Karel Havlíček ve svém výroku odkazuje na prohlášení nynějšího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS)., které se týká úspor ve státním rozpočtu, avizovaných právě Stanjurou. Podle Havlíčka se Stanjura během pandemie covidu-19 vyjadřoval tak, že stát může uspořit 80 až 100 miliard korun. Následně Havlíček poukazuje na to, že současná Fialova vláda má schodek podobný, jaký navrhovala předešlá vláda Andreje Babiše.

Avizované úspory

Před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 (tedy v době covidové krize) Zbyněk Stanjura pro server Echo24 uvedl hned dva příklady oblastí vhodných pro úspory. Jako první mluvil o oblasti neinvestičních dotací soukromým podnikatelům, které v roce 2021 dle schváleného rozpočtu činily skoro 100 mld. Kč (.xlsx). Dle jeho slov„by tam měla být nula“. Odvolával se přitom na rozhovory se zástupci podnikatelů, kteří dle něj požadovali, aby příští vláda zrušila dotace, protože nejsou spravedlivé. Jako druhou oblast možných úspor označil ostatní provozní výdaje státu, kde by podle jeho tehdejších slov bylo možné ušetřit právě oněch 80 až 100 mld. Kč.

Na začátku listopadu 2021 pak Stanjura řekl, že v rozpočtu na rok 2022 hodlá ušetřit 80 miliard korun. Těchto úspor chtěl dosáhnout omezením státních výdajů, přičemž se vyslovil proti zvyšování daní. Obdobně se vyjadřoval také v prosinci, kdy uvedl, že na jeho záměru ušetřit 80 miliard Kč se nic nemění.

Ve stejné době Zbyněk Stanjura rovněž prohlásil, že úkolem nového předsedy vlády je najít 80 mld. korun v úsporách. Rozdíl oproti dříve zmiňovaným 100 miliardám přitom vysvětloval tak, že 80 miliard představuje výsledný kompromis koaliční vlády SPOLU a Pirátů a hnutí STAN.

Pro kontext zmiňme, že Petr Fiala v jednom z předvolebních rozhovorů pro iDNES.cz uvedl, že koalice SPOLU je připravena každý rok ušetřit 100 mld. Kč. I on mluvil o neinvestičních dotacích podnikatelským subjektům jako o oblasti vhodné k možným úsporám. Podobné tvrzení zopakoval i v říjnu po vyhraných volbách.

Schodek státního rozpočtu v roce 2022

Co se týče schodku státního rozpočtu, je prozatím poměrně předčasné mluvit o relevantním srovnání mezi vládou Andreje Babiše a nynější vládou. Současná vládní koalice má totiž za sebou v tuto chvíli pouze jeden rok (rok 2022), za který už jsou známa konečná čísla o rozpočtovém schodku, zveřejňovaná např. v rámci státního závěrečného účtu. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, jaký rozpočet na rok 2022 původně navrhovala Babišova vláda, a na to, v jakém deficitu rozpočet během Fialovy vlády nakonec skončil.

Nejprve je vhodné zmínit, že návrh rozpočtu na rok 2022, který počítal se schodkem 376,6 miliardy korun (.pdf, str. 4), předložila ještě tehdejší vláda Andreje Babiše. Poslanci však návrh neschválili, a stát tak na začátku roku 2022 hospodařil v rozpočtovém provizoriu, kdy se státní výdaje odvíjí od rozpočtu pro předešlý rok.

Současný kabinet Petra Fialy následně v únoru 2022 schválil nový státní rozpočet s deficitem ve výši 280 mld. Kč (.pdf, str. 4), který následně odsouhlasila i Poslanecká sněmovna. Ve srovnání s původním návrhem Babišova kabinetu tak měl být schodek nižší o 96,6 mld. korun.

27. července 2022 však Fialova vláda představila návrh na úpravu rozpočtu na rok 2022, v rámci kterého chtěla zvýšit původní výši schodku o 50 miliard na celkových 330 miliard korun (.pdf, str. 1). Výsledná novela, kterou Sněmovna schválila na podzim 2022, následně kvůli pozměňovacím návrhům některých vládních poslanců (.docx, .docx) počítala s deficitem ve výši 375 miliard korun. Schodek za rok 2022 ovšem nakonec skončil v nominální hodnotě 360,4 mld. Kč.

Závěr

Současný ministr financí Zbyněk Stanjura tedy před volbami uskutečněnými v říjnu 2021 (tedy během pandemie covidu-19) mluvil o tom, že ve státním rozpočtu hodlá ušetřit 100 miliard korun. Později ve svých vyjádřeních tuto výši úspor snížil na 80 mld. Kč. 

