Podmíněnost vstupu ČR do EU přijetím zákona o státní službě je zmiňována např. ve zprávách Českého rozhlasu. Proto byl zákon také schválen již v roce 2002 a od té doby je platný, avšak ne účinný (právně závazný).

Účinnost zákona je neustále odkládána.Vláda v roce 2013 dokonce navrhla, aby byl ještě před vstoupením v účinnost zrušen a nahrazen novým zákonem o státních úřednících.

Návrh Zákona o státních úřednících byl předložen Poslanecké sněmovně (jakožto sněmovní tisk 1081) a jeho projednávání bylo ukončeno s volebním obdobím Poslanecké sněmovny.

Výrok je hodnocen na základě dohledaných informací o deficitech státního rozpočtu a celkového zadlužení ČR k HDP hodnocen jako zavádějící.

Vláda Petra Nečase nastoupila v létě 2010, má tedy za sebou sestavení tří rozpočtů. Bohuslav Sobotka má pravdu v tom, že ve všech z těchto tří let byl deficit přes 100 mld. Kč. Konkrétní údaje např. server Euroekonom ze zdrojů Ministerstva financí.

Stejně tak poměr státního dluhu k HDP neustále stoupá.

Vývoj můžete vidět v tomto grafu založeném na datech Eurostatu. Je otázkou, co míní Sobotka obratem "za nás" - ČSSD jako strana (data od roku 98) nebo až jeho aktivní působení ve vládě? V obou případech ovšem výsledná data nepopisují výrok Sobotky jako pravdivý.

Vyjdeme-li z roku 2002, kdy vládu přebral Vladimír Špidla (po Miloši Zemanovi), v jehož vládě působil Bohuslav Sobotka jako ministr financí, stoupl poměr státního dluhu k HDP z 27,1% (2002) na 45,8% (2012).

V době, kdy ČSSD předávala vládu ODS (rok 2006), činil tento poměr 28,3%, není tedy pravdou, že vláda pravice schodek zdvojnásobila. Z toho důvodu výrok hodnotíme jako zavádějící. Procentuální rozdíl mezi dvojnásobkem zadlužení z roku 2006 a současností je přes 10 %, což nelze považovat ani za přibližný údaj. Výrok předsedy ČSSD je tedy hodnocen jako zavádějící.

Vláda Petra Nečase skutečně opakovaně snížila rozpočet ministerstva vnitra, což mělo dopad i na Integrovaný záchranný sbor, včetně hasičských jednotek. Ke snížení rozpočtu a následným škrtům v platech i investicích u Hasičského záchranného sboru došlo již v rozpočtu pro rok 2011, kdy hasiči museli na investičních a provozních výdajích ušetřit 883 milionů korun, navíc došlo k poklesu tarifních platů.

Pro rok 2012 sice vyjednal ministr Kubice navýšení rozpočtu, přesto však generální ředitelství v roce 2012 začalo plánovat reorganizaci hasičského sboru vedoucí k dalším úsporám.

S poklesem příjmů hasičských sborů počítají i rozpočtové výhledy na roky 2013 a 2014.

Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

V roce 2008 došlo k úniku údajného záznamu rozhovoru (zveřejněný v Reflexu č. 48/2008) mezi tehdejším českým premiérem Mirkem Topolánkem a tehdejším francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym.

Ačkoli Pavel Fischer popřel autenticitu záznamu tohoto rozhovoru, faktem zůstává, že Národní bezpečnostní úřad vydal rozhodnutí o pochybení Ministerstva zahraničí ČR a uložil mu pokutu ve výši 77 000 Kč. Nelze však říci, kdo je konkrétně zodpovědný za toto pochybení. Není možné také jednoznačně určit, do jaké míry tento incident poškodil Českou republiku.

Pavel Fischer je skutečně kandidátem Ministerstva zahraničních věcí ČR na post velvyslance ČR v Rakousku.

