Bělobrádkův výrok je pravdivý, protože se v době před volbami vyjádřil, že KDU-ČSL nepůjde do případné vlády se stíhaným premiérem, a zároveň vyloučil účast na vládě, která by měla podporu radikálů – tedy dle lidovců stran KSČM a SPD.

Pozice KDU-ČSL k otázce účasti na vládě byla veřejně reflektována několikrát. Ke spolupráci na vládě, která má trestně stíhaného předsedu, se KDU-ČSL stavila negativně, ať už slovy svého předsedy (například pro Lidovky.cz, Echo24) či přímo na oficiálních stranických stránkách.

Podobně zamítavý je i postoj k účasti ve vládě či její toleranci, pokud by s ní byla spojena spolupráce s KSČM a SPD. Tato pozice je zmíněna například na oficiálních stránkách KDU-ČSL.

Pokud jde ale o odchod KDU-ČSL do opozice, důvodem je podle jejího vyjádření spíše obecná situace a výsledky voleb, než nesplnění výše zmíněných podmínek. I přesto ale výrok hodnotíme jako pravdivý.

Radim Fiala se v tomto výroku ohrazuje vůči tvrzení Miroslava Kalouska, že v Poslanecké sněmovně funguje hlasovací koalice hnutí ANO, SPD a KSČM a namítá, že hnutí SPD při hlasování dodržovalo poměrné zastoupení v orgánech sněmovny podle výsledků voleb.

Poslanci SPD hlasovali společně s ANO a KSČM pro návrhy na potvrzení předsedů sněmovních výborů, podvýborů a komisí již od ustavení nové Poslanecké sněmovny v listopadu 2017. Tyto tři poslanecké kluby svou silou 115 hlasů zajistily předsednické posty i pro Radka Kotena či Miloslava Roznera, což vyvolalo nesouhlas zejména stran tzv. Demokratického bloku.

Byť Radim Fiala tvrdí, že poslanecký klub SPD dodržoval poměrné zastoupení podle výsledků voleb, výsledné rozdělení předsednických pozic požadavek poměrnosti nesplňuje. Současná Poslanecká sněmovna má 18 výborů, 57 podvýborů a 14 komisí - celkově tedy 89 předsedů. Aby byl dodržen princip poměrnosti, měl by každý poslanecký klub mít 0,45 předsednických postů na jednoho poslance. Z tabulky lze vidět, že některé strany (SPD, ČSSD) jsou disproporčně málo zastoupeny a naopak například KSČM má více předsednických postů, než by jí podle volebního výsledku mělo náležet. KSČM má stejný počet poslanců jako ČSSD (15), ale má více než dvakrát vyšší zastoupení na předsednických pozicích a navíc pozici místopředsedy sněmovny.

Výrok je hodnocen jako zavádějící vzhledem k tomu, že výsledkem hlasování SPD (ale i ANO a KSČM) není poměrné zastoupení všech poslaneckých klubů v orgánech sněmovny, ale situace, kde jsou některé strany výrazně méně zastoupeny než jiné.

Co se týče samotné hlasovací koalice, již dříve jsme uvedli, že není pravdou, že by ANO, SPD a KSČM tvořily nějakou konzistentní hlasovací sílu. Jak vyplývá z analýzy Michala Škopa z projektu KohoVolit.eu, tyto tři strany spolu hlasují opravdu nejčastěji, ale přibližně v šestině důležitých hlasování hlasovaly odlišně.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože informace k otázce Novičoku v ČR, které řekl prezident Zeman v pořadu na televizi Barandov, byly za několik hodin přijaty Ruským ministerstvem zahraničních věcí, které je využilo k potvrzení svého pohledu na otázku původu Novičoku v Anglii. Následně byla tato informace s tímto proruským pohledem převzata ruskou státní informační agenturou TASS, odkud se rozšířila zpět do světa.

