Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová hovoří o tzv. II. pilíři důchodové reformy, který předpokládá individuální spoření občanů. Vstup do II. pilíře je čistě dobrovolný, avšak po uzavření smlouvy o důchodovém spoření z něj již nelze vystoupit. Bezděkova komise pracovala na podobě důchodové reformy v letech 2004 – 2005 (závěrečná zpráva dostupná zde) a zejména v roce 2010, kdy v červnu přednesla návrhy řešení ve dvou variantách. Varianta č. 2 (ppt.) pak předpokládala vytvoření dobrovolného II. pilíře, který budou provozovat penzijní společnosti.

Současné zkušenosti s podobným důchodovým systémem (tedy tzv. II pilířem) má několik zemí Evropy, zejména naši sousedé Polsko, Maďarsko a Slovensko. Výrok Miroslavy Němcové hodnotíme jako pravdivý.

Zásah Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), který se odehrál v noci 13. června 2013, skutečně odstartoval pád vlády premiéra Petra Nečase. I dle slov premiéra Nečase byly patrně události spojené se zásahem ÚOOZ dominantním motivem pro jeho demisi.

Petr Nečas se ve svém projevu z 16. června vyjádřil takto: „Jsem si plně vědom toho, jak peripetie mého osobního života v současné době zatěžují českou politickou scénu i Občanskou demokratickou stranu...” a „Já jsem samozřejmě velmi pozorně vnímal celý vývoj politické situace, který tady nastal počínaje středou a jsem si vědom toho, jaké to pro mě má konsekvence. Proto jsem dnes oznámil členům politického grémia Občanské demokratické strany a posléze i našim koaličním partnerům, že zítra podám demisi na pozici předsedy vlády.”

Premiér Nečas podal demisi 17. června 2013, tedy 4 dny po policejním zásahu na ÚOOZ, tento krok dle článku 73 Ústavy ČR znamená faktickou demisi celé vlády.

ČSSD zřídila pro potřeby kontroly financování volební kampaně transparentní účet s deklarací, že "účet bude zahrnovat veškeré finanční operace ústředního i krajských volebních fondů. Příjmy i výdaje volebního fondu budou pravidelně kontrolovány auditorem, který zajišťuje průběžný audit hospodaření ČSSD v roce 2013."

Vedle toho ČSSD provozuje i tzv. transparentní pokladnu spravovanou Ústředním sekretariátem ČSSD.

Důkazem, že euroskeptické nálady v Německu pozvolna sílí, je volební výsledek (něm.) euroskeptické strany Alternative für Deutschland (AfD) v nynějších parlamentních volbách. AfD byla založena teprve na začátku roku 2013 (něm.) a ve volbách získala 4,7 % hlasů. Jedná se o úspěch, neboť strana v těchto volbách získala skoro stejný počet hlasů jako zavedená strana Freie Demokratische Partei, která byla v poslední vládě dokonce koaličním partnerem. AfD není proti vystoupení Německa z Evropské unie, ale požaduje (něm.) vytvoření menší a stabilnější měnové unie nebo návrat k národním měnám.

Na základě volebního výsledku této strany můžeme říci, že v německé společnosti jsou euroskeptické nálady zastoupeny.

Euroskeptické nálady začaly v Nizozemsku sílit s propuknutím (ang.) ekonomické krize. Euroskepticismus v Nizozemsku zastupuje především Strana pro svobodu (ang.) Geerta Wilderse. Tato strana zaznamenala volební úspěch (ang.) v roce 2010, kdy získala 15,4 % hlasů, o 9,5 % hlasů více než v předešlých parlamentních volbách. V posledních parlamentních volbách, které se konaly v roce 2012, však tato strana získala jen 10,1 %. Nicméně, podle průzkumu veřejného mínění Gallupu (ang.) z června 2013, by 39 % Holanďanů hlasovalo pro vystoupení z EU.

I v případě Nizozemska tedy můžeme říct, že v zemi jsou euroskeptické nálady přítomny.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě mediálních zdrojů.

Oscar Lafontain skutečně byl německým ministrem financí, a to mezi lety 1998 až 1999, tedy v době, kdy bylo zavedena společná evropská měna (k 1. 1. 1999).

V květnu tohoto roku Lafontaine na adresu eura uvedl to, o čem hovoří Velebný. Upozornil na to, že problémoví členové eurozóny nemají možnost devalvovat své měny, což by jim mohlo pomoci vyrovnat se s ekonomickou krizí. Kvůli nemožnosti praktikovat takovou monetární politiku v zemích eurozóny rovněž navrhuje navrácení se k systému domácích měn. Informoval o tom např. server Aktuálně nebo Britské listy.

Výrok hodnotíme podle informací z médií Lidovky.cz, iDnes.cz, Novinky.cz a Týden.cz jako pravdivý. Michal Hašek na tiskové konferenci 6. srpna 2013 ČSSD požadoval omluvu Jiřího Rusnoka za jeho výrok o "hvězdě pěchotě" v MF Dnes.

Rusnok tehdy uvedl: " No ano, sestavil jsem vládu za deset dnů. Jsem zvědavý, až bude Bohuslav Sobotka sestavovat vládu, co sestaví za hvězdnou pěchotu a za kolik dní. "

Jiří Rusnok se za daný výrok skutečně omluvil ještě daný den na jednaní poslaneckého klubu ČSSD.

Mirek Topolánek například v roce 2010 uvedl, že projekt Opencard je záležitostí Miroslava Jansty s vazbami na ČSSD a Romana Janouška, který je přítelem Pavla Béma.

13. prosince 2012 Topolánek prohlásil, že Janoušek ovládal fakticky celou Prahu. Přiznal, že když chtěl jako předseda vlády cokoliv řešit v Praze nebo s Pavlem Bémem, musel se stýkat s Janouškem.

O oživení ekonomiky v eurozóně od druhé poloviny roku 2013 hovoří např. prognóza (a.j.) společnosti Ernst a Young. Stejný vývoj jak v eurozóně, tak v EU předpovídá také Evropská komise (a.j.) a Evropská centrální banka. (.pdf; str. 2) Bohužel se nám nepodařilo dohledat analýzu české provenience. I přesto hodnotíme výrok Vladimíra Dlouhého jako pravdivý.

S Německem (pdf. str.59) má česká ekonomika dlouhodobě nejužší vazby a obchod s tou zemí tvoří více než třicet procent veškerého obratu tuzemského exportu.

Podle analýzy Českého statistického úřadu pak do zemí Evropské unie míří dvě třetiny českého zahraničního obchodu (pdf. str.9), což dokazuje provázanost našeho trhu s členskými státy zmiňované instituce.

Předsedou vlády byl Jiří Rusnok prezidentem jmenován 25. června 2013. Následně 1. července přijal Ústřední výkonný výbor ČSSD usnesení, v němž „(...)navrhuje jako demokratické a odpovědné řešení současné situace rozpuštění Poslanecké sněmovny na základě usnesení alespoň 120 poslanců a rychlé volby“.

ČSSD poté skutečně iniciovala mimořádnou schůzi sněmovny, na níž 17. července došlo k hlasování o jejím rozpuštění. Návrh ČSSD však přijat nebyl, přičemž ze záznamu o hlasování jednotlivých poslanců vyplývá, že pro návrh se vyslovili poslanci ČSSD, KSČM, VV a část nezařazených, zatímco proti návrhu se postavily strany ODS, TOP 09 a LIDEM.