Aktuální protiepidemický systém PES 2.0 (.pdf), který momentálně platí od 6. ledna 2021, ukazuje aktuální epidemickou situaci v krajích i celé ČR a daná opatření. Bodová škála indexu se pohybuje v rozmezí 0–100 bodů (.pdf, str. 12). PES zohledňuje v indexu rizika následující ukazatele (.pdf, str. 8):

• 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel)
• 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel ve věku od 65 let)
• zjednodušený výpočet reprodukčního čísla
• podíl hospitalizovaných nezachycených v komunitě za posledních 14 dní

Pozměněný protiepidemický systém vláda projednala v pondělí 25. ledna, tedy den po výroku Jana Hamáčka, a platit by měl od 1. února 2021. Ten má, dle neoficiálních verzí tabulky PES z 20. a 21. ledna (TN.cz, SeznamZprávy), nově obsahovat i ukazatel „orientační zatížení zdravotnického systému“, který by zobrazoval počet hospitalizovaných pacientů s covidem-19 (včetně osob na jednotkách intenzivní péče) jako podmínku pro možný přesun do jiného stupně pohotovosti.

Pro lepší pochopení výroku uveďme větu moderátorky Terezie Tománkové, která Hámáčkovu vyjádření předchází: „Zkuste se zeptat úplně normálních běžných lidí, jestli se vyznají v tom, jak se ten systém, ten index počítá, věřím, že vám málokdo odpoví.“

Aktuální protiepidemický systém PES 2.0 (.pdf), který platí od 6. ledna 2021, ukazuje aktuální epidemickou situaci v krajích i celé ČR a daná opatření (.zip). Bodová škála indexu rizika se pohybuje v rozmezí 0–100 bodů (.pdf, str. 12). PES zohledňuje v indexu následující ukazatele (.pdf, str. 8, 9):

• 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel)
• 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel ve věku od 65 let)
• zjednodušený výpočet reprodukčního čísla
• podíl hospitalizovaných nezachycených v komunitě, za posledních 14 dní

Na základě výše zmíněných ukazatelů se ke každému přiřadí body dle následujících tabulek (.pdf, str. 2–3):

K ukazatelům 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel ve věku od 65 let) a podíl hospitalizovaných nezachycených v komunitě, za posledních 14 dní se přičítají 2 body, pokud je hodnota ukazatele v daném dni vyšší než před sedmi dny (.pdf, str. 3).

Příklad výpočtu indexu je uveden na straně 4 a 5. 

V datech MZČR (.csv) jsou uvedeny přímo údaje k daným ukazatelům a k nim body, případně i za týdenní růst. Sčítají se tedy 4 čísla za čtyři ukazatele, avšak mohou se přičítat body za týdenní růst.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, byť se ve výsledku může jednat o sčítání 5 či 6 čísel (pokud je indikován týdenní růst). Dvě ze čtyř čísel se mohou navýšit o dva body, stále se však jedná o součet čtyř čísel. Druhou část výroku – „to zas tak složitá věc není“ – pak nehodnotíme kvůli její subjektivnosti.

Vedení Ústředního krizového štábu na jaře 2020 vytvořilo několik pracovních skupin, které se zabývaly jednotlivými odbornými problémy. Jednou z nich byla mediální skupina, která koordinovala mediální výstupy z jednotlivých resortů. Že se tato skupina zřizuje při Ústředním krizovém štábu bylo uvedeno i v článku 8 (.pdf, str. 4) Statutu ÚKŠ z března roku 2020.

V září, při obnovení činnosti Ústředního krizového štábu, mediální skupina znovu aktivována nebyla. Vznikly pouze tři skupiny, a to: pracovní skupina pro komunikaci s kraji, pracovní skupina pro ochranné prostředky a pracovní skupina pro distribuci. Ustanovení pro zřízení mediální skupiny Statut ÚKŠ ze září 2020 již neobsahuje (.pdf, str. 4).

12. března 2020 vláda vyhlásila nouzový stav. Ústřední krizový štáb byl ustanoven o tři dny později. Činnost ukončil k 11. červnu. Vláda znovu aktivovala Ústřední krizový štáb 21. září 2020. Stalo se tak na základě zhoršující se pandemické situace.

V Ústředním krizovém štábu zasedají (.pdf, str. 2) náměstci většiny ministerstev, předseda Správy státních hmotných rezerv, policejní prezident, ředitel hasičů, náčelník generálního štábu Armády ČR, hlavní hygienička, ředitel zdravotního ústavu, ředitel Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, vedoucí Úřadu vlády a zástupce Asociace krajů. Na jaře byli v Ústředním krizovém štábu také členové opozice.