Vláda Andreje Babiše na rok 2022 navrhla rozpočet se schodkem 376,6 mld. Kč. Fialův kabinet poté představil svůj vlastní návrh rozpočtu s nižším schodkem, který však později prošel úpravami a ve výsledku tak počítal se schodkem 375 mld. Kč. Ve skutečnosti nakonec státní rozpočet v minulém roce skončil v deficitu ve výši 360,4 miliardy korun. Karel Havlíček tedy správně uvádí, že kabinet Petra Fialy měl „víceméně stejný schodek“, který pro rok 2022 plánovala Babišova vláda. Rozdíl se také vejde do naší 10% tolerance. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Karel Havlíček zde hovoří o tom, jak se ODS podle něj odklání od svých původních liberálně konzervativních hodnot směrem k hodnotám, které dnes spíše reprezentují její koaliční partneři TOP 09 a Piráti. Podtrhuje to slovy, že sama ODS může vnímat svou spolupráci s těmito stranami jako něco, co vyžaduje značné ústupky od jejich původních hodnot a příkladem uvádí slova místopředsedy Poslanecké sněmovny Jana Skopečka (ODS) o krvavých kompromisech.

Jan Skopeček slovní spojení „krvavý kompromis“ skutečně použil, a to 13. května 2023 na Ideové konferenci ODS, kde hovořil o deficitu státního rozpočtu a také v té době nově představeném konsolidačním balíčku a s ním souvisejícím zvyšování daní: „Nemohu být proto nadšený a souhlasně kývat na růst daní, který balíček obsahuje. (…) je mi jasné, že je to kompromis (…). Přesto je to pro mě kompromis, který jsem si pracovně označil jako kompromis krvavý, za který poneseme jisté politické náklady,“ uvedl tehdy (video, 1:03:49). Obdobně se Skopeček vyjádřil i pro Seznam Zprávy, kterým řekl, že balíček v otázce daní považuje za „velmi krvavý kompromis“.

Krátce upřesněme, že kabinet Petra Fialy představil konsolidační balíček 11. května a jeho hlavním cílem bylo snížit schodek rozpočtu. Balíček obsahuje mimo jiné řadu návrhů týkající se daňové zátěže – zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 % na 21 % (.pdf, str. 5), zvýšení daně z nemovitosti (str. 6) či zvýšení daně z tabákových výrobků, hazardních her nebo lihu (str. 10, 11, 12). Celkově by se dle konsolidačního balíčku mělo zrušit 22 daňových výjimek. Tento konsolidační balíček pak Fialova vláda schválila na konci června. Následně jej předložila Poslanecké sněmovně, ve které ke dni konání námi ověřované debaty prošel zatím jen druhým čtením.

O ústupcích v souvislosti se zmíněným balíčkem mluvili další členové ODS, např. ministr financí Zbyněk Stanjura dohodu označil za kompromis všech vládních stran. Ministr dopravy Martin Kupka pak o výsledné podobě balíčku nepřímo hovořil jako o kompromisu. Server Seznam Zprávy také uvádí, že všichni členové občanských demokratů, které jejich redakce oslovila, balíček považují za kompromis.

Členové ODS tedy skutečně mluvili o tom, že činí kompromisy. Vyjadřovali se tak zejména ohledně konsolidačního balíčku, jehož cílem je snížit deficit státního rozpočtu. Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček pak skutečně použil slovní spojení „krvavý kompromis“, a to právě v souvislosti s tímto balíčkem. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Karel Havlíček v kontextu výroku kritizuje ODS za to, že o sobě tvrdí, že je liberálně konzervativní, ale ve skutečnosti se podle něj „chová aktivisticky, progresivisticky a přebírá hodnoty“ TOP 09 či Pirátů.

ODS sama sebe na svých stránkách nazývá liberálně konzervativní stranou. Jako své základní principy, které prosazuje, potom uvádí „svobodu jednotlivce, vládu práva a volný trh“, a dále také „soukromé vlastnictví, nízké daně, podnikavost, solidaritu zodpovědných, snižování byrokracie, malý a bezpečný stát, ochranu soukromí, individuální zodpovědnost“.

Od prosince 2001 je ODS členem mezinárodní organizace sdružující středopravicové strany IDU (International Democrat Union), jejímž místopředsedou je momentálně europoslanec za ODS Jan Zahradil. V rámci Evropského parlamentu je pak ODS součástí frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR), která se rovněž hlásí k liberálně konzervativním hodnotám (.pdf, str. 16).

V červenci tohoto roku se server iROZHLAS.cz ptal politiků ODS na ideologické zakotvení jejich strany s cílem porovnat osobní postoje členů s oficiálním směřováním. Uveďme vyjádření některých představitelů:

• „Občanská demokratická strana je jednoznačně pravicová strana zastávající konzervativně-liberální hodnoty. V některých otázkách, zejména ekonomických, liberální, v ostatních zase konzervativní." – Martin Kupka (ministr dopravy a místopředseda ODS)
• „ODS byla, je a myslím, že i vždy bude pravicová, liberálně-konzervativní strana." – Bohuslav Svoboda (primátor Prahy a poslanec ODS)
• „Jsou mezi námi liberálové i konzervativci, které spojuje úcta k lidským právům, svobodě, odpovědnosti a také solidarita ke zranitelným a odpor k přemíře byrokracie a regulací.“ – Miloš Vystrčil (předseda Senátu z ODS)
• „Konzervativní, liberální, národní pravice. Já jsem něco jako liberální národovec.“ – Jan Zahradil (europoslanec ODS)

