Relevantní veřejně dostupná studie Českého statistické úřadu zabývající se náklady na výchovu a výživu dětí byla vypracována v roce 2003. Údaje v ní obsažené jsou však poměrně zastaralé. Aktuální informace ale nabízejí např. některé zpravodajské a informačních servery zabývajících se ekonomikou či financemi.

Podle serveru eurozpravy.cz (článek z 23. 4. 2013) : " V současné době představuje dítě podle ekonomických analytiků celkovou investici od 1,5 až do tří miliónů korun s tím, že roční průměrné náklady na dítě činí kolem 60 tisíc korun." Obdobné údaje nabízí i server žena.cz (článek z 5.6. 2011) FinExpert.cz (článek z 24.11. 2010 či Našefinance.cz (článek z 3. 9. 2009).

Reportáž České televize z 17. 8. 2012 zmiňuje částku jednoho a čtvrt milionu korun. Vlastní výpočet TV Nova z 17.4. 2013 zase uvádí částku až 2,7 milionu korun.

Náklady uváděné ve zdrojích se povětšinou pohybují v rámci uvedeném Pavlem Bělobrádkem, proto výrok označujeme jako pravdivý.

Pokud svůj výrok Ivan Bartoš myslel, tak, že je možno hlasovat ve více referendech zároveň, má pravdu. Ve Švýcarsku je skutečně běžnou praxí, že referenda probíhají ve stejný den.

Podle švýcarské ústavy (s. 45-46, .pdf) je také v případě, kdy občanská iniciativa navrhne částečnou změnu ústavy a splní podmínky pro referendum, možno hlasovat o dvou návrzích zároveň. Prvním je návrh občanské iniciativy a druhým může být protinávrh Federálního shromáždění, pakliže ho podá. Volič má možnost hlasovat pro oba 2 návrhy. V případě, že tak učiní má ještě možnost uvést, který návrh preferuje. Nejedná se však v pravém slova smyslu o sloučení referend, spíše o možnost vícenásobné volby.

Vláda Jiřího Rusnoka byla oficiálně jmenována 10. července 2013. Od tohoto data přibylo na účet Jana Fischera celkem 531 Kč. (viz transparentní účet Jana Fischera)

Jiří Rusnok byl pověřen sestavením vlády dne 25. června 2013, o možném angažmá Jana Fischera v této vládě na postu ministra financí se v médiích začalo spekulovat už na přelomu června a července. (viz zpravodajské servery iDnes.cz, Aktualne.cz nebo zpravodajství ČT) V této době se také na účtu Jana Fischera začaly objevovat sponzorské dary pro splacení dluhů z prezidentské kampaně. Od 4.do 9. června 2013 na tento účet přibylo celkem více než 5 320 000 korun. (viz transparentní účet Jana Fischera)

Dle článku 39 odst. 4 Ústavy ČR: "K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů."

V případě dolní sněmovny, tedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, "pravice" (pravicově orientovaná koalice) skutečně ústavní většinu (120 mandátů) nikdy neměla.

Vývoj složení v horní sněmovně (Senátu Parlamentu ČR) byl poněkud jiný. Ústavní většinu (min. 49 senátorů) měla "pravicově orientovaná koalice" (ODS, ODA a KDU-ČSL) již po volbách v roce 1996. Po roce 1998 převažuje "pravicová orientace Senátu" (pro ústavní většinu je však k pravici nutné zařadit i KDU-ČSL, která již není součástí pravicové vládní koalice, což je z hlediska komparativní politologie poměrně obtížné). Od voleb v roce 2008 se však situace začíná obracet a postupně sílí strany deklarující "levicovou orientaci". Po doplňovacích volbách v roce 2012 pak získávají ústavní většinu.

I přes odlišnou situaci v horní komoře však výrok označujeme jako pravdivý, neboť pro změnu Ústavy je nutná třípětinová většina všech členů PSP ČR, kterou "pravicově orientované strany" v historii ČR nikdy neměly.