Vicepremiér Hamáček znovu nabídl opozičním stranám místo v Ústředním krizovém štábu až v druhém prosincovém týdnu. Nabídku využili představitelé SPD, KSČM, KDU-ČSL a STAN. ODS a TOP 09 své zástupce do štábu nevyslali.

Ministerstvo zdravotnictví publikovalo 22. prosince Strategii očkování proti covidu-19, ve které mimo jiné popisuje (pdf, str. 15) plánovaný rezervační systém pro veřejnost na webovém portálu. Ministerstvo svou představu rezervačního sytému popsalo takto: „Občané, kteří spadají do rizikových skupin budou vyzýváni k rezervaci na jednotném webovém portálu, kde při registraci a rezervaci termínu vyplní několik základních informací (věk, základní onemocnění – formou zaškrtávání tak, aby mohlo být automaticky vyhodnoceno, preference očkovacího centra) a identifikační údaje tak, aby se ušetřila administrace při příchodu do očkovacího centra.“

Vládní zmocněnec pro IT Vladimír Dzurilla pro Seznam Zprávy taktéž potvrdil, že pokyn k vytvoření registračního systému k očkování dostal „22. nebo 23." prosince 2020 (audio, čas 1:44).

Při ověřování výroku Olgy Richterové jsme se zaměřili na to, v jakých evropských státech nedošlo k plošnému uzavření škol v rámci podzimní/zimní vlny pandemie covidu-19 a zda tyto země opravdu mají nižší celkové počty úmrtí s covidem-19.

V grafu níže je zobrazen počet zemřelých na covid-19 přepočtený na jeden milion obyvatel. Z grafu vychází, že v porovnání s Evropskou unií je na tom k 24. lednu 2021 hůře než Česko pouze pouze Belgie a Slovinsko. 

V České republice došlo poprvé k uzavření základních, středních a vysokých škol k 11. březnu 2020 (.pdf, str. 1). Na podzim byly pak školy plošně uzavřeny 14. října. K částečnému otevření českých základních škol došlo k 18. listopadu, kdy se do škol mohli vrátit žáci prvních a druhých tříd. Další uvolnění proběhlo 30. listopadu, kdy se do škol vrátili žáci prvního stupně a 9. tříd. Ostatní žáci základních škol se ve škole střídali. Toto druhé uvolnění však trvalo jen do Vánoc.

Během první jarní vlny došlo k dočasnému uzavření škol ve všech porovnávaných zemích. Klíčová pro hodnocení výroku je však míra uzavření či neuzavření škol během podzimní vlny, kdy některé školy v EU zůstaly do jisté míry otevřeny.

Mezi země, které nezavřely školy v takovém rozsahu jako Česká republika, patří například Francie, Švédsko, Německo, Maďarsko či Itálie.

Francie sice školy na počátku pandemie v březnu zavřela, ale učinila tak pouze na několik týdnů. K částečnému otevření došlo v květnu, plně otevřeny byl poté v červnu. Na podzim k jejich zavření na rozdíl od škol v ČR nedošlo.

Ve Švédsku zůstaly od března do června otevřené pouze základní školy. K otevření středních škol došlo poté 15. června, zavřeny byly až v prosinci.

Německé školy byly stejně jako ty české na jaře zavřeny. Na podzim ale k jejich brzkému zavření nedošlo. K tomu došlo až 16. prosince. 

Stejně tak školy v Maďarsku byly během první jarní vlny uzavřeny. K podobnému uzavření během podzimu ovšem nedošlo, k omezení výuky došlo až po listopadovém zpřísnění opatření. V návaznosti na něj mohly v Maďarsku zůstat otevřené pouze základní školy.

V Itálii došlo k uzavření škol hned na začátku března. K jejich znovuotevření došlo po šesti měsících v září. S nárůstem nakažených covid-19 došlo v říjnu k uzavření části škol a v systému prezenční výuky zůstaly pouze základní školy.

Jak je vidět na grafu výše, všechny uvedené země, které byly v otázce otevřených škol liberálnější než Česká republika, opravdu zaznamenaly i navzdory epidemickým rizikům spojeným s otevřenými školami méně strmý nárůst počtu úmrtí spojených s covidem-19.

Vzhledem k rozdílné výchozí pozici České republiky v době zavření škol, tedy 14. října 2020, ale není ukazatel celkového počtu úmrtí na milion obyvatel ideální. Například Itálie, ale také Francie a Švédsko měly v té době mnohem vyšší celkový (kumulativní) počet úmrtí než Česká republika, protože se do něj započítávají i relativně vysoké počty úmrtí z jarní vlny pandemie.

