Dle serverů lidovky.cz a ohrozeny.podnikatel.cz je od počátku roku 2012, kdy vstoupila novela obchodního zákoníku v platnost, snazší likvidace tzv. prázdných firem, tedy společností, které mají na určité adrese nahlášené sídlo, na této adrese je ale nelze dohledat a nevykazují ani žádnou činnost.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože podle posledních údajů Českého statistického úřadu představují přibližně 20 % nezaměstnaných lidé ve věku do 25 let. To nás podle údajů Eurostatu však staví na 9. místo v rámci EU. S výhradou tak hodnotíme premiérův výrok jako pravdivý, vzhledem k formulaci výroku - "zhruba 11. místo".

Dle popisu systému uveřejňování výročních zpráv politických stran na stránkách PS PČR, který odkazuje na zákon 424/1991 Sb. ( o sdružování v politických stranách a v politických hnutích), konkrétně na §18, z něhož nejdůležitější pro posouzení pravdivosti výroku jsou odstavce (1) a (6) -

" (1) Strana a hnutí jsou povinny předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu, která zahrnuje... ",

" (6) Výroční finanční zpráva strany a hnutí je veřejná; lze do ní nahlédnout a pořizovat z ní výpis nebo její opis či kopii v Kanceláři Poslanecké sněmovny. " Z tohoto je patrné, že tvrzení poslankyně Peak popisující současný systém je pravdivé.

Návrh zákona (o veřejném dohledu nad hospodařením politických stran a politických hnutí a o změně některých dalších zákonů) jehož znění (.doc) je dostupné v Knihovně připravované legislativy a stojí v něm u změny §18 odstavce 6: „(6) Strany a hnutí jsou povinny zveřejnit výroční finanční zprávu na internetové stránce, jejíž adresu oznámí ministerstvu, do 7 dnů od dne jejího zaslání Poslanecké sněmovně.“

Z výše uvedených faktů tedy hodnotíme výrok poslankyně Peak jako pravdivý.

Jiří Dientsbier ml. zastával nejprve post zastupitele v městské části Praha 2 a to ve dvou volebních obdobích. V roce 1994 byl zvolen zastupitelem za politickou stranu Svobodní demokraté. V komunálních volbách 2006 byl zvolen podruhé, avšak už v čele kandidátní listiny sociálních demokratů.

V roce 2010 se jako lídr kandidátky ČSSD stal zastupitelem hlavního města Prahy. Na tento post rezignoval v září roku 2012. Jako důvod uvedl přílišnou časovou vytíženost během prezidentské kampaně a také nemožnost prosadit v zastupitelstvu Prahy své představy.

Výrok Bohuslava Svobody tedy hodnotíme jako pravdivý.

Na základě dohledaných informací o občanském zákoníku, vývoji jeho tvorby a postoji stínového ministra spravedlnosti ČSSD je výrok hodnocen jako pravdivý.

Dle oficiální webové prezentace nového občanského kodexu dal impulz k jeho vytvoření tehdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl v roce 2000, s tím, že v následujících letech byly představeny pracovní verze pod vedením profesora Karla Eliáše.

Doprovodnou legislativu tvoří pět zákonů: 1. Zákon o zvláštních řízeních soudních (tj. zejména nespory, které se po 63 letech vydělují z OSŘ do samostatného procesního předpisu s 512 paragrafy).

2. Novela OSŘ s 392 novelizačními body a s doprovodnými novelami zákona o soudních poplatcích, zákona o státním zastupitelství, soudního řádu správního a zákona o vyšších soudních úřednících.

3. Novela insolvenčního zákona s 357 novelizačními body a s doprovodnou novelou zákona o insolvenčních správcích.

4. Nový rejstříkový zákon, který upravuje veřejné rejstříky právnických (a podnikajících fyzických) osob ve vazbě na § 120 NOZ.

5. Velký doprovodný zákon, který novelizuje dalších 124 zákonů.

Jiří Pospíšil ve svém výroku, zdá se, předpokládá, že po dalších volbách již bude vládnout ČSSD. Podle této logiky je tedy nezbytné brát ohled na názor jejích představitelů nebo stihnout zákoník protlačit co nejdříve. Senátor Dienstbier skutečně dne 10. listopadu 2011 v rádiu Impuls vyřkl, že "[bude] navrhovat, abychom [občanský zákoník] v této podobě neschválili." Výrok Jiřího Pospíšila je tak přesný ve všech svých částech a je hodnocen jako pravdivý.

Budeme-li vycházet z premise, že všechny produkty uvedené v portfoliu České pošty jsou prodávány na přepážce (není-li u nich výslovně uvedeno jinak), prodávající musí produkt znát a zároveň, že vše, co je prodáváno, je produkt - např. produkt dálniční známka není jeden produkt, ale hned tři (roční, měsíční a desetidenní). Tak pak dle seznamu produktů prodává Česká pošta "na přepážce" celkem 278 produktů.

Výrok tedy s ohledem na to, že poslanec Tejc uvedl pouze přibližnou hodnotu - "asi 270", hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Karolíny Peake hodnotíme jako pravidvý, neboť návrh úsporných opatření pro rok 2014 vicepremiérka předložila dne 14. září 2012.

