Petr Fiala hovoří o úsporách, které by měl lidem přinést konsolidační balíček, který jeho kabinet představil 11. května 2023. Ten má za cíl snížit deficit státního rozpočtu a státní výdaje by díky němu měly v následujících dvou letech klesnout o 78,4 mld. korun. Dodejme, že v době zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru o tomto balíčku stále jednala Poslanecká sněmovna.

Upřesněme, že podle zákona o dani z přidané hodnoty (DPH) existují v současné době v České republice tři sazby DPH – základní ve výši 21 % a dvě snížené, 15% a 10%. Právě konsolidační balíček navrhuje ponechat základní sazbu a obě snížené sjednotit do jedné ve výši 12 % (.pdf, str. 230 z 1312).

Právě tato změna má podle květnového odhadu Ministerstva financí ušetřit občanům 6,3 miliardy korun (.pdf, str. 10). Úpravou sazeb DPH by mělo dojít ke snížení daně u potravin, stavebních prací a zdravotnických výrobků z 15% na novou 12% výši. Naopak ke zvýšení DPH dojde např. u léků, vodného a stočného či u vstupenek na kulturní a sportovní akce, a to z 10% na 12% sazbu.

Premiér Fiala tedy ve výroku uvádí nepřesnou částku, díky změnám DPH by měl stát tratit na příjmové straně o 1,3 miliardy korun více, čímž by pak měli lidé dohromady ušetřit 6,3 miliardy korun. Dodejme, že o pěti miliardách korun nehovoří Ministerstvo financí a tento údaj nestojí ani v návrhu konsolidačního balíčku. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

V námi ověřovaném rozhovoru se redaktor Petra Fialy ptá na zdanění menstruačních hygienických potřeb, které v současné době spadají do základní 21% sazby DPH. Se sníženou sazbou pro tyto položky nepočítá ani konsolidační balíček, ve kterém vláda navrhuje zjednodušit stávající systém a sjednotit dvě snížené sazby (v současnosti 10 % a 15 %) do jedné ve výši 12 %. Podle Ministerstva financí má toto sjednocení vést „k vyšší efektivnosti a transparentnosti systému DPH, omezení příležitostí k daňové optimalizaci a v neposlední řadě k odstranění absurdit jako v případě aplikace tří různých sazeb DPH u točeného piva“.

Dodejme, že redaktor zmiňuje i slova poslankyně za ANO Ivany Mádlové. Ta k návrhu konsolidačního balíčku předložila pozměňovací návrh, který požaduje, aby se menstruační hygienické potřeby přesunuly do nové snížené sazby (.pdf, str. 104 a 247). Mádlová ve svém projevu v Poslanecké sněmovně zároveň zmínila usnesení Evropského parlamentu z června 2021, které vyzvalo členské státy, aby v rámci ekonomické rovnosti žen a mužů menstruační pomůcky od DPH zcela osvobodily. Řekla také, že 21% sazba DPH staví tyto produkty „na roveň luxusního zboží a neřestí – alkoholu a tabáku“.

Spotřební daň

Zmíněný balíček navrhuje zvýšit DPH na tabák a alkohol (.pdf, str. 10 a 12). Na tyto dvě komodity se ovšem kromě DPH vztahuje také spotřební daň, jejímž účelem je regulovat cenu určitých surovin na trhu. Podle zákona o spotřebních daních se momentálně uplatňuje na minerální oleje, líh, pivo, víno a tabákové výrobky. Důvodová zpráva (.pdf, str. 5) novely zákona o spotřebních daních z tohoto roku uvádí, že „významnou funkcí těchto daní je snaha ovlivnit spotřebu rizikových výrobků s negativním dopadem na zdraví obyvatel, popřípadě na životní prostředí“. Spotřební daní na cigarety a další produkty chce stát docílit toho, že se jejich spotřeba sníží, neboť tyto produkty považuje za škodlivé.