Otázka dokazování existence takzvané ruské "prokremelské" propagandy není součastí tohoto textu. Zde je podstatné, že přímo ruské ministerstvo zahraničních věcí hned následující den po rozhovoru prezidenta Zemana ze dne 3. května 2018 na televizi Barandov, využilo tento rozhovor pro potvrzení svého pohledu ve věci afery kolem použítí jedu Novičok. Informace zveřejněné prezidentem Zemanem pak využili s jasným záměrem devalvovat anglickou pozici v této věci a zároveň využili toto Zemanovo prohlašení i proti NATO jako celku, když implikovali, že by v otázce výroby Novičoku v ČR měli mít také nějaký podíl (bod 8).

Tento "oficiální" ruský pohled převzala a rozvedla hned za několik desítek minut dne 4. května 2018 ruská státní tisková agentura TASS, která dokonce uvedla nepravdu o tom, že jed Novičok byl dokonce skladován v ČR. Agentura TASS prezentuje své zprávy (pdf.) zcela v rovině s linií podávanou ruskou vládou a jejími představiteli.

Poněkud problematické je potvrzení, zda a do jaké míry toto prohlášení poškodilo ohledně našich spojenců, nejen z řad členských států NATO. Nestandartní způsob, kterým prezident Zeman prezentoval zjištění tajných služeb, tedy že je prezentoval veřejně skrze media, by například podle generála Petra Pavla, nejvyššího vojenského představitele NATO, mohl do určité míry poškodit důvěryhodnost ČR jako stabilního mezinárodního partnera. Jako prohlášení ohrožující zájmy ČR odsoudil prohlášení prezidenta Zemana také senátní výbor pro zahraničí, obranu a bezpečnost.

Ve své povolební strategii Piráti zmiňují, že nepodpoří vládu, kde se nachází člověk s korupční historií nebo vládu s převahou hnutí ANO:

"Budeme jednat se všemi ostatními politickými stranami. Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožující základy liberální demokracie nebo historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO." Co se týče případu s Miroslavem Pochem, před sedmi lety obvolávali redaktoři Hospodářských novin pražské komunální politiky s otázkami na milionové odměny, které pobírají z městských společností. Miroslav Poche (ČSSD) v současnosti europoslanec, před sedmi lety přiznal, že odvádí část svých výdělků ČSSD, a to přes prostředníky, ale ne jako oficiální sponzorský dar. Zde je také přepis rozhovorů, ve kterých Poche kauzu postupně vysvětloval.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, jelikož kolem kauzy Miroslava Pocheho je řada otazníků a nejasností a Piráti ji tedy oprávněně v rámci své povolební strategie chápou jako korupční.

Na základě návrhu dlouhodobého rozpočtu EU (.pdf, str. 53) pro období 2021–2027 má Evropská komise v plánu mírně omezit dotace pro zemědělce a zároveň má za cíl je rozdělovat rovnoměrněji. Doposud dostávalo 80 % dotací pouze 20 % zemědělců.

Nový návrh počítá mj. se změnou, aby byly dotace zaměřeny především na podporu středních a malých zemědělců. Toho chce Evropská komise docílit zastropováním dotací odvíjejících se od velikosti farem nebo prostřednictvím degresivní výše plateb dotací v souvislosti s velikostí jednotlivých farem.

Podle zjištění serveru Neovlivni.cz došlo ke schůzce 2 senátorů a 2 poslanců (Jaroslav Faltýnek, Marian Jurečka) s generálním ředitelem pro zemědělskou politiku Jerzy Bogdanem Plewou.

Na této schůzce mělo být řešeno zastropování dotací pro velké farmy. Poslanci a senátoři, kteří byli přítomni na této schůzce, obhajovali stanovisko, že navrhované zastropování dotací by mělo negativní dopady pro české zemědělce. Senátor Orel, který byl na schůzce také přítomen, toto stanovisko odůvodňuje tím, že je to zejména z důvodu specifické situace v ČR, kde se průměrná výměra farem pohybuje okolo 133 hektarů. Vyjádření Jaroslava Faltýnka pak bylo takové, že Česká republika je ochotna jednat o navýšení plateb do rozpočtu EU za předpokladu, že k navrhovanému zastropování nedojde.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť vyjma stran, které s hnutím ANO jednají (ČSSD, KSČM, SPD), další strany před volbami nemluvily o tom, že by bez Andreje Babiše bezproblémově utvořily koalici s hnutím ANO. Lidovci podmínili možná jednání programem a zakotvením ČR, TOP 09 a STAN takové jednání odmítli a priori a Piráti měli další podmínky ve své povolební strategii.

