Výrok je hodnocený jako pravdivý, protože hnutí ANO v době jednání o složení kontrolních komisí Parlamentu několikrát potvrdilo, že není proti tomu, aby předsedové kontrolních komisí byli poslanci z řad opozice. Hnutí toto stanovisko navíc dodrželo – až do zvolení Jiřího Maška (ANO) jako předsedy kontrolní komise pro GIBS.

Místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek se v době jednání o obsazení nové Poslanecké sněmovny několikrát zmínil (Novinky.cz, Lidovky.cz), že ANO nemá nic proti tomu, aby předsedy kontrolních komisí byli členové opozice (zde myšleni členové ostatních parlamentních stran mimo ANO).

Parlament dle jednacího řádu (§ 47) může vytvářet trvalé i dočasné komise. Dle současné praxe jsou to pak především komise zřizované dle jednacího řádu, dále pak kontrolní komise a dočasné ad hoc vyšetřovací komise. Po jednom předsedovi mají Piráti, STAN a TOP 09. Strany ODS a SPD mají pak po dvou předsedech.

V případě kontrolních komisí Poslanecké sněmovny tak hnutí ANO nemělo, až do zvolení Jiřího Maška (ANO) dne 18. dubna 2018, žádného člena na místě předsedy těchto komisí.

Společná zasedání vlád České republiky a Izraele se za premiérství Bohuslava Sobotky konala v listopadu 2014 a také v květnu 2016, obě zasedání se přitom uskutečnila v Jeruzalémě.

Ve stejném formátu, tedy ve formátu mezivládních konzultací, jedná česká vláda vedle Izraele pouze se Slovenskem a Polskem. Důkazem vzájemně nadstandardních vztahů České republiky a Izraele je právě skutečnost, že Sobotkova vláda zasedala dvakrát v Izraeli. Česká republika představuje jednoho z nejbližších spojenců Izraele mezi evropskými zeměmi.

Svým výrokem chtěl Miroslav Kalousek poukázat na změnu názorů prezidenta Miloše Zemana v otázce možného stíhání členů vlády a jejich případného odvolání. Vzhledem ke změně ve veřejných vystoupeních Zemana k této věci je výrok hodnocen jako pravdivý. V roce 2013 považoval Zeman trestní stíhání člena vlády za překážku – v roce 2018 zastává naopak názor, že zde platí presumpce neviny a že problematické je až setrvání člena vlády pravomocně odsouzeného.

V období mezi 17. červnem 2013, kdy padla vládapremiéra Petra Nečase, a 25. červnem, kdy se prezident Zeman rozhodl pro úřednickou vládu Jiřího Rusnoka, skupina poslanců pod vedením Miroslavy Němcové navrhovala prezidentovi vytvoření jiné než úřednické vlády, a to na základech původní Nečasovy vlády a pod vedením Miroslavy Němcové. Ta prezentovala, že takovéto řešení by našlo podporu a potřebnou většinu 101 poslanců. „Řekl, že to jasné stanovisko vnímá, ale nic to nemění na tom, co už naznačoval, tedy že už má nějaké své řešení,“ popsala prezidentovu reakci Němcová.

Zeman se tedy rozhodl jmenovat úřednickou vládu Jiřího Rusnoka, která ale následně nedostala důvěru v Poslanecké sněmovně (v poměru 93 hlasů pro, 100 hlasů proti). Již krátce po jmenování této vlády Zeman uvažoval nad možností, že může dojít i na druhý pokus o sestavení vlády – ten však podmínil notářsky ověřeným seznamem 101 poslanců, kteří by takovou vládu podpořili.

