Např. usnesení předsednictva strany z 7. června mj. říká: "ČSSD se hlásí k projektu pokračování evropské integrace a podporuje přistoupení České republiky k tzv. fiskální smlouvě". Postoj strany k integraci jasně popisují vyjádření její zahraniční komise: o rozšiřování píše: "Vedle podpory zapojování balkánských zemí, nástupnických států bývalé Jugoslávie a Albánie, do evropské integrace [...] podporujeme také vstup Turecka do Evropské unie." K EU obecně také uvádí: "Podporujeme co nejrychlejší uvedení jednotlivých ustanovení Lisabonské smlouvy do praxe...".

Pokud je podpora hlubší a rychlejší integrace v současné Evropě "hlavním proudem" integrace, ČSSD opravdu hlásá, že v onom proudu je.

Výrok je hodnocen na základě dohledaných informací o současném angažmá Vratislava Mynáře jako pravdivý.

Vratislav Mynář je v současnosti Vedoucím Kanceláře prezidenta republiky. Tento svůj úřednický post, který je samozřejmě placen z veřejných peněz, konkrétně z rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky, slučuje také s politickou kariérou.

To mu umožňuje skutečně svou stranu zviditelňovat, jak např. ukazují Otázky Václava Moravce (.jpg), kam byl Mynář exkluzivně pozván.

Kancléř bude kandidovat za SPOZ ve Zlínském kraji, kde povede kandidátku strany. Informoval o tom např. server iDnes:

"Zemanův kancléř Vratislav Mynář podle očekávání nakonec kývl na nabídku strany, kterou dříve vedl a povede kandidátku SPOZ povede ve Zlínském kraji, odkud pochází.Mynář několik týdnů řešil, zda se bude ucházet o post poslance. Prezidentští kancléři v Česku dosud vystupovali apoliticky - minimálně v tom významu slova, že ve funkci státního úředníka nikam nekandidovali.
To se ale nyní změní. Mynář nejprve získal souhlas prezidenta Miloše Zemana a rozhodl se kandidovat. Tedy pod "podmínkou", že o to předsednictvo SPOZ bude stát. Předseda Zdeněk Štengl vzápětí oznámil, že o Mynáře, který stranu dříve vedl, SPOZ stojí. "Pokusím se udělat vše pro to, aby strana byla ve Zlínském kraji úspěšná," řekl Mynář. V kampani si bude brát neplacené volno."

Miroslav Tancoš se 25. února zúčastnil Hejtmanského dne o Mostě - o prioritách kraje a zaměstnanosti, který pořádal hejtman Oldřich Bubeníček. V rámci setkání vystoupil také radní Ústeckého kraje pro oblast bezpečnosti a sociálních služeb Martin Klika.

Setkání pana Tancoše v Českých Budějovicích nám potvrdila kancelář primátora Juraje Thomy. Proběhlo 3. července a Miroslav Tancoš předal prohlášení v deseti bodech.

Nepodařilo se nám zjistit, jestli se pan Tancoš sešel s Martinem Klikou minulý měsíc. Martin Klika nám odmítl na cokoliv odpovídat. Výrok však hodnotíme jako pravdivý, jelikož se Miroslav Tancoš a Martin Klika setkali v únoru.

Miloš Zeman počet nezaměstnaných zaokrouhlil, skutečné číslo je asi o 12 a půl tisíce nižší. Jedná se však přibližně o pouze dvouprocentní rozdíl.

iDnes.cz: "Na úřadech práce se na konci května hlásilo o místo 547 563 nezaměstnaných. To je téměř o 18 tisíc méně než před měsícem, ale o více než 65 tisíc více než před rokem."

Dle údajů ze souhrné zprávy ministerstva zemědělství o investicích do protipovodňových opatření, se vyšplhala výše povodňových škod v roce 2002 na 75 miliard korun (strana č. 3 "Povodňové škody v ČR 1997-2012"). Dle informací z médií byly celkové škody přibližně 73 miliard korun.

Výrok ministra financí Miroslava kalouska hodnotíme jako nepravdivý.

