Na základě informací z oficiálních stránek Evropské unie a Evropské parlamentu jsme označili výrok za pravdivý.

Z níže zmíněných zdrojů opravdu vyplývá, že většina bodů tzv. fiskálního paktu (.pdf), tedy Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, byla již obsažena v dokumentech neoficiálně nazvaných Six-Pack a Two-Pack. První zmíněný byl schválen všemi 27 členskými státy a Evropským parlamentem. Rada kompromis, zprostředkovaný polským předsednictvím a Komisí, fakticky akceptovala na neformálním zasedání ve Vratislavi 16. 9. 2011 a v Coreperu 21. 9. 2011, plénum EP jej stvrdilo 28. 9. 2011.

Na straně 6 tiskového prohlášení Rady EU je uvedeno, že balík Two-Pack byl schválen (.pdf) tímto orgánem 21. února.

Jak je vysvětleno na níže uvedených stránkách Evropského parlamentu, Two-Pack je postaven na Six-Packu, a dále jej rozšiřuje.

Cílem těchto dohod je snaha o reformu Paktu stability a růstu. Jejich účelem má být zejména redukce veřejných rozpočtů a větší finanční odpovědnost členských států.

V prvním zmíněném jsou uvedeny povinnosti, které se objevují také v pozdějším fiskálním paktu. Rozpočtový schodek členských států nesmí překročit 3 % HDP a deficit veřejných financí musí být nižší než 60 % HDP. Dále také stát, který bude porušovat povinnosti vyplývající ze smlouvy, může být finančně sankcionován.

Na serveru wikipedia.cz jsou k nalezení další informace.

V druhém se pak mluví například o dalším posilování finanční disciplíny.

Je také pravdou, že v těchto dvou dokumentech se ještě nepíše o nutnosti implementovat dané závazky do národní legislativy.

Naopak v článku 3 fiskálního paktu je již uvedeno, že " pravidla stanovená v odstavci 1 nabudou ve vnitrostátním právě smluvních stran účinnosti nejpozději do jednoho roka po nabytí platnosti této smlouvy, a to prostřednictvím ustanovení, které jsou závazné, trvalé a v optimálním případě ústavního charakteru, nebo v případě kterých je jinak zaručené jejich úplné dodržování a zachování v rámci vnitrostátních rozpočtových postupů."

Výrok ministra Kalouska je pravdivý. Jeho tvrzení dokládají zjištění Eurostatu, Českomoravského svazu soukromých zemědělců a Asociace soukromého zemědělství ČR.

Podle Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů mají Rakousko i Německo v současnosti tzv. zelenou naftu také. Je v každé zemi nastavena různě, nicméně zásada podpory zemědělské prvovýroby díky vrácením daní z minerálních olejů je totožná.

Podle statistik Eurostatu (.pdf) je srovnání České republiky, Rakouska a Německa v oblasti mzdových nákladů následující. Hodinová cena práce v eurech v roce 2011 činila v ČR 10, 5 eur, v Rakousku 29, 2 eur a v Německu 30, 1 eur.

Eurostat nabízí srovnání s Německem. Zde byla cena půdy v roce 2006 (poslední Eurostatem vydaná data) ve výši 8 909 eur za hektar. Ve stejnou dobu se pak v České republice pohybovala cena půdy na úrovni 1 625 eur za hektar. Asociace soukromého zemědělství ČR pak vydala srovnání cen půdy v některých zemích, ze kterého vyplývá, že ceny půdy v Rakousku jsou oproti českým reáliím násobně vyšší.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací Českého statistického úřadu.

Český statistický úřad na svém webu uvádí, že v roce 2011 vzrostl počet domácností, které mají internet na 60 %.

Uvádíme také odkaz naveřejnou databázi Českého statistického úřadu, v níž jsou uvedeny jednotlivé statistiky v závislosti na typu domácnosti, velikosti obce, příjmové skupině či konkrétním kraji.

Výrok týkající se přípravy tzv. druhého Marshallova plánu musíme označit jako neověřitelný, protože se nepodařilo nalézt žádné oficiální stanovisko Evropské komise k této iniciativě. Níže uvedené informace vycházejí pouze z článků v médiích.

S informací o tzv. druhém Marshallově plánu pro Evropu jako první přišel španělský deník El País 29. dubna 2012. Údajně by se mělo jednat o plán investic ve výši 200 milionů eur, který by měl pomoci obnovit hospodářský růst, a Evropská komise by jej podle médií měla předložit na summitu Evropské rady v červnu 2012.

Nicméně již 27. dubna 2012 ve svém projevu předseda Evropské komise José Manuel Barroso oznámil, že EU plán pro hospodářský růst má, je jím Evropa 2020, a pouze dodal, že tato agenda může být upravována podle současných výzev. Stejně tak učinila v reakci na španělskou zprávu 30. dubna 2012 i mluvčí EU. Oznámila, že problém podpory růstu a zaměstnanosti pro EU není novým tématem.

Výrok poslankyně Vlasty Bohdalové je pravdivý.

Josef Dobeš podal rezignaci premiéru Nečasovi v pátek 23. března. Premiér pak tuto rezignaci předal prezidentu Klausovi, který ji 30. března přijal. Rezignace byla uskutečněna ke dni 31. března, tudíž je výrok poslankyně Bohdalové pravdivý.

