Miroslav Kalousek byl ministrem financí již ve druhé vládě Mirka Topolánka, která získala ve sněmovně důvěru díky dvěma poslancům ČSSD Miloši Melčákovi a Michalu Pohankovi, kteří při hlasování o důvěře opustili sál, čímž snížili kvórum a umožnili vládě získat důvěru. Tito dva poslanci byli poté v médiích zmiňováni jako přeběhlíci.

Podíváme-li se na volební program Strany práv občanů - Zemanovci (SPOZ), tedy strany, jejímž čestným předsedou je právě Miloš Zeman, najdeme totéž, co tvrdí.

Volební program SPOZ: " Nejdůležitější příjmovou položkou státu je daň z přidané hodnoty. Zde budeme prosazovat ponechání snížené sazby DPH pouze pro základní potraviny a léky na úrovni 10 % a zvýšení základní sazby DPH na úroveň 21 - 25 %. (...) Navrhneme vyšší zdanění luxusního zboží zvláštní zvýšenou sazbou DPH resp. spotřební daní. "

Názory Miloše Zemana : " Já osobně jsem zastáncem zvyšování daní, a to korporátních i osobních, a podporuji progresivní zdanění. Nemám nic proti zvyšování daně z luxusních výrobků, ale myslím si, že u základních potravin a léků by měla být DPH snížena."

Aktuální výše DPH podle Businessinfo.cz: "S účinností od 1. ledna 2013 se u zdanitelného plnění nebo u přijaté úplaty uplatňuje: základní sazba daně ve výši 21 %, nebo snížená sazba daně ve výši 15 %."

Stejnou snahu deklaruje ve svém programu (bod číslo 3) například Strana svobodných občanů, doslova v něm uvádí:

" Svobodní prosazují referendum o vystoupení České republiky z EU. Z Evropské unie lze vystoupit a zachovat přitom volný obchod a volný pohyb lidí. Když Česká republika vystoupí z EU, nebude muset zavést euro."

Toto stanovisko strany popsal na svém blogu předseda Svobodných Petr Mach, a to již před téměř dvěma lety.

Prezident tento výrok uvedl v kontextu, kdy mluví o postoji Sobotky před jmenováním Rusnokovy vlády. Sobotka si skutečně řekl o 2. pokus až po jmenování tohoto kabinetu.

Server Idnes uvedl 22. července 2013 následující: ”ČSSD odmítla možnost, že by podpořila úřednickou vláda, kterou podle šéfa TOP 09 Karla Schwarzenberga preferuje prezident Miloš Zeman. Širší vedení ČSSD se v sobotu shodlo, že nová vláda má vzejít až z nových voleb. Strana se tak postavila jak proti tomu, že by některý její politik mohl přijmout pověření sestavit vládu, tak proti úřednické vládě.(...)" Ve staré Poslanecké sněmovně se žádná rozumná vláda postavit nedá. V této Sněmovně bychom nebyli schopni plnit závazky, které jsme dali voličům," řekl po jednání ústředního výkonného výboru ČSSD předseda Bohuslav Sobotka.”

Na základě výše uvedených skutečností tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Je pravdou, že Petr Nečas bude letos již tři roky premiérem, ovšem přesně to bude tři roky až v 13. července. Dále je pravdou, že v České republice použil Petr Nečas helikoptéru poprvé, ačkoliv ji má jako premiér k dispozici.

Například už v roce 2010kritizovaltehdejšího ministra vnitra Radka Johna za to, že v době vládních škrtů použil k cestování právě vrtulník. Pro úplnost ovšem musíme uvést, že jeho první let to rozhodně nebyl. Například při návštěvě Afgánistánu v dubnu 2013 se premiér přesouval americkými vrtulníky Black Hawk.

