Po volbách v roce 2010 byla opravdu uzavřena koalice ODS a ČSSD, takže vítězná TOP 09 skončila v opozici, viz zprávy z tisku. Tento krok však vyvolal vlnu nevole, následovaly protesty občanů a pro zajímavost přikládáme vyjádření politiků k této koalici. Primátorem byl zvolen Bohuslav Svoboda.

Tato koalice trvala do roku 2011, kdy byla nahrazena koalicí ODS-TOP 09. Primátorem i nadále zůstal Bohuslav Svoboda.

V roce 2013 však došlo k výraznému rozporu mezi ODS a TOP 09, tudíž TOP 09 vypověděla koaliční smlouvu. Ohledně pravděpodobnosti vlády TOP 09-ČSSD odmítáme spekulovat, nicméně dle zpráv z tisku je patrné, že TOP 09 jedná opravdu především s ČSSD, avšak jedná dále i s ODS.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož dle veřejně dostupných informací a prohlášení zainteresovaných politiků se jeví menšinová TOP 09 s podporou ČSSD jako nejpravděpodobnější scénář.

Hana Marvanová za občanské sdružení Veřejnost proti korupci (součást iniciativy Vraťte nám stát) vyčíslila náklady za nepřipojení k soudnímu řízení na přibližně 27 milionů Kč. Veřejnost proti korupci v souvislosti s tím podalo trestní oznámení i na ministerstvo financí, které jej viní z podílu na nečinnosti.

Novinky.cz : “Podle právničky Hany Marvanové, která je ve výboru sdružení, bude muset ČR kvůli podání civilní žaloby zaplatit jen na soudním poplatku 20 miliónů korun, náklady advokátní kanceláři jsou vyčísleny přibližně na sedm miliónů.”

Vzhledem k právům a povinnostem, které (ne)vycházejí z Ústavy České republiky, provozované praxi výkonných orgánů a celkové neexistující shodě názorů právních znalců v této věci, hodnotíme výrok Karla Schwarzenberga jako neověřitelný.

Podle čl. 63 odst. 1 písm. e) Ústavy, prezident země "pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí". Karel Schwarzenberg tedy pravdivě uvádí, že slovo „jmenuje“ se v této souvislosti v Ústavě nenachází. Pravdivost druhé části výroku je ale značně diskutabilní, neboť uvedená role vlády a ministerstva zahraničních věcí v procesu jmenování velvyslanců v Ústavě zakotvena rovněž není, a tak je vytvořen široký prostor pro jejich interpretaci.

Na stránkách Pražského hradu (v sekci Velvyslanci ČR v zahraničí) je například uvedeno, že "osobu velvyslance doporučuje prezidentu republiky vláda ČR na základě návrhu Ministerstva zahraničních věcí ČR.“ Ministerstvo zahraničních věcí České republiky se na svých stránkách (v sekci Procedura jmenování velvyslance) vyjadřuje podobně: "Ministr velvyslance navrhuje vládě, po jejím schválení je návrh předložen prezidentovi republiky, který velvyslance jmenuje. Tato procedura potvrzuje, že velvyslanec není zástupcem ministerstva zahraničí, ale hlavy státu.“

Jak ale na svém blogu na Aktuálně.cz upozorňuje například právník a poradce bývalého prezidenta Václava Klause Pavel Hasenkopf, tento postup dle ustálených pravidel není nijak závazný a prezident tedy může jmenovat velvyslance ze své vlastní iniciativy. Klíčovou roli ministra zahraničních věcí při jmenování velvyslanců a důležitost ústavních zvyklostí naopak vyzdvihla v rozhovoru pro Deník Referendum senátorka Eliška Wagnerová.

Takzvaný "spor o velvyslance“ se stal hojně diskutovaným tématem a k rolím prezidenta, předsedy vlády, ministra zahraničních věcí, důležitosti zvyků a tradic, či o vytrhávání věcí z kontextu, vyjádřila své názory široká škála osobností - například bývalý ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda (v rozhovoru pro Hospodářské noviny), šéf zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček (v rozhovoru pro Právo, jak je uvedeno na serveru Česká pozice.cz), stínový ministr pro zahraniční věci Lubomír Zaorálek (pro Interview ČT24 na stránkách České televize) nebo reportéři Bohumil Doležal (na stránkách časopisu Reflex) a Jan Macháček (na stránkách časopisu Respekt).

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.

Co se týče tzv. fondů solidarity, takové iniciativy na Západě můžeme opravdu nalézt.