Pro ověření výroku jsme prošli předvolební vyjádření lídrů stran k možné spolupráci s hnutím ANO. Začněme u KDU-ČSL. Ta odmítala spolupráci s trestně stíhanými politiky.

13. října předseda KDU-ČSLBělobrádek na dotaz, zda by jeho strana vstoupila do vlády s Babišem, odpověděl pro Echo24: „Ne, je trestně stíhaný.“

O 4 dny později v rozhovoru pro Novinky pak mluvil Bělobrádek přesně o tom, co popisuje Fiala ve svém výroku. Z daného vyjádření neplyne to, že by predikoval bezproblémovou dohodu či nějakou automatickou koalici.

„Pane vicepremiére, několikrát jste řekl, že je pro vás nepřijatelné, aby ve vládě seděl člověk, který je trestně stíhaný. Kdyby Andrej Babiš nebyl ve vládě, šel byste do koalice s hnutím ANO?“„To nelze ani potvrdit, ani vyvrátit. To záleží na dalších podmínkách, jestli bychom mohli realizovat náš program, jestli by ta vláda byla proevropská, prozápadní, která by nedementovala náš demokratický systém a ústavní pořádek. Takže je to věc programová a ideová, nelze to obecně říct, záleží to na mnoha podmínkách.“

TOP 09 a STAN před volbami odmítly jednat s hnutím ANO o vládě. Lídr STANuFarský se vyjádřil: „Pro Starosty je překážkou k vyjednávání o vládě s hnutím ANO především program a samotná podstata tohoto hnutí. O faktu, že vrcholný politik se nemá pokoušet zneužívat dotace, nemusíme přeci vůbec diskutovat.“

Miroslav Kalousek, tehdejší předseda TOP 09, vyloučil rovněž spolupráci s hnutím ANO jako takovým. 9. října pro Lidovky.cz uvedl:

„Tři roky konzistentně říkáme, že s hnutím ANO nemůžeme jít do vlády, protože chtějí mnohem autokratičtější systém než liberální parlamentní demokracii. To je Čapí hnízdo sem, Čapí hnízdo tam. To není rozhodující. My prostě nemůžeme jít do vlády s hnutím ANO kvůli tomu, co chce udělat s naší zemí.“

Předseda Pirátů Bartoš spolupráci s hnutím ANO po volbách nevyloučil, ale požadoval, aby případní koaliční partneři nominovali do vlády lidi bez problematické minulosti. Ve své povolební strategii k tomu Piráti říkají: „Budeme jednat se všemi ostatními politickými stranami. Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožujících základy liberální demokracie nebo s historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi, tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO.“

Pro Piráty tak byl problémem nejen Babiš, ale také lidé, kteří si dle jejich názoru nesou nějakou „korupční minulost“. Předseda Bartoš aktuálně takto popisuje např. nominanta na ministerstvo zahraničí Pocheho. Dále je pro ně problematické, pokud by v případné vládě mělo ANO většinu.

Lídr ČSSD Zaorálek vládu s ANO nevyloučil, ale zdůraznil problematičnost Babišova trestního stíhání slovy: „Já si myslím, že Česká republika si nemůže dovolit uvažovat o premiérovi jako o člověku, který je trestně stíhán. To je pro mě nemyslitelné.“

Podobnými slovy komentoval povolební vyjednávání šéf SPDOkamura: „Pro nás je problém být ve vládě, kterou by vedl trestně obviněný premiér, jelikož to bude nestabilní vláda.“

Nejsmířlivěji se k Babišovu stíhání vyjádřil šéf KSČMFilip, když pronesl: „Musíme ctít presumpci neviny. Samozřejmě to komplikuje situaci, ale i přes sdělení obvinění stále platí, že se na to má hledět jako kdyby nebyl vinen. Z právního hlediska to jistě žádná překážka není. Z politického hlediska to samozřejmě vyvolává další otázky.“

Nicméně dále Filip upozornil, že programy KSČM a ANO nejsou příliš kompatibilní.

