Výrok hodnotíme na základě primárních i sekundárních zdrojů jako pravdivý.

Pan Drábek měl zřejmě na mysli první setkání zástupců Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů za účelem diskuze o předmětech Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (.pdf). Podle tiskové zprávy Evropské komise se první bude konat 16-18 října.

O postoji TOP 09 k fiskální paktu informovala mnohá česká média (Euractiv, iHned.cz, Parlamentni listy či Lidovky). Strana byla vždy horlivým zastáncem tohoto paktu a dokonce chtěla prosadit dodatečné připojení k paktu v obnovené koaliční smlouvě s ODS z ledna 2013.

Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Koaliční strany ODS, TOP 09 a LIDEM se skutečně shodly na kandidatuře Miroslavy Němcové na post předsedkyně vlády CR.

Za ODS informoval o tomto kroku uřadující předseda strany Martin Kuba:

"ODS považuje Miroslavu Němcovou za zkušenou političku s odpovídajícím morálním i politickým kreditem, za ženu s dlouhodobě ukotvenými pravicovými názory a člověka, který je schopný naší zemi důstojně reprezentovat i v zahraničí." Stanovisko TOP 09 vyjádřil předseda Karel Schwarzenberg:

"Proti samotné nominaci nelze nic říct. Paní předsedkyně si velmi vážím, mám ji rád a bylo by mi ctí s ní zasedat ve vládě..."

Proti nominaci Němcové nevystoupila ani třetí koaliční strana LIDEM. Toto stanovisko vyjádřila místopředsedkyně strany Dagmar Navrátilová:

"Pro mě je jméno Miroslavy Němcové příjemným překvapením, protože je reálné, že se v podstatě poprvé v historii dostane do čela vlády žena..." Jedinou překážku konsenzu na nominaci Miroslavy Němcové představovala otázka obsazení pozice předsedy Sněmovny po Němcové. I toto však již bylo vyřešeno a koalice oznámila, že dospěla ke shodě na vedení Poslanecké sněmovny v případě nástupu M. Němcové na post předsedkyně vlády ČR.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací z Aktu o přistoupení ČR k EU, stránek České národní banky, portálu Euroskop a Evropské centrální banky.

Česká republika se podpisem přístupové smlouvy 16. dubna 2003 zavázala v budoucnu také přijmout euro. Nové členské země mají v článku 4 Aktu o přistoupení ČR k EU (.pdf) udělenu výjimku na zavedení eura, která je ovšem dočasná. Tento závazek není sice časově vymezen a pro přijetí společné měny musí stát splňovat tzv. maastrichtská kritéria.

Onou diametrální odlišností myslí Jan Skopeček (jak potvrzují i jeho následující slova po tomto výroku) situaci dluhové krize v eurozóně a přímou finanční pomoc státu (tedy prolomení tzv. " no bail-out klauzule "), nově vzniklé záchranné mechanismy (Evropský nástroj finanční stability, Evropský stabilizační mechanismus), zásahy Evropské centrální banky nebo například související snahy o vznik bankovní unie. V neposlední řadě se na proměně podoby podílí přijímání nových členských států do eurozóny (Slovinsko, Malta, Kypr, Slovensko a prozatím posledním státem od 1. ledna 2011 Estonsko).

Výrok ministra Kalouska je hodnocen jako pravdivý, nicméně uvádíme výhradu, neboť je pravdou, že ODS a ČSSD po volbách v roce 2010 uzavřely v 9 pražských částech koalici, v některých z nich však přibraly dalšího koaličního partnera.

Po komunálních volbách v roce 2010 byla na pražském magistrátu skutečně vytvořena koalice ODS a ČSSD bez účasti TOP 09.

Hlavní město Praha má 22 městských částí. ODS a ČSSD spolu šly do koalice v devíti městských částech (2,4,6,7,10, 11, 13, 15 a 17). Je nicméně otázkou, na základě čeho Miroslav Kalousek hodnotil důležitost městských částí, tato část není součástí hodnocení.

Stojí také za zmínku, že TOP 09 byla (či je) v koalici s ČSSD na 4 městských částech (1, 5, 14, 21). Výrok hodnotíme jako pravdivý, přesto však s výhradou.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací dostupných z médií. Bohuslav Sobotka je magistrem práv. Jeho vyjádření znělo: " Prezident republiky nemůže odvolat vládu proti její vůli, pokud má důvěru Poslanecké sněmovny."

Výklad ústavy, který by prezidentovi umožnil odvolání premiéra označil Bohuslav Sobotka na svém facebookovém profilu jako "(...) velmi extenzivní, lépe řečeno zcela spekulativní výklad platné Ústavy."