Poslanec Marek Benda pak v rozhovoru pro iROZHLAS.cz červencovou anketu komentoval slovy: „Stále platí, že ODS je strana, která se snaží být velmi liberální v ekonomických otázkách volného trhu a ve společenských otázkách konzervativnější." Dodejme, že v květnu letošního roku se obdobně vyjádřil i premiér Petr Fiala:

Zmiňme, že jako liberálně konzervativní označuje ODS ve své rubrice „politické strany“ i server Aktuálně.cz, který se v článku věnuje popisu a stručné historii politického uskupení. Také Novinky.cz ve svých článcích uvádějí, že se ODS prezentuje jako liberálně konzervativní strana.

ODS se tedy profiluje jako liberálně konzervativní strana a sama se tak i označuje. Shodně tak stranu popisují i někteří členové, a výrok Karla Havlíčka proto hodnotíme jako pravdivý. 

Ministr vnitra Vít Rakušan reaguje na výrok poslance Tomia Okamury, který tvrdí, že vláda nemá pod kontrolou migrační krizi související s válkou na Ukrajině, jelikož lidé, kteří uprchli z Ukrajiny zneužívají sociální dávky. Rakušan poté zmiňuje, aby Okamura „nestrašil s tím, že se něco nezvládlo“ a výrok uvádí jako příklad toho, že vláda má situaci pod kontrolou.

Humanitární dávka

Humanitární dávkou se rozumí pomoc cizincům, kterým byla na českém území udělena dočasná ochrana, „a kteří nemají prostředky na úhradu základních životních potřeb“ (.pdf, str. 3). Dočasná ochrana potom slouží k poskytnutí kolektivní ochrany hromadně vysídleným osobám a v Česku uprchlíkům umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.

Podle zákona zvaného Lex Ukrajina, účinného od března 2022, www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-66#p6-1">činila humanitární dávka 5 000 Kč (.pdf). První dávku bylo možné získat už v www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-66#p6-1">měsíci, kdy byla cizinci v České republice udělena dočasná ochrana. O tuto dávku si mohli cizinci žádat www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-66#p6-2">opakovaně, a to po dobu pěti kalendářních měsíců. Podmínkou přitom bylo, že mu jeho příjmové, sociální a majetkové poměry neumožňovaly zajištění základních životních potřeb. 

Zákon byl od té doby několikrát novelizován. 24. února 2023 Poslanecká sněmovna schválila (.pdf) novelu Lex Ukrajina 5, která www.zakonyprolidi.cz/cs/2023-75#cl1-1">upravovala mj. část o podmínkách poskytnutí humanitární dávky a vešla v www.zakonyprolidi.cz/cs/2023-75#cl9-1-b">účinnost 1. července 2023. Nově je tak dávka poskytována po www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-66#p6b-1-e">dobu prvních pěti kalendářních měsíců ve www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-66#p6b">výši životního minima (.pdf)  Po této době bude částka snížena na existenční minimum a to „v případech, kdy se příjemce humanitární dávky nesnaží zajistit finanční prostředky vlastním přičiněním a současně nemá žádné překážky k práci.“ (.pdf)

Dle zákona o životním a existenčním minimu činí částka životního minima na rok 2023 pro jednotlivce www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-110#p2-1">4 860 Kč měsíčně. Částka existenčního minima pak činí www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-110#p5-1">3 130 Kč. Humanitární dávka se tedy z dřívějších pěti tisíc korun touto novelou snížila.

Příspěvek pro solidární domácnost

V rámci zmiňovaného zákona Lex Ukrajina se poskytoval také tzv. www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-66#p8">příspěvek pro solidární domácnost. Ten www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-66#p8-1">dostávaly fyzické osoby, které bezplatně ubytovaly cizince s dočasnou ochranou (.pdf, str. 14–15). Jestliže ubytovaný uprchlík sdílel bydlení přímo s ubytovatelem (např. v případě, kdy ubytovatel poskytl pokoj v domě, kde sám bydlí), činil měsíční příspěvek www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-205#p1-1-a">3 000 Kč. V takovém případě šlo zohlednit maximálně čtyři osoby, později pouze tři (.pdf, str. 14). Celková výše příspěvku tak nemohla přesáhnout 12 000 Kč, respektive www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-205#p1-1-a">9 000 Kč. Pokud ubytovatel s uprchlíky bydlení přímo nesdílel, byla výše příspěvku stanovena na www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-205#p1-1-b-1">5 000 Kč za jednu osobu na měsíc. Za pět a více ubytovaných osob mohl být příspěvek nejvýše www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-205#p1-1-b-5">15 000 Kč.

