Zákon o obětech treských činů vzinkal ve spolupráci Ministerstva spravedlonosti ČR ve spolupráci s Bílým kruhem bezpečí, o.s. a několika dalšími neziskovými organizacemi.

Návrh zákona byl do Poslanecké sněmovny k druhému čtení původně zařazen na 4.12.2012, poté byl odložen na 11.12.2012 a ještě jednou na 14.12.2012, kdy konečně proběhla rozprava k tomuto návrhu. Byly zde projednány i pozměňující návrhy, které přímo den projednávání předložil poslanec Babák a poslanec Benda.

Jak píše Hana Marvanová ve svém komentáři pro deník Právo ze 17.12.2012, pozměňovací návhry pana Bendy prosazovaly zájmy České bankovní asociace a šly proti zájmům obětí. Nepodařilo se dohledat další oficiální zdroje, které by toto potvrdily, výrok ale hodnotíme jako pravdivý.

Podle dohledaných informací o vývoji minimální mzdy ze zdrojů Ministerstva práce a sociálních věcí je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Vláda Miloše Zemana fungovala od 22. července 1998 do 12. července 2002. V tomto období se minimální mzda (.pdf) skutečně zvýšila. Konkrétně šlo o nárůst z 2500 Kč na 5700 Kč. Miloš Zeman velmi značně zaměňuje konečnou výši minimální mzdy a tím pádem je jeho výrok nepravdivý.

Václav Havel jako prezident republiky jmenoval Miloše Zemana předsedou vlády České republiky 22. července 1998. Jeho vláda získala důvěru (hlasování) Poslanecké sněmovny na základě tzv. Opoziční smlouvy uzavřené mezi ODS a ČSSD. Tento dokument nese celý název "Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice". Pravdivost tvrzení Zuzany Roithové dokazují tyto body:

• Výše jmenované strany se zavazují, že budou respektovat právo opoziční strany obsadit místa předsedů obou komor Parlamentu České republiky, a vyjádří respektování tohoto práva hlasováním pro kandidáty navržené opoziční stranou.
• Výše jmenované strany se zavazují, že budou respektovat právo opoziční strany zastávat místa vedoucích kontrolních orgánů Poslanecké sněmovny (Komise pro kontrolu BIS, Komise pro kontrolu vojenského obranného zpravodajství), předsedy rozpočtového výboru.
• Výše jmenované strany se zavazují předložit do 12 měsíců od podepsání této dohody návrh takových úprav Ústavy a dalších zákonů, které přesněji vymezí kompetence jednotlivých ústavních orgánů, postupů při jejich ustavení, a v souladu s ústavními principy
  České republiky posílí význam výsledků soutěže politických stran.

Co se týká konkrétní domluvy na změně volebního systému, obě strany podepsaly dodatek k tzv. opoziční smlouvě (Idnes), který byl následující: Dohoda č. 2 o základních parametrech změny volebního systému uzavřená mezi Českou stranou sociálně demokratickou a Občanskou demokratickou stranou
Podstatou změn je posílení významu voleb jako základního pilíře zastupitelské demokracie v České republice.
I. Poslanecká sněmovna
1. Základním cílem změn je nalezení volebního systému, který významně usnadní vznik funkční většinové vlády složené maximálně ze dvou politických subjektů.
2. Návrh bude:
a) předložen vládou do Poslanecké sněmovny,
b) v PS projednán a schválen do 31. července 2000,
c) účinnost zákona bude stanovena od 1. ledna 2002.
3. Zůstane zachován poměrný systém voleb při současném posílení většinových prvků.
4. Parametry:
a) volební kraje nepřesáhnou hranice krajů a jejich hranice bude tvořena hranicemi okresů,
b) počet volebních krajů bude stanoven na 35 s tím, že hlavní město Praha bude reprezentovat čtyři, Brno jeden, Ostrava jeden z těchto volebních krajů,
c) počet poslanců zůstane zachován a rozdělování mandátů bude prováděno vyrovnávací d'Hondtovou metodou.
5. Obě strany se zavazují, že nenavrhnou ani nepodpoří žádnou iniciativu vedoucí k vyvolání předčasných voleb.

Pro doplnění uvádíme, že změny ve volebním systému, které obě strany prosazovaly, zrušil Ústavní soud.

Co se týká zmiňovaného nekonsenzu obou stran, lze jej ilustrovat na rozpravě v Poslanecké sněmovně při příležitosti k hlasování o důvěře vládě M. Zemana. Tehdejší předseda ODS Václav Klaus prohlásil:

"Občanská demokratická strana bez ohledu na text vládního prohlášení dávno a dobře ví, že ČSSD zastává socialistické a socializující postoje, a ví, co si o nich má myslet. Neodhodlali jsme se k toleranci menšinové vlády v naději, že se ČSSD zázrakem promění a že bude vládnout v mezích programu přijatelného pro ODS. ODS nebude vládu ČSSD tolerovat kvůli její politice, ale navzdory její politice."

Grémium ODS po prvním kole voleb vydalo stanovisko k podpoře kandidatury Karla Schwarzenberga jako pravicového kandidáta.

