Švýcarský generální prokurátor Michael Lauber po vyslovení verdiktu uvedl, že spolupráce s českými úřady byla od ledna 2012, kdy do funkce nastoupil, skvělá. Řekl, že s nejvyšším českým státním zástupcem Pavlem Zemanem a jeho spolupracovníky pravidelně jedná a Zeman ho také několikrát navštívil ve Švýcarsku.

V rozhovoru po vynesení rozsudku, který zveřejnil server iHNed.cz, Lauber také prohlásil, že pro úspěšné zakončení vyšetřování byla klíčová mezinárodní spolupráce.

Aby mohl být poslanec vyšetřován policií, musí ho nejdříve jeho kolegové zbavit imunity. Zaměřili jsme se proto na počty poslanců zbavených imunity, jejichž přehled přinesl server Aktuálně.cz.

Z tohoto přehledu vyplývá, že nejvíce stíhaných poslanců skutečně bylo v čerstvě rozpuštěné sněmovně (6. volební období, 6 vydaných poslanců). Na pomyslném druhém místě by bylo 2., taktéž zkrácené, volební období, které trvalo pouhé dva roky, ale za tuto dobu byli vydáni hned čtyři poslanci.

Kompletní informace o všech sponzorech ČSSD se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Strana na svých internetových stránkách žádný takový seznam neuvádí.

Na serveru PirateLeaks.cz lze dohledat dokumenty, které uvádějí seznam sponzorů strany za roky 2009 a 2010 - v těchto dokumentech jméno Zdeňka Bakaly skutečně nefiguruje.

Vzhledem k nedostatečnému množství veřejně dostupných dat o sponzorech ČSSD hodnotíme výrok jako neověřitelný. Hodnocení toho, zda bude Zdeněk Bakala sociální demokracii sponzorovat v budoucnosti ponecháváme zcela stranou.

O volbách r. 1946 se hovoří často jako o relativně demokratických nebo o částečně svobodných. Volební soutěž byla deformována tím, že se jí mohl účastnit pouze omezený počet stran, přičemž do té doby velmi silná Agrární strana se voleb účastnit nesměla. Nelze je tedy považovat za úplně demokratické, jak ve svém výroku připouští i Karel Schwarzenberg.

Dalším nedemokratickým prvkem pak bylo sčítání hlasů KSČ* a KSS**, kdy obdobná možnost ostatním stranám dána nebyla. Nicméně ve srovnání s volbami r. 1948 se stále dá hovořit o jisté míře demokratičnosti.

Ve volbách nakonec zvítězila KSČ se 40,17 % hlasů.

Tehdejší Sociální demokracie (ČSD) byla stejně jako KSČ součástí tzv. Národní fronty. Po událostech z února 1948 se ČSD skutečně pod vedením pro-komunistického křídla v červnu 1948 po sjednocujícím shromáždění (.pdf) skutečně stává součástí KSČ.

* Komunistická strana Československa

** Komunistická strana Slovenska

Novela zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů byla skutečně předložena, jak lze vyčíst z příslušného sněmovního tisku, dne 18. listopadu 2009, a to za Fischerovy vlády ministrem průmyslu a obchodu Vladimírem Tošovským. Návrh zákona byl poté schválen Poslaneckou sněmovnou České republiky ve 3. čtení, které proběhlo 17. března 2010 (2.čtení proběhlo 25. února 2010). Samotný zákon byl vyhlášen 20. května 2010 ve Sbírce zákonů pod číslem 137/2010 Sb.

Co se týče zastavení „solárního boomu“, tak ten je zmiňován především v kontextu novely zákona omezující podporu fotovoltaiky, která byla schválena sněmovnou počátkem listopadu 2010, a tedy za vlády Petra Nečase. O této otázce informují například servery ceskenoviny.cz, server Českého rozhlasu nebo lidovky.cz. Jak je ale vidět například z grafů Energetického regulačního úřadu umístěných na stránkách oze.tbz-info.cz, rostoucí křivka značící počet provozoven slunečních elektráren se již v polovině roku 2010 zmírňuje.

Na základě dat ze sněmovního tisku a z grafů Energetického regulačního úřadu hodnotíme výrok Martina Peciny jako pravdivý.

Je pravdou, že v době prodeje 46,29 % státních akcií Mostecké uhelné skutečně již fungovala opoziční smlouva.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě stenoprotokolu PSP ČR z 25.února 2010, kde je uvedeno, že autorem daného pozměňovacího návrhu novely zákona (pozn. Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů) je poslanec ODS Ondřej Plašil, nikoliv jeho stranický kolega Oldřich Vojíř.

