Data podle Analýzy ÚIV (Ústav pro informace ve vzdělávání) za rok 2010 (. pdf) potvrzující výrok ministra Petra Fialy.

do 25 let26 - 3536 - 4546 - 5556 - 6566 a více let3,2 %19,1 %26,9 %33,8 %15,5 %1,5 %

tzn.

do 35 letnad 46 let22,350,8

• Další data: Statistická ročenka školství 2010 (.pdf)

Tento výrok je fakticky podobný předchozímu výroku Jaromíra Drábka, nicméně s opačným hodnocením. Na základě údajů v obchodním rejstříku a vyjádření Vítkovice Machinery Group hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Společnost iDTAX, o které je řeč, vznikla 26. května 2009 se sídlem v Ostravě. Až do 27. července 2010 byl jejím jednatelem bývalý I. náměstek ministra Drábka, Vladimír Šiška. Sám bývalý ministr práce a sociálních věcí Drábek byl v této firmě společníkem do 2. listopadu 2009.

100% vlastníkem firmy iDTAX je k dnešnímu dni společnost Vítkovice a.s. , které, mimo jiné, patří 100% podíl společnosti Vítkovice IT Solutions. Že ale nejde o jeden, ale dva odlišné subjekty dokládá například tisková zpráva Vítkovice Machinery Group. Kromě toho by to bylo patrné i z údaju v obchodním rejstříku, kde by se pochopitelně musel změnit název firmy.

Program a vládní politika ČSSD zahrnovala i takové vojenské zásahy. Působení Čechů v Mali většina poslanců ČSSD nepodpořila.

Nejprve ověřujeme, jak se ČSSD v minulosti stavěla k vojenským zásahům k zajištění globální bezpečnosti - tedy i v zemích "do kterých nám nic není".

Zahraniční politice se věnuje především dlouhodobý program strany. Aktuální dlouhodobý program ČSSD (.pdf, z roku 2005) uvádí pouze, že "řešení bezpečnostních problémů světa musí být multilaterální" (str. 19). Jeho předchůdce (.pdf, r. 2003) však vypovídá jednoznačně: přestože klade důraz na mírové řešení a prevenci konfliktů, ČSSD podle něj "podpoří i použití síly v nezbytně nutné míře na základě mandátu Rady bezpečnosti OSN" (str. 22). Pro konflikt v Mali přitom bylo kromě podpory dosavadního působení mezinárodních jednotek (např. Idnes) Radou bezpečnosti schváleno již i vyslání mírových sil OSN (web OSN).

Nejde však jen o obecná prohlášení v programu. Před invazí do Iráku např. Miloš Zeman otevřeně podporoval vojenský zásah a českou účast na něm (připomíná Český rozhlas), byť se stranický sjezd později (r. 2003, uvádí Idnes) vyjádřil jinak. I Paroubkova vláda později působení českých vojáků v zemi podporovala (vizte Český rozhlas).

Dále jsme ověřili, kolik poslanců ČSSD hlasovalo pro působení českých vojáků v Mali. Předně je třeba zmínit, že působení ozbrojených sil v zahraničí si dle Čl. 39 odst. 3 Ústavy ČR vyžaduje nadpoloviční většinu všech poslanců. Neúčast na hlasování má proto stejný efekt jako hlasování proti takovému zásahu.

Při hlasování pak pro příslušné usnesení "zvedlo ruku" pouze 27 z celkem 54 poslanců klubu ČSSD, nikoli tedy nadpoloviční většina. Samotný Paroubek přitom opravdu hlasoval proti.

Výrok poslance Paroubka je tedy v obou částech nepravdivý.

Chápání výroku senátora Okamury se může různit. Pokud "mandátem" myslel soudcovský mandát obecně, toto nemůžeme potvrdit, protože se nám nepodařilo najít zemi, kde by soudci byli jmenováni jen na dobu určitou a poté museli znovu obhajovat že jsou pro soudcovskou funkci způsobilí.

Pokud je však mandátem myšleno přidělení k určitému soudu, pak toto funguje například u Nejvyššího soudu státu Wisconsin, USA, kde se soudci ucházejí o desetiletý mandát v obecných volbách.

Na dobu určitou jsou také jmenování soudci specializovaných soudů, například Evropského soudu pro lidská práva (9 let), některých specializovaných amerických soudů nebo třeba českého Ústavního soudu.

V některých zemích navíc existuje institut tzv. laických soudců, kteří jsou jmenováni na dobu určitou. Tento institut najdeme například v Německu.

