Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož interpretace ústavních zvyklostí v tomhle ohledu není etablovaná. Lze však říci, že krok Miloše Zemana vyvolal velké diskuze a objevují se i hlasy podporující názor Miroslava Kalouska.

Například politologové oslovení Českou televizí se shodují na tom, že počínání Miloše Zemana jde proti dosavadním ústavním zvyklostem - tedy, že prezident jmenuje vládu, která má reálnou šanci získat v Poslanecké sněmovně podporu. “ Zeman vnímá ústavu jako text, ve kterém hledá doslovná znění. Nevnímá ji v kontextu dalších zákonů, neboli co mi ústava nezakazuje, to mohu dělat,” řekl například v ČT politolog Aleš Balcar.

Je třeba podotknout, že ale nepanuje shoda nad závazností těchto ústavních zvyklostí. " Naše ústava je postavena na modelu parlamentní demokracie, základem je skutečnost, že vláda má podporu parlamentu, u nás Poslanecké sněmovny. Podle ústavních zvyklostí měl prezident jmenovat vládu, která má reálnou možnost důvěru v Poslanecké sněmovně získat. Prezident postupoval proti ústavním zvyklostem. O tom, jestli jsou ústavní zvyklosti závazné, se mohou vést spory," uvádí ústavní právník Marek Antoš.

Výrok hodnotíme na základě dostupných faktů jako pravdivý.

Zákonná opatření, která může Senát ČR přijímat v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny, musí být skutečně následně schválena, neboli ratihabována, nově ustanovenou Poslaneckou sněmovnou na její první schůzi. Pokud se tak nestane, pozbývají tato opatření další platnosti.

Výrok Miroslava Pocheho není možné ověřit, protože hlasování o odvolání radních na pražském magistrátě bylo tajné. Tuto skutečnost dokládá stenozápis ze zasedání (.pdf - str. 13).

Prezident Miloš Zeman ve svém projevu 7. srpna 2013 před hlasováním o důvěře vládě Jiřího Rusnoka skutečně označil za faktického premiéra bývalé Nečasovy vlády ministra financí Miroslava Kalouska. Prezident svůj názor formuloval takto: „Při vší úctě k panu poslanci Petru Nečasovi jsem hluboce přesvědčen, že v uplynulých třech letech byl faktickým premiérem vlády České republiky pan Miroslav Kalousek. A jsem stejně tak hluboce přesvědčen, že v případě, že premiérkou jmenuji - a já to nevylučuji - paní Miroslavu Němcovou, tak to bude opět faktický ministerský předseda jménem Miroslav Kalousek“. Nicméně o tom, že by Miroslav Kalousek "řešil všechno" ve svém projevu nehovoří.

Výrok Andreje Babiše přesto hodnotíme jako pravdivý.

Na základě dat (ang.) Eurostatu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Nejnovější dostupná statistická data pro rok 2011 ukazují, že v rámci České republiky je recyklováno 15 % z celkového objemu komunálního odpadu. Pro země EU-27 však tato hodnota dosahuje 25 %. Patnáct členských států EU si pak dle citovaných údajů vedlo lépe než Česká republika, dva státy stejně a pouze devět států hůře. V tomto ohledu se Česká republika tedy řadí do horší poloviny mezi zeměmi EU.

K podobným závěrům dochází i rozsáhlá analýza odpadového hospodaření v Evropě zpracovaná Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) (viz pdf., str. 13, ang.). V části dokumentu věnované jednotlivým státům (pdf., str. 8, ang.) je navíc predikováno, že Česká republika může v budoucnu v oblasti recyklace komunálního odpadu zaostávat za cílem stanoveným evropskými předpisy, tedy 50% míry recyklace komunálního odpadu do roku 2020.

Na základě nejaktuálnější zprávy Eurostatu (.pdf) má Česká republika 9. nejnižší dluh ze zemí Evropské unie, a proto hodnotíme výrok Terezy Bernardové jako nepravdivý.

Koncem roku 2012 měla Česká republika (společně s Dánském) 8. nejnižší dluh v poměru k hrubému domácímu produktu v Evropské unii, avšak kvůli rychlému tempu zadlužování je od roku 2013 Česká republika dle zprávy Eurostatu na 9. místě. Změna nastala počátkem tohoto roku, kdy se oproti stejnému kvartálu roku 2012 zvýšilo zadlužení České republiky o 4,1 %. O rychle rostoucím dluhu Česka informuje také server iDnes.cz.

V poměru k hrubému domácímu produktu činí dluh České republiky 47,8 %. Nejnižší dluh má Estonsko (10 % HDP), Bulharsko (18 % HDP) a Lucembursko (22,4 % HDP). Nejvyšší dluh v Evropské unii mají naopak Řecko (160,5 % HDP), Itálie (130,3 % HDP) a Portugalsko (127,2 % HDP).

