Výrok hodnotíme na základě meziročního srovnání nezaměstnanosti ke konci roku 2012 v zemích EU podle Eurostatu.

Z 27 členských zemí v 7 zemích meziročně nezaměstnanost klesla (vyjádřeno v procentních bodech): Dánsko-0,1Německo-0,4Estonsko-2,3Lotyšsko-1,2Litva-2,0Rumunsko-0,4Finsko-0,1

V Maďarsku a na Maltě zůstala míra nezaměstnanosti meziročně stejná.

Pro úplnost dodáváme, že data Eurostatu nejsou úplná o údaje 3 zemí, a to Řecka, Rakouska a Spojeného království.

Celkově se tedy v 1/3 zemí Evropské unie nezaměstnanost nezvyšuje (tj. meziročně se snížila nebo zůstala konstatní), o třech zemích nejsou dostupné aktuální údaje. Na základě těchto údajů tedy nelze tvrdit, že by se "nezaměstnanost zvyšovala všude", a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Podstatným rozdílem, mezi systémem zdravotního pojištění v Německu a v ČR je, že v Německu je tzn. dvojí - zákonného a soukromého. Od určité výše příjmů je možno si v Německu vybrat, zda-li člověk bude přispívat odvodem ze mzdy do zákonného systému, či se mu více vyplatí soukromé. Podstatným rysem soukromého pojištění je, že zde je legální zohledňovat rizikovost pojištěnce, tudíž už rovnou může pojištěnec dostat slevu, je-li například nekuřák. Nicméně většina lidí je ve státním pojištění. Odvod do něj činí 15,5% z příjmu pojištěnce, přičemž 7,3% platí zaměstnavatel a 8,2% zaměstnanec. Tyto peníze putují do centrálního fondu - "GKV" - ze kterého jsou potom vypláceny pojišťovnám. Klíčovým faktem je, že pojišťovny ve státním systému nesmí odmítnout pojištěnce kvůli jeho větší rizikovosti. Tudíž na centrální úrovni není tvořena motivace pro lidi, aby se chovali ohleduplněji ke svému zdraví. Tento úkol spočívá na pojišťovnách, které mají možnost své pojištěnce motivovat různými bonusy či slevami. Odvody to stáního systému GKV (ze kterého jsou placeny příspěvky pojišťovnám) jsou tedy dány procentuálním odvodem ze mzdy (stejně jako v ČR) avšak rozdíl spočívá v tom, že pojišťovny mají možnost motivovat své pojištěnce k zodpovědnějšímu chování. A jelikož je v Německu na trhu opravdu hodně pojišťoven a lidé mají možnost si mezi nimi vybírat podle toho, co která nabízí - některé nabízejí slevy (dostanete nějaké peníze zpět), dotace na pobyty, proplácení nadstandardu atd.

Chováte-li se tedy zodpovědně, tak si můžete na trhu najít takovou pojišťovnu, která Vás za to odmění, tudíž výrok hodnotíme jako pravdivý.

Zdroje:

• Bundesministerium für Gesundheit - reforma 2011 - aktualizace popisů systému (německy)
• Bundesministerium für Gesundheit - způsob financování zákonného systému (německy)
• krankenkassen direkt - porovnávání nabídek pojišťoven (německy)
• Česká správa sociálního zabezpečení - popis systému v Německu (česky)
• Alliance for health reform (.pdf) - podrobnější popis systému v Německu (anglicky)

Výrok Jiřího Paroubka Hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý. 25. dubna 2013 vydala ČSSD tiskovou zprávu s názvem Nová stínová vláda, podle které je součástí stínové vlády i Jan Mládek, a to za resort financí. O výroku Jana Mládka a reakcích na ně se můžete dočíst na zpravodajských serverech iDnes.cz či Novinky.cz.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací získaných z oficiálních pramenů ČSSD a z mediálních výstupů.

Zavedení karet sociálních systémů, tzv. sKaret bylo umožněno přijetím zákona č. 364/2011 (.pdf), kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti MPSV, který tuto reformu implementoval. Zmíněný zákon byl přijat 6. 11. 2011.

Již v době do tohoto data ČSSD vyvíjela kroky proti zavedení systému sKaret. Například podala stížnost Úřadu na ochranu hospodářské soutěže dne 23. 9. 2011, o čemž referovaly i zpravodajské servery, např. ceskatelevize.cz, lidovky.cz nebo iDNES.cz.

Během roku 2012 (v červenci) se sKarty začaly reálně distribuovat. V průběhu tohoto roku ČSSD vytrvale projekt sociálních karet kritizovala na svém webu, ale také v médiích, např. tyden.cz, iHNed.cz atd.

Na základě zjištěných informací proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

V archivu ČT, konkrétně relací pořadu Otázky Václava Moravce, je nejnovějším dílem (cca 57:25 a dále), kdy je poslanec Paroubek zmiňován jako host toho pořadu je 5. června 2011, což je více než rok a půl.

S ohledem na zmiňované datum hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako pravdivý. Podle webu novazelenausporam.cz: "Program Nová zelená úsporám je zaměřen na investice do energetických úspor při rekonstrukcích i v novostavbách. V programu bude podporováno například komplexní zateplování rodinných a bytových domů a veřejných budov (školy, školky, domovy seniorů apod.), a také nová výstavba v pasivním energetickém standardu". Program navazuje na starší dotační program Zelená úsporám. Projekt byl ohlášen koncem listopadu 2012. Podle webu lidovky.cz projekt do roku 2020 počítá až s 38 miliardami Kč.