Ačkoliv po výdajové stránce Margaret Thatcherová do britského zdravotnictví výrazněji nezasahovala, ke konci svého mandátu učinila některé reformní kroky, které proměnily jeho podobu.

Veřejné výdaje na zdravotnictví ve Spojeném království zůstávaly během dekády (rok 1979 není započítán) vládnutí Thatcherové (vzhledem k hospodářskému vývoji země) prakticky neměnné. Pohybovaly se v rozpětí 5,05 % HDP až 5,57 % HDP. V roce 1980 činily právě 5,05 % HDP (absolutně 11,8 miliard liber; celkově 11,3 % všech vládních výdajů), na konci politické kariéry Thatcherové pak 5,14 % domácího produktu (absolutně 29,3 miliard liber; celkově 14,6 % všech centrálních útrat).

Thatcherová se ovšem ke konci své premiérské éry do způsobu organizace a řízení britského národního zdravotnictví (NHS) několikrát pokoušela zasahovat. Její administrativa vydala dvě bílé knihy (white papers): Working for Patients (abstrakt zde) a Caring for people (abstrakt zde). Tyto pracovní materiály nastínily strukturu a organizaci zdravotnických služeb ve Velké Británii pro další desetiletí podle tzv. zásad "vnitřního trhu".

V roce 1990 byl na základě těchto dokumentů přijat tzv. National Health Service and Community Care Act, který de facto zaváděl do zdravotnického systému jisté tržní principy.

Nelze říci, co ministr Heger mínil souslovím "nedovážila sáhnout", nicméně Thatcherová, ač ke konci svého mandátu, určité reformy anglické zdravotní soustavy skutečně nastartovala. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Výroční zpráva společnosti Kostelecké uzeniny a.s. za rok 2012 prozatím není k dispozici. Ve výroční zprávě (.pdf, str 26) pro rok 2011 vykázala tato společnost ztrátu ve výši 327 milionů korun.

27. února letošního roku informoval deník E15 o ztrátě společnosti Kostelecké uzeniny za minulý rok ve výši 102,4 milionu korun.

Ačkoliv Andrej Babiš uvádí ztrátu společnosti Kostelecké uzeniny a.s. mírně vyšší, jedná se dle našeho názoru v kontextu celého výroku o zanedbatelnou odchylku a výrok hodnotíme jako pravdivý.

Pražský magistrát disponuje na svých stránkách evidencí smluv, v roce 2011 vypsal poprvé elektronickou aukci (pilotním projektem byl nákup kancelářského papíru, za který oproti minulosti zaplatil cenu o třetinu nižší) a téhož roku přistoupil magistrát k elektronickému zadávání veřejných zakázek.

Výrok hodnotíme na základě dohledaného zápisu z jednání rady ÚSTR jako pravdivý.

Zápis z 1. jednání (.pdf - Ad 3.) Rady ÚSTR popisuje, že ihned po zvolení vedení Rady, přijalo toto těleso změny v jednacím řádu, které umožnily jak otevření svých schůzí (" Jednání Rady je veřejné"), tak i pořizování audiozáznamů (na webu ÚSTR jsou dohledatelné audiozáznamy z dalších jednání Rady).

O žádosti prezidenta republiky vyslovit souhlas se jmenováním JUDr. Jana Sváčka soudcem Ústavního soudu hlasoval Senát v tajném hlasování dne 8. února 2012. Ze stenozáznamu (viz. projednávání tisku č. 253) vyplývá, že ze 79 hlasovacích lístků bylo odevzdáno 38 platných hlasů ve prospěch kandidáta. Níže uvádíme citaci předsedy volební komise, Jiřího Pospíšila:

"Počet vydaných hlasovacích lístků byl 79, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků byl 79, pro JUDr. Jana Sváčka bylo odevzdáno 38 platných hlasů.V tajném hlasování nebyl vysloven souhlas se jmenováním JUDr. Jana Sváčka soudcem Ústavního soudu. Děkuji. "

Pro zvolení Jana Sváčka ústavním soudcem bylo potřeba 40 platných hlasů.

Na základě stenozáznamu na stránkách Senátu hodnotíme výrok Milana štěcha jako pravdivý.

Na základě profilu poslance Kováčika na webu Poslanecké sněmovny ČR hodotíme výrok jako pravdivý. Jak se zde můžeme dočíst, Pavel Kováčik je poslanec od 1.6.1996 a byl znovu zvolen již čtyřikrát.