Výrok poslance Johna je hodnocen jako pravdivý a to na základě veřejně dostupných výdajových rámců schválených za jeho působení na MVČR a také ze schválených výdajových rámců za působení ministra Kubiceho.

Celkové výdaje státního rozpočtu na léta 2011 až 2013 podle kapitol (.xls) ukazují výdaje pro Ministerstvo vnitra (tab. č.2b) - v tisících Kč:

Rok201120122013Výdaje pro MV 50 827 229

51 355 069

51 931 843

Je zde tedy patrný nárůst výdajů následujících letech zhruba o půl miliardy každý rok, jak uvádí Radek John.

Podíváme-li se na Celkové výdaje státního rozpočtu na léta 2012 až 2014, které byly schváleny již po odchodu poslance Johna z pozice ministra vnitra, vypadají pak výdaje ministerstva následovně (.pdf - tab. č.2):

Rok201220132014Výdaje pro MV 51 221 00446 940 30743 542 805

Je tedy patrné, že schválené výdajové rámce skutečně znamenaly významné oslabení financí pro resort vnitra v řádu miliard Kč každoročně.

Výrok Radka Johna je tedy hodnocen jako pravdivý.

Návrh zákona o státním rozpočtu je podle stránek Poslanecké sněmovny potřeba předkládat nejpozději 3 měsíce před začátkem rozpočtového (kalendářního) roku, tedy skutečně do 30. září. Předkládat jej může pouze vláda. Přípravu státního rozpočtu upravuje zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech.

Výrok Vladimíra Dlouhého hodnotíme jako pravdivý, neboť údaje o čtvrtletním vývoji HDP jsou uvedeny přesně.

Vladimír Dlouhý používá data vydaná Eurostatem dne 15. května 2013 v publikaci ' Flash estimate for the first quarter of 2013 ' (.pdf). Statistika čtvrtletního vývoje je k dizpozici na straně 2. Pro úplnost dodáváme data zmiňovaných zemí v tabulce níže.

Q4 2012Q1 2013Španělsko-0,8 %-0,5 %Itálie-0,9 %-0,5 %Francie-0,2 %-0,2 %Německo-0,7%0,1%

Vodní dílo Vltavská kaskáda bylo dokončeno v roce 1962 a jeho primárním účelem byla akumulace dostatečně velkých zásob vody pro hospodářské využití a zlepšení splavnosti řeky a vodohospodářských poměrů na Vltavě a dolním Labi. Nádrže byly budovány za účelem zadržení dostatečného množství vody, aby se předešlo jejímu nedostatku. Vltavská kaskáda tedy primárně nebyla vybudována jako protipovodňové dílo, ačkoliv každá přehrada disponuje retenčním prostorem pro zadržení povodně, nýbrž jako stavba zabraňující suchu.

Výrok premiéra Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý.

Národní značkou pro kvalitní potraviny KLASA označuje ministerstvo zemědělství od roku 2003 " nejkvalitnější potravinářské a zemědělské výrobky ". Značku spravuje Odbor pro marketing Státního zemědělského intervenčního fondu a je udělována (.pdf) ministrem zemědělství na základě doporučení správce značky.

Podle výzkumu (.pdf) agentury STEM/MARK, a.s. provedeného ve dnech 1. - 11. února 2013 na 1316 respondentech je znalost této značky v obou kategoriích (spontánní, tedy nepodpořená, i podpořená znalost) ve výši 88%. Základem pro podpořenou znalost (str. 9) jsou všichni dotazovaní (celkem 1316 osob), základem pro spontánní znalost jsou však respondenti, kteří uvedli, že znají dobře nebo alespoň zběžně nějaké značky kvality potravin (str. 8, celkem 667 dotazovaných).

Miroslav Toman ve svém výroku tedy uvádí data poněkud zjednodušeně, nicméně známost značky KLASA potvrzuje i průzkum agentury STEM/MARK, a.s. na toto téma, kdy v hlavních zjištěních uvádí značku KLASA jako nejznámější. Zná ji " naprostá většina dotázaných ".

