Aktuální volební období sice lze považovat za turbulentní vzhledem k množství přestupů a přeběhnutí poslanců, vzniku nových formací či různě vyobchodovaných vzdání se mandátů, nejnestálejší však byla Poslanecká sněmovna během svého vůbec nejkratšího volebního období, tj. v letech 1996 až 1998.

Bylo tomu tak především z důvodu rozkolu v největší sněmovní i vládní straně, ODS. Takřka polovina jejího poslaneckého klubu z něj vystoupila, většina z nich zamířila do nově založené Unie svobody. Různé přestupy se týkaly i jiných stran, celkově změnilo svůj klub 38 poslanců. V současném volebním období jsme nepočítali “jen” 22 “přeběhlých” poslanců.

Dále, ačkoliv Vojtěch Filip hovoří o politických stranách vzniklých vládních krizích, fakticky lze takto popsat pouze stranu jedinou - LIDEM. V letech 1996 - 1998 i současném volebním období se tak jedna z vládních stran rozštěpila, což bylo provázeno řadou přestupů, k čemuž se přidaly další přestupu “individuální. Jelikož tento fenomén byl v prvním období masivnější, musíme výrok označit za nepravdivý.

1996 - 1998

- odchod z posl. klubu ODA: Navrátil (nezař., pak ODS)

- odchod z posl. klubu ČSSD: Wagner, Noveská, Teplík (nezařazený, pak ODS),

- odchod z posl. klubu ODS: celkově 33 poslanců zvolených původně za ODS následně vstoupilo do posl. klubu nově vzniklé Unie Svobody, Fójcin (KDU-ČSL)

1998 - 2002

- odchod z posl. klubu US: Machatá, Paulík (následně složil mandát)

2002 - 2006

- odchod z posl. klubu ODS: Kott

- odchod z posl. klubu US-DEU: Vrbík, Bielesz

2006 - 2010

- odchod z poslaneckého klubu ČSSD Snítilý, Melčák, Pohanka, Dimitrov, Wolf

- odchod z poslaneckého klubu KDU-ČSL: Husák, Kalousek, Parkanová, Severa,

- odchod z poslaneckého klubu SZ: Jakubková, Zubová

- odchod z poslaneckého klubu ODS: Raninec, Schwippel, Tlustý, Slámová (zvolena za ODS, nevstoupila do klubu)

2010 - 2013

- odchod z poslaneckého klubu Věcí veřejných: Andrýsová, Dobeš, Kočí, Navrátilová, Paggio, Peake, Rusnok, Suchá, Škárka, Vacek, Vysloužil, Huml (klub ČSSD), Šťovíček (TOP 09 a STAN)

- odchod z poslaneckého klubu ČSSD: Benda (zvolen za ČSSD, nenastoupil však do jejího klubu), Paroubek, Rath, Šlégr (po nějaké době se vzdal mandátu)

- odchod z poslaneckého klubu ODS: Doktor, Fiala, Pekárek

Výrok hodnotíme na základě dat z webu Eurostat jako pravdivý.

2009

20102011

2012

2013

% HDP

-4.5

2.5

1.9

-1.3

-0.4

Tabulka uvádí procentní změnu růstu HDP vůči procházejícímu roku. Největším propadem z hlediska tohoto ukazatele prošla česká ekonomika v roce 2009,

následně ekonomika mírně rostla. Rok 2012 přinesl pokles ve výši 1,3 %. Data pro rok 2013 jsou zatím odhadem.

Přikládáme interaktivní graf z webu Idnes, který mapuje růst HDP po kvartálech.

Petr Cibulka ve svém výroku odpovídá na otázku ohledně možnosti rozhodnutí o zvýšení daní pomocí procedury referenda. Bohužel jím uvedený příklad je popsán velmi obecně a nelze jednoduše zjistit, jakou konkrétní úpravu má kandidát na mysli.

Patrně nejvíce se danému případu blíží vládní návrh (ang.) referenda o zvýšení daně z přidané hodnoty ze 7,6 % na 8 % z roku 2009. Nicméně tato iniciativa byl pro navrhovatele úspěšná a ke zvýšení daně tedy došlo (ang.). Na druhou stranu, referendum na obdobné téma se ve Švýcarsku konalo již v roce 2004, kdy byl naopak vládní návrh občany zamítnut.