DPH

Daň z přidané hodnoty (DPH) se obecně vztahuje na zboží a služby poskytnuté na území EU a upravuje ji evropská směrnice o společném systému daně z přidané hodnoty. Základní sazba musí být v členských státech minimálně 15 %, jednotlivé země pak mají také nárok si stanovit jednu nebo dvě snížené sazby na zboží a služby vypsané ve směrnici.

Seznam zboží a služeb, které spadají do jedné ze snížených sazeb DPH, v Česku upravuje zákon o dani z přidané hodnoty. Jak bylo zmíněno výše, v současné době existují tři sazby – základní ve výši 21 % a dvě snížené, 15% a 10%. Do snížené 10% sazby spadají např. léky, očkovací látky a další prostředky pro pacienty, ale také knihy nebo dětská výživa. Ve snížené 15% sazbě jsou např. potraviny, nealkoholické nápoje nebo různé pomůcky pro zdravotně handicapované.

Závěr

Spotřební daň se používá nad rámec DPH a bere v potaz negativní dopady na společnost a případně i na životní prostředí. DPH je univerzální daň, která však může mít sníženou sazbu pro některé společensky nutné položky, jak vyplývá z výše uvedených informací. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala mluví o nákupu 24 letounů F-35 od USA, které mají nahradit stávající gripeny a které by armádě měly sloužit minimálně 40 let. Tzv. dopis se žádostí o nabídku předalo Ministerstvo obrany americké straně na základě vládního rozhodnutí z léta 2022 začátkem října téhož roku (.pdf). Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se přitom zavázala, že do října 2023 předloží vládě dojednané podmínky nákupu. Dodejme, že podle odtajněné části návrhu armáda počítá s tím, že Česko zaplatí během deseti let maximálně 124 mld. korun.

Petr Fiala svým výrokem naráží na kritiku nákupu těchto letounů ze strany opozice. Obavy z vysoké ceny za letouny a dalších s tím spojených nákladů vyjádřili např. Pavel Růžička nebo Karel Havlíček (oba za ANO), který konkrétně prohlásil: „Náš postoj je velmi skeptický nikoliv proto, že bychom zpochybňovali kvalitu F-35, ale zjednodušeně řečeno proto, že se obáváme, že si to prostě nemůžeme dovolit.“

Ministryně obrany se nicméně 4. září tohoto roku zúčastnila schůzky generálního štábu, kde proběhla prezentace argumentů armádních důstojníků o nákupu letounů F-35. Té se účastnili i zástupci opozice, např. právě Pavel Růžička nebo Lubomír Metnar (ANO). Černochová se dále vyjádřila k ceně za nákup letounů, u níž někteří kritici uváděli, že je méně výhodná než nabídka švédských letounů JAS-39 Gripen. Konkrétně k tomu řekla: „Můžu všem kolegům říct, že nabídka společnosti Gripen je méně výhodná a je dražší než nabídka na nákup letounů F-35.“

V rámci našeho ověření jsme dále zjišťovali, zda se nákup letounů F-35 probíral ve sněmovním Výboru pro obranu. Zjistili jsme, že v něm byl tento nákup projednáván např. 31. srpna 2022, kdy Ministerstvo obrany sdílelo informace ohledně pověření ministryně obrany k pořízení F-35 (.pdf, str. 2). Resort obrany na tomto jednání zastupovala právě jeho šéfka Černochová, ale také náčelník Generálního štábu Karel Řehka. Schůze výboru se taktéž účastnili (.pdf, str. 1) poslanci opozičního hnutí ANO, např. Miroslav Janulík či Michal Ratiborský.

Dodejme, že proti nařčení ze špatného postupu vlády při jednání o nákupu se ohradil mj. poslanec Jan Hofmann (ODS), který řekl, že „Ministerstvo obrany vyjednává v systému ‚vláda-vláda‘, což je v tomto případě jediná možnost, protože americká strana nejedná nijak jinak“. Některé nepřesné informace objevující se ve veřejném prostoru vyvrátila v září letošního roku i Armáda ČR. Ta např. uvedla, že cena gripenů je ve skutečnosti vyšší, než tvrdí marketingové materiály společnosti Saab, která tyto letouny vyrábí.

