Pavel Fischer oznámil při své tiskové konferenci 9. ledna 2017, že vyzval jednak ministryni Schillerovou ke zveřejnění zprávy OLAF, jednak prezidenta Zemana, aby se do tohoto případu vložil a vyžádal si informace, které má k dispozici ministerstvo financí. Celou zprávu odmítá ministerstvo dle své tiskové zprávy zveřejnit s ohledem na probíhající trestní řízení a jeho možné ohrožení. Vyjádření prezidenta ani ministryně financí k Fischerově výzvě zatím není k dispozici.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože odevzdaných hlasů v prvním kole prezidentských voleb na zastupitelských úřadech v Číně je sedmkrát více, než kolik lidí je zaměstnáno na všech těchto úřadech. Je tedy zjevné, že neplatí Zemanův argument, že jeho výsledek zde je dán počtem lidí, kteří působí na ambasádě v Pekingu a na dalších místech.

Oficiální stránky Velvyslanectví v Pekingu uvádí seznam dvanácti zaměstnanců, zbylé úřady dohromady uvádí dalších 22 zaměstnanců. Na toto číslo nás odkázalo rovněž ministerstvo zahraničních věcí.

V Číně jsou pro volby ustaveny čtyři volební místnosti (resp. pět, ČSÚ počítá k Číně i výsledky z volební místnosti v Ekonomické a kulturní kanceláři v Tchaj-peji). Velvyslanectví České republiky je pouze v Pekingu, v ostatních městech (Hongkong, Chengdu, Šanghaj) jde o generální konzuláty. Dohromady bylo v Číně odevzdáno 211 volebních lístků (resp. 244 i s Tchaj-pejem, voličů zapsaných v seznamu bylo 313).

Ve všech čínských volebních okrscích zvítězil Jiří Drahoš, kromě Chengdu, kde nastala remíza mezi čtyřmi kandidáty – Drahošem, Zemanem, Topolánkem a Horáčkem, každý z nich obdržel tři hlasy (všechna výše zmíněná čísla pochází z webu Volby.cz).

V současné době je českým velvyslancem v Pekingu Bedřich Kopecký, který byl navržen vládou Bohuslava Sobotky (tedy tehdejším ministrem zahraničních věcí Lubomírem Zaorálkem). Kolik zaměstnanců nastoupilo do úřadů během let 2010–2013, kdy byl ministrem zahraničí Karel Schwarzenberg, se nám nepodařilo dohledat.

Nicméně je naprosto zjevné, že i pokud by všichni zaměstnanci ambasády a zastupitelských úřadů hlasovali pro Drahoše (což vzhledem k tajnosti volby nejde doložit), šlo by pouze o sedminu odevzdaných hlasů. Není tedy pravdou, že by hlasovali pouze tito zaměstnanci a tím by byl dán výsledek v neprospěch Miloše Zemana.

V roce 2013 hnutí STAN, tehdy ještě spolupracující s TOP 09, plánovalo předložit návrh zákona, podle kterého by ve všech malých obcích existovala povinnost přímé volby starosty. Ve větších a malých městech by zavedení systému bylo volitelné. Hnutí v minulém období návrh také předložilo, ten byl nicméně zamítnut.

Dle analýzy ministerstva vnitra (.pdf, str. 3) by zavedení přímé volby starosty znamenalo zejména posílení jeho politického mandátu. Starosta by byl osobně odpovědným za výkon veřejné moci v obci a za chod úřadu, radu by jmenoval sám, tedy sám by si vybíral svůj tým odborníků. Jednalo by se tak o významnou změnu.

Tuto myšlenku na sjezdu hnutí STAN dne 31. května 2013 podpořil i Miloš Zeman. Častým argumentem proti zavedení přímé volby starostů je to, že by starosta neměl dostatečně silnou pozici, pokud by nekandidoval za strany, které byly do zastupitelstva zvoleny.

„Proto vám dávám ke zvážení, zda by se starostou neměl stát ten, kdo dostal nejvíce preferenčních hlasů na kandidátce nejúspěšnější strany,“ navrhl k předloze Starostů Zeman.

Starostové a nezávislí doufali, že vliv prezidenta (zejména na ČSSD) jim pomůže tuto normu prosadit. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Podle výzkumu agentury CVVM z dubna 2017 (Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura) odmítá zavedení eura v ČR již několik let přibližně 75 % obyvatel, jak je vidět na následujícím grafu.

V prosinci minulého roku přinesla agentura Reuters zprávu, že o společnost CME, která provozuje síť televizních stanic ve střední a jižní Evropě, má zájem čínská investiční a energetická společnost CEFC a česko-slovenská Penta. Původně o CME měla zájem i investiční skupina PPF Petra Kellnera, ale podle dostupných informací její zájem opadl.

Podle měření společnosti Nielsen Admosphere (.pdf, str. 7) za prosinec roku 2017 má skutečně Nova největší podíl na trhu mezi komerčními subjekty. Celkově soupeří s veřejnoprávní Českou televizí; za rok 2017 měly stanice Nova group největší podíl na trhu, pro rok 2016 to byly stanice ze skupiny ČT.

Podle stránek čínské ambasády v Praze je vedoucí politickou silou v zemi stále Komunistická strana Číny, která se podílí na moci. Vedoucí úloha v zemi byla Komunistické straně uložena Ústavou, která byla přijata v roce 1982. Stránky ambasády také zmiňují ostatní strany, které v Čínské lidové republice fungují.

