Sociální demokracie během schvalování považovala úpravy pravomocí hlavy státu za potřebné.

Prezident by podle jejího zástupce Jeronýma Tejce měl mít právo jmenovat i vedení Nejvyššího správního soudu bez souhlasu vlády, stejně jako u představitelů Nejvyššího soudu. Bankovní radu ČNB by měl ale naopak jmenovat se souhlasem Senátu v podobném režimu, jakým nyní jmenuje ústavní soudce. Samotná koalice žádné úpravy nenavrhovala. " Koalice není přesvědčena, že je nutné měnit pravomoci prezidenta," uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

Několik z návrhů ale byla tehdejší koalice nucena akceptovat.

Fischer odpovídá na dotaz diváka, který měl zřejmě na mysli fúzi (tisková zpráva Ministerstva zdravotnictví; její celý text v příloze bohužel chybí) pojišťovny Agel s Hutnickou zaměstnaneckou pojišťovnou.

Fúze, která se vzápětí setkala s kritikou např. z řad lidoveckých poslanců (dle Idnes.cz), proběhla mj. podle zákona (.pdf) o [...] zdravotních pojišťovnách. Ministerstvo zdravotnictví (dle §6 odst 3 uvedeného zákona) ke sloučení vydává povolení po vyjádření Ministerstva financí. Nejde tudíž o kompetenci vlády a, jak tvrdí Fischer, premiér do rozhodnutí nezasahuje.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný z důvodu absence výročních zpráv před rokem 2002.

Leoš Heger byl ředitelem fakultní nemocnice v Hradci Králové v letech 1996 - 2009. Podle výročních zpráv od roku 2002, které jsou dostupné na webových stránkách, nemocnice v letech 2002 – 2009 vždy hospodařila s mírným přebytkem v řádech milionů korun (výroční zpráva (.pdf) z let 2002-2004; zpráva (.pdf) z let 2005-2007; zpráva (.pdf) z let 2008-2009)

V minulosti stát několikrát poskytoval peníze na oddlužení nemocnic. Například v roce 2008 byly oddlužované nemocnice v Motole a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Podobně byly v roce 2006 zbaveny dluhů nemocnice Bulovka, Thomayerova a nemocnice u svaté Anny v Brně. V roce 2003 stát rozdělil mezi státní nemocnice na 6 miliard korun. Nemocnicím v Motole a na Bulovce byly poskytovány finanční prostředky na splacení dluhů už koncem 90. let.

Pro posledních 10 let je výrok Leoše Hegera pravdivý. Celou dobu jeho působení na postu ředitele hradecké nemocnice však nemůžeme ověřit.

Johannes Hahn je evropským komisařem, který je zodpovědný za regionální politiku. Skutečně již reagoval na probíhající povodně v České republice i v okolních zemích.

Jeho vyjádření je dostupné jak na webu Evropské komise (v angličtině a němčině), tak i na stránkách Zastoupení EK v České republice. Celé vyjádření eurokomisaře Hahna zní:

„Katastrofální povodně, k nimž došlo v České republice, Německu a Rakousku, mnou velmi otřásly. Svou soustrast vyjadřuji všem postiženým, především rodinám a přátelům těch, kdo v posledních dnech přišli o život. Chtěl bych při této příležitosti ujistit všechny postižené občany i politické představitele, že evropská rodina členských států je vám k dispozici a připravena pomoci tam, kde to je nejvíce potřeba.Evropský fond solidarity zřízený po rozsáhlých povodních v roce 2002 je určen k tomu, aby pomohl postiženým členským státům a oblastem postavit se znovu na nohy a financovat náklady na mimořádná opatření i obnovu. Teď je však bezodkladným úkolem zajistit bezpečí občanů a poskytnout jim přístřeší.“

Zákon o volbách do Parlamentu České republiky v § 25 uvádí, že: “ Poslancem Poslanecké sněmovny může být zvolen každý volič, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 21 let a není u něho ve dnech voleb překážka ve výkonu volebního práva podle § 2 písm. b). ” Překážka k výkonu volebního práva spočívá v omezení osobní svobody občana a zbavení způsobilosti k právním úkonům.

Dle Ústavy ČR je s funkcí poslance nebo senátora neslučitelný výkon úřadu prezidenta republiky, funkce soudce a další funkce, které stanoví zákon. Zákon o Kanceláři prezidenta republiky neslučitelnost funkcí kancléře a poslance nezmiňuje.

Kandidatura hradního kancléře před časem vzbudila rozruch nejen na politické, ale i akademické scéně. Známý politolog Tomáš Lebeda např. uvedl, že jediným řešením, jak takové situaci předejít, by bylo upravit příslušné paragrafy zákonů. “ Co není v České republice kodifikováno, tak to v podstatě nikdo nerespektuje. Celá řada ústavních zvyklostí postupně bere za své, takže je bohužel asi zapotřebí jít cestou, že všechno bude muset být upraveno zákonem a legislativně podchyceno," uvedl doslova.

Spis ,,Kosatka” vypracovaný českou policií k případu privatizace Mostecké uhelné byl skutečně uzavřen v roce 2005 s tím, že se nepodařilo prokázat žádný trestný čin.

Švýcarská strana se pak snažila Českou republiku kontaktovat od roku 2006. Výrok Andreje Babiše tedy na základě výše zmíněných informací hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme na základě textu Ústavy České republiky jako pravdivý.

Článek 35/2 uvádí:

"Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců."

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám prozatím nepodařilo najít data, která by potvrdila slova Petra Mlsny. V současné době se zdroj, ze kterého ministr čerpal snažíme získat přímo od něj. Tudíž se hodnocení výroku může v blízké době změnit, o čemž budeme informovat.

Podle Českého statistického úřadu (pdf., str. 5) byla nezaměstnanost v České republice za druhé čtvrtletí letošního roku na úrovni 6,8 %. V rámci Evropské unie je Česká republika na 22. místě, co se nezaměstnanosti týče. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Země

Nezaměstnanost za 2. čtvrtletí 2012 (v %)

Španělsko

24,8

Řecko

23,8

Lotyšsko

16,4

Portugalsko

15,7

Irsko

15,0

Slovensko

13,7

Litva

13,6

Bulharsko

12,4

Kypr

11,5

Maďarsko

10,9

Itálie

10,6

Estonsko

10,5

Polsko

10,0

Francie

9,4

Finsko

8,8

Švédsko

8,5

Slovinsko

8,3

Spojené království

8,0

Dánsko

7,9

Rumunsko

7,2

Belgie

7,0

Česká republika

6,8

Malta

6,6

Německo

5,5

Nizozemsko

5,1

Rakousko

4,3

Lucembursko

4,0

Výrok se vztahuje k druhé Topolánkově vládě, která fungovala od 9. ledna 2007 do 26. března 2009, přičemž v demisi pokračovala až do 8. května 2009.

V rámci této vlády zastával Miroslav Kalousek, v té době člen KDU-ČSL, post ministra financí a Karel Schwarzenberg post ministra zahraničních věcí, kam byl nominován Stranou zelených. Ve stejných funkcích pak oba ministři působili i v Nečasově vládě po sněmovních volbách 2010.