Smlouva (.pdf) o zajištění administrace výplaty nepojistných dávek a dávek z oblasti státní politiky zaměstnanosti a provozování karty sociálních systémů je skutečně zveřejněna na internetových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Stejně tak je pravda, že smlouva automaticky nezaručuje nárok České spořitelny na přímé kompenzace, ale za stanovených podmínek pouze umožňuje zahájení jednání o kompenzaci pro Českou spořitelnu. Na druhou stranu se ministr Drábek dopustil faktické nepřesnosti, když odkazoval na lhůty, po nichž je možno k jednání přistoupit. K zahájení jednání totiž podle ustanovení 12.2.4 smlouvy může Česká spořitelna vyzvat ministerstvo " [v] případě, že plnění závazků, které ČS převzala na základě Smlouvy, bude pro niznamenat dlouhodobé a významné dotování Systému administrace dávek [...] ". Šestiletá lhůta se však vztahuje až k následujícímu bodu 12.2.5, který ale upravuje situaci jednostranného odstoupení od smlouvy, pokud by na základě předchozího jednání ke kompenzacím nedošlo. Smlouva pak stanoví, že " [t]akovýto důvod ukončení Smlouvynemůže ČS uplatnit dříve než po šesti (6) letech trvání této Smlouvy ". Výrok je na základě informací obsažených ve smlouvě hodnocen jako zavádějící. Důvodem je zejména nepřesné odkazování na smluvní časové lhůty, které ministr používá v pozměněném kontextu, čímž může vytvářet dojem, že daná problematika není v dohledném časovém horizontu aktuální.

Během koaličního jednání o výši daní v listopadu 2011 se VV postavili proti vyšší daní z příjmu než byla jednotná 17,5 % (která měla platit od ledna 2013).

Šlo o spor s koaliční ODS, která chtěla jednotou sazbu zvyšovat až do výše 20%. "Dlouhodobě říkáme, že by bylo lepší mít jednu sazbu DPH ne ve výši 17,5 procenta, ale 19 nebo 20 procent. To by bylo pro rozpočet a stabilitu důchodového systému mnohem lepší,"uvedl tehdy předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Ministr financí Miroslav Kalousek se tehdy vyjádřil takto: "Vždy jsem si přál jednotnou 19procentní daň s nižší sazbou na noviny, knihy a léky. Co vím, stejný názor má i premiér Nečas. Věci veřejné si vyvzdorovaly jiný výsledek. Pokud by svůj postoj chtěly kdykoliv přehodnotit, samozřejmě se rád vrátím ke své původní myšlence."

Možnost zvýšení jednotné daně až na 20% byla pouze argumentem v koaliční diskuzi, který byl použit proti možnosti vyššího zdanění "bohatých". Nešlo tedy o jasně prosazovaný koncept. Nelze ovšem doložit roli Václava Klause v "nabourání" konceptu, ani případnou "spolupráci" s VV. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Nejprve je nutné upozornit na existenci dvou metodik v oblasti stanovení výše podílů OZE. První z nich, kterou používá Eurostat (v souladu se Směrnicí 2009/28/ES a dalších nařízení) mluví o podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie. Druhá (.pdf) používaná Energetickým regulačním úřadem (odkaz na Zákon č. 165/2012 Sb.), pak hovoří o podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny.

Hynek Fajmont ve svém výroku mluví o podílu OZE na české spotřebě energie (metodika Eurostatu) v roce 2011. Zde podle dat Eurostatu byl ve zmíněném roce podíl obnovitelných zdrojů 9,4 %, tedy číslo nižší než udává Hynek Fajmon. S ohledem na tento číselný nesoulad označujeme výrok za zavádějící, neboť (možná neúmyslně viz níže) přidává argumentu europoslance "na váze".

Je však nutné upozornit na možnost toho, že Fajmon pracoval právě s daty ERÚ (.pdf), které hovoří o podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny. Ty pro rok 2011 odpovídají podílu 10,28 % OZE. Tj. téměř číslu, se kterým operuje Fajmon. S ohledem na to, že europoslanec ve výroku mluví o spotřebě energie, však tuto svoji domněnku nemůžeme uplatnit. Musíme tedy pracovat s fakty a výrok hodnotit na základě výše uvedeného (Domněnku o předpokladu dosažení 13% podílu OZE na hrubé spotřebě elektřiny/energie, zde hodnotit nebudeme.).

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě statistiky Eurostatu (v liště označené "AGGREG95" je potřeba nastavit kategorii "Food", případně jinou požadovanou kategorii, a v liště označené "INDIC_NA" je potřeba zvolit Prices levels indices (EU27=100). Upozorňujeme na skutečnost, že tato statistika zachycuje data z roku 2011, nicméně tiskové oddělení Eurostatu nám ji zaslalo jako nejaktuálnější verzi reflektující vývoj cenových hladin potravin, na základě toho ji tedy považujeme za relevantní.Index cenové hladiny potravin jednotlivých členských zemí je definován vůči průměru cenové hladiny potravin v rámci celé EU, který je roven 100. Statistika uvádí, že index cenové hladiny potravin v Německu je roven 106, 8 , zatímco index cenové hladiny potravin v České republiky je roven 86,9, je tedy nižší o necelých 20 procentuálních bodů, což v praxi znamená, že potraviny v České republice jsou levnější. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.