V současné době skutečně není stíhaný ani kancléř Mynář ani poradce prezidenta Nejedlý. U kancléře Mynáře se však při udělování bezpečnostní prověrky stupně „přísně tajné“ objevily informace o jeho 30 let staré nehodě, za kterou měl být trestně stíhán a právoplatně odsouzen. V případě Martina Nejedlého není možné dohledat žádná vznesená obvinění, případně trestná stíhaní. Součástí trestního stíhání se však stala firma Lukoil Aviation Czech, ve které působí Martin Nejedlý jako jednatel a která musela vyplatit státu odškodné ve výši 27,5 milionu korun. To nakonec za Nejedlého zaplatila ruská společnost Lukoil.

Vratislav Mynář byl před více než 30 lety účastníkem dopravní nehody. Podle jeho slov se jednalo o nehodu pod vlivem alkoholu, kdy Mynář měl vypít pár piv a s vozidlem svých rodičů nabourat do budovy obecního rozhlasu. Za tuto nehodu měl být trestně stíhán a právoplatně odsouzen.

Na Vratislava Mynáře dále podal trestní oznámení bývalý hradní právník Pavel Hasenkopf, který kancléře Mynáře obvinil z pomluvy za jeho tvrzení, že Pavel Hasenkopf je spoluautorem amnestií bývalého prezidenta Václava Klause. Vedoucí Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 však uvedl, že „policejní orgán založil trestní oznámení jako nedůvodné. Ani v jedné jeho části neshledal důvody k zahájení trestního řízení“.

V případě Martina Nejedlého není možné dohledat žádné vznesené obvinění či trestné stíhaní, které by se přímo vztahovalo k jeho osobě. U soudu se však ocitla společnost Lukoil Aviation Czech, kde Martin Nejedlý působil jako jednatel. Obvodní soud pro Prahu 1 v tomto stíhání rozhodl, že firma porušila smlouvu při skladování leteckého paliva a musí státu zaplatit 27,5 milionu korun. Firma se osm dní po rozsudku ocitla v likvidaci.

Na oficiálních stránkách Jiřího Drahoše je část, která se věnuje přístupu kandidáta k otázce referenda. Můžeme zde najít vyjádření, že „… vždy existují a budou existovat témata, o kterých ani není možné referendum vypsat. V referendu například nelze rozhodovat o základních právech a svobodách občanů.”

Opatrně se Drahoš vyjadřuje také v případě referenda o vystoupení z EU:

„Jsem velmi opatrný, pokud jde o případné referendum o vystoupení z EU. A připojuji jeden konkrétní argument. V hlasování před pouhými 14 lety se pro vstup do EU vyslovilo 77 % zúčastněných voličů. Vstupnímu referendu předcházelo mnohaleté období příprav a intenzivních jednání, byly známy i zkušenosti zemí, které do EU vstoupily před námi. Proto je možné považovat konečné rozhodnutí za velmi kvalifikované. Dnes ale není vystoupení z EU tématem, o kterém by se vedla soustavná celospolečenská debata. Jen ta přitom může přinést informace nezbytné pro pochopení problematiky v celé její šíři. Hlavní slovo dnes bohužel nemají fakta, ale politické emoce a často i cílené dezinformace. To je přesně ta situace, kdy o budoucím směřování země podle mě není správné rozhodovat v referendu.”

Zároveň však dodává, že by dodržel ústavu v případě, že by parlament přijal zákon o referendu o vystoupení z EU.

Názvem Dublin IV se označuje návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, který má nahradit nařízení z roku 2013, tzv. Dublin III. Dublin IV je zatím pouze návrhem nařízení, který zatím nebyl přijat.

Andrej Babiš při své návštěvě Bulharska projednával se svým bulharským protějškem, premiérem Bojkem Borisovem, témata spojená s migrační politikou Evropské Unie. Bulharsko je totiž předsedajícím státem EU, v migrační politice během svého předsednictví chce dosáhnout kompromisu mezi členskými státy.

Je třeba také dodat, že návrh Dublinu IV bude mít nejspíše pozměněný proces přijetí nařízení. Zástupci členských států se totiž dohodli na summitu Evropské rady z října 2017, že k přijetí nařízení a dalších předpisů upravující azylový systém bude při hlasování v Radě třeba souhlasu všech členských států, nikoliv pouze kvalifikované většiny, která je vyžadována podle unijních smluv. Česká republika tak bude mít právo veta při schvalování návrhu nařízení obsahující výše uvedený mechanismus.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť i když má Zeman pravdu v tom, že prezident podepisuje mezinárodní smlouvy, v případě Dublin IV, o kterém byla řeč, nejde o mezinárodní smlouvu, ale nařízení, které prezident nepodepisuje.

Ústava České republiky ve svém článku 63 vyjmenovává tzv. pravomoci prezidenta s kontrasignací, tj. pravomoci, k jejichž platnosti je nutný další podpis, obvykle předsedy vlády nebo člena vlády jím pověřeného. Mezi tyto pravomoci prezidenta patří mimo jiné sjednávání a ratifikace mezinárodních smluv.

Česká republika ratifikovala Lisabonskou smlouvu prostřednictvím svého tehdejšího prezidenta Václava Klause (což následně kontrasignoval premiér Jan Fischer) 3. listopadu 2009, ačkoliv osobní postoj Václava Klause byl k Lisabonské smlouvě negativní. V platnost pak Lisabonská smlouva v České republice vstoupila 1. prosince 2009.

Daň z příjmu (str. 5) fyzických osob se ve Švédsku skládá ze dvou částí – státní daně (inkomstskatt), která je pevná a pro fyzické osoby je nejvyšší sazba 25 %, a místní daně (kommunalskatt), která je regionální a liší se dle místa výběru.

Například pro rok 2018 je průměrná hodnota daně pro pevninské Švédsko (riket) v průměru 32,16 % a pro oblast ostrova Gotland 33,60 %. Tedy celková daň je v průměru v rozmezí 57,16–58,60 %.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože skutečná sazba přijmu je velice blízká hodnotě ve výroku.