V případě voleb do Poslanecké sněmovny se postupuje podle zákona o volbách do Parlamentu ČR. Podávání kandidátních listin je upraveno v § 31 (3): "Kandidátní listiny se podávají nejpozději 66 dnů přede dnem voleb krajskému úřadu, a to pouze prostřednictvím zmocněnce. Podání kandidátní listiny krajský úřad potvrdí zmocněnci politické strany, politického hnutí nebo koalice." § 55 zákona však uvádí lhůty pro případ, kdy je rozpuštěna Poslanecká sněmovna. Zde jde skutečně o Kalouskem uváděných 38 dní. Konkrétně: " Došlo-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, zkracují se lhůty podle (...) § 31 odst. 3 na 38 dnů."

1.července uvedl Jan Kohout (ve funkci ministra zahraničních věcí ČR od 10.července) v rozhovoru pro Deník.cz, že odblokování střídání velvyslanců bude jeho prioritou. Jmenování velvyslanců brzdil do té doby spor prezidenta Miloše Zemana a nynějšího exministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Schwarzenberg nesouhlasil se jmenováním bývalé první dámy Livie Klausové na Slovensko a někdejšího kosmonauta a současného europoslance Vladimíra Remka do Ruska.

25.července se prezident setkal s Janem Kohoutem a podepsal 15 pověřovacích dekretů. Do zahraničí se tak dostalo 13 nových velvyslanců, z nichž dva budou působit i v další zemi.

Ve středu 7.srpna nezískala vláda Jiřího Rusnoka důvěru v Poslanecké sněmovně a podala demisi. 9.srpna premiér Jiří Rusnok uvedl, že nynější vláda (od 13.srpna v demisi) již nebude rozhodovat o jmenování nových velvyslanců, pokud to nebude někde vynuceno situací.

15.srpna již ale potvrdil kancléř Miloše Zemana Vratislav Mynář, že dojde ke jmenování dalších velvyslanců, mezi nimiž bude již zmiňovaná Livie Klausová a Vladimír Remek. Termín, kdy budou jmenováni ale neprozradil.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, a to z důvodu, že se nám podařilo dohledat prohlášení Jiřího Rusnoka o nejmenování dalších velvyslanců z 9.srpna, nikoliv samotného Jana Kohouta.

Výrok je hodnocen na základě dohledaných informací o fungujících spalovnách v ČR jako pravdivý.

Web Odpad je energie uvádí, že: "v České republice jsou v současnosti v provozu tři spalovny komunálního odpadu. Ve všech se odpad využívá pro výrobu energie."

Konkrétně jde o spalovny ZEVO Praha-Malešice, SAKO Brno a TERMIZO Liberec.

Podle spodních odhadů Transparency International se v ČR „ztratí“ deset až dvacet procent z veřejných zakázek. Neboť zakázky vyjdou ročně na 650 miliard korun, činila by tak odkloněná částka 65 až 130 miliard. Průměrem těchto hodnot je 97,5 miliard, tedy téměř totožná suma, která je uváděna ve výroku.

Vláda Jana Fishera předložila sněmovně návrh novely zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů 18. listopadu 2009. Zákon byl schválen sněmovnou 17. března 2010 a postoupen ke schválení v Senátu a podpisu prezidenta. Účinnost nabyl až 20. května 2010, přičemž se podle něho začalo řídit až 1. ledna 2011. Racionalitu nebo efekt zákona nehodnotíme.

Výrok ministra financí v demisi hodnotíme proto jako pravdivý.

Prezident Miloš Zeman ve svém projevu 7. srpna 2013 před hlasováním o důvěře vládě Jiřího Rusnoka skutečně označil za faktického premiéra bývalé Nečasovy vlády ministra financí Miroslava Kalouska. Prezident svůj názor formuloval takto: „Při vší úctě k panu poslanci Petru Nečasovi jsem hluboce přesvědčen, že v uplynulých třech letech byl faktickým premiérem vlády České republiky pan Miroslav Kalousek. A jsem stejně tak hluboce přesvědčen, že v případě, že premiérkou jmenuji - a já to nevylučuji - paní Miroslavu Němcovou, tak to bude opět faktický ministerský předseda jménem Miroslav Kalousek“. Nicméně o tom, že by Miroslav Kalousek "řešil všechno" ve svém projevu nehovoří.

Výrok Andreje Babiše přesto hodnotíme jako pravdivý.