Když Zeman vysvětloval poslancům, proč se rozhodl nejmenovat vládu Němcové opřenou o 101 podpisů, uvedl: „Při vší úctě k panu poslaci [sic] Petru Nečasovi jsem hluboce přesvědčen, že v uplynulých třech letech byl faktickým premiérem vlády ČR pan Miroslav Kalousek a jsem stejně tak přesvědčen, že v případě, že premiérkou jmenuji - a já to nevylučuji – pani [sic] Miroslavu Němcovou, pak to bude opět faktický ministerský předseda jménem Miroslav Kalousek. Prosím tedy, abyste si opravili zažité novinářské klišé a přestali mluvit o Nečasově vládě bez Nečase a začali mluvit o Kalouskově vládě s Kalouskem.“ V případě, že by jím navržená Rusnokova vláda nedostala důvěru, se ale Zeman obrátil k dalšímu důvodu možného vyšetřování, čímž prakticky řekl, že nehodlá jmenovat jinou než úřednickou vládu. „Nemám žádnou záruku, že kdyby se k moci vrátila bývalá koalice, by někdo z jejích členů nemohl být případně postižen řízením svého ministerstva z cely vyšetřovací vazby.“

Jedním z důvodů, proč prezident preferoval úřednickou vládu namísto vlády v demisi nebo vlády sestavené Němcovou, je možné odhalování politických struktur v rámci vyšetřování, o kterém informoval státní zástupce Ištvan. Tímto zablokoval možný druhý pokus o důvěru Rusnokově vládě a rovněž i návrhy Sněmovny na vládu jinou (např. vládu Němcové). Ve svém projevu při hlasování o důvěře Rusnokově vládě prezident předestřel, že před možným druhým pokusem dává přednost předčasným volbám a pokračování vlády v demisi. Svoje rozhodnutí mimo jiné obhajoval i možným rizikem budoucího stíhání některých poslanců, a tedy budoucích členů vlády, jak ukazuje tato ukázka z jeho projevu:

„Na závěr svého vystoupení se vracím k onomu tématu vyšetřování. Jeho základem vůbec není stíhání tří poslanců za údajnou korupci, jeho základem dokonce není ani vyšetřování nezákonnosti ve vojenském zpravodajství. Jeho základem je postupné odhalování propojení některých politiků a politických struktur, které bych nezdvořile nazval kmotrovskými mafiemi, před nimiž jsem varoval již ve svém inauguračním projevu. Tuto tezi mohu doložit veřejně publikovaným rozhovorem - asi tak před třemi týdny - vrchního státního zástupce Ištvana, tuším, že to bylo v Hospodářských novinách, kde doslova říká, že se čeká senzace v tomto směru a že pro tuto senzaci již má dostatečné důkazy. Byl jsem ujištěn, že toto vyšetřování skončí v řádu několika týdnů a ujišťuji Vás, že i kdybyste mě lámali kolem, že během těchto několika týdnů žádný druhý pokus nepodniknu z důvodů, které jsem již uvedl.“
V rozhovoru pro TV Nova z tohoto roku se Zeman vyjádřil k otázce odchodu ministra vlády z důvodu prvoinstančního rozhodnutí soudu o jeho vině ve smyslu, že by měli spíše končit až členové vlády, kteří byli pravomocně odsouzeni.

Není pravdou, že by všechny strany s výjimkou SPD, ANO a KSČM řekly, že chtějí být v opozici. Stejně tak není pravdou, že by ostatní strany nespolupracovaly na programových otázkách a pro své návrhy nehledaly podporu. Například návrh zákona na úpravu EET předložilo pět stran včetně Okamurovy SPD.

Mluví-li Okamura o tom, že kromě ANO, SPD a KSČM ostatní strany řekly, že chtějí být v opozici, není to pravda. Zejména ČSSD aktuálně vyjednává s hnutím ANO o vstupu do možné koaliční vlády. V únoru se také veřejně vyjádřilo hnutí STAN, že by bylo ochotno jednat o podmínkách podpory pro vládu hnutí ANO. Předseda SPD sice korektně uvádí, že další strany nechtějí jednat s ním, to ovšem neznamená, že nejednají o vládě nebo o svých návrzích zákonů.

Před volbami zveřejnila ODS svou Vyšehradskou deklaraci, což byl seznam podmínek pro vstup do budoucí vlády. Stejně tak Piráti zveřejnili před volbami svou povolební strategii, která jim spolupráci s SPD nebo přímou účast ve vládě ANO zapovídala. Obě strany se tak drží svých předvolebních slibů. Nejde o vyčerpávající výčet stran, ale o nastínění motivace dalších subjektů.

Okamura se rovněž mýlí v tom, když uvádí, že další strany nespolupracují a nehledají podporu pro své návrhy zákonů. Dokladem toho jsou zákony, které strany mimo vznikající koalici předložily do Poslanecké sněmovny, a které jim již prošly do druhého čtení.