Zvolili jsme proto pro lepší porovnání ukazatel kumulativního počtu úmrtí s covidem-19 na milion obyvatel začínající ze stejného výchozího bodu, který vychází ze stejných dat. Z grafu níže pak lze vidět, že Česká republika, která 14. října zavřela školy, ze stejného základu rostla co se týče počtu úmrtí výrazněji než všechny ostatní uvedené státy, které ponechaly větší část výuky v prezenčním režimu.

Asociace nanotechnologického průmyslu ČR uvedla, že Česká republika je schopna vyrobit čtyři miliony kusů nanovlákenných respirátorů měsíčně. V případě potřeby je pak ČR schopna produkovat pět milionů těchto respirátorů. Celkovou kapacitu výroby respirátorů pak navyšuje výroba konvenčních respirátorů.

Tajemník pro organizační agendu a komunikaci s médii Pavel Malúš v e-mailové komunikaci uvedl, že Česká republika vyrábí miliony kusů konvenčních respirátorů. Přesný počet výroby těchto respirátorů však Asociace nedokáže určit.

S dotazem jsme se obrátili na Agenturu pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Podle CzechInvest „jsou tuzemské firmy schopné vyrobit zhruba 21 milionů respirátorů měsíčně“. Tento počet se týká plně certifikovaných respirátorů.

Ústřední krizový štáb nám v e-mailové komunikaci zaslal podklad od Ministerstva průmyslu a obchodu. Tento dokument potvrdil, že výrobní kapacita výrobců respirátorů třídy FFP2 je okolo 20 milionů kusů měsíčně. Konkrétně se jedná o 20 až 22 milionů respirátorů. Důležité je zmínit, že číselný údaj pochází od 15 výrobců, kteří Ministerstvu průmyslu a obchodu poskytli údaje.

Ministerstvo průmyslu a obchodu rovněž kontaktovalo 32 distributorů a dovozců respirátorů. Měsíční kapacita dovozu činí 64 až 71 milionů kusů.

Jan Hamáček tedy správně uvádí, že „kapacita českého průmyslu je řádově někde kolem 20 milionů respirátorů za měsíc“. Také je možné dovézt přibližně trojnásobek tohoto počtu, a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček hovoří o množství respirátorů v souvislosti s možným zavedením povinnosti nosit respirátory v obchodech a městské hromadné dopravě.

Na tiskové konferenci konané v pátek 22. ledna vláda nicméně oznámila, že s případným zavedením této povinnosti vyčkává na vývoj v okolních zemích, zejména v Německu a Rakousku. Rakousko zavedlo povinnost nosit respirátory na veřejných místech, v Německu tato povinnost rovněž platí, ovšem obyvatelé zde mohou nosit taktéž chirurgické roušky.

V pondělí 25. ledna ministr zdravotnictví Jan Blatný oznámil, že vláda uvažuje o důrazném doporučení nosit respirátory.

Tiskový mluvčí Správy státních hmotných rezerv Jakub Linka nám v e-mailové komunikaci potvrdil, že se ve státních hmotných rezervách nachází 16 milionů respirátorů třídy FFP2. Další 3 miliony kusů jsou pak „zasmluvněné u dodavatelů“. Výrok Jana Hamáčka tedy hodnotíme jako pravdivý.

Kvůli pokračujícímu vývoji koronavirové epidemie se bavorská vláda rozhodla zpřísnit svá opatření v polovině ledna. Zavedla proto povinné nošení respirátorů FFP2 v hromadné dopravě a v obchodech. Premiér Bavorska Markus Söder argumentoval tím, že rouška chrání druhé, zatímco respirátor chrání svého nositele. Cílem tohoto opatření je zvýšit bezpečnost cestujících v hromadné dopravě a nakupujících v obchodech. Zároveň by se tím měl snížit přenos viru z člověka na člověka. V celém Německu byla zavedena povinnost nosit ve veřejných prostorech buď chirurgickou roušku, nebo respirátor.

Od pondělí 25. ledna platí ještě rozšířenější opatření i v Rakousku. Zde si lidé musí nasadit respirátor, pokud se nachází v prostředcích hromadné dopravy, ordinaci lékaře, obchodech nebo autoopravnách. Respirátory nemusí mít děti do 14 let, těhotné ženy a osoby, které mají výjimku ze zdravotních důvodů.