V rámci novely Lex Ukrajina 5 došlo rovněž ke změně tohoto příspěvku. Částky související s bydlením jsou nově poskytovány přímo cizincům s dočasnou ochranou společně s humanitární dávkou. Podmínkou pro zisk plného příspěvku je však nájemní smlouva a registrace bytu či domu v www.zakonyprolidi.cz/cs/2023-75#f7620690">evidenci Ministerstva práce a sociálních věcí. U bytů v evidenci činí příspěvek pro jednu osobu 3 000 Kč, pro pět a více osob nejvýše 15 000 Kč.

Od začátku července tedy platí nové podmínky pro nárok na humanitární dávku a příspěvek pro solidární domácnost. Tyto podmínky byly představeny v rámci vládní novely zákonů zvaných Lex Ukrajina 5. Mají tak zvýšit podíl Ukrajinců na hrazení životních nákladů a přispět (.pdf) k jejich začlenění do společnosti. Pro úplnost zmiňme, že výše popsané změny neplatí pro tzv. zranitelné skupiny, kterými byly označeny např. děti, lidé v důchodovém věku či lidé se zdravotním postižením.

Jiné evropské státy

Zpřísňování podmínek na získání dávek pro ukrajinské uprchlíky se týká i jiných evropských států. Ke změnám došlo v roce 2023 hlavně v Rumunsku a Polsku. Rumunsko v dubnu 2023 představilo změnu v dosavadním 50/20 systému, který poskytoval lidem hostící uprchlíky 50 lei za člověka na den za ubytování a 20 lei za jídlo. Od května roku 2023 se však příspěvek celkově snížil, jelikož jej obdrží přímo Ukrajinci, a to ve výši 2 000 lei za měsíc na jednu rodinu. Systém 50/20 podpory je však i nadále dostupný zranitelným kategoriím jako například lidem starším 65 let a studentům studujícím na rumunských univerzitách. 

Polská vláda pak oznámila, že ukrajinští uprchlíci, kteří jsou v zemi déle než 120 dnů a nacházejí se ve sdíleném bydlení, budou muset od března 2023 pokrýt polovinu jejich nákladů na ubytování z vlastních prostředků. Tato cena byla přitom zastropována na 40 zlotých za den. Změna se opět netýká zranitelných skupin jako jsou děti, důchodci, těhotné ženy, samoživitelé a další.

Např. ve Švýcarsku nyní vyžadují potvrzení od Ukrajinců, že opravdu potřebují podporu od státu. Tato povinnost se má přitom týkat těch, kteří prostředky od státu dostávají už přinejmenším jeden rok. Zmiňme, že např. Lotyšsko s účinností od ledna 2024 zavedlo povinnost pro ukrajinské uprchlíky naučit se lotyštinu.

Shrnutí

Novela zákona Lex Ukrajina 5, jejíž některé části nabyly účinnosti 1. července 2023, stanovuje podmínky pro vyplácení a výši částky humanitární dávky. Ta v prvních pěti kalendářních měsících činí 4 860 Kč pro jednoho dospělého člověka, od šestého měsíce se sníží na 3 130 Kč. Příspěvek pro solidární domácnost je nově vyplácen společně s humanitární dávkou přímo cizinci v dočasné ochraně. Od července je nicméně podmínkou pro zisk plného příspěvku nájemní smlouva a registrace nemovitosti v evidenci bytů a smluv.

K podobným krokům se uchýlilo například Rumunsko, které zrušilo svůj dosavadní 50/20 systém podpory a zavedlo příspěvek 2 000 lei za měsíc. V Polsku si zase od března 2023 musí uprchlíci hradit polovinu nákladů na ubytování sami.

Vláda Petra Fialy tedy od letošního července skutečně zpřísnila dávkovou politiku směrem k ukrajinským uprchlíkům. Podmínky pro tuto skupinu obyvatel dříve zpřísnily také další evropské státy jako např. Rumunsko či Polsko. Výrok ministra vnitra Rakušana tedy hodnotíme jako pravdivý.

Předně uveďme, že ministr vnitra Vít Rakušan v dané části televizní debaty (video, čas 26:23–27:40) mluvil obecně o Ukrajincích a ukrajinských rodinách. Ve své odpovědi nezmiňuje přímo „ukrajinské uprchlíky“. Pro běžného diváka tak z kontextu vyplývá, že se uvedené počty vztahují ke všem Ukrajincům žijícím v ČR – jak k uprchlíkům, tak k lidem, kteří zde žili už před ruskou invazí.

Přestože Vít Rakušan poukazuje na to, že podíl pracujících Ukrajinců není malý, neuvádí přesné číslo. Zmíněných 110 tisíc odpovídá počtu pracujících ukrajinských uprchlíků (.pdf, str. 2), ne ale všech pracujících Ukrajinců. Těch je v Česku výrazně více.

Data o zaměstnanosti cizinců pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ). Podle jeho statistiky bylo v ČR na konci roku 2022 zaměstnaných 300 889 Ukrajinců (.xlsx). Z toho přibližně 270 tisíc byli lidé evidovaní na úřadech práce, dalších zhruba 31 tisíc tvořili Ukrajinci s živnostenským listem. 