Z výše uvedeného lze tedy konstatovat, že opozice byla ze strany ministryně obrany Černochové s nákupem letounů F-35 seznámena. Zároveň byla tato věc projednávána na schůzi Výboru pro obranu v Poslanecké sněmovně, které se v loňském srpnu Jana Černochová účastnila. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala odpovídá na otázku, zdali si Česká republika může dovolit nakoupit 24 víceúčelových nadzvukových letounů F-35, za které chce stát zaplatit nejvýše 124 miliard korun. Fiala podotýká, že vláda na jejich pořízení může vyčlenit finance a „v podstatě to musí udělat“ kvůli tomu, že pronájem gripenů, které jsou dle něj ve službě již dlouho dobu, za pár let skončí.

Pronájem gripenů

Tehdejší vláda Jiřího Paroubka schválila první pronájem 14 letounů JAS-39 Gripen pro potřeby vzdušných sil 9. června 2004, kdy byl pronájem zařízený na deset let. První gripeny poté byly byly dodány během roku 2005, kdy nahradily zastaralé nadzvukové letouny MiG-21 sovětské výroby.

Vyjednávaní o prodloužení pronájmu poté začalo během Nečasovy vlády v březnu 2012. Nakonec se však česká a švédská strana na podmínkách smlouvy dohodly až o dva roky později, kdy byl u moci kabinet Bohuslava Sobotky. Tehdy si český stát zajistil pronájem gripenů až do roku 2027 s dvouletou opcí (.pdf).

Dodejme, že i přes avizovaný nákup letounů F-35 vláda jedná o dalším využívání gripenů kvůli tomu, že americká strana do roku 2027 nestihne nové F-35 dodat. Ty by do České republiky měly dorazit až v roce 2030. I v případě pořízení amerických letadel by se gripeny měli používat až do roku 2035.

Pronájem gripenů skutečně končí v roce 2027. I v případě pořízení F-35 však armáda předpokládá, že tato letadla bude používat ještě dalších osm let. První letouny tohoto typu byly do České republiky dodány v roce 2005, přičemž tehdejší Paroubkův kabinet jejich pořízení schválil o rok dříve. V roce 2027 tedy bude armáda Gripeny využívat přibližně 23 let, jak tvrdí premiér Fiala. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala odpovídá na otázku, zdali si Česká republika může dovolit nakoupit 24 víceúčelových nadzvukových letounů F-35, za které chce stát zaplatit nejvýše 124 miliard korun. Fiala podotýká, že vláda na jejich pořízení může vyčlenit finance a „v podstatě to musí udělat.“ Následně uvádí, že pořízení F-35 vychází z analýz a požadavků armády.

Již v únoru letošního roku se vyskytly informace, že nákup letounů F-35 doporučila armádní analýza, podle které požadavky kladené na české letectvo po roce 2040 mohou splnit pouze stroje tzv. páté generace. Jediným dostupným strojem, který naplňuje tyto požadavky, jsou podle armády právě americké F-35. Ty splňují například požadavek armády na přímé sbíraní dat z dronů. Na webových stránkách armády stojí, že F-35 je také senzor, „který se díky minimální viditelnosti pro radary dostane s velmi malým rizikem nad území nepřítele a může tam nejen zaútočit, ale hlavně sesbírat data o nepřátelských pozicích, počtech jeho jednotek, druzích techniky“.

