Výrok místopředsedkyně TOP 09 je hodnocen jako pravdivý, neboť korektně pojmenovává situaci z volebního období 2002-2006.

Posledními 2 předsedy vlády, kteří byli ze sociální demokracie, byli skutečně Stanislav Gross a Jiří Paroubek. Jejich vlády fungovaly v rámci volebního období 2002 - 2006 v koalici s KDU-ČSL a Unií svobody.

Helena Langšádlová zmiňuje také v negativní konotaci "situaci, která byla s vládami spojena". Připomeňme tedy specifika u obou zmíněných vlád. Je pravda, že u obou vlád bylo přítomno několik kauz, které obě vlády poškozovaly.

Stanislav Gross sám musel rezignovat na pozici premiéra poté, co nebyl schopen uspokojivě vysvětlit, kde získal finance na svůj byt. Navíc nejasnosti provázely také podnikání jeho manželky. Při hlasování o nedůvěře vládě Grosse se kabinet udržel pouze tak, že jej podrželi opoziční komunisté. Ti se zdrželi hlasování a zachránili tak Grosse, nicméně nakonec premiér rezignoval.

Vláda Jiřího Paroubka navázala na kabinet Stanislava Grosse. Některé kauzy z této doby také ovlivňovaly vládu/vládní koalici - např. Unipetrol, Biolíh nebo Ghanské kakao. Nicméně Jiří Paroubek dovedl vládu až k řádným volbám a podařilo se mu vytáhnout preference ČSSD až nad 30 % ve volbách v roce 2006. Zajímavost u tohoto kabinetu bylo také to, že premiér Paroubek a ČSSD v poslanecké sněmovně u některých zákonu fakticky obcházel koaliční partnery a prohlasovával legislativu s KSČM - dohromady měli 111 hlasů. Konkrétně šlo např. o zákoník práce a zákon o neziskových nemocnicích.

Na závěr je třeba připomenout, že součástí těchto vlád byla také KDU-ČSL. Obě tyto vlády získaly důvěru i díky hlasu současného 1. místopředsedy TOP 09 a ministra financí, Miroslava Kalouska.

Aby mohl být poslanec vyšetřován policií, musí ho nejdříve jeho kolegové zbavit imunity. Zaměřili jsme se proto na počty poslanců zbavených imunity, jejichž přehled přinesl server Aktuálně.cz.

Z tohoto přehledu vyplývá, že nejvíce stíhaných poslanců skutečně bylo v čerstvě rozpuštěné sněmovně (6. volební období, 6 vydaných poslanců). Na pomyslném druhém místě by bylo 2., taktéž zkrácené, volební období, které trvalo pouhé dva roky, ale za tuto dobu byli vydáni hned čtyři poslanci.

V čl. 79 odst. 2 Ústavy ČR je konkrétně uvedeno: ” Právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon. ”

Server Wikipedia pak uvádí k problematice přijetí služebního zákona následující: “ Ústava s ním počítá v čl. 79 odst. 2 už od roku 1993, schválen a ve Sbírce zákonů vyšel až v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2002 a jeho účinnost měla původně nastat dne 1. ledna 2004. Několikrát byla nicméně odložena, naposledy na 1. ledna 2015.Vláda v roce 2013 dokonce navrhla, aby byl ještě před vstoupením v účinnost zrušen a nahrazen novým zákonem o státních úřednících.”

Návrh Zákona o státních úřednících byl předložen Poslanecké sněmovně (jakožto sněmovní tisk 1081) a jeho projednávání bylo ukončeno s volebním obdobím Poslanecké sněmovny.

Na oficiálních stránkách Romské demokratické strany není o zasedání ústředního výboru z minulého týdne žádná zmínka. Jedinou oficiální akcí, o které se na stránkách této strany píše a která se týkala ústředního výboru, je Předvolební sjezd strany, který se konal 1.9. 2013.

Položka Stranický výbor je také prázdná a nebylo tudíž možné dohledat, zda je struktura strany taková, jak popisuje Miroslav Tancoš či jestli se prvního sjezdu zúčastnili pan Malar nebo pan Lučanský.

Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Konkrétní zmínku o rozšíření kontrolních pravomocí i na politické strany se nám bohužel nepodařilo dohledat. Zaslali jsme proto email přímo hnutí ANO 2011 a informaci doplníme ihned po obdržení odpovědi. Uvádíme alespoň dohledané informace, které potvrzují pravdivost první části výroku Andreje Babiše. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), jehož existence je zakotvena přímo v Ústavě České republiky (Hlava V., článek 97), má své pravomoci vymezeny zákonem (.pdf) č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. Konkrétně se jedná o § 3. O podpoře novely Ústavy a zákona o NKÚ se hovoří i v resortním programu ANO 2011 (Bod č. 6 - Veřejná správa). Tato novela má podle ANO 2011 rozšířit kontrolní pravomoci úřadu " ve vztahu k samosprávě, majetkovým účastem státu, veřejnoprávním institucím, jako jsou pojišťovny, veřejné výzkumné instituce, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace územních samosprávných celků, Regionální rady regionů soudržnosti, Česká televize, Český rozhlas, Česká tisková kancelář, veřejné vysoké školy a Česká národní banka. " Pro doplnění: Návrh na rozšíření pravomoci NKÚ byl podán vládou již v květnu roku 2011. Tato novela zákona byla nicméně nakonec zamítnuta Senátem a následně i Poslaneckou sněmovnou v lednu, resp. únoru roku 2013.

Ústava stanoví tři pokusy pro sestavení vlády, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle Ústavy ČR vláda usiluje o zisk důvěry následovně: (dle čl. 68, odst. 3) vláda musí do 30 dnů od svého jmenování požádat o důvěru Poslanecké sněmovny. Nezíská-li důvěru, je povinna podat demisi (čl. 73, odst. 2). Nezíská-li důvěru dvakrát, prezident jmenuje předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny (čl. 68, odst. 4) - třetí pokus je tedy vložen do předsedových rukou, jak pravdivě uvádí Němcová.

Pokud ani třetí pokus o sestavení vlády není zakončen získáním důvěry, je v pramoci prezidenta rozpustit Sněmovnu a vyhlásit nové volby (čl. 35, odst. 1).

Při pohledu na objem zakázek, zveřejňovaných na portále o veřejných zakázkách ministerstva pro místní rozvoj vyplývá, že v roce 2012 (.xls) bylo z více než 10 tisíc zakázek v objemu přes 260 miliard korun celých 96 % zadáno z veřejného sektoru, ve finančním vyjádření se jednalo o 75 % utracených peněz. Nejvíce jednotlivých zakázek zadalo podle Informačního systému o veřejných zakázkách v roce 2012 Ministerstvo zemědělství (402), následováno Lesy ČR (304) a Ředitelství silnic a dálnic (264). Největší objem zakázek, téměř 47 miliard korun, vyhlásilo státem kontrolované ČEPRO, na druhém místě s 20 miliardami byla soukromá společnost OKD, a.s., zakázky za více než 12 miliard korun vyhlásily Plzeňské městské dopravní podniky, následované Českými drahami (8 miliard) a ŘSD (7 miliard).

Průběžným žebříčkům za rok 2013 vévodí co do množství opět Lesy ČR, ŘSD a Státní pozemkový úřad, co do objemu ČEPRO, Správa železniční dopravní cesty a Česká pošta.

Miroslav Tancoš má tedy pravdu v tom, že státní a polostátní podniky hrají prim v zadávání veřejných zakázek.

Na základě Jednacího řádu Senátu ČR hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dle § 119a Zákona o jednacím řádu Senátu Senát projednává řadu otázek souvisejících se závazky plynoucími z členství České republiky v Evropské unii i dokumenty postoupené Senátu přímo orgány Evropské unie. V současné době Senát skutečně projednává řadu návrhů spojených s evropskou legislativou.

§ 119 Jednacího řádu Senátu také upravuje možnosti, kdy je nutný předchozí souhlas Senátu s některými rozhodnutími činěnými v orgánech Evropské unie.

Spis ,,Kosatka” vypracovaný českou policií k případu privatizace Mostecké uhelné byl skutečně uzavřen v roce 2005 s tím, že se nepodařilo prokázat žádný trestný čin.

Švýcarská strana se pak snažila Českou republiku kontaktovat od roku 2006. Výrok Andreje Babiše tedy na základě výše zmíněných informací hodnotíme jako pravdivý.

Tehdejší ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek skutečně oznámil svoji rezignaci krátce poté, co byl jeho první náměstek Vladimír Šiška vzat do vazby. Rezignoval pak ke konci října 2012. Původně chtěl vyčkat s rezignací až na pravomocné rozhodnutí soudu.