Za všechny jmenujme návrh hnutí STAN, aby kancléř prezidenta musel mít prověrku na stupeň „přísně tajné“, dále návrh napříč spektrem na výjimky ze systému EET. Druhý zmíněný návrh předložili poslanci STAN, ODS, Pirátů, TOP 09 a hnutí SPD – to vyvrací Okamurův výrok, že by na programových věcech s ním (vyjma ANO a KSČM) nikdo nespolupracoval. Dodejme, že jde pouze o příklady předložených zákonů, reálně je jich více.

Součástí koaliční dohody je i programové prohlášení, jehož předběžnou verzi přinesla řada médií 10.5.2017. Na prohlášení se dohodli zástupci hnutí ANO a ČSSD při jednání o společné koalici. Z předběžného prohlášení vyplývá, že se zástupci obou stran dohodli na zachování stávající úpravy veřejnoprávních médií.

„Zachováme stávající úpravu postavení veřejnoprávních médií, budeme důsledně podporovat jejich nezávislost,“píše se ve společném dokumentu.

V programovém prohlášení se zástupci obou stran dohodli například na zrušení superhrubé mzdy u daně z příjmů fyzických osob. Strany chtějí prosadit zvýšení důchodů či rodičovského příspěvku. S přijetím eura v tomto období vláda nepočítá. Celé předběžné prohlášení je možné si přečíst zde.

Návrh nové vlády Petera Pellegriniho představil 19. března 2018 Robert Fico. Novým ministrem vnitra měl být Jozef Ráž ml., který dosud zastával post státního tajemníka na ministerstvu zdravotnictví.

Jozef Ráž ml. sám přiznal v rozhovoru pro Denník N, že se s Robertem Kaliňákem zná přes motorky. Uvedl ovšem, že spolu nikdy nepodnikali ani nepracovali. Robert Kaliňák a Jozef Ráž ml. spolu dokonce pózují na fotografii, která byla zachycena na oslavě 40. narozenin Roberta Kaliňáka zveřejněna již v roce 2011.

Prezident Andrej Kiska následně odmítl jmenovat novou vládu a jako problém označil i Jozefa Ráže ml., protože nechtěl, aby vznikaly spekulace právě ohledně jeho vztahu k Robertu Kaliňákovi.

Ráž sice přiznal, že se zná s Robertem Kaliňákem, ale neuvedl, že jsou kamarádi či dokonce blízcí přátelé. Kaliňák se k tomu zatím nevyjádřil.

Byť je veřejně dostupná informace o jednom takovém setkání, média i opozice se jala spekulovat právě o vazbách Kaliňák-Ráž. Např. Richard Sulík (předseda strany SaS) mluvil o "kámoších z motorek". Pospíšil má tedy de facto pravdu, když uvádí, že o tomto spojení se hovoří a to na základě jejich společné fotografie. Nicméně zda takové přátelské vazby mezi oběma pány jsou, není možné doložit.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť politické strany své zástupce do rad ČT, ČRo a ČTK přímo nevysílají, nicméně v rámci volby v Poslanecké sněmovně navolili do zmíněných rad i své bývalé poslance nebo osoby, které mají ke stranám blízko. V poslední době byl např. do rady ČTK zvolen Petr Žantovský, kterého nominoval poslanec ANO Kolovratík s odůvodněním, že jej nikdo jiný nenapadl.

Politické strany do těchto rad kandidáty navrhovat nemohou. Poslanecká sněmovna ale z kandidátů vybírá členy a může tak ovlivnit, kdo se do těchto rad dostane. Celý proces má zákonem jasně stanovený průběh.

Podle zákona o České televizi volí a odvolává členy Rady ČT Poslanecká sněmovna, a to tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. Návrhy na kandidáty posílají Sněmovně organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy.

Stejně pak probíhá také volba členů Rady ČRo. Cílem obou rad by mělo být uplatnění práva veřejnosti na kontrolu činnosti České televize a Českého rozhlasu, ne uplatnění vlivu politických stran v těchto veřejnoprávních orgánech.