Oba "druhy" znalosti značky jsou tedy ve výši 88%. Pokud se vrátíme zpět k výroku samotnému, potvrdit bychom mohli první část (podpořená znalost je přes 80%), druhá část je však nepřesná. Výrok tedy označujeme jako zavádějící.

Prezident Miloš Zeman explicitně nezakázal straně ČSSD uzavřít koalici s TOP 09, avšak kategoricky odmítl koalici na takovémto půdorysu v budoucnu jmenovat do úřadu (což by v důsledku znamenalo stejný efekt). Koncem srpna na adresu této koaliční alternativy prohlásil: "Pokud by byla uzavřena koalice mezi ČSSD a TOP 09, nejmenuji předsedou vlády ani Miroslava Kalouska, ani Bohuslava Sobotku, protože bych takovou koalici považoval za zradu na voličích obou těchto stran."Možnou spolupráci obou stran jejich vysocí představitelé jako Bohuslav Sobotka, Michal Hašek či Petr Gazdík vzápětí odmítli.

Výrok Karla Schwarzenberga hodnotíme jako pravdivý.

Jan Korytář, neuvolněný člen zastupitelstva města, má jakožto předseda protikorupční komise, který je členem zastupitelstva, podle Směrnice Zastupitelstva Libereckého kraje č. 1/2013 (příloha č.1) skutečně nárok na odměnu ve výši 6.600 Kč.

Výrok je na základě dohledané volební historie Bohuslava Sobotky jako pravdivý.

Poslední dvoje parlamentní volby se uskutečnily v letech 2006 a 2010. V obou těchto kláních stál v čele kandidátky ČSSD v Jihomoravském kraji současný předseda strany Sobotka a oboje tyto volby zde sociální demokraté skutečně vyhráli.

VolbyZisk ČSSD/ umístění v kraji Pref. hlasy pro Sobotku 2006 32,95 % - 1. místo24 4482010 23,35 % - 1. místo23 962

Radek John byl ministrem od 13. července 2010 do 21. dubna 2011. Nepokoje na Šluknovsku tedy skutečně probíhaly až po jeho odvolání. Série demonstrací byla odstartována konfliktem v Novém Boru v srpnu 2011. Napětí v oblasti však patrně panovalo již dříve.

Nepodařilo se nám však najít mnoho informací o soudních procesech s extremisty, které měly probíhat v době Johnova úřadování. Ve výše zmíněném časovém intervalu probíhal soud s osmi extremisty za propagaci nacismu, ten byl ale zahájen 15. července 2010, tedy pouhé dva dny po nástupu Radka Johna na ministerstvo. V listopadu 2010 pak soud projednával žhářský útok v Ostravě.

Ani tvrzení o rozprášení extremistů nemůžeme považovat za pravdivé. Krátce po odchodu Radka Johna z ministerstva proběhly prvomájové demonstrace například v Brně či Přerově, v Přerově se pak uskutečnil další pochod v červnu 2011, od srpna pak docházelo k výše zmiňovaným nepokojům na Šluknovsku.

Celý výrok proto hodnotíme jako zavádějcí.

Podle webu Evropské komise se na úrovni EU přijímají „právní předpisy, které stanoví minimální požadavky na úrovni unie v oblastech pracovních podmínek a informování pracovníků a konzultace s nimi“. Byla přijata například směrnice upravující pracovní dobu, stanovuje mimo jiné minimálně čtyři týdny placené dovolené, nárok na přestávku či maximální pracovní dobu 48 hodin týdně.

Tedy i přesto, že ke schvalování některých základních principů na úrovni EP dochází, mají stále členské státy poměrně velký prostor pro vlastní politiku zaměstnanosti a role EU je na tomto poli opravdu především koordinační.