Dopravovat se do práce šetrněji, například na kole, je skutečně v mnoha městech světa rostoucí trend a o tomto fenomenu, ať už v zmiňovaném Berlíně či v Londýně, informuje například zpravodajská agentura Reuters. Někteří zaměstnavatelé v Belgii, Nizozemí, Velké Británii, Francii a dalších evropských zemích dokonce odměňují své zaměstnance, přijedou-li do práce na kole. ELTIS, evropský portál zabývající se mobilitou obyvatel ve městech, informuje o krocích samotných městských úřadů, kteří nově podporují cyklodopravu, a to konkrétně ve městech v Polsku a Německu.

Cestování na kole sebou přináší výhody, a o těch ekonomických informuje například stránka Federace evropských cyklistů. Dle její studie (.pdf), cyklodoprava ušetří za rok až 155 miliard EUR všem obyvatelům Evropské unie.

Na základě studie (.pdf) Evropské unie a zpravodajských článků hodnotíme výrok Ondřeje Lišky jako pravdivý.

Miroslava Němcová byla skutečně zvolena předsedkyní sněmovny na první schůzi v tomto volebním období dne 22. června 2010. V tajné volbě získala 118 hlasů.

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o progresi daně z příjmu právnických osob jako zavádějící.

Tereza Bernardová hovoří o tom, že někde od výdělku 8000 eur ročně je stanovena progrese, a to tím způsobem, že je-li tento příjem překročen, platí poplatník v jednotlivých pásmech vždy o 2 % víc.

Daňový systém v této oblasti popisuje web Finexpert.cz:

"- 0 % (do příjmu 8 004 €),
- 14 % (při příjmu 8 005 €, při každém zvýšení daňového základu o 1 000 € se zvyšuje sazba daně o 1,88 % až do příjmu 13 469 €, kdy platí sazba daně ve výši 24 %),
- 24 % (při příjmu 13 469 €, při každém zvýšení daňového základu o 1 000 € se zvyšuje sazba daně o 0,46 % až do příjmu 52 882 €),
- 42 % (při příjmu od 52 883 € do 250 730 €),
- 45 % (při příjmu nad 250 731 €)." Je tedy zjevné, že Bernardovou popisovaná progrese fakticky platí v pásmu výdělků 8005-13 469 Euro. Při vyšších výdělcích se však po každém zvýšení základu sazba zvyšuje již mírnějším tempem, což místopředsedkyně LEV21 zcela pomíjí.

Výrok Michala Haška hodnotíme jako zavádějící na základě výběru citací z Nálezů Ústavního soudu ČR, neboť ne všechny Haškem kritizované reálie fungování Poslanecké sněmovny popsal soud jako "ohýbání pravidel". Za pravdu (viz hodnocení níže) lze dát prvnímu místopředsedovi ČSSD ve věcech omezování možnosti vystoupení pro zástupce opozice, účelového slučování projednávání návrhů zákonů do jednoho balíku či omezení práv opozičních poslanců podávat pozměňovací návrhy. U zmíněných "nočních maratonů" však Ústavní soud uvedl, že je to "pouze" záležitost politické kultury a také již ústavně ustálená praxe.

Ve vztahu k uvedenému omezování možnosti vystoupení pro zástupce opozice, účelového slučování projednávání návrhů zákonů do jednoho balíku či omezení práv opozičních poslanců podávat pozměňovací návrhy se plénum ÚS skutečně kriticky vyslovuje např. ve svém Nálezu ze dne 27. 11. 2012 (Pl. ÚS 1/12). "214. Pokud jde o namítané sloučení rozpravy za současného omezení řečnické doby poslanců a počtu jejich vystoupení, Ústavní soud podotýká, že zákonodárce je při vytváření struktury právního řádu z hlediska jeho formálního rozdělení na zákony vázán atributy právního státu, mezi které patří zásady předvídatelnosti zákona, jeho srozumitelnosti a vnitřní bezrozpornosti [srov. nález ze dne 12. února 2002 sp. zn. Pl. ÚS 21/01 (N 14/25 SbNU 97; 95/2002 Sb.), též nález sp. zn. Pl. ÚS 24/07]. Právě z nich lze dovodit požadavek, aby zákon ve formálním smyslu současně neupravoval více materií, jež nejsou vzájemně obsahově a systematicky provázány. Tomuto požadavku lze přiznat opodstatnění i ve vztahu ke způsobu, jakým jsou projednávány návrhy zákonů. Má-li totiž zákonodárná procedura umožnit jejich otevřené a kritické zhodnocení, je žádoucí, aby byl její předmět vymezen právě s ohledem na výše zmíněnou obsahovou souvislost, a k jeho projednávání tak došlo přehledným a srozumitelným způsobem. Z těchto důvodů sdílí Ústavní soud názor navrhovatelů, podle něhož je třeba § 54 odst. 8 jednacího řádu vykládat v tom smyslu, že sloučení rozpravy ke dvěma nebo více bodům pořadu předpokládá jejich vzájemnou věcnou souvislost. Její sloučení k více vzájemně nesouvisejícím bodům by naopak vedlo k absurdnímu důsledku všezahrnující rozpravy, která by právě pro rozsah svého předmětu postrádala jakýkoliv rozumný smysl."

