Oprava: Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože 2 ze 3 trestných činů, kterým Bartoš v tomto případě čelí, byly součástí českého Trestního zákona i v 90. letech. Výrok byl původně hodnocen jako pravdivý. Za chybu se omlouváme.

Adam B. Bartoš je předsedou strany Národní demokracie a zároveň figuruje jako mluvčí prezidentského kandidáta Petra Hanniga. V roce 2015 zanechal při návštěvě hrobu Anežky Hrůzové v Polné, za jejíž vraždu byl neprávem odsouzen žid Leopold Hilsner, vzkaz s antisemitskou rétorikou, který se stal podnětem k soudnímu přezkoumání.

Předseda ND je obviněn z podněcování k nenávisti, hanobení národa a schvalování genocidy. Již v roce 2016 byl spolu s Ladislavem Zemánkem pravomocně odsouzen k roční podmínce s dvouletým odkladem, za výše uvedené trestné činy mu však hrozí odnětí svobody až na tři roky. Konečné soudní přelíčení je v těchto dnech v plném proudu, avšak jeho průběh zdržuje předčítání veškerých vydaných stranických listů Národní demokracie. K projednávání přišel Bartoše podpořit i Petr Hannig.

Petr Hannig mluví v souvislosti s obžalobou Adama Bartoše tedy o trestných činech podněcování k nenávisti, hanobení národa a schvalování genocidy. První 2 jmenované byly součástí českého právního řádu i ve zmíněných 90. letech. Konkrétně jako § 198 a § 198a Trestního zákona. Podněcování k národnostní a rasové nenávisti se do zákona dostalo prostřednictvím novely 557/1991 Sb., účinné je od 1. ledna 1992.

Pouze zmíněné popírání genocidy se stalo trestným činem až později. Výrok Petra Hanniga je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Ve Švédsku platí od roku 2010 Zákon o rádiu a televizi. Článek 14 (.pdf, s 31) uvádí, že stanice s licencí k vysílání musí obsahovat “ značnou část programu ve švédštině, programů švédských umělců aktivních ve Švédsku a práce Švédů žijících ve Švédsku, pokud není k opaku zvláštní důvod ”.

Zákon však neukládá, jakou část vysílání má tento obsah představovat, proto hodnotíme výrok jako zavádějící.

Petr Hannig svým výrokem odkazuje na situaci z roku 2009, kdy byl Sněmovnou a Senátem schválen ústavní zákon o zkrácení volebního období v té době činné Poslanecké sněmovny. Poslanec Melčák proti tomu zákonu podal ústavní stížnost – Ústavní soud dal pak poslanci za pravdu a poprvé v historii České republiky zrušil ústavní zákon.

Jak vyplývá z článku věnujícího se nálezu Ústavního soudu, Melčákův právní zástupce v tomto řízení byl skutečně Jan Kalvoda. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Oficiálně se k věci vyjádřil samostatně jen ředitel BIS Michal Koudelka dne 1. prosince 2017:

„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.

Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova.

BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připravení při jakémkoliv podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat.”

Vzhledem k neexistenci oficiálního vyjádření k dané věci - ovlivňování voleb ze strany zahraničních zpravodajských služeb - ze strany Hradu či zmíněných ředitelů, je výrok hodnocen jako neověřitelný. Dodejme, že prezident je podle zákona tajnými službami pravidelně informován a může rovněž tyto služby úkolovat. Zda a v jakém rozsahu se tak stalo v této věci, není ovšem zřejmé.

Andrej Babiš se odvolává na Pavla France, jednoho ze zástupců sdružení Rekonstrukce státu. Ten se veřejně již opakovaně vyjádřil v tom smyslu, že hnutí ANO bylo důležitým aktérem při prosazení zákona o registru smluv. Pochopitelně nejsme schopni doložit, jak probíhala jednání na koaličních radách. Lze ovšem doložit, že bez hlasů hnutí ANO by nebyl zákon ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně schválen. Výrok nicméně hodnotíme jako neověřitelný, protože nejsme schopni nijak doložit, že na koaličních radách bylo hnutí ANO jediným subjektem, které registr smluv prosazovalo.

Nelze ověřit, jak probíhala koaliční jednání ohledně registru smluv, Pavel Franc však uznává klíčovou roli Andreje Babiše i Hnutí ANO v jeho schválení – stejně tak ale hodnotí ve výsledku i práci KDU-ČSL.