Analýzu ve své tiskové zprávě z 11. září zmínila právě také Armáda ČR. Konkrétně v ní stojí, že „bez letounů 5. generace se naše letectvo ocitne v podstatě mimo NATO. Rozhodnutí jednat s USA o pořízení F-35 vychází z analýzy, kterou vypracovala armáda a která říká, že jen stroje 5. generace mohou obstát na bojišti budoucnosti. Pokud tedy chceme taktické letectvo, jehož stroje nebude nutné za pár let obnovovat a které bude schopné plnit stanovené úkoly, tak je nutné koupit F-35.“

Pořízení F-35 podporují i představitelé armády, mezi kterými je například náčelník Generálního štábu Karel Řehka. Ten vidí nákup těchto letounů jako nejvíc ekonomickou variantu, která by měla rozšířit schopnosti nejen letectva, ale i armády jako celku. Pro se vyslovil např. i generál Jaroslav Míka, který je součástí týmu vojenských expertů a rovněž se podílel na vyjednávání s USA ohledně možnosti tyto stroje nakoupit. 

Na začátek upřesněme, že Vít Rakušan v této části televizní debaty (video, čas 26:23–27:40) mluvil obecně o Ukrajincích a ve své odpovědi nezmiňoval přímo „ukrajinské uprchlíky“. V našem odůvodnění jsme se proto zaměřili na čísla, která se vztahují na všechny Ukrajince v Česku – tedy na skupinu tvořenou jak uprchlíky, tak lidmi, kteří v ČR žili i před ruskou invazí.

Částku 8 miliard korun zmiňoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v lednu 2023. Podle jeho tehdejších slov ovšem tato suma představovala částku, kterou za rok 2022 na odvodech zaplatili jen ukrajinští uprchlíci. Čtyři z těchto osmi miliard přitom podle Jurečky tvořily odvody na zdravotní pojištění. V této souvislosti proto doplňme, že odvody na zdravotní pojištění nejsou příjmem státního rozpočtu, ale zdravotních pojišťoven (.pdf, str. 46).

Informace o tom, kolik stát získal z daňových odvodů všech Ukrajinců v Česku, se nám ve veřejně dostupných zdrojích dohledat nepodařilo. Daná statistika se neobjevuje na webu Českého statistického úřadu ani například na webu Ministerstva financí, a to ani za dřívější roky. S dotazem, zdali takovou statistiku české úřady vedou, jsme se následně obrátili na ministra vnitra Rakušana, na Ministerstvo financí i na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ke dni publikace naší analýzy jsme však odpověď neobdrželi. Z těchto důvodů výrok Víta Rakušana hodnotíme jako neověřitelný.

Poslanec a bývalý ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO) hovoří o úvěru, který si vláda Petra Fialy vzala na rozvoj dopravní infrastruktury od Evropské investiční banky (EIB). Tento úvěr nebyl zahrnut v sekci výdajů státního rozpočtu (.pdf, str. 29 z 516), ale pouze v rámci rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) (.pdf, str. 3 a 6).

Vláda Petra Fialy v rámci schváleného státního rozpočtu na rok 2023 Ministerstvu dopravy vyčlenila 112,7 mld. Kč. V roce 2022 získalo ministerstvo ze státního rozpočtu 114,7 mld. Kč, meziročně tak došlo k poklesu výdajů o dvě miliardy korun. V celkových výdajích Ministerstva dopravy však došlo k meziročnímu nárůstu. Stalo se tak díky navýšení rozpočtu SFDI, tedy fondu, který vládě předkládá vlastní rozpočet. Ten poté vláda současně s návrhem státního rozpočtu předkládá ke schválení Poslanecké sněmovně.

Výdaje i příjmy SFDI dosahovaly v roce 2022 výše 127,6 mld. Kč (.pdf, str. 4 a 5), v roce 2023 pak 150,9 mld. Kč (.pdf, str. 7-8). Rekordní rozpočet SFDI na rok 2023 je ovlivněn i zmíněným úvěrem od EIB (.pdf, str. 25), která půjčila vládě 24 mld. Kč na spolufinancování železničních staveb. Díky tomu pak vláda sama poskytla úvěr SFDI ve výši 30,7 mld. Kč, a to z peněžních prostředků získaných úvěrem nebo jiným způsobem. Dodejme, že bez úvěru od EIB by souhrnné výdaje na dopravní infrastrukturu meziročně klesly.

