Parlamentu pouze dvakrát a byl také dvakrát odmítnut.

1. verze zákona (Sněmovní tisk 428) byla předložen vládou M. Zemana 18. listopadu 1998, zamítnut byl již v 1. čtení, a to 8. prosince 1999.

2. pokus prosadit zákon o přiznání k majetku byl vládou do sněmovny přeložen jako tisk 965 12. června 2001., Poslaneckou sněmovnou byl tentokrát zamítnut ve 2. čtení.

Potřetí již vláda Miloše Zemana návrh o prokázání původu majetku formou zákona do Parlamentu nenavrhla.

Shrnutí snah o prosazení tohoto návrhu zákona popisuje ve své novele zákona o přiznání k registrovanému majetku ČSSD, konkrétně v tomto textu (část "důvodová zpráva").

Data o vývoji HDP v eurozóně a České republice potvrzují slova Vladimíra Dlouhého o tom, že naše ekonomiky zatím kopíruje dynamiku v eurozóně.

3Q10 4Q10 1Q11 2Q11 3Q11 4Q11 1Q12 2Q12 3Q12

EMU 2,1% 1,9% 2,6% 1,7% 1,3% 0,2% 0,3% -0,8% -0,8%

ČR 3,0% 3,3% 3,1% 2,1% 1,4% 0,6% -0,2% -1,6% -1,6%

Přikládáme také odkaz na grafické znázornění porovnání vývoje HDP v ČR a Eurozóně.

Článek 33 Ústavy ČR dává Senátu pravomoc „přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona“. Tato opatření by pak musela být potvrzena novou sněmovnou a navrhovat je může pouze vláda, toto se tedy týká pouze nově předložených vládních návrhů.

Z toho vyplývá, že zákony, které by nyní chtěl Senát vrátit k novému projednání již rozpuštění Poslanecké sněmovně, takzvaně spadnou pod stůl. Viz shrnutí na zpravodajském webu České televize.

Vláda Jana Fishera předložila sněmovně návrh novely zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů 18. listopadu 2009. Zákon byl schválen sněmovnou 17. března 2010 a postoupen ke schválení v Senátu a podpisu prezidenta. Účinnost nabyl až 20. května 2010, přičemž se podle něho začalo řídit až 1. ledna 2011. Racionalitu nebo efekt zákona nehodnotíme.

Výrok ministra financí v demisi hodnotíme proto jako pravdivý.

Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dle informací zveřejněných Českým statistickým úřadem, česká ekonomika za posledních sedm čtvrtletí neroste a šest z nich dokonce klesá, jak je uvedeno ve zprávě Českého statistického úřadu z 12. června 2013:

"HDP tak celkově mezikvartálně neroste již sedm čtvrtletí v řadě, z toho celých šest klesá."

(Vývoj ekonomiky České republiky v 1. čtvrtletí 2013, .pdf, strana 5)

Tisková zpráva SPOZ po jednání politické rady pouze obecně říká, že strana "osloví s nabídkou jednání všechny současné ministry mimo těch, kteří již deklarovali, že kandidovat do parlamentu nechtějí", k dispozici je však několik mediálních prohlášení, která tuto kandidaturu potvrzují.

Server týden.cz cituje předsedu SPOZ Zdeňka Štengla, který po čtvrtečním jednání strany prohlásil: "(...) Jako prvního oslovíme s nabídkou kandidovat v Moravskoslezském kraji jako lídra Martina Pecinu.". Martin Pecina přitom ve vysílání České televize (video, od 3:30) dříve potvrdil, že pokud by takovou nabídku dostal, přijal by ji.

Web Českého rozhlasu doplňuje, že tuto informaci pro ně potvrdil i místopředseda SPOZ Vladimír Kruliš.

Boris Šťastný je poslancem, není již členem klubu ODS (.pdf) v Zastupitelstvu hlavního města Prahy (zde jeho rezignační projev).

Bohužel však nebylo možné dohledat, kolik přednesl Boris Šťastný návrhů v rámci zasedání regionální rady a kolik jich bylo, či nebylo schváleno.

