Proces a okolnosti privatizace OKD, a.s., shrnuje např. Česká televize. Státní podíl na akciích OKD (45,9 %) byl v rpce 2004 na základě rozhodnutí vlády (přesněji zde, .doc) prodán společnosti Karbon Invest za 4,1 mld. korun. To znamená, že OKD byla v tomto prodeji ohodnocena přibližně na 8,9 mld. korun.

Agentura Ernst & Young přitom ve svém pozdějším posudku OKD ohodnotila až na 52,3 mld. korun (ČT). Opravdu tedy mělo jít o téměř šestinásobně podhodnocený prodej, ačkoli pozdější šetření ze strany Evropské komise takovéto pochybení neodhalilo (iHNed.cz).

Ministr vnitra v demisi Martin Pecina byl v pozici náměstka ministra průmyslu a obchodu v letech 2003 – 2005.

Procesy ukončování a následného obnovení těžby na dole Rožná popisuje doktor Adam Říčka své disertační práci z roku 2010 (ŘÍČKA, Adam. Proudění a geochemie podzemních vod v ložiskové oblasti Rožná. 2010). " V roce 1997 bylo usnesením vlády ČR č. 427 rozhodnuto o ukončení těžby na rok 2002. V následujících letech bylo ukončení těžby vládou ČR neustále posouváno (na rok 2004, 2006, 2008). Vzhledem k rostoucí ceně uranu na světových trzích byla nakonec v roce 2007 těžba na dole Rožná schválena až po dobu její ekonomické výhodnosti (usnesení č. 565)." Více o tématu viz články zde a zde.

Výrok tedy označujeme jako pravdivý, neboť dle výše uvedené citace bylo ukončení těžby během Pecinova působení na Ministerstvu průmyslu dvakrát odloženo a v roce 2008 bylo dokonce plánováno rozšíření těžby. V současné chvíli podnik stále těží a dle majitelů dolu je těžba rentabilní.

V životopise Jaroslava Zavadila se dočteme, že v roce 1990 zasedal v zastupitelstvu Nového Města nad Metují jako nezávislý kandidát za ČSSD, žádnou vládní funkci však nikdy nevykonával.

Toto potvrzuje i server nasipolitici.cz, stejně jako kompletní přehled jednotlivých vlád od roku 1993.

Ve skutečnosti by je bylo možné snížit o více než dvě koruny.

Minimální sazby spotřební daně jsou stanoveny směrnicí Evropské rady v eurech, zatímco konkrétní výše daně je stanovena zákonem (web Celní správy ČR) v korunách. Rozdíl mezi oběma hodnotami je tedy proměnlivý. Dle referenčních kurzů (.pdf) ze srpna 2013 (25,735 korun/euro) nicméně získáme následující hodnoty:

benzín nafta minimální daň v EUR/1000 litrů 421 330 převod min. sazby na Kč/litr dle ref. kurzu 10.83444 8.49255 aktuální sazba v ČR

12.84 10.95

Pro naftu, zdaňovanou (jako "střední olej", dle webu finance.cz) poněkud méně, získáme rozdíl 2,46 Kč, pro benzín pak 2,01 Kč. Aktuální sazby spotřební daně v ČR by tak bylo možné snížit o více než dvě koruny, nikoli pouze o jednu, jak tvrdí Jana Bobošíková.

Vliv směnného kurzu eura a koruny zde není tak velký, aby mohl být výrok Bobošíkové hodnocen jako pravdivý, pokud jde o benzín, musela by koruna klesnout na 28,12 Kč/euro, a pro naftu až na 30,15 Kč/euro. Výrok tedy můžeme bezpečně hodnotit jako nepravdivý.