Vláda schválila (.pdf) letošní rozpočet SFDI souběžně s návrhem státního rozpočtu v září 2022. Návrh státního rozpočtu (.pdf) se následně projednával v Poslanecké sněmovně, kde k němu poslanci ve druhém čtení navrhli několik pozměňovacích návrhů (.pdf). Jeden z nich podal i poslanec Havlíček, který navrhoval rozpočet Ministerstva dopravy navýšit o 30,7 mld. Kč, tedy částku rovnou úvěru, jenž vláda později poskytla SFDI (.pdf, str. 5 z 18).

V odůvodnění pozměňovacího návrhu poslanec Havlíček uvedl, že se (kvůli úvěru od EIB, pozn. Demagog.cz) „pouze však opticky sníží plánované saldo rozpočtu na příští rok o více než 30 mld. Kč. Úvěr a úroky z těchto zdrojů financování se však budou muset splácet z rozpočtu resortu dopravy v následujících letech“ (.docx, str. 2). Pozměňovací návrh ale schválen nebyl a výdaj v podobě úvěru tak zůstal ze státního rozpočtu vyčleněn (.pdf).

Fialův kabinet tedy skutečně snížil výdaje na dopravu, a to o dvě miliardy korun v porovnání s předešlým rokem. Vláda si nicméně vzala úvěr od Evropské investiční banky, díky čemuž celkové výdaje na resort dopravy vzrostly. Úvěr tak skutečně pomohl dorovnat celkové snížení ostatních výdajů resortu dopravy ve státním rozpočtu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Karel Havlíček v kontextu výroku říká, že hnutí ANO má problém s tím, jak Fialův kabinet hovoří o úsporách. Přibližuje, že představitelé kabinetu měli prohlásit, že ušetří 54 miliard v dotacích. To Havlíček označuje za lež, jelikož podle něj je většina dotací podnikatelům financována z evropských fondů a z národních zdrojů jde tedy pouze minimum. Vláda tak dle Havlíčka nesprávně pojmenovává snižování výdajů jednotlivých resortů. Upřesněme, že v našem odůvodnění ověřujeme pouze to, zdali členové vlády v minulosti zmiňovali ušetření 54 miliard v souvislosti s dotacemi.

„Slavnou tiskovou konferencí“ Havlíček zjevně naráží na tiskovou konferenci v květnu 2023, kde vláda představila soubor opatření (tzv. Ozdravný balíček) s cílem snížit deficit státního rozpočtu v letech 2024–2025 (.pdf). Podle tiskové zprávy Ministerstva financí se navrhovaná opatření nejvíce dotknou národních dotací především pro podnikatele, přičemž kabinet chce tímto omezením ušetřit 54,4 mld. Kč (.pdf, str. 4).

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) k tomu na tiskové konferenci uvedl: „Sedmdesát procent těch úspor tvoří zrušení (…) investičních a zejména neinvestičních dotací, zejména do podnikatelského sektoru. (…) Tady je jasně vidět, že stát jde příkladem a šetří především na sobě. Dotace 55 miliard, úspory na provozu státu jedenáct miliard, úspory na platech deset miliard a ostatní výdaje tři miliardy, celkem takřka osmdesát miliard.“

Uveďme, že nejvíce dotací hodlá vláda ušetřit na ministerstvu průmyslu a obchodu (.pdf, str. 6). Mluvčí resortu Vojtěch Srnka pro TN.cz přiblížil (video, čas 1:06), že „Ministerstvo průmyslu a obchodu přijme soubor opatření, který přinese úsporu zhruba 20 miliard korun. Jedním z těch, která zvažujeme, je změna mechanismu proplácení poplatků za podporované zdroje energie.“

Vláda Petra Fialy tedy na tiskové konferenci k tzv. ozdravnému balíčku řekla, že na dotacích plánuje ušetřit 55 miliard korun. Konkrétně se tak vyjádřil ministr financí Zbyněk Stanjura. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Karel Havlíček zde odkazuje na úpravu mimořádné valorizace důchodů, která byla schválena v březnu 2023. V kontextu výroku zmiňuje, že stát kvůli zrušení EET přišel o příjmy v řádu miliard korun, a naznačuje, že pokud by Fialova vláda k tomuto kroku nepřistoupila, nemusela by podle něj hledat úspory jinde a omezovat mimořádnou valorizaci důchodů.

