Karla Schwarzenberga volilo v druhém kole prezidentské volby 2 241 171 voličů. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Jana Bobošíková pravdivě tvrdí, že za zařazení plen a obvazových materiálů do základní sazby DPH může Evropská unie, dalece ale přeceňuje konkrétní dopad na cenu jednoho balíku plen. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Příloha III směrnice o DPH (.pdf) vyjmenovává zboží a služby, které mohou být předmětem snížené sazby DPH. V odstavci 3 a 4 říká:

„3. Farmaceutické výrobky obvykle užívané pro péči o zdraví, prevenci chorob a pro účely lékařské a veterinární péče, včetně výrobků užívaných k antikoncepci a hygienické ochraně.4. Lékařské vybavení, pomůcky a jiná zařízení, která jsou obvykle určena k léčení zdravotního postižení nebo ke zmírnění jeho důsledků, pro výlučnou osobní potřebu zdravotně postiženého, včetně oprav takového zboží, jakož i dětské sedačky do automobilů.“

Na základě těchto bodů byly do kategorie se sníženou sazbou DPH v ČR zařazeny i zdravotnické potřeby a dětské pleny (jako zapadající do rámců nastavených těmito body). K tomuto rozhodnutí však vydala Evropská komise nesouhlasné stanovisko a 19. července 2006 také oficiální dopis, v němž argumentuje tím, že není možno zařadit dětské pleny a zdravotnické pomůcky do této kategorie, neboť nejsou v příloze směrnice explicitně vyjádřeny. Tyto položky tedy nadále nesmí být ve snížené sazbě.

K dopadu na cenu balíku plen. Od 1. ledna je snížená sazba DHP 15% a základní 21%. Cena plen pochopitelně závisí na značce nebo velikosti balení, případně i prodejci. Obecně se dá říct, že se pohybuje od 200 do 700 Kč i s DPH.

cena s DPH200 Kč700 Kčcena bez DPH165,29 Kč578,52 Kčvýše DPH (základní sazba - 21%)34,71 Kč121,48 Kčpřípadná výše DPH ve snížené sazbě (15%)24,79 Kč86,77 Kč

Rozdíl mezi případnou sníženou a základní sazbou DPH na jednom balíku představuje zhruba 10 až 40 Kč, nikoli 50 - 70 Kč, jak tvrdí Jana Bobošíková.

Na základě znění zákona 428/2012 Sb (.pdf). hodnotíme výrok jako pravdivý.

Přemysl Sobotka správně uvádí, že církve musí prokázat, že jim příslušný majetek patřil. Konkrétně to upravuje § 9 a §1 0, oba v odstavci 1a) - " [oprávněná osoba]připojí listinu nebo jinak doloží, že věc náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společností".

Podle informací z webu Ministerstva zahraničních věcí ČR uznala tehdejší ČSSR nároky nezávislého státu Palestina již v roce 1988.

Prohlášení a jednání oficiálních představitelů českého státu z poslední doby jsou však jiná. Při hlasování o uznání Palestiny jako nečlenského pozorovatelského státu OSN (což by de facto znamenalo její uznání) na půdě OSN v listopadu 2012 byla Česká republika jednou z devíti zemí, které hlasovaly proti tomuto členství. Podle oficiálního prohlášení ministerstva zahraničí "Česká republika je přesvědčena, že společného cíle - kterým je Stát Izrael a nezávislý, demokratický, souvislý a životaschopný Stát Palestina, žijící vedle sebe v míru a bezpečí - může být dosaženo pouze přímými jednáními. Nesouhlasíme s žádnými jednostrannými kroky, které mohou poškodit či ohrozit mírový proces vedoucí k dvoustátnímu řešení." Podobně se vyjádřil premiér Nečas i před jednáním OSN v září 2011.

Článek v Lidových novinách také popisuje, že Izrael stále vojensky kontroluje velkou část palestinských území.

Odpovídá to výroku Karla Schwarzenberga a hodnotíme jej tedy jako pravdivý.

Je pravdou, že Táňa Fischerová v pozici poslankyně prosazovala přímou volbu prezidenta i to, že některé tehdejší sněmovní strany ji měly ve svém programu. Nicméně již není pravdou, že by "pro to nikdo nebyl". Pro návrh kromě stran Koalice, která měla přímou volbu ve svém programu, hlasovala část klubu ČSSD. Na základě dohledaných programů politických stran a reálné podpory je zřejmé, že ty strany, které měly tento bod ve svém předvolebním programu, to nakonec podpořily.

Táňa Fischerová byla jako poslankyně (volební období 2002-2006) spolupředkladatelkou návrhu přímé volby prezidenta. Tento návrh (.doc) byl do Poslanecké sněmovny předložen 10. ledna 2003, dostal se až do 3. čtení, kde však byl zamítnut (jednalo se o hlasování o zamítnutí návrhu). Je tedy patrné, že zákon podpořili ve 3. čtení poslanci US-DEU, KDU-ČSL a část ČSSD. Naopak proti tomuto zákona hlasovali poslanci ODS, KSČM a část klubu ČSSD.