Podle usnesení vlády č. 904 (.doc, str. 3) z roku 2004, v němž jsou zakotveny podmínky privatizace státního podílu ve společnosti OKD, v zájmu zachování bytového fondu: " Kupující zajistí, že Společnost po trvání doby omezení (i) bude spravovat a udržovat bytový fond ve vlastnictví Společnosti, (ii) že veškeré výnosy z bytového hospodářství budou použity na úhradu výdajů spojených s bytovým hospodářstvím, (iii) nepřevede bytové domy, případně bytové jednotky na třetí osobu, s výjimkou nejvýše 5% z celkového počtu bytů v souvislosti s běžným hospodařením, nebo s výjimkou případného prodeje bytových jednotek dosavadním nájemcům, a to za kupní cenu, která byla použita při ocenění neprodukční části majetku OKD; současně tato cena bude přiměřená a obvyklá ve srovnání s kupní cenou obdobných bytů převáděných v daném místě a čase z vlastnictví státu, krajů a obcí do vlastnictví dosavadním nájemcům." Zmíněná doba omezení byla ohraničena dnem privatizace majetku a 1. květnem 2009. Ačkoliv není plné znění privatizační smlouvy běžně dostupné, z právních analýz vyplývá, že na toto předkupní právo stávajících nájemníků se tato lhůta nevztahuje (viz například zde .pdf, str. 1 a zde). Existenci zmíněného ustanovení potvrdil v průběhu parlamentní diskuze i bývalý místopředseda vlády Martin Barták.

Česká republika dlouhodobě vykazuje záporné saldo ve vývozu a dovozu potravin do zahraničí. Za rok 2010 činilo záporné saldo zahraničního obchodu s potravinami rekordních 39,7 mld. korun. V roce 2011 došlo dle údajů ČSÚ (strana 1) k mírnému zlepšení, neboť byly do ČR dovezeny potraviny za 131,2 mld. a vyvezeny za 94,4 mld. (záporné saldo 36,7 mld.). V minulém roce 2012 činilo záporné saldo 34,3 mld. korun, při objemu dovozu 144 mld. kč a vývozu 110 mld. kč.

2008*

2009*

2010

2011

2012

průměr

Potravinová bilance ČR (saldo, mld. korun)

-30,5

-35,4

-39,7

-36,7

-34,3

-35,3

*Pozn.: Data získaná za roky 2008 a 2009 jsou pouze přibližná, získaná z grafu (str. 2) oficiální analýzy ČSÚ.

Z diskuze vyplývá, že Marian Jurečka nehovoří o celkovém objemu dovozu potravin, nýbrž pouze o převažujícím dovozu nad vývozem ("my k nám do České republiky dovážíme zhruba za 40 miliard potravinářských výrobků ze zahraničí, to znamená, za 40 miliard jsme tady něco nevyrobili, co se tady mohlo spotřebovat"). Z výše uvedených údajů tedy vyplývá, že Česká republika dlouhodobě vykazuje záporné saldo ve výši cca 35 mld. korun. Čtyřiceti miliardový schodek platil pouze v roce 2010.

Výrok Mariana Jurečky tedy hodnotíme jako zavádějící.

Výrok shledáváme jako pravdivý, jelikož u Strany zelených není zaznamenaný žádný korupční skandál. V tzv. testu úplatnosti politiků serveru iDnes.cz získala SZ nejlepší hodnocení.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací z médií, které potvrzují, že na případ Mostecké uhelné bylo uvaleno informační embargo.

Server aktuálně uvedl 16. 4. 2012 následující: “ Zástupci švýcarského soudu ani prokuratura zatím obrat v případu nekomentovali, není ani jasné, jestli tak vůbec učiní. Doposud totiž dodržovali striktní informační embargo.”

Česká televize potom 27. 7. 2009 na svém webu také uvedla obdobnou informaci, když napsala: “ Na otevření případu Mostecké uhelné je ze strany státního zastupitelství uvaleno přísné informační embargo.”

Server Demagog.cz nemůže zhodnotit, zda Livie Klausová je nebo není dobrá ekonomka.

Je ale pravdou, že absolvovala po boku bývalého prezidenta Václava Klause jeho zahraniční cesty a zúčastnila se tedy i mnoha diplomatických jednání. Slovenský premiér Fico se také opravdu vyjádřil kladně k záměru Miloše Zemana jmenovat Livii Klausovou velvyslankyní na Slovensku.

Zůstává dále faktem, že získala v roce 1966 diplom na Université Internationale de Sciences Comparées v Lucemburku. Ale zůstává neověřitelné o jaký druh studia šlo.

Státní dluh České republiky podle statistiky Ministerstva financí z 2.čtvrtletí roku 2013 činil 1,6 bilionu korun.