Pravda
Wagnerovci působili v Libyi během tamní občanské války, kdy vládě v Benghází asistovali při vojenských operacích a při ochraně ropných nalezišť. Také poskytovali poradenskou činnost. V zemi v současnosti dle expertů operují jednotky pod vedením GRU či ruského ministerstva obrany.
Pravda
Migrační pakt obsahuje pouze ustanovení, podle kterého má migrant požádat o mezinárodní ochranu v prvním členském státě EU, do nějž vstoupil. Skutečně se tedy nejedná o první bezpečnou zemi.
Pravda
Andrej Babiš jako premiér několikrát kritizoval povinné kvóty a jako alternativu navrhoval finanční a materiální pomoc zasaženým zemím a řešení situace ve státech, odkud migranti přicházejí.
Pravda
Fikce nevpuštění (Fiction of non-entry) nastává, když žadatelé o azyl čekají na zahájení řízení v tzv. tranzitních zónách, které se formálně nepovažují za území daného státu.
Nepravda
Podle migračního paktu má migrant podat žádost o azyl v členském státě prvního vstupu, tedy v první zemi EU, nikoliv v první bezpečné zemi. Osoby vstupující do EU z bezpečných zemí nejsou nijak penalizovány.
Pravda
Migrační pakt povinné kvóty skutečně neobsahuje. Relokace migrantů jsou jen jednou z možností, kterou si členské státy mohou v rámci povinné solidarity zvolit. Dalšími variantami jsou finanční či alternativní pomoc.
Zavádějící
Dle migračního paktu Evropská komise každoročně navrhne „potřebný“ počet relokací migrantů, nejméně 30 000. Státy ale mají na výběr jiné formy solidarity než pouze relokace. Protože výrok naznačuje, že pakt obsahuje povinné relokační kvóty, hodnotíme ho jako zavádějící.
Pravda
Fabrice Leggeri nabídl svou rezignaci dobrovolně v reakci na vyšetřování a vznesená obvinění vůči jeho osobě. Správní rada Frontexu jeho rezignaci následně přijala.
Pravda
Frontex má od roku 2011 možnost vysílat tzv. styčné úředníky do zemí mimo EU. První takové pracovníky poslal Frontex do těchto států skutečně až v době, kdy agenturu vedl Fabrice Leggeri. Od r. 2017 působil styčný úředník v Nigeru, odkud putuje řada migrantů přes Libyi do EU.
Nepravda
Charta OSN neobsahuje ustanovení, podle kterého by měl uprchlík požádat o azyl v první bezpečné zemi. Tuto povinnost neukládá ani Úmluva o právním postavení uprchlíků, ani mezinárodní právo.