Ačkoliv argumentace obsažená ve výroku je postavena na reálném základě, konkrétní příklad odpovídající jeho přesnému znění se nám z dostupných zdrojů dohledat nepodařilo, a proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Povinnost zřídit si datovou schránku bude pro OSVČ platit opravdu od roku 2015, tedy v roce jež zmínil Rostislav Senjuk. Zda o této povinnosti spousta živnostníků neví, není v hodnocení výroku zahrnuto.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Přestože se nám nepodařilo dohledat konkrétní výroky odborníku v České televizi, kteří by použili stejného (nebo alespoň analogického) příměru k amnestii jako tvrdí Jana Bobošíková, pravdou zůstává, že amnestie je plošné a tedy neselektivní opatření.

Server epravo potom k vymezení amnestie uvádí následující: "Podle článku 63 písm. j) je prezident zmocněn k udělování amnestie. Na rozdíl od individuální milosti je amnestie normativní právní akt prezidenta republiky, který má hromadnou povahu, což znamená, že směřuje vůči blíže nevymezenému počtu osob.K platnosti udělení amnestie Ústava ČR předpokládá kontrasignaci předsedy vlády či jím pověřeného člena vlády."

Možnou právní analogii k příměru, o kterém mluvila Jana Bobošíková můžeme nalézt například ve stanovisku ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové, které zaznělo v rámci Rozhodnutí Ústavního soudu (Stanovisko Šimáčkové naleznete v úplném závěru textu) o vyslovení protiústavnosti čl. II rozhodnutí prezidenta republiky č. 1/2013 Sb., o amnestii, za účasti prezidenta České republiky: "(...) A pokud prezident a vláda jako orgány veřejné moci při udělení amnestiezasáhli do základních práv jednotlivcůneproporcionálním způsobema bez legitimního účelu."

Česká pirátská strana má ve svém programu možnost zavedení elektronického občanského průkazu.

Podrobněji se k tomu vyjádřil Ivan Bartoš již v podvečerním Interview Daniely Drtinové, kde na toto téma říká “ My v našem programu hovoříme i o elektronické ID kartě, v podstatě nějaké elektronické občance, která by byla samozřejmě dobrovolná.”

Nepodařilo se nám dohledat informace o tom, zda ministerstvo spravedlnosti kontaktovalo ministerstvo financí s nějakou výzvou a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Kauza kolem nepřihlášení se České republiky do soudního procesu týkajícího se privatizace Mostecké uhelné je poměrně nepřehledná. Již v roce 2006 byla údajně švýcarskou stranou předána ČR žádost o mezinárodní právní spolupráci, jakým úřadům byla doručena však dokument nespecifikuje.

Švýcaři se snažili českou stranu kontaktovat i v letech 2010 a 2011. Dle serveru Česká pozice se švýcarský velvyslanec nejprve 15. března 2011 sešel s tehdejším ministrem spravedlnosti Pospíšilem a poté 4. dubna kontaktoval ministra financí Kalouska. Ministerstvo financí tvrdí, že bylo o celé věci informováno na přelomu března a dubna 2011.

Hlavním zdrojem investicí v souvislosti s ochranou před povodněmi je od roku 2002 program s názvem Podpora prevence před povodněmi (129 120). Jeho průběh je rozdělen do tří etap (viz např. prezentace (.pdf) Naděždy Kozlové, vedoucí oddělení protipovodňových opatření). První etapa probíhala mezi lety 2002-2007 s celkovými náklady 4,043 mld. Kč. Druhé etapě, probíhající v současnosti (roky 2007-2013), byl přidělen celkový objem financí ve výši 11,55 mld. Kč.

Dle zprávy s názvem Informace o realizaci protipovodňových opatření v České republice za rok 2012 v gesci Ministerstva zemědělství (.pdf, str. 3) bylo do konce roku 2012 skutečně vyčerpáno celkem 8,1 mld. Kč, s tím že předpoklad čerpání na rok 2013 činí dalších 2,2 mld. Kč. Celkem tedy Ministerstvo zemědělství počítá s tím, že celkové investice do protipovodňových opatření do konce roku 2013 dosáhnou částky 10,3 mld. Kč (str. 3). Tyto prostředky směřovaly zejména do: podpory protipovodňových opatření s retencí, podpory protipovodňových opatření podél vodních toků, podpory zvyšování bezpečnosti vodních děl, podpory vymezování záplavových území a studií odtokových poměrů a podpory zadržování vody v suchých nádržích na drobných vodních tocích (str. 2).

