Na základě dohledaných informací o projednávání zákona, který by uzákonil povinnost nosit helmy při lyžování, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Skupina poslanců (napříč politickým spektrem) předložila 27. března 2012 do Poslanecké sněmovny návrh zákona (.pdf - celý návrh) o bezpečném pohybu při lyžování, snowboardingu a jízdě na jízdním kole. 26. března 2013 proběhlo ve sněmovně 1. čtení, kdy byla poslanci diskutována i otázka regulací obecně. Tento přístup hájil poslanec ODS Boris Šťastný, když doslova uvedl: "Je svobodným rozhodnutím člověka, pokud je způsobilý k právním úkonům, zletilý, zda se rozhodne, jestli bude lyžovat, nebo nebude lyžovat. K tomu doufám tady žádný zákon nebudeme přijímat. Stejně tak jako je jeho svobodným rozhodnutím, jestli se rozhodne hrát třeba squash nebo tenis nebo běhat. Každý sport s sebou nese rizika. A je zodpovědností každého člověka, který se rozhodne takový sport provozovat, aby si rizika uvědomil a podle toho se zařídil.Jestli chce tato sněmovna u každého sportu nařizovat ochranné pomůcky, dámy a pánové, tak to už zavání naprostou šíleností levicového typu. Jinak řečeno, můžeme se zítra rozhodnout, že budeme regulovat život občanů této země levicovým způsobem tím, že v rámci hry zvané squash nařídíme povinné ochranné brýle. Já třeba hraju squash a vím, že když si nevezmu brýle, můžu dostati míčkem obrovskou rychlostí do oka. A znám spoustu případů, kdy ti lidé o oko přišli. Stejně tak hrozí obrovské riziko na tenisu, že vás někdo nastřelí na síti, způsobí vám nějaký úraz. Čili tato věc přeci je zcela logická. Naopak ten levicový přístup je regulovat člověka, co vlastně při tom sportu ještě musí používat, a nařídit mu to. A já si uvědomuju, že v tomhle případě to nařizujeme dětem.

Já bych se nerad dočkal toho, abychom v této sněmovně rozhodovali, že například při sexuálním aktu musíme dodržovat určitou polohu, či dokonce nějakou hodnotu krevního tepu, aby nedošlo k nějakým zdravotním újmám (upozornění na čas), které by následně mohly zvýšit výdaje na zdravotní systém. Děkuji za pochopení této věci." Poslanec Šťastný ve stejné debatě ještě tuto svou úvahu dále rozvinul, když pronesl:

" ...co uděláme zítra? Zítra tedy budeme přikazovat, aby všichni fotbalisté - to je, pane kolego (pohled na ministra Kalouska) prostřednictvím předsedajícího, také sport, kde nejsou jenom dva, abychom nezůstali tedy u toho squashe, na fotbalovém hřišti je mnoho sportovců - nosili suspenzor. (Potlesk poslanců ODS.) Tam je hrozné nebezpečí, tam je hrozné nebezpečí, že vás někdo napálí prostě ze dvou metrů míčem mezi nohy, a já si myslím, že tahle Poslanecká sněmovna v zájmu zachování varlat (smích a potlesk poslanců ODS) by měla udělat všechno pro to, aby zregulovala povinnost nosit suspenzor všem fotbalistům, a teď nevím, jestli mladším 18 nebo 21 let, to už je jedno, to musíme udělat nějakou statistiku." Z přiložených stenozáznamů je zřejmé, že poslanec Šťastný skutečně kritizoval tento návrh zákona z toho pohledu, že stát nemá vůbec tuto oblast lidského chování regulovat. Nicméně pro úplnost uvádíme, že byl v tomto svém postoji v rámci této konkrétní diskuze osamocen, což vyplývá i z přiložených stenozáznamů, a to i v rámci své politické strany. Návrh zákona byl nakonec postoupen výborům.

Karolína Peake má zřejmě na mysli rozhodnutí (.pdf) Nejvyššího správního soudu ze dne 9.12.2004, týkající se zveřejnění smlouvy o dílo - stavbu dálnice D47. Pro upřesnění podotýkáme, že celý výrok se týká smluv, v rámci kterých se čerpají veřejné finance.

V daném rozhodnutí najdeme pasáže, které potvrzují slova Karolíny Peake: 1. Za obchodní tajemství je možné podle § 17 odst. 1 obchodního zákoníku považovat jen skutečnosti. Skutečností je podle něj jednotlivý určitý fakt, který existuje vdaném okamžiku a je objektivně popsatelný, tj. nelze jej subjektivně vykládat jinak. Skutečností je tak např. fakt, že strany uzavřely písemnou smlouvu, ale skutečností již nemůže být tato smlouva jako celek. Smlouva tedy opravdu nemůže být jako celek považována za obchodní tajemství. Je třeba však mírně upřesnit povinnost zveřejnění - taková smlouva musí být zveřejněna v případě, že je o její zveřejnění požádáno. Povinné automatické zveřejňování smluv v našem právním řádu není zavedeno, je obsaženo v dosud neprojednaném návrhu (.pdf) poslance Farského.