Takzvaný nominační zákon (zákon o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu a změnu zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů) navrhlo ministerstvo financí v čele s Andrejem Babišem v roce 2017. Tento návrh obsahoval formulaci o tom, že senátoři a poslanci nesmějí po dobu čtyř let od skončení mandátu zasedat v kontrolních orgánech podniků s účastí státu (. docx, str. 8).

Návrh se ovšem nepodařilo vůbec protlačit vládou, v redukované podobě byl předložen opět formou poslaneckého návrhu. Ten také nebyl projednán v Poslanecké sněmovně.

Výroky o tom, zda skutečně existuje a funguje tzv. koalice ANO, SPD a KSČM, už Demagog.cz ověřoval a to nejednou. Z přiložených dat jednoznačně vyplynulo, že tato politická uskupení skutečně hlasují velmi často jednotně. Nutno dodat, že spolu zároveň hlasují také nejčastěji.

Jeden z posledních příkladů jednoty při hlasování se odehrál na schůzi Poslanecké sněmovny 22. května 2018. Poslanci hnutí ANO (kromě Radka Vondráčka), KSČM (kromě Jiřího Dolejše), SPD a jeden poslanec ČSSD tehdy hlasovali pro návrh Leo Luzara z KSČM na vyřazení projednávání kauzy Novičok z programu schůze. Stalo se tak i přesto, že návrh programu byl již předtím schválen organizačním výborem (kauza Novičok - bod 97).

Svým výrokem chtěl Miroslav Kalousek poukázat na změnu názorů prezidenta Miloše Zemana v otázce možného stíhání členů vlády a jejich případného odvolání. Vzhledem ke změně ve veřejných vystoupeních Zemana k této věci je výrok hodnocen jako pravdivý. V roce 2013 považoval Zeman trestní stíhání člena vlády za překážku – v roce 2018 zastává naopak názor, že zde platí presumpce neviny a že problematické je až setrvání člena vlády pravomocně odsouzeného.

V období mezi 17. červnem 2013, kdy padla vládapremiéra Petra Nečase, a 25. červnem, kdy se prezident Zeman rozhodl pro úřednickou vládu Jiřího Rusnoka, skupina poslanců pod vedením Miroslavy Němcové navrhovala prezidentovi vytvoření jiné než úřednické vlády, a to na základech původní Nečasovy vlády a pod vedením Miroslavy Němcové. Ta prezentovala, že takovéto řešení by našlo podporu a potřebnou většinu 101 poslanců. „Řekl, že to jasné stanovisko vnímá, ale nic to nemění na tom, co už naznačoval, tedy že už má nějaké své řešení,“ popsala prezidentovu reakci Němcová.

Zeman se tedy rozhodl jmenovat úřednickou vládu Jiřího Rusnoka, která ale následně nedostala důvěru v Poslanecké sněmovně (v poměru 93 hlasů pro, 100 hlasů proti). Již krátce po jmenování této vlády Zeman uvažoval nad možností, že může dojít i na druhý pokus o sestavení vlády – ten však podmínil notářsky ověřeným seznamem 101 poslanců, kteří by takovou vládu podpořili.

Když Zeman vysvětloval poslancům, proč se rozhodl nejmenovat vládu Němcové opřenou o 101 podpisů, uvedl: „Při vší úctě k panu poslaci [sic] Petru Nečasovi jsem hluboce přesvědčen, že v uplynulých třech letech byl faktickým premiérem vlády ČR pan Miroslav Kalousek a jsem stejně tak přesvědčen, že v případě, že premiérkou jmenuji - a já to nevylučuji – pani [sic] Miroslavu Němcovou, pak to bude opět faktický ministerský předseda jménem Miroslav Kalousek. Prosím tedy, abyste si opravili zažité novinářské klišé a přestali mluvit o Nečasově vládě bez Nečase a začali mluvit o Kalouskově vládě s Kalouskem.“ V případě, že by jím navržená Rusnokova vláda nedostala důvěru, se ale Zeman obrátil k dalšímu důvodu možného vyšetřování, čímž prakticky řekl, že nehodlá jmenovat jinou než úřednickou vládu. „Nemám žádnou záruku, že kdyby se k moci vrátila bývalá koalice, by někdo z jejích členů nemohl být případně postižen řízením svého ministerstva z cely vyšetřovací vazby.“