Tab. 1: Program 129 120: Přehled skutečného čerpání v letech 2007-2012 a předpoklad čerpání v roce 2013 (v mil. Kč) Rok2007200820092010201120122013CelkemInvestovaná částka297,8883,51 985,91 677,81 252,12 006,32 199,910 303,3

Druhým zásadním investičním plánem je program s názvem Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží (129 130). Na tento program bylo na období 2007-2013 vyčleněny dotační prostředky ve výši 4,2 mld. Kč (str. 6). Celková částka, která byla do konce roku 2012 skutečně vyčerpána činí 3,1 mld. Kč, s tím že předpoklad čerpání na rok 2013 činí dalších 323 mil. Kč. Celkem tedy Ministerstvo zemědělství počítá s tím, že celkové investice do protipovodňových opatření do konce roku 2013 dosáhnou částky 3,4 mld. Kč (str. 7). Tyto prostředky směřovaly zejména do: Oprav a rekonstrukcí rybničních hrází, vybudování a rekonstrukcí bezpečnostních zařízení, vybudování či obnovy výpustných zařízení, vytvoření zásobních prostorů a odbahnění a výstavby nových vodních nádrží (str. 7).

Tab. 2: Program 129 130: Přehled skutečného čerpání v letech 2007-2012 a předpoklad čerpání v roce 2013 (v mil. Kč) Rok2007200820092010201120122013CelkemInvestovaná částka8,2518,1761,5673,0656,0481,9322,83 421,5

Na základě výše uvedených informací hodnotíme výrok Petra Nečase jako pravdivý.

Na základě dat volebních výsledků hodnotíme výrok jako pravdivý. V České republice se dosud konaly dvoje volby do Evropského parlamentu, v roce 2004 a 2009. Obě hlasování měla účast jen málo přes 28 %, přičemž – pro srovnání – nejnižší účast při volbách do Poslanecké sněmovny dosud byla 58% v roce 2002.

Tyto výsledky jsou ve shodě s teorií voleb druhého řádu Karlheinze Reifa a Hermanna Schmitta. „V teorii voleb druhého řádu […] autoři rozdělují volby na prvořadé […], což jsou hlavní národní volby a druhořadé […], kam patří lokální a regionální volby, volby do horních komor parlamentů, prezidentské volby (v neprezidentských systémech) a volby do [Evropského parlamentu]“ (magisterská práce Kateřiny Slámové, .pdf, str. 9).

Hlavní charakteristika voleb do Evropského parlamentu jako voleb druhého řádu má být:

„1) Je v nich zaznamenána nižší volební účast.
2) Oproti prvořadým volbám je větší procento neplatných hlasů.
3) Získávají malé strany.
4) Vládní strany ztrácejí hlasy.
5) Voliči při svém rozhodování méně zohledňují stranu a více se rozhodují pro osobnosti.
6) Překračují národní hranice.
7) Existuje vazba mezi pravidly voleb a volební účastí – s odlišností od národní tradice klesá volební účast.
8) U [druhořadých voleb] je role volební kampaně důležitější než u [prvořadých].“ (tamtéž, str. 10-11)

Podle průzkumu stranických preferencí ze dne 19. 8. 2013, který zpracovala agentura ppm factum, by ODS volilo 6 % a TOP 09 10 % voličů.

Volební model agentury Median z 23. 8. 2013 přisuzuje ODS 13,5 % hlasů, zatímco TOP 09 15 %.

Nutno však poukázat na rozdílnou metodiku těchto měření. Strany v průzkumech stranických preferencí dosahují nižších čísel, protože do celku 100 % se započítávají také voliči nerozhodnutí a voliči, kteří nehodlají jít k volbám (u průzkumu ppm factum tyto dvě skupiny tvoří 35 % respondentů). Volební modely jsou od odpovědí těchto respondentů "očištěny" a simulují možný volební výsledek.

Pokud od dat z volebního modelu agentury Median odečteme oněch 35 %, dostáváme se k výsledkům 8,8 % pro ODS a 9,75 % pro TOP 09.

Výrok Pavla Béma hodnotíme jako pravdivý, jeho tvrzení v zásadě odpovídá stranickým preferencím těchto stran a TOP 09 skutečně není výrazně úspěšnější.