Vláda Jiřího Paroubka trvala od 25. dubna 2005 do 16. srpna 2006. Jejím prvním místopředsedou a ministrem financí po tuto dobu byl Bohuslav Sobotka.

Pro léta 2007 až 2013 (pdf., s.24-25) rozděluje Evropská unie ze svého dotačního programu částku 347 miliard eur. Tento program má splnit tři základní cíle, na které směřují tyto prostředky. Je to cíl konvergence, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a evropská územní spolupráce. Z celkové výše této částky byla České republice přidělena k čerpání celková suma 26 692 milionů eur (788 miliard Kč).

V tabulce níže uvádíme poměr přidělených částek k počtu obyvatel v jednotlivých zemích. Počet obyvatel čerpáme z dat Eurostatu pro rok 2006, tedy k období, ve kterém byly částky dojednány.

Vyjednáná částka (mil. Euro) Částka na osobu (stav obyvatelstva 2006) (Euro) Česká republika

26692

2599 Estonsko 3456

2572 Madarsko 25307 2513 Slovensko

11588

2149 Malta

855

2103

Slovinsko

4205

2095 Litva

6885

2029 Portugalsko

21511

2032

Lotyšsko

4620

2019 Řecko 20420

1832 Polsko 67284 1764 Rumunsko 19668 912 Bulharsko 6853 890

Kypr 640 828

Španělsko 35217 798

Itálie 28812 488 Finsko 1716

326 Německo

26340

320 Francie 14319 226 Belgie 2258 214 Irsko 901

211 Švédsko 1891

208 Rakousko 1461 177 Spojené království 10613 175 Lucembursko 65 138

Nizozemsko 1907 117 Dánsko 613 112

Na základě relativního srovnání výše přidělených prostředků jednotlivým státům hodnotíme výrok Lubomíra Zaorálka jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací ČTK, které citoval portál Idnes.

Zpráva vyšetřovací komise polského Sejmu, která se zabývala možnou korupcí při prodeji Unipetrolu, podle ČTK uvádí následující: "Vliv Agrofertu musel být obrovský, když dokázal přimět českou vládu k tomu, aby odmítla nabídku, která byla o 40 procent vyšší než nabídka PKN Orlen."

Původní zprávu polského parlamentu se nám dohledat nepodařilo.

Pro úplnost dodáváme, že společnost Agrofert se vůči informacím ve zprávě ohradila. Podle firmy jsou směsí "chybných, nepravdivých či výslovně lživých a manipulativních tvrzení."

Z dostupných zdrojů se výrok zatím nedá označit jako pravdivý ani jako nepravdivý.

Návrh zákona, který byl předán ministrovi ve studiu, zatím není k dispozici ani na webu ČSSD ani na osobních stránkách Jeronýma Tejce (jsou momentálně v rekonstrukci).

Jak uvedl Tejc pro Českou pozici, má ČSSD v plánu návrh představit pravděpodobně v následujících několika dnech.

O tom, že ČSSD pracuje na alternativním návhru, se zmínil už na začátku dubna Lidovým novinám.

Soudit však můžeme například z programových východisek ČSSD před krajskými a senátními volbami v roce 2012. V dokumentu nazvaném Politika bezpečnosti najdeme například sekci Změníme způsob odměňování, stanovíme limit pro výsluhy.

Speciální sazby pro finanční a bankovní sektor skutečně zavedla řada států Evropské unie.

Mládek reaguje na dotaz moderátorky, týkající se návrhu ČSSD na zavedení 30% sazby pro velké finanční, energetické a bankovní společnosti.

Podle zprávy (.pdf, str. 3) MMF z roku 2011 zavedlo jako reakci na finanční krizi let 2008 - 2010 určitou speciální taxu pro bankovní a finanční instituce celkově deset států EU, např. VB, Německo, Francie nebo Švédsko. Vedle toho čtyřicítka států (údaj z roku 2011) zavedla (sekce Implemented financial transaction taxes) nějaký druh daně z finančních transakcí. Tato daň ovšem neznamená zdanění dané finanční instituce jako takové (Mládek v kontextu debaty zřejmě hovoří o zdanění veškerých příjmů bank), ale pouze určité specifické finanční operace.

Vedle toho existuje řada doposud neprosazených návrhů nejrůznějších druhů zdanění (především) bankovního sektoru (např. tzv. daň Robina Hooda nebo evropská daň z finančních transakcí navržená Evropskou komisí).