Níže uvádíme konkrétní znění pozměňovacího návrhu: " Ustanovení § 6 odst. 4 věty druhé zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se při stanovení výkupních cen neužije pro ty zdroje, které mají instalovaný výkon větší než 20 MW včetně a byly uvedeny do provozu do 30. dubna 2011.“ Tato novela zákona byla zamítnuta v hlasování 17.března 2010.Závěrem ještě podotýkáme, že jsme podobný výrok Martina Bursíka ověřovali v rámci OVM z 10. února 2013.

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý, neboť Liška zaměňuje autora daného pozměňovacího návrhu.

Nejprve se zaměříme na porovnání sazeb korporátních daní (daní z příjmů právnických osob) u zmíněných zemí, které nám nastíní následující tabulka, jejíž zdrojem jsou údaje OECD (.xlsx) z letošního roku.

ZeměZákladní či specifická sazba daně z příjmů právnických osobBelgium*33.99 (33.0) %Czech Republic19 %Luxembourg*22,47 (21,0) %Netherlands*25 %Zdroj: OECD 2013

*všechny z uvedených zemích mají v této oblasti různá specifika. Např. výše obratu právnické osoby atd. (viz zdroj dat).

Česká kapitálová informační agentura (ČEKIA) dlouhodobě sleduje počet českých společností s vlastníkem z daňového ráje. Dle údajů této společnosti patří Nizozemí (vůbec nejvyšší počet firem) a Lucembursko (čtvrtá v pořadí) mezi země s nejvyššími podíly sídel českých firem v zahraničí. Belgie mezi tzv. "daňové ráje" vůbec zařazena není.

Důvodem, proč si České firmy vybírají (vybíraly) dvě výše zmíněné země byla původně "daňová optimalizace" (čti: nižší daňové odvody). Dnes však vzhledem k vyššímu tamějšímu zdanění (viz údaje výše) jsou především lepší podmínky pro podnikání a jednoduchá daňová administrativa.

Výrok vzhled k výše uvedenému označujeme jako nepravdivý, neboť i přesto, že dvě z uvedených zemí (Belgie nikoliv) jsou země s nejvyššími podíly sídel českých firem v zahraničí, je příčinnou tohoto stavu nikoliv výše daní (jsou vyšší než v ČR), ale např. jednoduchost daňové administrativy či stabilita právního prostředí.

Zavedení trestu smrti ve svém programu (část II.) požaduje také Dělnická strana sociální spravedlnosti. Konkrétně se zde uvádí:
"Požadujeme trest smrti pro masové vrahy a za těžké zločiny na dětech a starých lidech. Požadujeme znovuobnovení trestu smrti za zvlášť závažné a brutální zločiny, mezi které patří především násilí na dětech. Jsme toho názoru, že vrahové nemají ve slušné společnosti místo a žádné polehčující okolnosti v rámci falešné humanity nejsou přípustné."

Suverenita tedy není jediná strana, která by deklarovala tento záměr, jak tvrdí Petr Hannig.

Na základě dohledaných informací o návrzích, které předložila TOP 09 (náměstek Hudeček) během fungování koalice TOP 09 a ODS, a které nebyly přijaty, je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Bohuslav Svoboda hovoří o tom, že se nikdy nestalo, že by návrh TOP 09 spadl tzv. pod stůl. Nepravdivost tohoto tvrzení lze dokumentovat na situaci, která nastala na jednání zastupitelstva hl. města Prahy 25. října 2012.

Náměstek primátora Hudeček z TOP 09 na tomto zasedání předložil návrh (.pdf - str. 20) " k návrhu zadání celoměstsky významných změn I ÚP SÚ hl.m. Prahy (Z 2531/00) ". V praxi šlo o návrh zadání změny územního plánu v lokaci Bubny-Závory.

Nejprve byl předsedou klubu ODS Pechou předložen pozměňovací návrh (.pdf - viz. " P. Pecha "), který nepodpořil nikdo z TOP 09 (proti, zdržel se, chyběl), a který ve výsledku zachovával tehdejší aktuální stav, což šlo tedy logicky proti návrhu náměstka Hudečka.

Tento pozměňovací návrhz klubu ODSbyl hlasy z klubů ODS, ČSSD a KSČM zastupitelstvem v hlasováníschválen a změniltak původní Hudečkův návrh. Takto nově upravený návrh byl posléze hlasován v zastupitelstvu, a to dokonce dvakrát (první hlasování bylo prohlášeno za zmatečné). Ve druhém hlasovánínebyl pozměněný návrh schválen a slovy Bohuslava Svobody tak celý návrh prakticky spadl pod stůl. V tomto závěrečném hlasování došlo k na první pohled paradoxní situaci, kdy předkladatel Hudeček a jeho strana (TOP 09) byli proti tomuto návrhu, ale vzhledem k přijatému návrhu, který jej měnil, je tento postoj logický.