Miloš Zeman oznámil nejprve, že nebude nic namítat proti kandidatuře svého kancléře v předčasných volbách. Vratislav Mynář pak sám potvrzoval, že bude čekat na vyjádření předsednictva SPOZ, zda ho jako lídra kandidátky podpoří. Dále také sdělil médiím, že pro něj zůstává prioritou servis pana prezidenta. Je tedy pravda, že výše uvedené věci Vratislav Mynář postupně deklaroval. Pro doplnění uvádíme, že jeho kandidatura byla schválena a on ji již oficiálně přijal.

Dle článku 39 odst. 4 Ústavy ČR: "K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů."

V případě dolní sněmovny, tedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, "pravice" (pravicově orientovaná koalice) skutečně ústavní většinu (120 mandátů) nikdy neměla.

Vývoj složení v horní sněmovně (Senátu Parlamentu ČR) byl poněkud jiný. Ústavní většinu (min. 49 senátorů) měla "pravicově orientovaná koalice" (ODS, ODA a KDU-ČSL) již po volbách v roce 1996. Po roce 1998 převažuje "pravicová orientace Senátu" (pro ústavní většinu je však k pravici nutné zařadit i KDU-ČSL, která již není součástí pravicové vládní koalice, což je z hlediska komparativní politologie poměrně obtížné). Od voleb v roce 2008 se však situace začíná obracet a postupně sílí strany deklarující "levicovou orientaci". Po doplňovacích volbách v roce 2012 pak získávají ústavní většinu.

I přes odlišnou situaci v horní komoře však výrok označujeme jako pravdivý, neboť pro změnu Ústavy je nutná třípětinová většina všech členů PSP ČR, kterou "pravicově orientované strany" v historii ČR nikdy neměly.

Pokud svůj výrok Ivan Bartoš myslel, tak, že je možno hlasovat ve více referendech zároveň, má pravdu. Ve Švýcarsku je skutečně běžnou praxí, že referenda probíhají ve stejný den.

Podle švýcarské ústavy (s. 45-46, .pdf) je také v případě, kdy občanská iniciativa navrhne částečnou změnu ústavy a splní podmínky pro referendum, možno hlasovat o dvou návrzích zároveň. Prvním je návrh občanské iniciativy a druhým může být protinávrh Federálního shromáždění, pakliže ho podá. Volič má možnost hlasovat pro oba 2 návrhy. V případě, že tak učiní má ještě možnost uvést, který návrh preferuje. Nejedná se však v pravém slova smyslu o sloučení referend, spíše o možnost vícenásobné volby.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík se vyjadřoval pro Český rozhlas 22. července, bezprostředně po své návštěvě u prezidenta na zámku v Lánech: „(...) Rozpuštění sněmovny se má dle mého názoru a dle názoru našeho poslaneckého klubu konat, a já se mu nebráním, v případě, že v Poslanecké sněmovně neexistuje jasná většina. V případě, že se Poslanecká sněmovna není schopná na ničem shodnout. Tady ale jasná většina v Poslanecké sněmovně existuje (...)“. Dá se očekávat, že toto stanovisko vyjádřil i při svém jednání s prezidentem.

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek říká v rozhovoru pro Novinky.cz: „Používali jsme dvě formulace – jedni říkali, „předčasné volby, když nebude většina“, a druzí říkali „předčasné volby, když bude úřednická vláda“. Čímž jsme mysleli jedno a totéž. Nikoho z nás opravdu nenapadlo, že prezident najmenuje úřednickou vládu v okamžiku, kdy je politická většina ve Sněmovně.“

Sám předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg pak na dotaz Lidových novin: „Pořád ještě spekulujeme, ale jak byste si vybral mezi předčasnými volbami a úřednickou vládou?“ odpovídá, „Radši předčasné volby. Ze dvou důvodů. Rok před volbami zkrátit mandát vlády není neštěstí. A obecně úřednickou vládu uznávám jenom v největší nouzi, není-li jiné smysluplné řešení.“

Podle serveru tiscali.cz pak reagoval na dotaz serveru parlamentnilisty.cz zda bude hlasovat pro rozpuštění sněmovny, když bude jmenována vláda odborníků ujištěním, že „ihned.“ A v podobném duchu cituje tiscali.cz i reakci místopředsedkyně poslaneckého klubu Jitky Chalánkové: „Opakovaně říkám, že než úřednickou vládu bez opory v demokratickém parlamentním systému, tak raději předčasné volby.“

V prvních dnech po pádu vlády se však objevovala i prohlášení představitelů TOP 09, že pokud ODS urychleně nepřijde se jménem nástupce Petra Nečase v čele vlády, podpoří předčasné volby.