Jan Fischer byl premiérem v období 9. dubna 2009 až 13. července 2010. Jeho vláda předložila sněmovně návrh novely (.doc) zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů 18. listopadu 2009, který nabyl účinnosti 20. května 2010 (a podle něhož se mělo začít postupovat až v roce 2011) jako č. 137/2010 Sb.

Vláda Petra Nečase se k tomuto tématu vrátila v následujícím roce 2011 na jaře návrhem novely zákona o podporovaných zdrojích energie č 165/2012 Sb (s účinností od 1. ledna 2013), který mj. ruší předchozí zákon přijatý za Fischerovy vlády.

Společnost Jan Becher – Karlovarská Becherovka byla privatizována firmou Value Bill (později SALB), kterou v té době spoluvlastnil Karel Schwarzenberg, společnost Patria Finance a Pernond Ricard. Poslední jmenovaná nakonec získala všechny podíly Becherovky a stala se jejím vlastníkem.

IHNed.cz : “ Společnost Jan Becher – Karlovarská Becherovka ohlásila pokles ročních tržeb o 8,3 procenta na 1,209 miliardy korun, zisk firmy před zdaněním klesl na 171 milionů korun. ” (období červenec 2012- 2013 ). Společnost je tedy i přes pokles v tržbách v zisku několik desítek milionů Kč, dá se tedy říci, “celkem prospívá” se jeví jako pravdivé označení.

Podle zatím posledních dostupných dat Eurostatu za většinu zemí (mimo Velké Británie) z června 2013 je Česká republika s 6,8 % (metodika Eurostatu) skutečně na sedmém místě v rámci EU (podle serveru bloomberg.com byla nezaměstnanost ve Velké Británii v červenci 7,8 %, tedy vyšší než u nás). Novější data z července 2013 dokonce naznačují posun na šesté místo, nejsou však ještě dostupná data za všechny země.

Jako pravdivý hodnotíme i údaj o státním dluhu. Podle výroční statistiky Eurostatu byl na konci roku 2012 státní dluh České republiky 45,8 % v poměru k HDP, tedy jeden z nejnižších v EU a pohodlně pod hranicí tzv. maastrichtských kritérií (60 % HDP).

Výrok hodnotíme na základě informací z webů ceskatelevize.cz, tribune.cz, zdn.cz a otevřeného dopisu prezidenta lékařské komory jako pravdivý.

O nezvýšení pojistného rozhodla vláda P. Nečase v níž byl M. Kalousek ministrem financí třikrát. Poprvé v roce 2009 (pdf.), následně v roce 2012 a 2013. Z důvodu, že v této době byl M. Kalousek hlavou Ministerstva financí, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny ČR v květnu 2010 získala ČSSD největší procento hlasů (22,08 %) a tedy i nejvíce poslaneckých mandátů (53). Je proto možné říci, že volby vyhrála.

Tehdejší předseda ČSSD Jiří Paroubek však v den voleb složil svoji funkci a Bohuslav Sobotka, který byl pověřen řízením strany, pokus o sestavení vlády nedostal. Václav Klaus pověřil 4. června sestavením vlády Petra Nečase.

Výrok shledáváme jako pravdivý, jelikož u Strany zelených není zaznamenaný žádný korupční skandál. V tzv. testu úplatnosti politiků serveru iDnes.cz získala SZ nejlepší hodnocení.

Web Českého rozhlasu informoval 3. července 2013 o výroční zprávě (en, .pdf) Evropské komise, která hodnotí průběh čerpání dotací, ale i funkčnost dozorových orgánů v jednotlivých národních státech. Právě v části věnované auditním orgánům (strana 38) výslovně zmiňuje české orgány jako „v podstatě nefunkční (it essentially does not function)“. Na informačním webu ministerstva pro místní rozvoj se pak můžeme dočíst, že „auditem připravenosti řídicího a kontrolního systému všech operačních programů, nastavením řídicích a kontrolních systémů (…) je pověřen jediný subjekt, a to odbor Auditní orgán - Centrální harmonizační jednotka na Ministerstvu financí ČR.“

Jak navíc můžeme vidět v grafu na straně 11 výroční zprávy (en, .pdf), objem vyčerpaných prostředků v České republice je na velmi nízké úrovni.

Z výše uvedeného se dá potvrdit, že Česká republika skutečně selhala v dozoru nad dotačními programy a hodnotíme proto výrok Martina Peciny jako pravdivý.

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný s ohledem nemožnost zjistit plat v soukromém zaměstnání zmíněné Marie Benešové a Martina Peciny.

Marie Benešová pracuje od roku 2005 v oblasti advokacie, bývalý poslanec Martin Pecina pak od roku 2011 působí jako místopředseda představenstva a generální ředitel VÍTKOVICE NP a.s. a VÍTKOVICE POWER ENGENEERING a.s. V případě státní sféry se ovšem plat ministra vypočítává podle zákona č. 236/1995 Sb. o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu. Ministrovi (či ministryni) náleží plat, náhrady výdajů, naturální plnění a odchodné.

V případě ministerského platu je podle zmíněného zákona pod § 3a určena jako platová základna od 1. ledna 2011 do 31. prosince roku 2014 suma 51 731,- Kč násobena koeficientem 2,06. Se zaokrouhlením na stokoruny jde o plat ve výši 106 600,- Kč. V případě náhrad stanovených v § 5 jde u ministra o 30 % platové základny, tedy 15 519,- Kč.

Naturální plnění podle § 6 (a §13 v případě členů vlády) potom zahrnuje body:

“a) užívání služebního vozidla s řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici,

e) ubytování v místě sídla orgánu, pokud v tomto místě nemá trvalý pobyt,

i) zřízení a užívání jedné účastnické telefonní stanice.”

Poslední položkou je odchodné (§ 7). Na odchodné má nárok každý člen vlády, který zároveň nezastává jinou pozici představitele státu po dobu tří měsíců. Výše tohoto odchodného se odvíjí podle délky působení ve funkci. Čerstvý příklad můžeme nalézt v bývalé vládě Petra Nečase, jejíž bývalí ministři Jan Kubice, Pavel Dobeš, Kamil Jankovský nebo Martin Kuba mají na toto odchodné nárok. Jedná se o jeden měsíční plat doplněný až o maximálně čtyři další platy podle počtu let v ústavní funkci.

Podle informací z webu Hlavu vzhůru! hodnotíme výrok jako pravdivý.

Olga Charvátová-Křížová, první československá držitelka olympijské medaile v alpském lyžování, kandiduje z 2. místa kandidátky v Královéhradeckém kraji.

V Ústeckém kraji je Robert Kysela, člen týmu mistrů světa v ledním hokeji z 1996 ve Vídni, dokonce lídrem kandidátky.

Před svým odchodem z pozice generálního ředitele Českých drah pobíral Petr Žaluda plat ve výši půl milionu korun měsičně. Po odchodu mu bylo přiznáno odstupné ve výši 24 platů, tj. 12 milionů korun. Následně došlo v souvislosti s příchodem nového ředitele ke snížení platu na polovinu.

Plat předsedy vlády je oproti tomu přibližně 165 tisíc korun. Petr Nečas odstupné neobdržel, jelikož pokračoval ve výkonu funkce poslance. Pokud by tomu tak nebylo, má předseda vlády nárok na odstupné v maximální výši pěti platů.

Z důvodu vyššího finančního ohodnocení gen. ředitele Českých drah než premiéra České republiky považujeme výrok za pravdivý.