Výrok hodnotíme na základě programu hnutí Pro sport a mládež jako pravdivý.

Hnutí Pro sport a mládež kandiduje do Poslanecké Sněmovny v rámci volebního bloku Hlavu vzhůru! . Kapitola programu hnutí Sport (pdf.) se na dvanácti stranách věnuje všem oblastem zmíněných J. Bobošíkovou, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zadluženost evropských zemí ve většině případů roste, jak dokládají například data Eurostatu. Přesto u několika zemí dochází ke snižování míry zadlužení vůči hrubému domácímu produktu.

Jednou z nich je Petrem Cibulkou zmiňované Švýcarsko, kterému se skutečně daří snižovat zadlužení poměrně rychlým tempem, za méně než dekádu od roku 2004 (kdy dosáhlo zadlužení vrcholu) z 53,4 % HDP na 35,5 %. Zároveň se Švýcarsku dařilo každý rok snižovat míru zadlužení oproti roku předcházejícímu.

Podobně úspěšné je také Švédsko, zde však v roce 2009 došlo k jednorázovému nárůstu zadlužení a nesplňuje tak podmínku snižování zadlužení každý rok. Bulharsko a Rusko výrazně snižovali své zadlužení do roku 2008, pak však vývoj dluhu nabral vzestupnou tendenci. V posledních třech letech snižují zadlužení také Maďarsko a Lotyšsko, tomu však předcházelo období nárustu dluhu.

Zadlužení vybraných evropských států vůči HDP (v %)

200420052006200720082009201020112012Švýcarsko53,452,850,845,441,839,237,736,335,5Švédsko50,350,445,340,238,842,639,438,638,3Rusko28,212,985,96,78,39,58,3

Bulharsko3727,521,617,213,714,616,216,318,5Lotyšsko1512,510,7919,836,944,441,940,7Maďarsko59,561,765,9677379,881,881,479,2

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož podle našich zjištění je Švýcarsko jedinou evropskou zemí, které se daří snižovat míru zadlužení vůči HDP každým rokem.

Jména představitelů H-Systému se začala objevovat v seznamech lidí, kterých se amnestie dotkne, téměř bezprostředně po jejím vyhlášení.

V září pak Nejvyšší soud zamítl dovolání nejvyššího státního zástupce, který upozorňoval na “ celospolečenský zájem na zachování možnosti poškozených dosáhnout právní i faktické vymožitelnosti uplatněných nároků na náhradu škody ”.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů ze serveru Naši politici.

"V letech 2003 - 2005 působil Martin Pecina ve funkci náměstka ministra průmyslu, od roku 2005 do roku 2009 byl předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, v květnu 2009 byl jmenován ministrem vnitra ve vládě Jana Fischera a od roku 2010 je opět členem statutárních orgánů několika společností, od roku 2011 je místopředsedou představenstva a generálním ředitelem VÍTKOVICE NP a.s. a VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s."

Na základě mediálních zpráv o zmíněném sponzorském daru hodnotíme výrok jako pravdivý.

ČTK informovala (Týden.cz; Novinky.cz) 2. června 2010 o sponzorském daru Zdeňka Bakaly stranám ODS, TOP 09 a VV. Konkrétně věnoval 15 milionů ODS, 7,5 milionu TOP 09 a 6 milionů VV.

Transparentnost tohoto kroku dokládá veřejné prohlášení Bakaly, které je obsaženo ve zprávě ČTK.

V Dánsku (v angličtině) existují dva specializované soudy, které se zabývají činy ministrů a soudců, prvním z nich je The Court of Impeachment of the Realm (Rigsretten),který přezkoumává činy ministrů a ex-ministrů, zatímco druhým je The Special Court of Indictment and Revision (Den Særlige Klageret), který se specializuje na podněty proti soudcům. V případě Slovenska byl v roce 2009 zřízen Špecializovaný súd v Pezinku. Tento soud (či spíše jeho předchůdce) byl označován jako "protimafiánský". Nejvyšší státní zástupce (.pdf, str. 11-12), kterým je generální prokurátor, je jmenován prezidentem SR na návrh Národní rady SR.

Výrok Jana Zahradila o dohodě učiněné mezi členskými státy EU hodnotíme jako pravdivý.

Dohoda mezi státy byla uzavřena, její naplnění však přímo Evropský parlament neovlivňuje. Ten má v ratifikačním procesu pouze konzultační roli.

Ze závěrů (.pdf, s. 2) jednání Evropské rady v Bruselu 30. října 2009 vyplývá, že v okamžiku uzavření příští přístupové smlouvy bude ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie připojen protokol (.pdf, s. 14).

V něm se představitelé členských států se dohodli, že protokol č. 30 o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království bude upraven a použije se na Českou republiku.

Existuje tedy závazek (.pdf, s. 6) mezi představiteli států a vlád vložit protokol k příští přístupové smlouvě. Jestli bude v takovéto podobě smlouva ratifikována, záleží na výsledku jednotlivých ratifikačních procedur členských států.

Ratifikace smlouvy neleží na Evropském parlamentu, ale na Radě EU, která není povinna řídit se stanovisky Evropského parlamentu. V dalším kroku musí být smlouva ratifikována národními parlamenty členských států. Nicméně pomineme-li expresivnost Zahradilova výroku, je nepochybné, že EP zaujal k otázce, která byla členskými státy dohodnuta, negativní postoj.

Vlasák popisuje čerpání České republiky z Fondu solidarity EU zcela přesně, jeho výrok je tak hodnocen jako pravdivý.

Stránky Evropské komise nabízejí detailní přehled (.doc - eng) o tom, nakolik bylo v minulosti od doby vytvoření Fondu již ze strany členských zemí z něj čerpáno.

Přehlednou tabulku, která ukazuje čerpání České republiky z Fondu solidarity EU, najdete na tomto odkazu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dat z Ministerstva financí České republiky a z dat statistického úřadu Evropské unie Eurostat.

Jak je patrné z údajů Ministerstva financí ČR, přehledně znázorňující rozložení celkového státního dluhu od vzniku České republiky, růst státního dluhu se nezastavil od roku 1995. Co se týká několika posledních let, tak zatímco v roce 2010 státní dluh činil 1 344 mld. Kč, v roce 2011 vzrostl na 1 499 mld. Kč, a v roce 2012 dosahoval již 1 667 mld. Kč. Graficky znázorněný vývoj růstu zadlužení země je možné zhlédnout zde.

V porovnání se zeměmi Evropské unie lze také říci, že zadlužení České republiky není "tak katastrofální“. Dle údajů z Eurostatu patřil Česku společně s Dánskem v roce 2012 osmý nejnižší dluh v poměru k hrubému domácímu produktu v Evropské unii. Jak ale například informuje server idnes.cz, české zadlužení roste rychleji než ve většině unijních zemí. Oproti stejnému kvartálu roku 2012 se v tomto roce zvýšilo zadlužení České republiky o 4,1 %, v celé EU ale činil nárůst pouze 2,6 %. Ke konci prvního čtvrtletí tohoto roku se tak Česká republika stala zemí s devátým nejnižším dluhem v Evropské unii. V porovnání s Českem se v lepší dluhové situaci nachází především Estonsko, Bulharsko a Lucembursko, nejhůře je na tom naopak Řecko, Portugalsko a Itálie.

Výrok Jiřího Dolejše je hodnocen na základě Ústavy České republiky jako pravdivý.

Článek 17 Ústavy bod 2 zcela přesně uvádí: " Byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění." Je tedy nepochybné, že Dolejš zmíněný článek interpretuje korektně, zmíněných 60 dnů je skutečně maximem, tato lhůta může být zkrácena.