Zeman odkazuje na komentář Petra Morvaye v deníku SME, podle kterého “ poměry v Česku nikdy nebyly tak blízko k poměrům na mečiarovském Slovensku jako za Zemanovy vlády v letech 1998 až 2002”. Morvay poukazuje na pokusy omezit význam parlamentní opozice a kompromitovat politické soupeře a značné množství korupčních afér.

Bohužel se nám nepodařilo dohledat jakékoli vyjádření, ať již Zemana, či jiného z českých politiků v období Mečiarovy vlády, které by slovenského premiéra kritizovalo pro autoritářství. Nemůžeme tak Zemanovo tvrzení plně ověřit.

Na otázku na toto téma odpověděl Karel Schwarzenberg časopisu Instinkt takto:

Otázka: " Jak je to s vaším občanstvím - máte české a švýcarské ?"

"Oboje od narození. Narodil jsem se v Praze, jsem tedy československý občan. Po naší emigraci, někdy v roce 1951, jsme dostali dopis od československého velvyslanectví, že jsme se v roce 1948 nevrátili včas z Rakouska a když se nevrátíme, budeme zbaveni občanství. V roce 1951 rodiče usoudili, že by to nebyl dobrý nápad se vracet, a od té chvíle jsme všichni mysleli, že jsme občanství ztratili, a já jsem sem občas jezdil na švýcarský pas." Profily Karla Schwarzenberga pro časopis Týden, případně pro Idnes.cz, dokládají, že rakouské občanství nikdy nezískal a drží pouze české a švýcarské. Tyto profily potvrzují také informaci, že Schwarzenberg žil po dlouhá léta v Rakousku.

Článek 68 Ústavy ČR, odst 4. říká:

"Jestliže ani takto [tj. podruhé] jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny."

Vláda Vladimíra Špidly (ČSSD - KDU-ČSL - US-DEU) vznikla po volbách 2002, ve sněmovně se opírala o 101 poslanců. Ministryní zdravotnictví se stala skutečně Marie Součková z ČSSD. Nepodařilo se nám ohledat, že by měla být Zuzana Roithová ministryní zdravotnictví, nebo ministryní práce a sociálních věcí.

Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Prof. JUDr. Vladimír Franz působí jako vysokoškolský pedagog na Katedře činoherního divadla Divadelní fakulty Akademie múzických umění (DAMU).

Ve Finsku se skutečně na vysokých školách školné neplatí. Zpoplatněno je pouze členství ve studentské unii.

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle encyklopedie Iuridictum bylo od roku 1945 uděleno 23 amnestií (včetně té zatím poslední z roku 2013) a uvádí také 22 amnestií z let 1918-1945, pravděpodobně se však nejedná o úplný výčet. Nepodařilo se nám tedy ověřil, zda amnestií skutečně bylo 49, jak tvrdí ministr Blažek.

Ministerstvo spravedlnosti dalo k dispozici plné znění všech amenstií v letech 1945-2002. V tomtu dokumentu (.rtf) si můžeme ověřit, že aboliční část, tedy zastavení probíhajícího řízení, obsahovala většina amnestií v tomto období. Abolici však neobsahovaly amenstie prezidenta Novotného z let 1962 (str 34) a 1965 (str 36).

Nepodařilo se nám bohužel dohledat plné znění amnestií v letech 1918, přesto však na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Dle střední varianty poslední demografické projekce (.pdf) pro ČR Českého statistického úřadu z roku 2009 se bude tzv. Index ekonomického zatížení (který porovnává počet ekonomicky neaktivních osob ve věku 0-19 let a nad 65 let s počtem ekonomicky aktivní populace - ve věku 20-64 let) v roce 2030 rovnat 73 a v roce 2040 dosáhne hodnoty 80. To znamená, že na 100 ekonomicky aktivních obyvatel bude připadat v roce 2030 73 ekonomicky neaktivních, v roce 2040 pak 80 ekonomicky neaktivních osob.

Jelikož ale Přemysl Sobotka hovoří pouze o poměru ekonomicky aktivní populace a důchodců, musíme se podívat na konkrétní data v tabulkové (viz. Tabulka 2, xls.) části zmíňované projekce. Za dvacet let, tedy v roce 2032, bude dle střední varianty projekce v ČR 2 582 762 osob nad 65 let a 6 286 549 (po součtu hodnot v příslušných buňkách) osob ve věku 20-64 let. Na jednu ekonomicky aktivní osobu bude tedy připadat 0,41 osob nad 65 let. Jinak řečeno, na jednoho důchodce bude připadat 2,4 ekonomicky aktivních osob.

V roce 2042 by pak dle střední varianty prognózy měl počet osob nad 65 let činit 3 046 955, ekonomicky aktivních osob by mělo být 5 912 419. Na jednoho ekonomicky aktivního by tedy připadalo 0,52 osob starších 65 let.

Bohužel tato čísla jsou velmi hrubá, jelikož nehovoří o skutečně výdělečně činných osobách a důchodcích.

Další prognóza (.pdf), zveřejněná na stránkách Ministerstva financí, dochází k podobným závěrům jako výše uvedená studie ČSÚ, ačkoliv se zaměřuje na poměr odlišně věkově vymezených skupin: skupiny obyvatel ve věku 15-59 let a skupiny obyvatel nad 60 let (viz. obr. 21 na str. 26).

Na stránkách VŠE lze dohledat článek (.pdf) z roku 2011, ve kterém se autoři snaží o lepší aproximaci počtu důchodců. Tento počet odhadují ve vztahu k současnému nastavení věku odchodu do důchodu. V tabulce 7 uvádějí, že v roce 2030 by v případě střední varianty na jednoho důchodce připadalo 1,96 zaměstnaných osob, v roce 2040 potom 1,86.

Nakonec na stránkách MPSV, kde se autoři důchodové reformy vyjadřují k demografickému vývoji populace, je uvedeno, že v roce 2050 bude na jednoho důchodce připadat přibližně 1,2 ekonomicky aktivních lidí - plátců sociálního pojištění.

Na základě těchto veřejných zdrojů tedy hodnotíme výrok Přemysla Sobotky jako nepravdivý. Nepodařilo se nám dohledat žádnou prognózu, která by uvedená data potvrzovala.

Ze zmiňovaného hlasování (3. čtení) lze skutečně vyčíst, že Zbyněk Stanjura hlasoval pro senátní návrh odkladu elektronických vinět (historii celého přijímacího procesu můžete nalézt zde). Hodnotíme proto výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle mediálních zpráv skutečně nominaci P. Sobotky na prezidentna podpořil jednotně celý poslanecký a senátní klub ODS. Výrok na základě těchto infromácií hodnotíme jako pravdivý.

Zákon č. 218/2002 byl uveřejněn ve Sbírce zákonů 28. května 2002. Dosud nenabyl (až na některé jeho části) účinnosti - té by měl nabýt v plném znění 1. ledna 2015. Účinnost tohoto zákona byla odkládána celkově pětkrát s tím, že poslední odložení bylo podepsáno prezidentem Klausem na konci roku 2011. Na stranu druhou je nutné dodat, že vláda připravuje zcela novou verzi služebního zákona, která by měla zákon č. 218/2002 Sb., nahradit.