V posledních konaných volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 získaly Věci veřejné 12 % mandátů. V absolutním vyjádření se jednalo o 24 mandátů. Tohoto výsledku strana dosáhla při zisku 10,88 % hlasů.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože poslankyně Evropského parlamentu za ČSSD Zuzana Brzobohatá byla skutečně stínovou zpravodajkou frakce Strany evropských socialistů (PES) ve věci zprávy schválené 22. května 2013 o takzvané Klausově výjimce týkající se uplatňování Listiny základních práv.

Na základě dokumentů spojených s Listinou základních práv Evropské unie hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pro Listinu základních práv Evropské unie skutečně existuje dokument s názvem Vysvětlení k Listině (.pdf), který podrobně článek za článkem analyzuje návaznost na jiné mezinárodně právní dokumenty, ze kterých jednotlivé úpravy vychází.

Vysvětlení sice nenajdeme na konci Listiny samotné, ale například ministerstvo zahraničních věcí má na stránce věnované Listině základních práv EU odkaz na oba dokumenty - Listinu i Vysvětlení. Dají se tedy považovat za v jistém slova smyslu celek.

Je pravda, že politické strany před volbami a také vláda v demisi říkají, že výdaje ze státního rozpočtu mají v plánu zvýšit. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako pravdivý.

Z politických stran jmenujme např. ČSSD a SPOZ:

ČSSD (.pdf) - ve svém programu mimo jiné slibuje zvýšit minimální mzdu z 8500 Kč na 12 tisíc (str. 14). Dále chce strana zavést valorizaci příspěvku za státního pojištěnce (str. 8) nebo návrat k valorizačnímu schématu penzí, které zrušila Nečasova vláda (str. 11).

SPOZ (.pdf) - Zemanovci plánují například každoroční valorizaci příspěvků za státní pojištěnce či uvažují nad zavedením bezplatné vlakové dopravy mimo špičku.

Rusnokova vláda např. již stihla schválit zvýšení minimální mzdy o 500 Kč, zvýšila také plánované výdaje státního rozpočtu o 2 miliardy, počítá také se zvýšením výdajů kvůli nárůstu platby za státního pojištěnce.

Na základě získaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zatímco Česká republika je již šesté čtvrtletí za sebou v propadu (pdf, strana 5), naši sousedí jsou na tom lépe, jak lze vidět v následující tabulce:

Hrubý domácí produkt (čtvrtletně)

Země/Období4. Q 20111. Q 20122. Q 20123. Q 20124. Q 20121. Q 2013Německo650 500.0657 700.0661 210.0664 870.0662 200.0669 920.0Polsko88 624.093 301.293 435.196 833.697 578.096 905.0Rakousko76 139.676 962.877 509.677 972.378 301.778 732.3Slovensko17 627.217 724.417 819.317 941.317 978.018 045.9

Výrok poslance Kováčika je hodnocen jako pravdivý, neboť lze dohledat 3 návrhy poslanců KSČM na takovou úpravu Ústavy ČR, která by umožnila odebírání mandátu tzv. přeběhlíkům.

KSČM navrhla příslušnou změnu Ústavy ve volebních obdobích 2006-2010 a také 2010-2014 a to celkem třikrát.

Prvním návrhem (který pokud projdeme důvodové zprávy a samotný zákon zůstává stejný - je pouze doplňován a znovupředkládán) byl sněmovní tisk č. 146 z února 2007. Ten byl předložen skupinou poslanců KSČM. Tato novela ústavy měla umožnit odebrání mandátu poslanci, který opustí poslanecký klub (celý návrh - .doc).

Fakticky stejný návrh pak skupina poslanců KSČM předložila v dubnu 2009. Šlo o tisk 795, konkrétní zákon pak najdete zde (doc. - neliší se od předchozího, je pouze rozšířen v důvodové zprávě).

V tomto volebním období pak KSČM zkusila prosadit zmíněnou novelu potřetí - tentokrát v březnu 2012. Šlo o sněmovní tisk 640. Jako v předchozím případě byl doplněn návrh původní o další pasáže do důvodové zprávy, legislativní změny byly stejné jako v návrzích předchozích.

Na závěr dodáváme, že se tyto návrhy nikdy nedostaly přes 1. čtení v Poslanecké sněmovně.