Sektor služeb se dlouhodobě pohybuje mezi 70-80 % celkového HDP společenství Unie, ale protože v letech 2010 a 2011 nedosáhl dlouhodobě hranice 4/5 HDP EU nelze výrok považovat za pravdivý.

Terciální sektor služeb je jednoznačně nejsilnější složkou při tvorbě hrubého domácího produktu Unie. Podle statistik zveřejněných na stránkách CIA- World factbook za rok 2011 (ang.) (k nalezení v sekci economy, GDP- composition by sector), respektive index mundi (ang.) za rok 2010 nedosáhl podíl terciální sféry 4/5 celkového HDP. V roce 2010 byl podíl sektoru služeb 73,2 % HDP, o rok později zaznamenal pokles na 73,1%. Ukazatele za první čtvrtletí letošní roku ještě nejsou k dispozici, tudíž je nutno výrok označit jako nepravdivý. Pro porovnání s ostatními sektory: zemědělství v roce 2011 tvořilo jen 1,8% a sektor těžkého průmyslu 25,1%.

Výrok byl změněn z pravdivého na nepravdivý 2. dubna 2012 z důvodu získání relevantnějších dat.

Výrok Martina Půty jsme nuceni hodnotit jako neověřitelný. Zrušení tzv. porcování medvěda nemělo být na pořadu jednání zastupitelstva 28. srpna 2012. Do současné chvíle však není Libereckým krajem zveřejněna informace o jednání, hlasování či usnesení zmíněného jednání, tudíž nejsme schopni s jistotou tvrdit, zda již byl tzv. medvěd zrušen či nikoliv.

V návrhu jednání zastupitelstva na den 28. srpna 2012 bylo tzv. porcování medvěda stále na pořadu jednání. Šlo o bod 12 (.pdf): Změna rozpočtu – rozpočtové opatření č. 174/12 - úprava kapitoly 935 – Grantový fond a poskytnutí dotací z grantového programu G-99 "Akce financované z rozhodnutí zastupitelstva a Rady Libereckého kraje".

V návrhu jednání není žádná zmínka o tom, že by měl být tento program na jednání tohoto zastupitelstva rušen. Je však nemožné to s jistotou potvrdit, neboť Liberecký kraj nemá zveřejněn zápis/usnesení/hlasování ze zmíněného jednání zastupitelstva. Po zveřejnění těchto informací bude odůvodnění tohoto výroku doplněno. V současné chvíli jsme ovšem nuceni hodnotit výrok jako neověřitelný.

Doplnění po zveřejnění zápisu: Navrhovaný program byl dodržen, zmíněný program (lidově řečeno porcování medvěda) zrušen nebyl, naopak na tomto jednání zastupitelstva byl rozdělen zhruba milion a čtvrt korun na nejrůznější projekty.

Za odsouzené (i když stále nepravomocně) koaliční politiky (dnes již bývalé) můžeme považovat Víta Bártu a Jaroslava Škárku. Z trestného činu byl rovněž obviněn pražský zastupitel Jan Kalousek (ODS) (viz dále). Vzhledem k těmto faktům považujeme výrok za pravdivý.

Poslanci Vít Bárta a Jaroslav Škárka byli 13. 4. 2012 odsouzeni Obvodním soudem pro Prahu 5.

Zpěvák Jan Kalousek byl na základě vyšetřování vedeném Policií ČR obviněn z pojistného podvodu. Vyšetřování bylo s návrhem na obžalobu dále postoupeno Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1, které v případu dále rozhodne.

Na základě zpráv předních britských médií hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Canterburský arcibiskup anglikánské církve Rowan Williams skutečně vyzýval britské politiky napříč politickým spektrem, aby podpořili zavedení práva šaría v Británii. Argumentoval potřebou přijetí z důvodu nevyhnutelnosti. Řekl, že oficiálně přijaté islámské právo může v Británii přispět k dosažení sociální soudržnosti, protože někteří muslimové neuznávají stávající britský právní systém. Za tato vyjádření si arcibiskup vysloužil vlnu kritiky z řad politiků, včetně tehdejšího premiéra Gordona Browna. Rowan Williams tato svá tvrzení o nutnosti zavedení islámského práva šaría v Británii opakuje soustavně, a to již od roku 2008 a zopakoval je i v loňském roce.

Viz zprávy BBC (2008), the Guardian (2008), the Telegraph (2008), the Sun (2011).

Na základě dohledaných návrhů ČSSD hodnotíme výrok hejtmana Haška jako pravdivý.

Např. 27. února 2012 navrhla ČSSD (tisková zpráva " ČSSD navrhuje řešení kritické situace v čerpání peněz EU na ministerstvu školství") 4 opatření (mimo jiné také zmíněné převody "ohrožených peněz"), která měla zlepšit stav čerpání evropských peněz na ministerstvu školství, které má dlouhodobě s čerpáním těchto prostředků potíže. Již tyto návrhy podporují výrok poslance Haška, který je tím pádem pravdivý.

Mimo tento jeden případ informovala také agentura Mediafax 31. října 2010 o tom, že sociální demokraté k uvedenému datu navrhují jako jedno z opatření převedení peněz z operačních programů, které nefungují, do těch, které pracují dobře, což je také v souladu s výrokem hejtmana Haška.