V České republice zatím nošení respirátorů na veřejných místech povinné není. Pokud by vláda nařídila nosit respirátory FFP2, výdaje českých domácností by se podle některých analytiků mohly zvednout až o 9 000 korun měsíčně. Ministr vnitra Jan Hamáček na svém twitterovém účtu uvedl následující:

Dodejme, že například Francie doporučuje svým občanům nosit jen chirurgické ústenky, respirátory typu FFP2 nebo látkové roušky, jejichž filtrační účinnost dosahuje kvalit masek první kategorie. Kromě Rakouska a Německa se nám však nepodařilo najít jiné státy, které by v rámci protiepidemických opatření vyhlásily povinnost nosit na veřejných místech pouze respirátory. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Z kontextu rozhovoru vyplývá, že Olga Richterová kritizuje „testování“ Centrálního rezervačního systému (CRS) na seniorech. Říká například (video, čas 35:53): „Já jenom jako připomenu, že celý ten plán jsme od začátku připomínkovali, že není možné zkoušet registrační systém, který bude pod obrovským náporem, na těch nejstarších lidech, kteří prostě jsou dohledatelní, a není možné jaksi soutěžit o ta omezená místa v téhle věkové skupině. Proto to jiné země dělají jinak. Proto prostě ten přístup k seniorům 80, 85 plus musí být odlišný, citlivější.“

Poslankyně Richterová tedy kritizuje komplikovanost rezervačního systému pro seniory. Výrok interpretujeme tak, že poukazuje na nutnost „dvoufázového“ přihlášení k systému a omezený počet očkovacích termínů.

Podle informací ČTK z 18. ledna bylo tehdy do rezervačního systému zaregistrováno zhruba 170 000 lidí. Zhruba jen 55 500 seniorů však získalo termín pro očkování první dávkou. To znamená, že k 18. lednu zhruba 114 500 seniorů starších 80 let čekalo, až se uvolní termín v jejich zvolené nemocnici nebo očkovacím centru. Tyto údaje byly průběžně aktualizovány, nejnovější dostupná data byla v den rozhovoru ta k 22. lednu, kdy se podle Ministerstva zdravotnictví zaregistrovalo 182 450 seniorů a termín jich získalo 77 725. Průběžná data byla zveřejněna také 19., 20. a 22. ledna (pro úplnost však dodejme, že ze zdrojů není zcela jasné, zda byly tyto údaje hlášeny vždy ve stejnou denní dobu).

Vývoj tohoto poměru ve dnech předcházejících rozhovoru je znázorněn v následujícím grafu. Počet seniorů, kteří po registraci čekají na svůj termín, se tedy ze 114 500 postupně zmenšil až na 104 725 k 22. lednu. Dodejme, že kromě hodnoty za 21. leden se ve dnech uvedených v grafu poslankyně Richterová s uvedenými 110 tisíci vešla do našeho 10% tolerančního pásma.

Senioři nad 80 let se mohli začít registrovat k očkování v pátek 15. ledna. Mohli tak učinit přes internet nebo telefonicky. V prvé řadě se museli registrovat v Centrálním rezervačním systému (CRS). Operátorovi nadiktovali, nebo v případě internetového přihlašování vyplnili své telefonní číslo, na které jim následně přišel první ověřovací PIN kód, který poté zadali ve druhém kroku. Ve třetím kroku vyplnili své základní kontaktní údaje (tj. jméno, příjmení, číslo pojištěnce, zdravotní pojišťovnu) a zaškrtli problémy týkající se jejich zdravotního stavu. Po úspěšném vyplnění těchto kroků si mohli rezervovat termín očkování společně s místem. K tomuto kroku se ale dostalo jen několik desítek tisíc seniorů. Zbytek registrovaných seniorů čeká na SMS zprávu s druhým PIN kódem, díky kterému si budou moci rezervovat očkovací termín.

Tito senioři se už ale nemusí registrovat do CRS znovu, pouze se přihlásí a vyplní do příslušné kolonky šestimístný PIN kód. Ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách uvádí, že tento PIN kód nemusí přijít hned po registraci, ale také až za několik dní.

Doplňme, že na očkování druhou dávkou očkovací látky se již lidé odděleně přihlašovat nemusí. Systém by jim sám měl přiřadit termín očkování na shodném místě, kde dostali dávku první.

Na závěr tedy shrňme, že v týdnu, jenž předcházel ověřovanému rozhovoru, odpovídaly rozdíly mezi počtem lidí s registrací a počtem lidí, kteří již mají svůj termín očkování, zhruba 110 tisícům, které zmiňuje Olga Richterová. Jedinou výjimkou je 21. leden, kdy tento rozdíl neodpovídal naší 10% toleranci. Z uvedených důvodů proto hodnotíme výrok jako pravdivý.