Porovnaním štvrťrokov za sebou alebo medziročného vývoja, je zrejmé, že sa jedná sa o postupný pokles HDP v celej EÚ ako aj v eurozóne. Je preto pravdou, že EÚ ako aj eurozóna je v recesii.

Hoci neexistuje jednotný ukazovateľ toho kedy nastáva recesia a kedy konjunktúra, ekonómovia väčšinou vyhlasujú recesiu ak za sebou v dvoch nasledujúcich kvartáloch nastáva pokles rastu HDP prípadne negatívny rast. Ďalším ukazovateľom je aj vzrastajúca nezamestnanosť, prípadne kombinácia ďalších ukazovateľov (viac viď tu).

Odhad výkonu ekonomík (Eurostat) EU 27 a eurozóny hovorí poklese HDP za rok 2012.

V prípade EU 27 sa jedná o pokles z ekonomického rastu v roku 2011 vo výške 1,5% HDP na - 0,3% HDP v roku 2012. V prípade eurozóny je to pokles z ekonomického rastu v roku 2011 vo výške 1,4% HDP na -0,4% HDP v roku 2012.

Ak sa pozrieme bližšie na štvrťroky, vývoj HDP (Eurostat) potvrdzuje z tohto hľadiska, že sa jedná o recesiu. Eurostat vychádzajúc zo štvrťročných údajoch vývoja HDP v novembri 2012 vyhlásil, že eurozóna je späť v recesii, pretože dosiahla negatívny ekonomický rast v druhom štvrťroku po sebe.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož české právo skutečně není založeno na precedentech a judikáty nepředstavují autoritativní prameny práva, výjimku tvoří pouze publikovaná judikatura Ústavního soudu.

Karel Schwarzenberg hned z kraje svého projevu po prvním kole řekl: " Miloš Zeman je zajisté velký politický profesionál, bývalý premiér, tedy protivník, se kterým stojí za to se střetnout. Nicméně, já jsem přesvědčen, že on reprezentuje minulost. Naší minulost posledních 10-15 let.... "

V Rakousku (dle rak. ministerstva vnitra, něm.) je k návrhu kandidáta na Spolkové prezidentství potřeba získat podporu nejméně 6000 občanů. Ti mohou podporu deklarovat vyplněním prohlášení (tzv. Unterstützungserklärung) na úřadě ekvivalentním obecnímu úřadu v ČR. Notářské či soudní potvrzení je pak pouze alternativou podpisu prohlášení na úřadě. Přímo notářské potvrzení tak není nezbytné.

Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako zavádějící.

Nepodařilo se nám dohledat žádné zdroje, které by osobu Miloše Zemana spojovaly přímo s autorstvím pamfletu Olovo. Na druhou stranu však materiál vznikl v okruhu nejbližších poradců Miloše Zemana a jeho jméno ve spojitosti s Olovem (nikoliv jeho autorstvím) média zmiňovala - např. Idnes, který na tuto kauzu upozornil. Aféra se úzce pojí s tehdejším týmem poradců M. Zemana a to konkrétně se jmény Vratislav Šíma a Zdeněk Šarapatka. První jmenovaný byl v kauze i stíhán, ale trestní stíhání bylo zastaveno. Oba jmenovaní byli během vyšetřování kauzy postaveni mimo službu jako poradci M. Zemana

Vláda schválilavěcný záměr zákona o 10.10. 2012 v tomto dokumentu (.doc, str.52) se počítá se vznikem tzv. Úřadu pro boj s korupcí, závažnou finanční kriminalitou a terorismem.

Tento výrok označujeme na základě srovnání skutečných návrhů objemů výdajů státního rozpočtu pro roky 2012 (před a po vázání výdajů) a 2013 jako pravdivý.

Objem navrhovaných výdajů pro rok 2013 (.pdf) vzhledem k návrhu na rok 2012 (.pdf) je nižší o částku 8 933 175 000 Kč (tedy téměř 9 miliard Kč). Objem navrhovaných výdajů pro rok 2013 (.pdf) vzhledem k roku 2012 po vázání výdajů k 31.3. 2012 je nižší o částku 14 666 825 000 Kč.Oba tyto tedy údaje tedy v zásadě potvrzují a dokonce překračují premiérem uvedených 10 miliard.