Výrok Petra Fialy hodnotíme jako neověřitelný, jelikož data o počtu školských zařízení za určitý školní rok jsou Českým statistickým úřadem zveřejňována až po jeho skončení, během prázdnin, nelze tedy zjistit, kolik školek "máme dnes". Poslední dostupná data (.pdf) za školní rok 2011/2012 udávají počet 4931 mateřských škol.

S žádostí o poskytnutí podkladů, ze kterých Petr Fiala vycházel jsme se obrátili na ministerstvo.

Na základě informací uvedených v Senátním tisku č. 41 (.pdf, strana 5) hodnotíme výrok jako pravdivý.

V kapitole 6. Finanční prostředky jsou výdaje vyčísleny následujícím způsobem:

" Náklady na vyslání související s účastí sil a prostředků rezortu MO v Mali v roce 2013 jsou odhadovány na 135 311 384 Kč a v roce 2014 na 135 661 671 Kč. "

Celkové náklady spojené s účastí českých jednotek na misi v Mali jsou odhadovány na 270 973 055 Kč.

Ministrem dopravy se 12. prosince 2012 stal Zbyněk Stanjura, který je kandidátem strany ODS. Předchozím ministrem dopravy (do 3. prosince 2012) byl Pavel Dobeš za stranu LIDEM. Členy vlády za ODS jsou jmenovitě: Petr Nečas (premiér), Martin Kuba (ministr průmyslu a obchodu), Pavel Blažek (ministr spravedlnosti), Zbyněk Stanjura (ministr dopravy), Petr Bendl (ministr zemědělství) a Tomáš Chalupa (ministr životního prostředí). Celkový počet ministrů je 15 1 křeslo premiéra.

Výrok Leoše Hegera hodnotíme jako nepravdivý, neboť výdaje na zdravotnictví klesají nejen v České republice, ale i v okolních státech a v celé EU.

Porovnáme-li údaje Světové banky (WB), zjistíme, že v letech 2009-2011 došlo v celé Evropské unii (průměr) k poklesu jak veřejných (státních) výdajů na zdravotnictví, tak veřejných výdajů celkově. Totéž platí pro srovnání se sousedními státy: Slovenskem, Německem, Polskem a Rakouskem.

Celkové výdaje na zdravotnictví (v procentech hrubého domácího produktu):

200920102011EU10,510,310,2CZ87,57,4SR9,298,7D11,711,511,1PL7,27,06,7A11,11110,6

Z toho procentuální podíl veřejného financování:

200920102011EU77,677,477CZ8483,883,5SR65,764,563,8D76,976,875,9PL71,671,771,2A76,476,275,6

Výrok premiéra Petra Nečase hodnotíme na základě dat Českého statistického úřadu jako pravdivý. Podle tabulky založené na datech sebraných během posledního sčítání obyvatelstva je v České republice ekonomicky aktivních cca 5 milionů osob. Pravdivost výroku podporuje i tato tabulka (.pdf), z které jasně vyplývá, že velikost trhu práce v ČR je relativně stabilní a od roku 1993 se pohybuje lehce nad 5 miliony ekonomicky aktivních osob.

Již strana Věci veřejné měla spíše rezervovaný postoj k fiskálnímu paktu. V rámci nové strany LIDEM pak o odmítavém postoji k fiskálnímu paktu a důrazu na státní suverenitu svědčí například článek k programu nadepsaný Evropské záležitosti ze dne 3. září 2012. V něm je řečeno, že poslanci strany LIDEM hlasovali pro možnost vzniku Evropského stabilizačního mechanismu pro státy platící eurem, ale proti evropské smlouvě o rozpočtové odpvědnosti (též známé jako fiskální pakt) s přihlédnutím k dle strany nereálným cílům paktu. LIDEM vyjadřuje podporu jakýmkoliv iniciativám, které přispějí ke stabilizaci situace v eurozóně, ale s ohledem na českou korunu a tedy samostatnost monetární politiky jsou pro její zachování dokud nebude zřejmé, že přínosy přijetí eura převáží náklady a dopady jeho zavedení.

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o výši daní v EU jako pravdivý.

Podle statistik OECD pro všechny členské země má Česká republika ze zátěží 42,5% skutečně 9. nejvyšší daně v Evropě.

Strana AKEL byla součástí dvou volebních období mezi lety 2003-2007 a 2008-2012.

Výrok hodnotíme na základě údajů databáze Parties and Party Elections in Europe, která mapuje volební výsledky parlamentních voleb a podává další informace o politických stranách od roku 1945. Podle této databáze byla strana AKEL (Pokroková strana pracujícího lidu) součástí vládní koalice v letech 2003 - 2007 a v letech 2008 - 2012 (pomineme-li její účast ve vládách v letech 1978-1983 a 1983-1988). Hodnotíme proto výrok jako nepravdivý.