Lze například zmínit kanadský Fonds de solidarité FTQ (oficiální stránka organizace v angličtině), jehož účelem je do určité míry podporovat a chránit pracovní místa v různých ekonomických sektorech (včetně těžebního průmyslu). Tento fond také cíleně vede své členy a podporované organizace k vytváření rezerv pro důchody. Nejedná se však o iniciativu přímo ze strany těžařských firem.

Okamura také ve svém textu (Okamura: Bakala vytáhl miliardy, zbyla bída. Je to hnus) popisuje stručně řešení, o kterém mluvil také v tomto výroku. Konkrétně píše: "Majoritní vlastník OKD Zdeněk Bakala by se měl podle mého názoru finančně podílet na zmírnění sociálního napětí zapříčiněného krizí OKD a na sanaci podniku. V civilizovaném světe vytváří takto velké firmy fondy pro případ krizí, ze kterých podporují své propouštěné zaměstnance."

Vláda Petra Nečase (koaliční vláda ODS, TOP 09 a Věcí Veřejných) požádala Poslaneckou sněmovnu o důvěru 10. srpna 2010, tedy “ 3 roky, bez tří dnů ” od dnešního dne. Pro hlasovalo všech 118 koaličních poslanců, proti bylo 82 poslanců. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Strana zelených právníka Františka Korbela nejprve navrhla na post post ministra a šéfa legislativní rady vlády. Posléze se však stal (především) náměstkem ministra spravedlnosti. Korbel opravdu byl a je hlavním iniciátorem elektronizace justice v ČR (např. eJustice, elektronický soudní spis atd.).

Ministerstvo školství podvedením Ondřeje Lišky skutečně pracovalo na zavádění ICT (informační a komunikační technologie) do školství - seznam článků věnujících se tématu najdete zde.

Hodnocení toho zdali oba procesy byly úspěšné ponecháme na čtenáři, výrok na základě výše uvedeného označujeme jako pravdivý.

Na základě internetové prezentace Velvyslanectví ČR v Moskvě hodnotíme daný výrok jako pravdivý. Bývalý velvyslanec ČR v Rusku Petr Kolář byl 1. ledna 2013 ve vedení velvyslanectví dočasně nahrazen chargé d'affaires a.i. Martinem Klučarem. Tato situace tedy skutečně nastala ještě v době, kdy prezidentský úřad zastával Václav Klaus. Miloš Zeman byl státní volební komisí vítězem (pdf., str. 139). prezidentských voleb oficiálně vyhlášen 28. ledna 2013. K inauguraci nového prezidenta následně došlo 8. března 2013.

Výrok označujeme jako pravdivý i přesto, že lze počet preferenčních hlasů pro Miloše Zemana, Petru Buzkovou a Stanislava Grosse ve volbách do PSP ČR v roce 1998 porovnávat dvěma způsoby.

Přirozeně tak můžeme učinit v absolutních číslech:

Miloš Zeman Severomoravský kraj 59 123 hlasů Stanislav Gross Středočeský kraj 36 197 hlasů Petra Buzkovákraj Praha 29 295 hlasů

Zde by prohlášení předsedy ČSSD mohlo být označeno jako nepravdivé.

Ovšem, aby byla komparace"spravedlivá", je nutné zohlednit počet preferenčních hlasů zmíněných osobností ve vztahu k celkovému počtu hlasů pro kandidátku v příslušném kraji:

Petra Buzkovákraj Praha17,31 %Stanislav Gross Středočeský kraj16,55 %Miloš ZemanSeveromoravský kraj13,93 %

Druhé (reprezentativnější) srovnání dává Bohuslavu Sobotkovi za pravdu.

Ivan Bartoš hovoří o zákonu č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Povinnost zveřejňovat informace se podle tohoto zákona vztahuje na státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. Podle § 2 odst. 1 mají tyto subjekty povinnost poskytnout informace, které se vztahují k jejich působnosti.

Podle § 3 odst. 1 tohoto zákona si může o informaci zažádat každá fyzická i právnická osoba.

Podle § 3 odst. 3 se informací rozumí „jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.“ Povinné subjekty poskytují informace na základě žádosti nebo zveřejněním.

Podle dostupných informací z médií platí kupující daň z převodu nemovitostí v šestnácti zemích Evropské Unie, tedy většině zemí. Výrok ministra financí v demisi Jana Fishera proto hodnotíme jako pravdivý.