Uveďme, že na základě zákona 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna a jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd. Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Uvedenou 5% hranici přesáhla inflace už v lednu 2023. Podle původního znění zákona tak mělo k mimořádné valorizaci dojít po pěti měsících, tedy v červnu 2023. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož červnová valorizace vycházela, zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1), průměrný důchod v červnu tak měl původně vzrůst o 1 770 Kč.

Vláda se však v polovině února shodla (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů valorizace důchodů, která se promítla právě v červnové valorizaci. Upravená pravidla, podle kterých měl průměrný důchod vzrůst jen o přibližně 760 Kč, následně schválila i Poslanecká sněmovna.

V červnu se nakonec průměrná penze zvýšila o 755 korun. Toto opatření by tak podle důvodové zprávy ke zmíněné novele mělo v letošním roce ušetřit 19,9 mld. Kč (.pdf, str. 9). Dodejme nicméně, že se jedná o odhad a finální částka, kterou stát úpravou mimořádné valorizace nakonec ušetřil, bude vyhodnocena až v příštím roce po zpracování tzv. státního závěrečného účtu za rok 2023.

Vláda Petra Fialy tedy prosadila úpravu parametrů pro mimořádnou valorizaci důchodů, kvůli čemuž průměrný důchod v červnu vzrostl o menší částku, než o jakou se měl původně zvýšit. Podle důvodové zprávy stát tímto krokem letos ušetří téměř 20 miliard korun, a lze tedy tvrdit, že se důchodcům tento obnos „vzal“, jak tvrdí Karel Havlíček. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Karel Havlíček odpovídá na otázku, jak by řešil chybějící příjmy ve státním rozpočtu. Ve své odpovědi zmiňuje, že by se podle něj měl restart ekonomiky odvíjet zejména od soukromého sektoru, nikoli od státu. Dále říká, že státní příjmy by navýšil důkladnějším vybíráním daní, přičemž kritizuje zrušení EET. Havlíček zmiňuje, že díky této evidenci tržeb se dle propočtů Ministerstva financí (MF) vybralo na daních 14 miliard korun. Upřesněme, že hnutí ANO vedlo MF v letech 2014–2017 a 2017–2021. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, co uváděly propočty v této době.

EET

Nejprve zmiňme, že návrh na zavedení elektronické evidence tržeb (EET) vypracovala již vláda Bohuslava Sobotky v červnu roku 2015. Poslanecká sněmovna zákon schválila v únoru 2016 (.pdf) s účinností od 1. prosince 2016, od kdy se EET týkala restaurací a ubytovacích zařízení. Později začala platit i pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

V květnu 2020 pak byla EET kvůli pandemii covidu‑19 dočasně přerušena. Později se rozhodlo, že povinnost evidence tržeb bude pozastavena až do konce roku 2022. Současný kabinet Petra Fialy nicméně v březnu loňského roku schválil definitivní zrušení EET, které následně prošlo i Sněmovnou. Zákon o zrušení zákona o evidenci tržeb nabyl účinnosti 1. ledna 2023.

Odhady Ministerstva financí

Určit přesný přínos EET na výběru daní je však značně problematické. Pokud se ekonomice daří, dochází obecně ke zvýšenému výběru daní. Český statistický úřad (ČSÚ) v únoru 2017 uvedl, že z jeho statistik nelze určit vliv EET, neboť „ČSÚ zjišťuje celkové tržby bez DPH podniků zařazených do daného odvětví podle převažující činnosti, zatímco EET je zaměřena na hotovostní platby za určitou specifickou činnost.“

Když vláda v roce 2015 Poslanecké sněmovně předkládala návrh zákona o EET (.pdf), v důvodové zprávě uváděla, že předpokládá roční přínos systému ve výši 12,5 mld. Kč do státní pokladny za sektory maloobchod (kromě motorových vozidel) a stravování a pohostinství (.pdf, str. 29). Zpráva hodnocení dopadu regulace (RIA) k návrhu zákona pak zmiňuje, že příjem za ostatní sektory má „potenciál dodatečných příjmů až 5 mld. Kč“ (.pdf, str. 60), v součtu se tedy mělo jednat maximálně o 17,5 mld. Kč.