3. ledna 2012, uveřejnilo Ministerstvo financí údaje o plnění státního rozpočtu za 2012. Celkový objem skutečných výdajů je vzhledem k návrhu rozpočtu pro rok 2013 (.pdf) nižší dokonce o částku 28 377 603 000 Kč.

Jakub Klouzal obdržel od Národní fondu proti korupci Cenu za odvahu a finanční částku 100 000 Kč za to, že oznámil údajné nestandardní postupy při zadávání veřejných zakázek na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, kde byl zaměstnán. V důsledku této činnosti údajně o své zaměstnání na tomto ministerstvu přišel. V prohlášení na svém facebookovém profilu (přepis viz např. Britské listy) také oznámil, že připravuje trestní oznámení na Karla Schwarzenberga a odrazoval voliče od jeho podpory v prezidentské volbě. Pro informaci přidáváme vyjádření ministerstva zahraničí k celé kauze.

Na základě stenozáznamu z 24. schůze Senátu v jeho současném funkčním období hodnotíme výrok jako pravdivý.

Senátor J. Dienstbier skutečně podal pozměňující návrh k Návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, aby se náhrada nákladů právního zastoupení u tzv. bagatelních pohledávek vyplácela jen ve výjimečných případech.

Jiří Dienstbier svůj návrh Senátu vysvětloval takto: „Jestliže 80 – 90 % případů u bagatelních pohledávek nevyžaduje žádnou kvalifikovanou právní službu, potom princip by měl být, že se v tomto případě nepřiznává náhrada nákladů za takovouto službu, není-li poskytována. V těch 10 % případů může soud individuálně posoudit, že tam musela být právní služba poskytnuta, a proto, že náhradu v konkrétním případě přizná."

Je sice otázkou, co přesně Miloš Zeman považuje za boj mezi vládní sociální demokracií a opozicí, kterou oficiálně podle opoziční smlouvy a výsledků voleb měla být ODS, podle odborných textů byla však de facto vládní stranou a opozicí pak nesmluvní parlamentní strany. Avšak terčem kritiky opozičních poslanců (i z ODS) např. návrhy rozpočtů opravdu byly. Ověřit zda předmětem takových " bojů " byl " téměř každý zákon " bohužel není v našich silách, tudíž musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Právě v letech tzv. opoziční smlouvy (konkrétně roku 1999 a 2000) zažil státní rozpočet dvě rozpočtová provizoria.

První návrh zákona o státním rozpočtu č. 22/1999 Sb. byl podle stenozáznamů z Poslanecké sněmovny kritizován v prvním čtení například poslanci Janem Kasalem (oznámil, že KDU-ČSL rozpočet podpořit nemůže), Karlem Kühnlem z Unie Svobody nebo Milanem Zunou z ODS. Václav Klaus pak například zmiňoval mj. deficit rozpočtu nebo část rozebírající makroekonomickou situaci země. Návrh byl také nejprve vrácen a přijat až 15. ledna 1999.

V případě rozpočtu na rok 2000, jak je patrné z legislativního procesu, byl tento vrácen k přepracování v prvním čtení hned dvakrát. Nakonec byl přijat až 3. března roku 2000. Zmíněný odkaz obsahuje také další odkazy na stenozáznamy, usnesení či pozměňovací návrhy.

Kritikem návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2001 byl dle stenozáznamů Miroslav Grebeníček z KSČM, své komentáře zmínil například i Miroslav Kalousek, Ivan Pilip a další. Na rozdíl od rozpočtu předchozích dvou let, tento nebyl vrácen k přepracování.

Návrh rozpočtu pro rok 2002 byl pak v prvním čtení opět vrácen na přepracování usnesením v říjnu 2001 a byl předmětem kritiky například Miloslava Ransdorfa, Miroslava Kalouska či Marie Machaté a dalších.

Role opozice oproti standardnímu chování byla částečně jiná a to tím, že formálně nejsilnější opoziční strana ODS se zcela vědomě vzdala možnosti svrhnout vládu prostřednictvím institutu vyjádření nedůvěry vládě.