V Radě ČT jsou dva členi, kteří byli nebo jsou v nějaké politické straně – Ivana Levá (KSČM, 2002–2013) a Jaroslav Maxmilián Kašparů, který je aktuálně v KDU-ČSL. V Radě ČRo jsou Ivan Vodochodský (nestraník za VPN Hradec Králové, 2012–2016) a Vítězslav Jandák (KDU-ČSL, 2006–2010 a ČSSD, 2010–2017).

Zákon o České televizi a zákon o Českém rozhlase dále obsahují také jasné vymezení, kdo může a nemůže zastávat funkci člena jedné z rad.

Hlavním cílem Evropského sociálního fondu (ESF) je rozvíjení zaměstnanosti, její snižování, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu, práce a lidských zdrojů. ESF se zaměřuje na tzv. měkké projekty, které mají podporovat a rozvíjet výše zmíněné.

David Sventek (ODS) v roce 2014 jako generální sekretář vyjednával s mandátem české vlády s Evropskou komisí Dohodu o partnerství.

Dohodao partnerstvíje dokument pro čerpání finančních prostředků z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESI) v programu 2014–2020. Obsahem Dohody o partnerství je také příloha k naplňování předběžných podmínek, které musí být splněny, aby ČR mohla čerpat finanční prostředky z fondů. Dohoda o partnerství byla schválena v srpnu 2014 po tříletém procesu tvorby dokumentu (procesu, který zahrnoval období vlády ODS).

Dne 6. října 2011 předložila Evropská komise balíček legislativních návrhů k podobě politiky soudržnosti v období 2014–2020, mj. specifická nařízení o Evropském sociálním fondu.

Dále, dle nařízení EU z roku 2013 (č. 1303/2013):

„Nejméně 20 % celkových zdrojů ESF v každém členském státě je přiděleno na tematický cíl „podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a jakékoli diskriminaci“ stanovený v čl. 9 prvním pododstavci bodu 9 nařízení (EU) č. 1303/2013“

Dle Dohody o partnerství (.pdf, str. 135) ČR splnila požadavek legislativy na minimální podíl ESF a podíl ESF na zdrojích strukturálních fondů v programovém období 2014–2020 byl 22,32 %.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, i když se procenta v Babišově tvrzení mírně liší. Dodejme, že nehodnotíme Babišovo vyjádření „nadiktoval nám Brusel“.

Pavel Kováčik (KSČM) mluvil o této straně jako o radikálně levicové v roce 2011 v pořadu ČT Hyde Park (8:50), kdy řekl: „(...) dopouštíme se jedné věci: jsme tady jako ostře opoziční, radikálně levicová strana a to mnohým možná vadí (...)“

Dále mluvil Kováčik o KSČM jako o radikálně levicové straně v rozhovoru v lednu 2018 pro deník Haló noviny. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Úřad, který Tomio Okamura zmiňuje, se nazývá Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSPH). Ten se zabývá kontrolou transparentnosti financování politických stran.

Hnutí SPD dostal o od úřadu v červnu 2018 nejvyšší možnou pokutu za čtyři přestupky, které souvisely s kampaní před sněmovními volbami v říjnu 2017 a doplňovacími volbami do senátu v lednu 2018.

Okamura má pravdu v tom, že pokuty se týkaly i jiných politických subjektů. Konkrétně ve zmiňovaných sněmovních volbách dostalo pokutu 18 politických stran a hnutí z různých důvodů, např. nezveřejnění dárců, kteří přispěli na volební kampaň.

Co se týče úniku informací, tento úřad své tiskové zprávy vždy zveřejňuje anonymně, s ohledem na neveřejnost řízení. Server Seznam Zprávy informoval jako první o tom, že se jedná o stranu SPD s odvoláním na „velmi důvěryhodný zdroj“. Server iROZHLAS k tomu poté dodal, že z kontextu zprávy je jasné, o jakou stranu se jedná, což je pravda. Tisková zpráva úřadu popisovala přestupek „hnutí, které je v Poslanecké sněmovně a má e-shop“. Takové je jen jedno.

Kdo přesně má být zdrojem médií v tomto případě ovšem není jasné. Ta mohla dovodit, o které hnutí jde, nicméně přísně vzato danou informaci úřad nepublikoval.