Miloš Zeman na začátku února (konkrétně 4. února) skutečně veřejně mluvil o tzv. extenzivním výkladu Ústavy. Konkrétně například iDnes.cz popsal tuto skutečnost následovně: "Nový prezident Miloš Zeman připustil, že hlava státu může odvolat premiéra bez jakýchkoli podmínek. "Myslím si, že to vyplývá z velmi extenzivního výkladu Ústavy," řekl při příchodu do své kanceláře. Neřekl, zda by to udělal." Stejně o této události referoval také server Lidovky.cz. Pro úplnost dodáváme, že Zeman byl prezidentem zvolen ve 2. kole, které se konalo 25. a 26. ledna, tudíž svůj výrok o extenzivním pojetí ústavy pronesl skutečně těsně po něm.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací uvedených v Zákoně o úřednících (.doc) a na základě materiálu ministerstva vnitra shrnujícího vývoj tohoto zákona.

Úvodní ustanovení poslední verze Zákona o úřednících předloženého ministerstvem vnitra 29.5.2013 zní: "Tento zákon upravuje zaměstnávání státních úředníků (dále jen „úředník“), systemizaci pracovních míst úředníků v úřadech státní správy a vzdělávání úředníků." Z výše uvedeného tedy vyplývá, že se zákon zabývá pouze státní správou, nikoliv územní samosprávou (ta musí být zmíněna explicitně v předmětu úpravy zákona).

Tou se zabýval například návrh (.doc) Zákona o právních poměrech a vzdělávání zaměstnanců ve veřejné správě (zákon o úřednících) předložený 21.9.2012.

V § 1 tohoto zákona je pak výslovně uvedeno: " Tento zákon upravuje právní poměry zaměstnanců (...), jejichž zaměstnavatelem je Česká republika a jsou zařazeni ve správním úřadu, bezpečnostním sboru, nebo v ozbrojených silách a zaměstnanců, jejichž zaměstnavatelem je územní samosprávný celek a vykonávajících:a) státní správu, samosprávub) nebo vnitřní organizační činnost veřejné správy." V dokumentu (.pdf) ministerstva vnitra, který shrnuje vývoj zákona o úřednících potom nalezneme následující informace: "V rámci připomínkového řízení, jež bylo zařazeno v září 2012 k výše uvedenému zákonu, byl vznesen požadavek na samostatnou právní úpravu postavení státních úředníků a samostatnou právní úpravu úředníkůúzemních samosprávných celků, tedy zachování úpravy zákonem č. 312/2002 Sb. pro úředníky územních samosprávných celků. (...)"

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pavel Blažek skutečně oslovil dopisem (.pdf) nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana s otázkami, které směřovaly k zásahu ÚOOZ na Úřadu vlády ČR. Těchto otázek bylo však celkem 19 a ne 23, jak uvádí prezident Zeman, což je ovšem v kontextu výroku spíše drobná nepřesnost.

NSZ skutečně odmítl odpovědět na tyto otázky. Mluvčí NSZ se k celé věci vyjádřila následovně: “ Jde o požadování informací zasahující do působnosti státního zastupitelství týkající se konkrétní kauzy," uvedla. Zákon přitom jasně říká, že věci svěřené do působnosti státního zastupitelství vykonávají pouze státní zástupci a jiné orgány či osoby nesmějí do jejich činnosti zasahovat.”

Miloš Zeman tedy celý proces popisuje korektně, mýlí se v počtu otázek, které měl Blažek Zemanovi zaslat. Tato nepřesnost je však spíše drobná, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ústava ani zákon o státním zastupitelství nestanovují jakoukoli odpovědnost vlády za činnost státního zastupitelství. Vláda ČR má však zodpovědnost za své jednání, kam patří podle paragrafu 9 a 10 zákona o státním zastupitelsví i jmenování, případně odvolání nejvyššího státního zástupce na návrh ministra spravedlnosti. V kompetenci ministra spravedlnosti je i jmenování vrchních, krajských a okresních státních zástupců.

Státní zastupitelství jako takové odpovědnost vůči sněmovně nemá, vláda má odpovědnost politickou, vycházející z pravomocí jmenovat či odvolat státní zástupce.

Výši DPH pro jednotlivé druhy zboží v zemích EU shrnuje zpráva Evropské komise (.pdf, s.4, položka "foodstuffs") z ledna 2013. Nulovou daň na některé potraviny najdeme ve Velké Británii, v Irsku a na Maltě. Sazba 5 % pak platí např. v sousedním Polsku (byť toho se krize nedotkla stejně jako ČR - Patria.cz).