Nejaktuálnější data ČSÚ z konce letošního června ukazují, že se počty pracujících Ukrajinců pohybují na podobné úrovni. Úřady práce totiž k 30. červnu evidovaly 269 tisíc občanů Ukrajiny (.pdf, str. 2), živnostníků pak bylo téměř 32 tisíc (.pdf, str. 6). Podle dat ČSÚ tak bylo zaměstnaných 301 000 Ukrajinců. Pro úplnost doplňme, že ke konci června (.pdf, str. 1) žilo v Česku 551 tisíc ukrajinských občanů (jakou část z nich tvoří lidé v produktivním věku nicméně nelze z veřejně dostupných zdrojů zjistit).

Vít Rakušan svým výrokem správně upozorňuje na to, že poměrně velká část Ukrajinců v Česku pracuje. V debatě, ve které mluvil o Ukrajincích obecně však k 110 tisícům pracujících ukrajinských uprchlíků opomněl připočítat ostatní pracující Ukrajince. Podle posledních dat ČSÚ z června 2023 bylo zaměstnaných Ukrajinců dohromady 301 tisíc. Toto celkové číslo je tak ještě vyšší, než uvádí Vít Rakušan. Jelikož se odchylka v tomto případě nepohybuje ani v rámci našeho 10 % tolerančního pásma, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Ministr vnitra Vít Rakušan zde navazuje na své předchozí vyjádření, ve kterém zdůrazňoval, že je podle něj relevantní používat jen srovnání s „předcovidovým“ rokem 2019, tedy sledovat dlouhodobější vývoj kriminality. Diváci by se podle jeho slov neměli nechat vystrašit krátkodobějšími srovnáními, která ukazují nárůst trestných činů, což Tomio Okamura v debatě spojoval s nárůstem počtu migrantů (video, čas: 23:24).

Rakušan poté např. vyzdvihoval, že za leden–červen 2023 policie evidovala o celých pět tisíc trestných činů méně než v prvním pololetí 2019. Vzápětí nato uvedl, že za první pololetí roku 2023 objasněnost kriminality stoupla a mravnostní a hospodářská trestná činnost klesla.

Objasněnost

Statistiky kriminality zveřejňuje policie na svých webových stránkách, přičemž za letošní rok byla k 20. srpnu dostupná jen data za první pololetí 2023. Objasněnost proto porovnáváme podle prvních šesti měsíců za rok 2022 a 2023, jak ostatně činí i ministr vnitra Rakušan. Zároveň v hodnocení nebereme v potaz dodatečnou objasněnost, tedy případy, kdy sice v daném roce došlo k objasnění skutku, trestní řízení u něj ale začalo už v předešlém roce či ještě dříve.

Jak je vidět na následujícím grafu, v roce 2023 bylo za prvních šest měsíců objasněno celkem 38 233 trestných činů (.xlsx), celkem o 1 300 více než v předešlém roce (.xlsx). Z celkového počtu trestných činů jich za letošní půlrok bylo objasněno 39,5 %, v roce 2022 pak tento poměr za stejné období činil 39,4 %. Při porovnání prvních pololetí v roce 2023 a 2022 objasněnost celkové kriminální činnosti tedy mírně stoupla. Ve srovnání s předcovidovým rokem 2019, kdy podíl dosahoval 41,8 %, nicméně objasněnost klesla (.xlsx).

Mravnostní a hospodářská trestná činnost

Mezi mravnostní trestné činy patří skutky jako znásilnění, pohlavní zneužití, kuplířství a jiná provinění, která zasahují do důstojnosti osob v sexuální oblasti. Pod hospodářskou kriminalitu pak spadají trestné činy jako je např. padělání peněz, korupce či praní špinavých peněz.

Jak mravnostní, tak hospodářská trestná činnost v prvních šesti měsících roku 2023 meziročně poklesla. V letošním roce policie za dané období evidovala 1 788 mravnostních trestných činů (.xlsx), tj. o 160 méně než loni (.xlsx). Co se týče hospodářské kriminality, v roce 2023 za první půlrok policie v této oblasti zaznamenala 7 304 trestných činů (.xlsx), a meziročně tak toto číslo kleslo o 612 případů (.xlsx).

Hospodářská kriminalita poklesla také oproti roku 2019 (.xlsx). Mravnostní trestná činnost ale v tomto srovnání naopak vzrostla, a to přibližně o 250 případů.

Pro úplnost doplňme, že v roce 2023 klesla i objasněnost u obou zmíněných kategorií. V prvních šesti měsících roku 2019 bylo objasněno celkem 54,2 % případů mravnostní trestné činnosti (.xlsx), v roce 2023 to však bylo 42,3 % (.xlsx). Co se týče hospodářské trestné činnosti, v roce 2019 se policii podařilo objasnit 40,9 % těchto skutků (.xlsx), v roce 2023 pak tento údaj poklesl na 35,3 % (.xlsx).