Procedura jmenování velvyslanců v ČR je dle webu ministerstva zahraničí následující: " Velvyslanec je vybírán obvykle z profesionálních diplomatů personální radou Ministerstva zahraničních věcí ČR. (...) Ve zdůvodněných případech bývá jmenována osobnost, která není profesním diplomatem."

Nikde se nám ovšem nepodařilo nalézt konkrétní poměr mezi kariérními a politicky jmenovanými diplomaty, a to ani u nás, ani nikde jinde ve světě. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Majitel ubytování může od státu získat podstatně menší částku, která se navíc liší např. dle lokality.

Předešleme, že Radek John mluví zřejmě o částce na kalendářní měsíc: v další větě uvádí "Zatímco kdyby ty lidi měli normální byt, tak tam platěj 6 tisíc", což odpovídá nejvýše měsíčnímu nájmu. Že částka uváděná poslancem Johnem není zcela přesná, naznačuje již jeho výpočet, 4 x 12 = 40.

Podle skutečné úpravy má občan, dle výše příjmu domácnosti, právo na příspěvek na bydlení, případně na doplatek na bydlení, je-li v hmotné nouzi a příspěvek na bydlení na jeho náklady nestačí. Maximální výše - v případě domácnosti zcela bez příjmu - příspěvku na bydlení pro čtyřčlennou rodinu činí mezi 11 615 a 18 307 Kč (dle lokality a druhu bydlení). Pro doplatek na bydlení není maximum stanoveno, jeho výše se odvozuje od nájemného a dalších služeb spojených s bydlením.

Neexistuje tedy obecně platná částka ze sociální podpory, která by se vyplácela za čtyři osoby, můžeme leda odkázat na příklady, které v minulosti k ubytovnám uvedly např. ČT (nájem až 15 tisíc za místnost) či Idnes (téměř 20 tisíc pro pětičlennou rodinu). Agentura Romea uvádí, že čtyřčlenná rodina platí průměrně 10 až 11 tisíc Korun za dvě místnosti.

Když navíc uvážíme, že příspěvky nejdou pouze vlastníkovi ubytování, nýbrž také na energie a další služby, je částka 40 tisíc (nebo 48 tisíc Korun) pro "majitele ubytoven", uvedená Radkem Johnem, příliš vysoká. Rozhodně také neplatí obecně, když se celková výše příspěvků odvíjí od příjmů rodiny, lokality, druhu bydlení, ceny služeb a skutečného nájemného.

První část výroku zaměřenou na bezprecedentnost a nestandardnost jmenování vlády Jiřího Rusnoka hodnotit nebudeme, neboť se jedná spíše o normativní prohlášení vztažené k druhé části výroku poukazující na odmítnutí podpory této vlády předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou.

Vývoj pozice předsedy ČSSD ve vztahu k vládě Jiřího Rusnoka lze ilustrovat např. na sérii článků z archivu serveru novinky.cz. Rusnok byl jmenován premiérem dne 25. 6. 2013. Již 26. 6. Sobotka deklaroval, že: " není možné, aby získala důvěru vláda, která nemá demokratický mandát od voličů." 11. 7. již předseda ČSSD podporu Rusnokově vládě výslovně nevyloučil. Článek z 19. 7. ilustruje neúspěšnou snahu Bohuslava Sobotky o prosazení odmítavého či "nepodporujícího" postoje ČSSD k vládě Jiřího Rusnoka. Odmítavě se ke kabinetu stavěl i 29. 7 či 31. 7.

Situace se však začíná měnit na začátku srpna, 6. 8. pak politické grémium i předsednictvo ČSSD schválily kompromisní návrh k postupu vůči vládě Jiřího Rusnoka, podle kterého všichni poslanci ČSSD budou hlasovat pro důvěru vládě. 7. 8. pak tak také učinili.

Na základě výše uvedeného tedy můžeme zhodnotit, že předseda Sobotka více jak měsíc podporu Rusnokově vládě skutečně odmítal primárně s poukazem na nedostatek legitimity.