Pavel Franc opravdu uvádí, že prvním lídrem koaliční strany, který zákon podpořil, byl Andrej Babiš. Podle dostupných informací Franc v roce 2015 zveřejnil status na svém facebookovém profilu, kde kritizoval práci koaličních partnerů ohledně návrhu zákona, „že ČSSD a lidovci vyrábí problém na každé řešení‘“.To zástupci KDU-ČSL striktně odmítli.

Ve svém dalším článku (.pdf) v září 2017 pro IHNED.cz pak ale hodnotil celkové zásluhy za prosazení zákona. Přestože vše trvalo dlouho, především je podle něj podpora a schválení zákona zásluhou dvou koaličních stran – nejen Hnutí ANO, ale i KDU-ČSL. Konkrétně uvedl:

„Klíčovou roli v prosazení zákona o registru smluv mělo Hnutí ANO a KDU – ČSL. Andrej Babiš, ať už se to někomu bude líbit nebo ne, se zásadním způsobem o registr smluv zasazoval jak v rámci své strany, tak v rámci koalice.“

Oprava: Výrok jsme původně hodnotili jako nepravdivý, nesprávně jsme vyhodnotili nepeněžní plnění a zaměnili jsme je za odměny pro uvedené členy týmu Petra Hanniga. Za chybu se omlouváme. Původní znení ponecháváme v nezkrácené podobě.

Na transparentním účtu Petra Hanniga se suma příjmů k 10. lednu 2017 zastavila na částce 50 896,41 Kč.

Na Hannigově volebním webu existuje odkaz na přehled financování volební kampaně, který obsahuje i výdaje pro spolupracovníky prezidentského kandidáta: Adama B. Bartoše, Josefa Votrubu a Jana Sedláčka.

K 10. lednu obdržel Votruba za práci během kampaně (například za „shánění podpisů a doprovod na akce“) 32 400 Kč, Bartoš za činnosti od příprav tiskových konferencí po vytváření webových stránek 19 350 Kč a Sedláček pak za práci na Facebooku a pomoc s grafikou 11 250 Kč. O bezplatné dobrovolnictví tedy nejde.

Jiří Hynek se ve výroku o novelizaci Ústavy České republiky skutečně nemýlí – Ústava byla opravdu osmkrát změněna. Změnové ústavní zákony se týkaly kupříkladu zřízení vyšších územně samosprávných celků nebo proměny vztahu mezinárodního a vnitrostátního práva; dále Poslanecká sněmovna získala možnost odhlasovat své rozpuštění. V roce 2012 byla přijata přímá volba prezidenta republiky a poslední ústavní novela pak přinesla omezení imunity poslanců a senátorů.

Tak jako v předchozím hodnotíme výrok jako neověřitelný, jelikož dle jednacího řádu Sněmovny (paragraf 75) jsou hlasování o volbě předsedů parlamentních komisí tajná. Nelze tedy objektivně doložit, jak poslanci hlasovali.

Poslanec Ferjenčík obdržel v prvním kole hlasování 29 hlasů, poslankyně Zahradníková 32 hlasů a poslanec Ondráček 74 hlasů. Ve druhém kole pak Zahradníková získala 57 hlasů, zatímco Ondráček 79 hlasů, přičemž spodní hranice pro zvolení byla 78 hlasů.

Miloš Zeman výrok pronesl při loňské návštěvě Královéhradeckého kraje. Doslova řekl: „Stovka denně za hospitalizační poplatek přece nikoho nezabije. Bude vás to stát tři tisíce měsíčně. Průměrný starobní důchod je 11 tisíc, pořád nebudete o žebrácké holi.” Následně dodal (1:30 a dále), že poplatek pokrývá stravu, topení a svícení.

Demokratický blok čtyř parlamentních stran (ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN) byl vytvořen 15. listopadu 2017. Nicméně dosavadní kandidát občanských demokratů na předsedu Sněmovny Petr Fiala odmítl kandidovat proti Radku Vondráčkovi, protože kandidáta ANO podpořili komunisté, SPD a Piráti.

Ivan Bartoš následně hovoří o volbě a podpoře Petra Fialy do pozice místopředsedy Poslanecké sněmovny. Podle Bartošových slov bezprostředně po nezvolení Petra Fialy i podle stanoviska na pirátském webu skutečně podpora pro předsedu ODS ze strany Pirátů existovala.