Řada zemí tedy skutečně zavedla určitý specifický druh zdanění finančního sektoru, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Současným italským ministrem obrany je admirál Giampaolo Di Paola. Vzhledem k tomu, že v rámci ozbrojených sil Itálie působil v námořnictvu, neuplatní se zde armádní systém hodností, nýbrž námořnický. Jedná se nicméně o ekvivalentně vysokou hodnost. Admirál Di Paola se stal 10. března 2004 náčelníkem Generálního štábu ("Chief of Defence"), kdy nesl zodpovědnost za celkovou politiku a plánování italských ozbrojených sil. Jelikož je hodnost admirála a generála na stejně vysoké úrovni, pouze v jiných složkách ozbrojených sil, a protože admirál Di Paola vykonával funkci náčelníka Generálního štábu, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. Podle statistiky Evropské centrální banky (harmonizované dlouhodobé úroky pro účely srovnání, data za leden 2013) je situace následující: Zeměúrok v %Česká republiky1,96Slovensko3,93Polsko3,91Rakousko1,92Německo1,51

Výnos z českých dluhopisů je tedy opravdu pod 2 %, u slovenských i polských je zhruba dvojnásobný, rakouské jsou zhruba na stejné úrovni a lépe je na tom z našich sousedů opravdu jenom Německo.

Dle webových stránek Senátu ČR byli proti schválení zákona 4 sociální demokraté ze 45 členů senátorského klubu ČSSD, 7 jich bylo pro a hned 28 senátorů za ČSSD se zdrželo. Z 15 senátorů za klub Občanské demokratické strany hlasovalo jen 5 senátorů proti, 1 pro a 8 se jich zdrželo (1 nepřítomen). Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok lze na základě dat z účetních uzávěrek České pošty hodnotit jako pravdivý. Zmiňované výnosy z aliančních smluv jsou v účetních uzáverkách kategorizovány jako výnosy z obstaravatelské činnosti. Přiložená tabulka předkládá vývoj těchto výnosů v čase. Pro rok 2012 prozatím nebyla účetní uzávěrka zveřejněna, avšak podle tiskové zprávy České pošty ze 3. dubna 2013 se výnosy z obstaravatelské činnosti v roce 2012 zvýšily o 299 milionů korun.

Rok

Výnosy z obstaravatelské činnosti (mld. Kč; zaokrouhleno)

20112,4720102,52

20092,6120082,5120072,5920062,37

20052,17

20042,17

Data 2010-2011 (.pdf str. 101); 2008-2009 (.pdf str. 112); 2006-2007 (.pdf str. 72); 2004-2005 (.pdf str. 74).

Za dobu existence samostatné České republiky nebyla KDU-ČSL přítomna v následujících vládách:

Miloš Zeman (17. července 1998 - 15. července 2002) - vláda menšinového kabinetu ČSSD, jejíž vznik byl umožněn tzv. Opoziční smlouvou s ODS.

Mirek Topolánek I (16. srpna 2006 - 11. října 2006) - vláda ODS a nestraníků, která však nezískala důvěru v Poslanecké sněmovně.

Jan Fischer (8. května 2009 - 13. července 2010) - úřednický kabinet, do kterého byli vybráni zástupci ODS, ČSSD a Strany zelených. V hlasování o důvěře jej podpořilo několik poslanců KDU-ČSL, byli to ti, kteří posléze ze strany odešli do nově vznikající TOP 09.

Petr Nečas (13. července 2010 až doposud) - koaliční vláda současného premiéra se neopírá o poslance KDU-ČSL, jelikož nejsou přítomni v Poslanecké sněmovně.

V čase existence ČSFR je nutné rozlišovat dvě úrovně vlád - federální a národní. Události těsně předcházející volbám v roce 1990 (obvinění předsedy ČSL Bartončíka Janem Rumlem (Občanské fórum) z vazeb na StB, známé též jako "aféra Bartončík") a následný neúspěch strany v těchto volbách, vedly k nedelegování žádných svých zástupců do vlády na federální úrovni jako protestu proti postupu zástupců Občanského fóra. V případě národní vlády však strana aktivní byla a jejími zástupci ve vládě Petra Pitharta byli Antonín Baudyš (místopředseda) a Ludvík Motyčka (ministr stavebnictví až do zrušení tohoto úřadu).

Na základě dohledaných zdrojů, které popisují Bursíkem zmíněný systém, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Martin Bursík tento systém v pořadu popisuje také jako tzv. Contract for Difference. V Britském veřejném prostoru lze najít zdroje, které jeho tvrzení o diskuzích a nastavení tohoto systému dokládají. Např. Out-Law.com popisuje možné fungování tohoto systému. Poměrně detailně je zde uveden také cenový dopad systému na koncového zákazníka. Další zmínky lze dohledat na webu listu Guardian, Financial Times či GOV.UK (sekce Electricity market reform).