V únoru 2019 pak ministerstvo (stále ještě pod vedením hnutí ANO) vyčíslilo, že se díky EET na daních a pojistném na sociální a zdravotní pojištění vybralo 7,9 mld. Kč v roce 2017 a 12,3 mld. Kč v roce 2018. V součtu se tedy měl zisk z EET za první dva roky fungování dostat na 20,2 mld. Kč. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nicméně již v srpnu 2018 (.pdf) zpochybnil předchozí údaje poskytované resortem financí, jelikož „se v jednotlivých dokumentech Ministerstva financí významně lišily. Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat“ (.pdf, str. 15).

Také v červenci 2019 NKÚ vydal Zprávu o daních v České republice (.pdf), podle které měla EET spolu se zavedením kontrolního hlášení na zvýšení příjmu z daní menší vliv. Zároveň ovšem NKÚ dodal, že „jejich vliv (…) nebyl dosud věrohodně kvantifikován“ (.pdf, str. 22).

V listopadu 2019 MF opět uvedlo, že za první dva roky provozu získaly veřejné rozpočty díky EET celkem 20,2 mld. Kč – v prezentaci (.pdf, str. 5) pak odhadovalo, že v roce 2019 mělo jít do veřejných rozpočtů 12,8 miliard korun. Dle jejich dalších odhadů se výše přínosů EET do státního rozpočtu měla každým rokem zvedat z 15,2 mld. Kč v roce 2020 až na 20,5 mld. Kč v roce 2022 (.pdf, str. 5). Níže z grafu tedy vyplývá, že podle výpočtů MF včetně odhadů na další roky mělo EET přinášet do státního rozpočtu průměrně 14,65 miliard korun ročně.

K další kritice se pak přidali i někteří daňoví poradci, kteří tvrdili, že efekt zavedení EET je těžké odhadnout, a že úspěch EET nebyl jednoznačně prokázán. Server Podnikatel.cz pak kritizoval metodiku odhadu MF již v roce 2015 při předkládání návrhu zákona o evidenci tržeb kvůli tomu, že šlo o odhady z chorvatských dat, které nebyly přizpůsobeny na české prostředí (právě chorvatským modelem se ministerstvo inspirovalo, .pdf, str. 83 ze 140). Server dále také uvedl, že podle metodiky MF ze začátku roku 2019 měla EET vliv na výběr daní i v sektorech, kde nebyla zavedena.

Pro kontext dodejme, že MF –⁠ již pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) –⁠ pak v návrhu na zrušení EET (.pdf) uvedlo, že se kvůli jeho zrušení předpokládá snížení inkasa daní (str. 21 ze 70). Konkrétně se ztráta odhadla na 4,2 miliardy korun (str. 13 ze 70).

Shrnutí

Shrňme tedy, že Ministerstvo financí za vlády Andreje Babiše vyčíslilo jeho průměrný roční přínos mezi lety 2017–2022 na 14,65 mld. Kč. Metodika ministerstva byla ovšem často rozporována. NKÚ se k věrohodnosti číslům poskytovaných Ministerstvem financí stavěl skepticky a předpokládal, že reálné příjmy do rozpočtu jsou ve skutečnosti nižší. Přínos EET do státního rozpočtu nedokázal určit ani ČSÚ. Ministerstvo financí za vlády Andreje Babiše tedy dle ostatních institucí nepoužívalo jednotnou metodiku, jejich výpočty ovšem skutečně uváděly, že se díky EET vybralo průměrně cca 14 miliard korun, jak tvrdí Karel Havlíček. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý s výhradou.