Těsně před druhým kolem voleb byl však také hojně citovaný výrok premiéra Nečase v rozhovoru pro Hospodářské noviny, kde prohlásil: "...nyní to se skřípěním zubů prázdnou obálkou neskončí. Budu volit Karla Schwarzenberga."

Výrok přesto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme na základě nalezených informací jako zavádějící. ODS i TOP 09 se před volbami vyslovily proti zvyšování daní, nicméně jej zcela neodmítly (vyjádřily podporu nízkým daním, či nechuť daně zvyšovat, TOP09 dokonce připustila možnost zvýšení nepřímých daní).

Na blogu Viktora Vereše naleznete dvě videa, která tento výrok podporují. V případě prvního videa se jedná o premiéra Petra Nečase, který na obrazovce ČT1 prohlašuje: " Vědomě, vědomě říkáme, že nechceme zvyšovat daně. " Ve druhém videu pak Miroslav Kalousek na obrazovce ČT24 prohlašuje: " V době krize pokládáme zvyšování daní za škodlivé pro ekonomiku. " Ve volebním programu TOP 09 pro volby 2010 v sekci Reforma důchodového systému dočtete, že: " Výpadek příjmů stávajícího průběžného systému financování důchodů pokryje vláda z aktiv společnosti ČEZ a v případě nutnosti z nepřímých daní."Volební program ODS (.pdf) pro stejné volby pak na straně 16 obsahuje toto prohlášení: " ODS je přesvědčena o správnosti nízkých daní. Lidem tak zůstane více peněz pro využití podle vlastního uvážení, pro investice, o jejichž správnosti jsou sami přesvědčeni. Nízké daně umožňují podnikům vytvářet vlastní kapitál a rozvíjet se. Nízké daně jsou trvalou ekonomickou pobídkou pro zahraniční firmy, aby zde umístily svoje výrobní kapacity."

Poslední zvýšení daní proběhlo 1. ledna 2013, kdy se DPH zvedla o 1 %, jak se můžete dočíst na zpravodajských portálech idnes.cz a ihned.cz.

Už v minulosti se Senát několikrát pokoušel navrhnout zákaz KSČM. Například naposledy v roce 2011 advokát Stanislav Němec, který připravoval návrh pro senátorskou komisi tvrdil, že mají stovky stran argumentů pro zákaz KSČM. V roce 2009 padl ze senátu podobný návrh. K pokusu o zákaz KSČM došlo také v roce 2008, tehdejší návrh údajně obsahoval 542 argumentů pro zákaz komunistické strany. Žádný z těchto návrhů ale neprošel.

Poslední návrh byl v únoru 2012 shledán jak ministrstvem vnitra, tak i spravedlnosti za nevyhovující k předání Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí. O nějakém novém návrhu, kterým by se ministerstvo vnitra v současnosti zabývalo jak vyplývá z výroku Přemysla Sobotky se nám nepodařilo najít žádné informace, výrok proto považujeme za neověřitelný

Stránky Ministerstva financí ČR ke zmíněné studii nic bližšího neuvádí a ani z jiných zdrojů jsme nezískali potřebné informace.

Klaus si účast nevymínil, jezdil na summity již dřív, navíc nejde právě o polovinu.

Prezident podle Ústavy ČR (čl 63) "zastupuje stát navenek" a Václav Klaus vedl české delegace na řadě Summitů s účastí ČR již před nástupem Nečasovy vlády (jak ukazují např. tiskové zprávy prezidentské kanceláře).

V létě 2010 pak došlo k dohodě mezi prezidentem a vládou, podle které je účast na summitech EU a zasedáních Evropské rady rozdělena nikoliv na poloviny (uvedly např. HN), nýbrž tak, že Václav Klaus se má účastnit summitů "významnějších", zejm. k vnějším vztahům unie, zatímco na setkáních k vnitřním záležitostem EU má jednat premiér Nečas.

Není přitom zřejmé, jaký bude konečný počet summitů obou typů, Zuzana Roithová tedy slovem polovina zavádí, stejně jako tím, že si Klaus měl účast vymínit.

Na základě programu prezidentské kampaně Karla Schwarzenberga hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dne 14. prosince 2012 navštívil Karel Schwarzenberg Jihočeský kraj. V rámci této náštěvy byla naplánovaná i diskuze s demonstrujícími studenty: "Od 18:30 bude Karel Schwarzenberg rozmlouvat se studenty třeboňského gymnázia, kteří demonstrují proti obsazení postu krajské radní pro školství a kulturu členkou KSČM." Stejný odkaz obsahuje také fotografii (jedná se o 1. fotku zprava ve 2. řadě fotogalerie) s popiskem " Karel Schwarzenberg_ setkání se studenty protestujícími proti komunistické radní v Českých Budějovicích."

Kandidátka KDU-ČSL svůj nesouhlas se zvýšením DPH v kontextu vládního balíčku účinného od 1. 3. 2012 vyjádřila např. pro ČTK, iDnes nebo ČT24.