Dne 6. června 2012 na své schůzi vláda projednala přípravu úsporných opatření v oblasti zjednodušení agend a zrušení duplicit ve státní správě. Svým usnesením (.pdf) pak pověřila místopředsedkyni vlády, Karolínu Peake, aby pro rok 2014 připravila plán úspor s cílem uspořit ve státní správě částku ve výši 11,9 mld. Kč.

Návrh úsporných opatření pro rok 2014 (.pdf) vicepremiérka předložila dne 14. září s tím, že celková částka úspor ve státní správě činí 16,208 mld. Kč. Toto číslo se sice liší od vicepremiérkou vyřčených 15 mld. Kč, nicméně je nutno dodat, že si jím Karolína Peake nijak nepřilepšuje. Zároveň pak podmínku pravdivosti výroku splňuje i skutečnost, že v rámci úspor ve výši 16,208 mld. Kč je obsažena úspora ve výši 15 mld. Kč.

Na základě predikce Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a dat Eurostatu označujeme výrok Miroslava Kalouska jako zavádějící.

OECD předpovídá v roce 2013 pro Polsko růst HDP o 1,6 %, zatímco pro ČR o 0,8 % (rozdíl 0,8 p.b.). Eurostat předpovídá v roce v roce 2013 pro Polsko růst HDP o 1,2 %, zatímco pro ČR o 0 % (rozdíl 1,2 p.b.).

Co se týká rozdílu v nezaměstnanosti, podle Eurostatu (údaje za leden 2013) je v České republice míra nezaměstnanosti 7,0%, v Polsku je to 10,6%. Rozdíl tedy nedosahuje 5 procentních bodů, ale pouze 3,6 procentních bodů. Ani za období posledního roku rozdíl v míře nezaměstnanosti obou zemí nikdy nedosáhl pěti procentních bodů.

Miroslav Kalousek tedy správně zmiňuje rozdíl v predikci HDP, ale nadhodnocuje rozdíl v míře nezaměstnanosti. Proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Považujeme-li za strany dosavadního (myšleno od vzniku samostatné České republiky v roce 1993) establishmentu ty, které v posledních 20 letech získaly premiérský post (ČSSD a ODS), nebo i v širším smyslu všechny parlamentní strany s účastí na vládě, pak je Okamurův výrok bezpochyby pravdivý.

I pouze v případě ČSSD, jako strany dosavadního establishmentu, hovoří výsledky senátních voleb z podzimu 2012 jasně. Soutěžilo se o třetinu (27) senátních křesel, z nichž ČSSD získala celkem 13. To znamená, že posílila svůj senátní klub na 45 členů (včetně 5 bez politické příslušnosti) z celkových 81 senátorů a má tak nyní většinu v horní komoře.

Stanislav Gross byl skutečně členem ČSSD a krátce dokonce premiérem.

Nejprve je nutné zdůraznit, že v kontextu diskuze (viz předchozí premiérovo vyjádření: "Já chci připomenout, že pořád, v rámci celé Evropské unie se pohybujeme zhruba okolo 7. místa nejnižší nezaměstnanosti.") bude část výroku "v celé Evropě" chápán jako "ve všech státech EU".

Cílem našeho ověřování bude snaha zmapovat vývoj nezaměstnanosti ve sledovaných zemích na základě dále stanovených kritérií. Jako problematické se jeví především slovo "prakticky", které automaticky zařazuje sledovaný výrok do kategorie neověřitelných. Každé takové hodnocení totiž sklouzává do kategorie subjektivity.

Nejprve srovnáme celková průměrná data za poslední dva roky. Z údajů vyplývá, že pro sedm zemí EU (Estonsko, Řecko, Itálie, Lotyšsko, Maďarsko, Rakousko a Velkou Británii) úplné údaje za rok 2012 nejsou k dispozici. Celkem tedy sledujeme 20 zemí, z nichž patnáctka vykazuje nárůst celkové průměrné nezaměstnanosti vzhledem k předchozímu roku. Ve čtyřech dalších případech pak nezaměstnanost klesala a u jednoho státu stagnovala.

Dále je možné porovnat tzv. očištěná data (zbavená sezónních vlivů) nezaměstnanosti v jednotlivých kvartálech minulého roku. Abychom se, stejně jako v předchozím případe, vyhnuli opětovnému vyřazení zemí, u kterých údaje za 4. čtvrtletí nejsou kompletní, porovnáme údaje za 1. a 3. kvartál roku 2012. Z nich vyplývá, že 18 z 27 sledovaných zemí ve třetím kvartálu vzhledem k začátku roku vykazuje nárůst, 8 z 27 pokles a jedna země stagnaci.

Vidíme tedy, že trend růstu či poklesu nezaměstnanosti není v jednotlivých zemích EU zcela jednoznačný a díky často chybějícím údajům i obtížně určitelný. Obecně však počty Evropanů bez práce rostou. Posouzení, zda je tomu tak "prakticky v celé Evropě", je vzhledem k nejasnému významu tohoto slovního spojení nutné (v kontextu předložených dat) nechat na čtenáři (více o tomto výroku na našem blogu).