Jedním z důvodů, proč prezident preferoval úřednickou vládu namísto vlády v demisi nebo vlády sestavené Němcovou, je možné odhalování politických struktur v rámci vyšetřování, o kterém informoval státní zástupce Ištvan. Tímto zablokoval možný druhý pokus o důvěru Rusnokově vládě a rovněž i návrhy Sněmovny na vládu jinou (např. vládu Němcové). Ve svém projevu při hlasování o důvěře Rusnokově vládě prezident předestřel, že před možným druhým pokusem dává přednost předčasným volbám a pokračování vlády v demisi. Svoje rozhodnutí mimo jiné obhajoval i možným rizikem budoucího stíhání některých poslanců, a tedy budoucích členů vlády, jak ukazuje tato ukázka z jeho projevu:

„Na závěr svého vystoupení se vracím k onomu tématu vyšetřování. Jeho základem vůbec není stíhání tří poslanců za údajnou korupci, jeho základem dokonce není ani vyšetřování nezákonnosti ve vojenském zpravodajství. Jeho základem je postupné odhalování propojení některých politiků a politických struktur, které bych nezdvořile nazval kmotrovskými mafiemi, před nimiž jsem varoval již ve svém inauguračním projevu. Tuto tezi mohu doložit veřejně publikovaným rozhovorem - asi tak před třemi týdny - vrchního státního zástupce Ištvana, tuším, že to bylo v Hospodářských novinách, kde doslova říká, že se čeká senzace v tomto směru a že pro tuto senzaci již má dostatečné důkazy. Byl jsem ujištěn, že toto vyšetřování skončí v řádu několika týdnů a ujišťuji Vás, že i kdybyste mě lámali kolem, že během těchto několika týdnů žádný druhý pokus nepodniknu z důvodů, které jsem již uvedl.“
V rozhovoru pro TV Nova z tohoto roku se Zeman vyjádřil k otázce odchodu ministra vlády z důvodu prvoinstančního rozhodnutí soudu o jeho vině ve smyslu, že by měli spíše končit až členové vlády, kteří byli pravomocně odsouzeni.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící, protože je sice pravda, že čínská firma CITIC převzala a zaplatila dluhy CEFC, a nadále tak obě firmy pokračují ve své činnosti. Jejich investice ale nedosahují slibované hodnoty, a mnohdy se jedná pouze o akvizice majetku, což se nedá zcela označit jako investici.

Miloš Zeman v roce 2016 uvedl, že čínské investice v Česku dosáhnou 95 miliard korun. V současné době je ale částka o zhruba 72 miliard nižší.

Z předběžných odhadů České národní banky vyplývá, že čínské investice dosahují ke konci roku 2017 necelých 23 miliard. „Co se týče stavu čínských investic v České republice, ten byl ke konci roku 2016 17 miliard Kč, zatímco rok před tím to bylo 6,66 miliard Kč,“ uvedla tisková mluvčí ČNB Markéta Fišerová pro server Echo24. Největším čínským investorem u nás je v poslední době diskutovaná firma CEFC. Ta nezřídka ovšem provádí akvizice, za všechny můžeme jmenovat fotbalovou Slavii, pivovar Lobkowitz nebo sídlo Živnobanky.

CEFC dlužila skupině J&T 11,5 miliardy Kč. J&T 17. května 2018 převzala její aktivity v Česku, protože dluhy Číňané podle J&T nezaplatili v termínu. CEFC označila změny za pokus J&T o nepřátelské převzetí firmy a jejích aktiv v ČR.

Skupina J&T se v 25. května 2018 dohodla s čínskou CITIC Group na prodeji pohledávek ve výši 11,5 miliardy Kč, které jí dlužila čínská CEFC. Skupina J&T rovněž potvrdila, že postupně začne uvolňovat zastavený majetek CEFC a odvolávat své zástupce ve společnosti.