ČSSD ve svém volebním programu (.pdf) pro toto volební období přímou volbu prezidenta neměla. Ve volebním programu ODS (.pdf) není tento slib také dohledatelný. KSČM ve svém programu (.doc - str. 12) poněkud nejasně píše, že chce " Prosazovat prvky přímé demokracie, zejména zákon o referendu ", z této formulace ovšem jasná podpora přímé volbě prezidenta nevyplývá. KDU-ČSL a US-DEU vytvořili subjekt Koalice, ten ve svém programu přímou volbu měl. Konkrétně: " Zavedeme přímou volbu prezidenta:Přímá volba prezidenta posílí vliv občanů na správu věcí veřejných.
Přímá volba vyloučí možnost, že by prezident mohl být závislý na vládní většině v Parlamentu, nebo že by naopak mohl být zvolen třeba jen 48 hlasy zákonodárců pouze jedné komory. Přímá volba prezidenta je zakotvena v právních řádech poloviny evropských zemí, nepřímá jen ve čtvrtině, ve zbývajících zemích je konstituční monarchie."

Jak tvrdí Miloš Zeman, knihy skutečně nepodléhají základní sazbě daně z přidané hodnoty a od 1. ledna 2013 se na tom nic nemění. Podrobněji o DPH a jejích změnách níže.

Aktuálně.cz: "Co patří do snížené sazby DPH?Jde zejména o potraviny, nealkoholické nápoje, vodné a stočné, teplo, městskou dopravu, knihy, časopisy a noviny, ubytovací služby, vstupné na kulturní akce, léky a v zásadě také stavební práce týkající se bydlení."

Businessinfo.cz:"S účinností od 1. ledna 2013 se u zdanitelného plnění nebo u přijaté úplaty uplatňuje:

• základní sazba daně ve výši 21 %, nebo
• snížená sazba daně ve výši 15 %.

Pokud jde o rozsah zboží a služeb, jejich zařazení do snížené nebo základní sazby daně se nemění, s výjimkou přeřazení dětských plen a některých zdravotnických prostředků do základní sazby DPH. (viz vyjádření ministerstva financí) Podrobnosti jsou uvedeny v části druhé zákona č. 500/2012Sb. (.pdf) ., o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů."

Podľa odhadov Eurostatu by Slovensko skutočne malo mať v roku 2013 pozitívny hospodársky rast (2%).

Rast ktorý Eurostat predpovedá Slovensku na rok 2013 možno považovať za jeden z najvyšších v celej EÚ, nakoľko by mal byť piatym najvyšším. Vyšší rast Eurostat predpokladá v Estónsku (3,1%), Lotyšku (3,6%), Litve (3,1%) a Rumunsku (2,2%). Inými slovami, by Slovensko podľa odhadov Eurostatu malo v tempe rastu predbehnúť až 22 iných krajín. Výrok predsedu vlády Fica preto hodnotíme ako pravdivý.

Nasledujúci graf porovnáva odhadovaný hospodársky rast 27 krajín EÚ v roku 2013 (zdroj:Eurostat):

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož prezident ČR má možnost vyžádat si zprávy a ukládat úkoly BIS, což explicitně uvádí § 8 zákona č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách České republiky (.pdf):

"(1) Zpravodajské služby podávají prezidentu republiky a vládě jednou za rok a kdykoliv o to požádají zprávy o své činnosti....(4) Vláda a prezident republiky ukládají zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti těchto služeb. Prezident republiky ukládá zpravodajským službám úkoly s vědomím vlády."

Přestože menšinové vlády jsou běžným jevem v západoevropských demokraciích, jak dokládá např. práce Strom, K. (1990): Minority government and majority rule. Cambridge: Cambridge University Press., nelze bezpečně potvrdit, ani vyvrátit také využívání tzv. opoziční smlouvy jako běžného politického nástroje při tvorbě vlád.

Opoziční smlouva, doslova Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice uzavřená v roce 1998 mezi ČSSD a ODS, budí dodnes kontroverze především díky ustanovení, kterým se nejsilnější opoziční strana, tedy ODS, dobrovolně zavázala nevyvolat hlasování o vyslovení nedůvěry menšinové vládě ČSSD, čímž de facto rezignovala na činnost demokratické opozice, byť zároveň nebyla součástí vlády a vytvořila vlastní stínovou vládu. S ohledem na nedostatek veřejně dostupných dat v českém, nebo v anglickém jazyce proto nelze dohledat podobné smlouvy pro náležité srovnání.

E-polis.cz: “ Empirický výzkum provedený Stromem* na vzorku čítajícím 15 demokratických parlamentních systémů v poválečném období, přinesl následující výsledky: (1) Menšinové vlády jsou napříč všemi zkoumanými parlamentními systémy jevem naprosto běžným... *Strom se zabýval politickými systémy: Belgie, Kanady, Dánska, Finska, Francie, Islandu, Irska, Itálie, Izraele, Nizozemska, Norska, Portugalska, Španělska, Švédska, Velké Británie v období 1945 – 1987.”

Několik dalších příkladů menšinových vlád z přelomu tisíciletí:

○ Švédsko 1994: sociální demokraté (I. Carlsson)

○ Itálie 1996: tzv. Olivovník - středolevá koalice (Roman Prodi)

○ Irsko 1997: Fianna Fáil s pokrokovými demokraty podporovaná nezávislými poslanci

○ Švédsko 2002: sociální demokraté (G. Persson)

○ Španělsko 2004: sociální demokraté (Zapatero)

STRMISKA, Maxmilián. Politické strany moderní Evropy: analýza stranicko-politických systémů. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 727 s. ISBN 8073670380.

Slovensko vstoupilo do eurozóny k 1. 1. 2009 (Oficiální stránky o zavedení eura na Slovensku). Podle průzkumu agentury Focus, který si nechala zpracovat Evropská komise v období cca rok po zavedení eura, jsou tři čtvrtiny Slováků s eurem spokojeno (Český rozhlas), jiný zdroj uvádí 80% obyvatel (iHNed.cz).