Před Únorem 48 byli komunisté nejsilnější stranou - ve volbách v roce 1946 získali v Českých zemích 40,17 % hlasů, což znamenalo podporu více než jedné třetiny voličů. Sice není údaj Schwarzenberga zcela přesný, nicméně si jím nijak ve svém výroku nepřilepšuje, spíše naopak.

Výrok hodnotíme podle dostupných informací z webu VZP a www.lekarske.slovniky.cz jako pravdivý.

Definice kapitační platby podle Velkého lékařského slovníku:

"Prospektivní platba, kterou obdrží poskytovatel zdravotní péče na úhradu nákladů. Způsob platby zdravotní pojišťovnou za poskytnutou zdravotní péči. Jde o placení za „hlavu“. Je poskytována pevnou částkou na jednoho registrovaného pacienta s přihlédnutím k věku a demografickým či jiným charakteristikám pojištěnce Je využívána zejm. v oblasti primární péče".

Kapitační platby popisuje také web VZP: " V kapitační platbě je zahrnuta řada výkonů poskytované zdravotní péče, kterou tedy pak lékař při ošetření pojištěnce nevykazuje pojišťovně k úhradě."

Radek John byl ministrem od 13. července 2010 do 21. dubna 2011. Nepokoje na Šluknovsku tedy skutečně probíhaly až po jeho odvolání. Série demonstrací byla odstartována konfliktem v Novém Boru v srpnu 2011. Napětí v oblasti však patrně panovalo již dříve.

Nepodařilo se nám však najít mnoho informací o soudních procesech s extremisty, které měly probíhat v době Johnova úřadování. Ve výše zmíněném časovém intervalu probíhal soud s osmi extremisty za propagaci nacismu, ten byl ale zahájen 15. července 2010, tedy pouhé dva dny po nástupu Radka Johna na ministerstvo. V listopadu 2010 pak soud projednával žhářský útok v Ostravě.

Ani tvrzení o rozprášení extremistů nemůžeme považovat za pravdivé. Krátce po odchodu Radka Johna z ministerstva proběhly prvomájové demonstrace například v Brně či Přerově, v Přerově se pak uskutečnil další pochod v červnu 2011, od srpna pak docházelo k výše zmiňovaným nepokojům na Šluknovsku.

Celý výrok proto hodnotíme jako zavádějcí.

Oficiální zpráva vyšetřovací komise uvádí: “ Při druhé privatizaci byly podmínky privatizace dodrženy, což ve svém stanovisku k privatizaci společnosti Unipetrol konstatovala i Evropská komise”....”Cena cca 10,8 miliardy Kč při první privatizaci odpovídala i z pohledu předběžné ceny pro druhou privatizaci reálně stavu i možnostem společnosti Unipetrol v dané době. Rovněž cena dosažená ve druhé privatizaci byla v době podání finální nabídky společností PKN Orlen odpovídající. ”....”” Nebylo prokázáno, že by snahy soukromých subjektů o zásahy doprivatizace společnosti Unipetrol ovlivnily konečné rozhodnutí ”.

Komise byla složena ze dvou zástupců každé parlamentní strany (ČSSD, KSČM, ODS, KDU-ČSL a US-DEU). iHNed.cz: “Členové za ODS ale své návrhy těžko prosazovali proti šestičlennému bloku sociálních demokratů, komunistů a unionistů. S kritikou privatizace se částečně ztotožnil jen lidovec Ludvík Hovorka”. Také je pravdou,že vyšetřovací komise polského parlamentu konstatovala, že Česká republika mohla dostat za privatizaci Unipetrolu o 5,3 miliardy Kč více.

Ačkoliv existují dohady o okolnostech při privatizaci, samotná parlamentní komise složená ze zástupců všech sněmovních stran žádné pochybení nezjistila, výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

KSČM nepodpořila ani jedním hlasem návrhy státních rozpočtů vládní koalice pro roky 2011, 2012 i 2013. Nikdo se ani nezdržel, všichni hlasovali proti, až na ojedinělé nepřihlášené, resp. omluvené poslance/poslankyně.