Popř. také v Nálezu ze dne 1. 3. 2011 (Pl.ÚS 55/10). "99. Za této situace nebylo třeba se zabývat dalšími namítanými vadami procesu, který probíhal již v podmínkách legislativní nouze a ve zkráceném jednání. Zejména nebylo třeba zkoumat kompetenci Senátu v návaznosti na složení, v němž hlasoval o napadeném zákonu. Přesto Ústavní soud považuje za nutné dodat, toliko jako obiter dictum, že vady následného procesu v Poslanecké sněmovně tkvěly jednak v tom, že nebyla dodržena lhůta pro svolání mimořádné schůze, když návrh zákona předkládaný vládou k projednání v režimu legislativní nouze a ve zkráceném jednání byl dodán poslancům v takové časové tísni, že nejen opoziční, ale i vládní poslanci nebyli reálně schopni zkontrolovat byť jen totožnost předlohy s předchozí předlohou vládního návrhu zákona, natož pak seznámit se podrobně s jeho obsahem, a posoudit tak jeho možné dopady (že se nejedná o pouhou hypotézu lze doložit i na vyjádřeních některých koaličních poslanců prezentovaných v médiích po přijetí jednoho z předmětných vládních návrhů zákonů v rámci legislativní nouze - viz výše rekapitulované ústní jednání před Ústavním soudem ze dne 22. 2. 2011). Dále byla bezpochyby krácena demokratičnost již omezené procedury přijímání napadeného zákona vypuštěním obecné rozpravy v rámci 2. čtení, a to navzdory usnesení č. 16, které bylo přijato výborem pro sociální politiku na jeho 4. schůzi konané dne 2. 11. 2010, který Poslanecké sněmovně doporučil projednat návrh napadeného zákona i v obecné rozpravě (viz bod 31)."

K otázce "nočních maratonů v Poslanecké sněmovně" však např. ve svém Nálezu ze dne 29. 5. 2013 (Pl.ÚS 10/13) zaujímá "nekritické" stanovisko. "88.Ústavní soud se rovněž neztotožňuje s námitkou o nepřípustnosti jednání Poslanecké sněmovny v nočních hodinách a ztotožňuje se s výkladem ustanovení § 53 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, jak jej nastínila ve svém vyjádření Poslanecká sněmovna. Ústavní soud tedy považuje za ústavně konformní takový výklad zmíněného ustanovení, jenž Poslanecké sněmovně dává možnost v mimořádné situaci jednat a hlasovat i po 21. hodině večerní, neboť opačná, právo Poslanecké sněmovny omezující intepretace nevyplývá z žádného ustanovení ústavního pořádku. Schopnost vládních poslanců dopřát sobě i opozičním představitelům dostatek odpočinku je pak v principu znovu jen otázkou politické kultury v České republice. Jak ve svém vyjádření zdůrazňuje Poslanecká sněmovna, byl navíc takovýto postup v minulosti již několikrát praktikován a nebyly proti němu vzneseny žádné námitky. V tomto směru lze dle názoru Ústavního soudu hovořit o ústavně konformní ustálené praxi, kterou lze považovat za legitimní součást pravidel legislativního procesu [srov. bod 38 nálezu Ústavního soudu ze dne 15. února 2007 sp. zn. Pl. ÚS 77/06 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.)]."

Výrok hodnotíme na základě informací z webu Ministerstva zahraničí jako zavádějící.

Za rok 2012 ČR poskytla humanitární pomoc ve výši 72,8 mil. Kč, z čeho pomoc Sýrii činila jen 16,5 mil. Kč a ne 20 mil.

Pro rok 2013 bylo na humanitární pomoc vyčleněno 73 mil. Kč, s toho 45,3 mil. Kč bylo schváleno na projekty ke 31. červenci 2013. Podle stránek Ministerstva v roce 2013 zatím do Sýrie prostřednictvím humanitární pomoci odešlo 18,7 mil. Kč a ne 19 mil. Přesněji: "dotační řízení se týkalo pomoci obyvatelstvu Sýrie...
v hodnotě celkem 9 mil, ..projekt na podporu syrských uprchlíků v Libanonu..v hodnotě 2,75 mil. Kč,...navýšena dotace na projekt SOS Sýrie organizace Člověk v tísni o 2 mil. Kč...,Částka 5 mil. Kč bude věnována na Regionální výzvu OSN na pomoc uprchlíkům ze Sýrie..". 19 milionů v letošním roce uvedl Jan Kohout víceméně správně, v loňském roce však výši české pomoci Sýrii výrazně nadhodnotil a jeho výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.