Závěrečné hodnocení

Vít Rakušan se tedy nemýlí – za první polovinu roku 2023 oproti stejnému období roku 2022 objasněnost trestných činů stoupla, a to o 0,1 procentního bodu, a ubylo mravnostních i hospodářských trestných činů. Dlouhodobější trend vývoje objasněnosti a mravnostní kriminality je však zjevně negativní.  

Bezprostředně před tímto výrokem ministr vnitra zdůraznil, že „relevantní údaj je, že srovnáváme s rokem 2019“. Daný segment diskuse mezi ním a Tomiem Okamurou se navíc vede o tom, jaký dopad měl příliv uprchlíků z Ukrajiny v roce 2022. Právě proto je vhodnější sledovat dlouhodobější trend.

Vít Rakušan tak nejprve oprávněně kritizuje Tomia Okamuru za zavádějící srovnání statistik kriminality a hned na to sám využívá podobně  selektivní přístup ke statistice a odkazuje se na meziroční srovnání tam, kde vyznívá pozitivně. Jeho výrok tak hodnotíme jako zavádějící.

Vít Rakušan reaguje na slova Tomia Okamury, podle nějž se bezpečnost Rakušanovi coby ministru vnitra „vymkla z rukou“ v souvislosti se 17% nárůstem kriminality mezi lety 2021 a 2022. Ministr Rakušan svým výrokem ilustruje, že situace není tak závažná jak uvádí Okamura, jelikož v letošním roce dle něj kriminalita sice stoupla, ale šestkrát méně než v předešlém roce. Nárůsty míry kriminality by se ale podle Rakušana měly srovnávat mezi obdobími, která nebyla ovlivněna pandemií covidu-19, ne způsobem, jakým to dělá Tomio Okamura.

Statistiky kriminality zveřejňuje policie na svých webových stránkách, přičemž za letošní rok byla k 5. září dostupná data pouze za prvních šest měsíců. V našem odůvodnění tedy budeme porovnávat údaje týkající se právě prvních pololetí minulých let.

Jak je vidět na následujícím grafu, při porovnání prvních pololetí od roku 2016 do roku 2023 je zřejmé, že během pandemie covidu-19, která vypukla na začátku roku 2020, kriminalita výrazně poklesla. V roce 2021 byla podle Českého statistického úřadu kriminalita dokonce nejnižší za 10 let.

Při rozvolňování opatření v roce 2022 míra kriminality stoupla. Právě v prvním pololetí roku 2022 (.xlsx) byl meziroční nárůst kriminality nejvyšší v porovnání se stejným obdobím předcházejícího roku (.xlsx) – policie evidovala přibližně o 20 tisíc spáchaných trestných činů více (konkrétně o 19 682 případů).

K vývoji kriminality v roce 2022 se vyjádřila i Policie ČR. V tiskové zprávě z ledna 2023 stojí: „Předpokládáme, že nárůst registrované kriminality v meziročním srovnání souvisí s úplným rozvolněním protipandemických opatření. Počty trestných činů se tak přiblížily k úrovni z roku 2019.“ Ani míra kriminality v letošním prvním čtvrtletím ale nedosáhla hodnot roku 2019.

Oproti tomu meziroční nárůst kriminality z prvního pololetí roku 2022 (.xlsx) na rok 2023 (.xlsx) je výrazně nižší – policie zaznamenala pouze o 3 134 trestných činů více. Při porovnání dat tedy dojdeme k závěru, že v letošním roce je nárůst trestných činů přibližně šestinásobně nižší, jak uvádí ministr vnitra Rakušan. Jeho výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

DOPLNĚNÍ: Po upozornění jednoho z našich čtenářů jsme do odůvodnění doplnili legislativní změnu z října 2020, která zvýšila minimální škodu, od které je skutek trestným činem.

Vít Rakušan reaguje na slova Tomia Okamury, podle kterého se Rakušanovi coby ministru vnitra bezpečnost „vymkla z rukou“ kvůli nárůstu kriminality. Ministr připouští, že kriminalita meziročně vzrostla, ovšem zdůrazňuje, že relevantním porovnáním je srovnání letošních údajů s rokem 2019, a to kvůli pandemii covidu-19.

Statistiky kriminality zveřejňuje Policie na svých webových stránkách, přičemž za letošní rok jsou k 5. září zatím dostupná data pouze za prvních šest měsíců. Za první pololetí roku 2019 (.xlsx) byl registrován celkový počet 101 864 trestných činů. Za stejné období v roce 2023 (.xlsx) se pak jedná o 96 787. Oproti roku 2019 je tedy kriminalita za prvních šest měsíců roku 2023 nižší o 5 077 případů.

