Výrok hodnotíme na základě dostupných informací z webů eia.gov, swissworld.org a norwayexports.no jako pravdivý.

Akumulaci finančních prostředků v švýcarských bankách, možná datovat už do 18. a 19. století, kdy Švýcarsko představovalo klidnější část revoluční Evropy. Počátkem 20. století se proudění kapitálu do země jen zvětšovalo jako reakce na rostoucí daně ostatních evropských státech. Již v roce 1934 švýcarský parlament přijal zákon ustavující přísně bankovní tajemství. Bankovní sektor země významně těžil z nezapojení do I. a II. světové války a pevné měny,

Norsko je největším evropským producentem ropy se zásobami 5,3 miliard barelů a druhým největším světovým exportérem zemního plynu s 2,06 biliony metrů krychlových zásob. Země je také druhým největším světovým exportérem mořských plodů.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací dostupných z médií. Bohuslav Sobotka je magistrem práv. Jeho vyjádření znělo: " Prezident republiky nemůže odvolat vládu proti její vůli, pokud má důvěru Poslanecké sněmovny."

Výklad ústavy, který by prezidentovi umožnil odvolání premiéra označil Bohuslav Sobotka na svém facebookovém profilu jako "(...) velmi extenzivní, lépe řečeno zcela spekulativní výklad platné Ústavy."

Výrok pochází z online chatu serveru iDnes s Ondřejem Liškou, který proběhl 30.9. 2013.

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat relevantní nezávislé zdroje.

Karel Schwarzenberg skutečně hlasoval pro radar, přinejmenším dne 27. 11. 2008 z pozice senátora. K hlasování v Poslanecké sněmovně ale nikdy nedošlo, zde tedy Martin Bursík ani Ondřej Liška neměli možnost nikterak hlasovat.

Bývalý poslanec Liška měl nejspíš na mysli vládní hlasování, kterého se všichni tři jmenovaní zúčastnili. Detailní výsledky takového hlasování ovšem nejsou veřejná, je jen známo, že návrh byl schválen, k čemuž stačí nadpoloviční většina všech ministrů (viz Ústava ČR, čl. 76 odst. 2.) Kromě Liškova výroku neexistuje nestranný zdroj, který by sdělil podrobnosti. Lze předpokládat, že Karel Schwarzenberg hlasoval pro. Ondřej Liška naproti tomu avizoval, že bude proti. K tématu se váže článek Aktuálně.cz, který ovšem tvrzení Lišky spolehlivě nepotvrzuje a výrok tedy zůstává neověřitelným.

V září 2009 pak prezident Obama oficiálně upustil od záměru základnu stavět.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě plného znění Nařízení (.pdf) o zřízení Fondu solidarity EU (nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002.

Zde se ve článku 4, odstavci prvním dočteme, že „dotčený členský stát může co nejdříve, nejpozději však do deseti týdnů od vzniku první škody způsobené katastrofou, podat Komisi žádost o pomoc z fondu (…)“.

V tuto chvíli má ODS v Praze opravdu 18 zastupitelů, původní počet křesel zastupitelů, který ODS získala ve volbách do zastupitelstva, se rovnal 20.

Dopravovat se do práce šetrněji, například na kole, je skutečně v mnoha městech světa rostoucí trend a o tomto fenomenu, ať už v zmiňovaném Berlíně či v Londýně, informuje například zpravodajská agentura Reuters. Někteří zaměstnavatelé v Belgii, Nizozemí, Velké Británii, Francii a dalších evropských zemích dokonce odměňují své zaměstnance, přijedou-li do práce na kole. ELTIS, evropský portál zabývající se mobilitou obyvatel ve městech, informuje o krocích samotných městských úřadů, kteří nově podporují cyklodopravu, a to konkrétně ve městech v Polsku a Německu.

Cestování na kole sebou přináší výhody, a o těch ekonomických informuje například stránka Federace evropských cyklistů. Dle její studie (.pdf), cyklodoprava ušetří za rok až 155 miliard EUR všem obyvatelům Evropské unie.

Na základě studie (.pdf) Evropské unie a zpravodajských článků hodnotíme výrok Ondřeje Lišky jako pravdivý.

Nové volby do zastupitelstva se podle zákona konají, došlo-li k územní změně, pokud zastupitelstvo delší dobu nejedná (dle zákona o obcích), případně, jak uvádí zastupitel Poche, když není dostatečný počet nejen zastupitelů, nýbrž i náhradníků. Ti totiž nastupují postupně až do poslední osoby na kandidátce.

Nedostatek zastupitelů by nastal např. po rezignaci všech zastupitelů a náhradníků ODS a ČSSD, která by uprázdnila více než polovinu mandátů a naplnila tak zákonnou podmínku konání nových voleb. Stačilo by tedy "pouze" asi 120 rezignací, nikoli 300, jak nepravdivě uvádí Poche.

Vlajku EU vyvěsil (ČT) na Pražském hradě prezident Miloš Zeman společně s předsedou Evropské komise José Barrosem 3. dubna letošního roku.

20. dubna pak pro německý list Passauer Neue Presse (něm.) skutečně prohlásil, že si myslí, že v horizontu asi 5 let by Česká republika mohla do eurozóny vstoupit. Z českých médií převzal toto vyjádření např. server Aktuálně.cz.

V sobotním vydání Mladé fronty Němcová k pozici předsedy ODS uvedla následující: " Ve dvojkolejnosti ODS v této přechodné době problém je, ale nebylo možné to udělat jinak. Na tuto otázku vám odpovíme, až si ji probereme uvnitř. Znamenalo by to narychlo svolat kongres. Samozřejmě jsem přesvědčena, že má být jedna hlava. Jakmile jsou dvě, je to vždycky složitější. "

Na základě tohoto konkrétního vyjádření je výrok hodnocen jako pravdivý.

Ještě před jmenováním Fischerovy vlády, 7. dubna 2009, předložila skupina poslanců sněmovně návrh ústavního zákona o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny, tedy o jejím předčasném rozpuštění. Vláda Jana Fischera byla jmenovaná o měsíc později, 8. května.

Ústavní zákon sice byl schválen a vyhlášen ve Sbírce zákonů, avšak 10. září 2009 jej – spolu s říjnovým termínem voleb – zrušil Ústavní soud. Soud tedy řekl své „ne“ až v září, nikoliv „někdy v srpnu“, a výrok je tudíž zavádějící.