Dodejme, že v letošním roce je celková kriminalita za sledované období nejvyšší právě od roku 2019. Důležité je ale zmínit, že pokles v minulých letech souvisí s pandemií covidu-19 (.pdf, str. 20). Na to na začátku letošního roku poukázala i samotná Policie: „Předpokládáme, že nárůst registrované kriminality v meziročním srovnání souvisí s úplným rozvolněním protipandemických opatření.“

Zmiňme také, že se na poklesu podílela změna klasifikace trestných činů (.pdf, str. 7). V říjnu 2020 totiž nabyla účinnosti novela trestního zákoníku, která zvýšila hranice škod trestných činů (.pdf, str. 3; .pdf, str. 14). Trestným činem tedy nově bylo způsobení škody ve výši nejméně 10 tisíc korun, nikoliv pouze 5 000 (.pdf, str. 20). Ve veřejně dostupných zdrojích jsme však nenašli, jaký přesně vliv tato legislativní změna měla. S dotazem jsme se proto obrátili na tiskové oddělení Police ČR, které nám pouze sdělilo, že přesný „vliv zvýšení minimální hranice nelze objektivně vyčíslit, (…) žádná validní statistická data, která by vám mohla pomoci, v této konkrétní podobě nemáme.“

Při porovnání statistik Policie ČR za první pololetí roků 2019 a 2023 tedy dojdeme k závěru, že oproti roku 2019 je letos celková kriminalita opravdu nižší zhruba o 5 000 trestných činů, jak uvádí ministr vnitra Rakušan. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Tomio Okamura (SPD) ve svém výroku zjevně uvádí čísla, která zveřejnila Policie ČR na začátku letošního roku. Jedná se konkrétně o údaje za období od 1. ledna do 31. prosince 2022 a jejich meziroční srovnání s rokem 2021. Vláda Petra Fialy byla jmenována v prosinci 2021 a důvěru získala v lednu roku následujícího. Lze tedy tvrdit, že se čísla týkají doby „ministrování“ členů Fialova kabinetu.

Policie ČR, respektive její prezident Martin Vondrášek a tehdejší ředitel cizinecké policie Milan Majer, prezentovali data o nelegální migraci na tiskové konferenci uskutečněné v lednu 2023 (video). Z jejich vyjádření vyplynulo, že za loňský rok bylo při nelegální migraci na českém území zadrženo 29 235 osob. Z toho většina (29 034 osob, tedy 99,3 %) při nelegálním pobytu. Zbylých 201 osob pak bylo zadrženo při nelegální migraci přes vnější schengenskou hranici České republiky. Doplňme, že migrace přes vnější schengenskou hranici se vztahuje jen na hraniční přechody na mezinárodních letištích.

Pro lepší pochopení uveďme definice, se kterými pracuje Ministerstvo vnitra. To nelegální migraci definuje jako „neoprávněný vstup, pobyt a vycestování osoby na/z území České republiky.“ Druhým ve výroku zmíněným termínem je pak tranzitní migrace. Tou je také myšlen neoprávněný vstup a pobyt na území státu, ovšem ne za účelem setrvání v daném státě, ale s cílem přesunout se do dalších zemí.

Tranzitní migrace

Právě o kategorii nelegální tranzitní migrace mluví Tomio Okamura nejdříve. Podle policie bylo skutečně zadrženo o 1 643 % osob více než v roce 2021. Musíme však doplnit, že jak na policejním webu, tak např. ve zprávě Ministerstva vnitra (.pdf, str. 2) je výpočetní chyba – jak ukazuje následující graf, ve skutečnosti se mezi lety 2021 a 2022 záchyt tranzitní migrace zvýšil o 1 543 %.

Konkrétně se pak jedná o nárůst z 1 330 tranzitních migrantů v roce 2021 na 21 852 v roce 2022. Upřesněme také, že kategorie migrantů, kteří měli namířeno do dalších, většinou evropských zemí, se následně započítává do celkového počtu nelegálních migrantů.

Zdroj dat v grafu: 2015–2021 (.pdf, str. 2), 2022 (.pdf, str. 2)

Co se týče národnostního složení tranzitních migrantů v roce 2022, většina pocházela ze Sýrie, následně Turecka a Afghánistánu. Policie monitorovala také způsob, jakým se do země dostali. Z případů, u kterých se toto podařilo zjistit, přijela největší část vlaky, dodávkou či mikrobusem a osobními automobily. V tomto kontextu zmiňme, že si policie všimla nového trendu, a to přepravování migrantů v cisternových železničních vagonech.

Dodejme, že výrazné zvýšení odhalování tranzitní migrace také přispělo ke zvýšení počtu dopadených převaděčů. V loňském roce jich policie zadržela 277, což je 433% nárůst oproti předchozímu roku. Národnostně převaděčům dominovali Ukrajinci, Syřané, Češi, Gruzínci a Turci.

Celková nelegální migrace

Celkový počet nelegálních migrantů se meziročně také zvýšil, a to o 18 065 osob, tedy o 161,7 %. Následující graf znázorňuje meziroční početní i procentuální rozdíly v oblasti nelegální migrace.

Zdroj dat v grafu: 2008–2021 (.xlsx), 2022

Policie ve svých datech uvádí také národnostní složení nelegálních migrantů. Nejvíce lidí pocházelo ze Sýrie (71,8 % z celkového počtu nelegálních migrantů), následně z Ukrajiny, Moldavska, Turecka a Gruzie. Většina nelegálních migrantů tedy pochází ze Sýrie, což policie přičítala tamní vnitropolitické a bezpečnostní situaci. 

Kvůli migrační vlně Ministerstvo vnitra na konci loňského září obnovilo kontroly na hranicích se Slovenskem s cílem zabránit nelegální migraci. Tyto kontroly měly původně skončit 8. října 2022, nakonec však trvaly až do začátku února 2023. Právě tyto kontroly přispěly ke zvýšenému počtu zadržených migrantů – policie např. uvádí, že při nich v roce 2022 odhalila 9 404 nelegálních tranzitních migrantů.

Shrnutí

Předseda SPD Tomio Okamura zjevně odkazuje na statistiky Policie ČR. Ty ukazují, že v roce 2022 meziročně opravdu narostl počet záchytů nelegálních migrantů o 161 %. V případě tranzitní migrace pak přehled Policie ČR obsahuje výpočetní chybu a namísto nárůstu o 1 543 % uvádí Okamurou zmiňovaný růst o 1 643 %. Tatáž chyba se vyskytuje například i ve zprávě Ministerstva vnitra. 

Přestože tedy Tomio Okamura ve svém výroku zdůrazňuje přesnost uváděných údajů a ty přesné nejsou, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý s výhradou. Okamura se totiž odkazuje na nepřesné oficiální údaje a využívá tak legitimní zdroj dat.

Předseda SPD Tomio Okamura ve svém výroku mluví o vývoji počtu registrovaných trestných činů, jejichž statistiky zveřejňuje Policie ČR. Podle něj počet trestných činů v roce 2022 oproti předchozímu roku stoupl o 17 %, což dává za vinu ministru vnitra Vítu Rakušanovi, který tak dle Okamury „nezvládá svou funkci“. Upřesněme, že ministr Rakušan je v úřadě, stejně jako celá současná vláda, od 17. prosince 2021.

V roce 2022 podle policie došlo k meziročnímu nárůstu trestných činů o 18,8 % (.pptx, str. 9). V loňském roce bylo konkrétně evidováno 181 991 skutků, zatímco v předešlém roce pouze 153 233. Policie ovšem upozornila, že tento meziroční nárůst přičítá především rozvolnění protipandemických opatření. Upřesněme, že ke zrušení většiny restrikcí Fialova vláda přistoupila na jaře 2022 kvůli zlepšení epidemické situace.

V této souvislosti je proto nutné zmínit, že v prvních dvou letech koronavirové krize, tedy v roce 2020 i 2021, byla kriminalita v Česku výrazně nižší než v předchozích „necovidových“ letech. Jak ukazuje graf níže, v roce 2020 došlo k meziročnímu propadu téměř o  17 %, protože policie evidovala o zhruba 34 tisíc trestných činů méně než v roce 2019. V roce 2021, kdy Česko pandemie zasáhla nejhůře, celkový pokles ještě pokračoval.

Už podle dřívějších vyjádření policie patřila mezi hlavní důvody (.pdf, str. 5) takto výrazného poklesu právě omezující opatření (.pdf, str. 190–191), která zapříčinila menší mobilitu osob v České republice. Že došlo ke změně „rutin a příležitostí pro páchání trestné činnosti“ v důsledku omezení pohybu obyvatel, zmiňoval v květnu 2023 i odborný časopis Česká kriminologie (.pdf, str. 20). „Obecně lze říci, že kriminalita výrazně poklesla spolu se zavedením protipandemických opatření. Po jejich zmírnění či zrušení se ale poměrně rychle vrátila na dříve běžnou úroveň,“ dodávají k tomu autoři článku.

Na to, že je problematické porovnávat „covidový“ rok 2021 s rokem 2022, upozorňoval například policejní prezident Martin Vondrášek už v lednu 2023.

Dodejme, že počet registrovaných trestných činů byl v roce 2022 nižší než v roce 2019, tedy před pandemií covidu‑19.

Shrnutí

Tomio Okamura správně uvádí, že počet trestných činů v roce 2022, tedy v prvním roce Fialovy vlády, meziročně vzrostl přibližně o 17 % – jednalo se dokonce téměř o  19% nárůst. Ve výroku však nezmiňuje vliv pandemie covidu‑19, respektive protipandemických opatření. Právě tato omezení přitom policie označuje jako jeden z hlavních důvodů, proč byla kriminalita v letech 2020 a 2021 oproti dřívějším rokům výrazně nižší. Restrikcemi ovlivněný rok 2021 tak s rokem 2022, ve kterém došlo k uvolnění opatření, podle zástupců policie nelze„objektivně srovnávat“. 

Jak tedy vyplývá z vyjádření policie, meziroční nárůst počtu trestných činů v roce 2022 souvisí zejména s obecným stavem, kdy se rozvolňovala protipandemická opatření. Ta v letech 2020 a 2021 naopak stála za výrazným propadem počtu trestných činů kvůli snížené mobilitě lidí. Jelikož Tomio Okamura v kontextu výroku vliv pandemie covidu‑19 opomíná, hodnotíme jeho výrok jako zavádějící.