Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Generálním ředitelem může být vedle státního tajemníka i zástupce ředitele.

Generální ředitel a státní tajemník je skutečně dle §§ 53 ods. 1 a 55 ods. 1 návrhu zákona o státní službě jmenován na dobu sedmi let. Petr Fiala však nemá pravdu v tom, že druhý generální ředitel musí být vybrán pouze ze státních tajemníků, neboť v § 53 odst. 3 stojí, že výběrového řízení se může zúčastnit buď státní tajemník nebo zástupce generálního ředitele.

Jistou pojistkou proti "zabetonování" vedoucích postů státní správy představuje § 61, který myslí i na jejich odvolávání v případě prohřešků.

Pravdu má předseda ODS také v tom, že zákon neumožňuje, aby na některý z řídících postů nastoupil člověk ze soukromého sektoru či akademického prostředí, který by neměl předchozí zkušenost ze státní správy. Ta je potřebná pro post vedoucího služebního úřadu (§ 56 odst. 3 - 6), náměstka pro řízení sekce nebo ředitele sekce (§ 57 odst. 3 - 6) a ředitele odboru (§ 58 odst. 3 - 6). Osoby bez předchozí zkušenosti ve státní správě mají šanci teprve u místa vedoucího oddělení, avšak i tam až v případě, že se nepodaří vybrat nikoho jiného v prvních dvou kolech (§ 59 odst. 3 - 6).

Je pravdou, že Hradec Králové vyhrál letošní ročník soutěže Otevřeno. První místo si magistrát ovšem vysloužil za projekt rozklikávacího rozpočtu, nikoliv za zveřejňování smluv. V roce 2005 byl pouze nominován Krajský úřad Královéhradeckého kraje (.xls), a to naopak v kategorii "zavřeno" za utajenou leasingovou smlouvu na téměř 2 mld. korun.

Rozklikávací rozpočet města obsahuje podrobné informace o jednotlivých výdajích. Ve prospěch koho jsou prostředky investovány a za jakých smluvních podmínek, však z rozpočtu zjistit nelze.

Hradec Králové rovněž na svém webu ani v registru smluv nezveřejňuje žádné smlouvy, výrok je proto nepravdivý.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož boj s kmotry a korupcí byl jedním z volebních hesel Václava Lásky. Heslo "Láska vs. kmotři" bylo pak použito i jako téma pro druhé kolo senátních voleb, avšak po reakci jeho protikandidáta Pavla Žáčka bylo staženo a nahrazeno heslem "Láska pro spravedlnost".

Jitku Seitlovou opravdu v senátní kampani podpořila i Česká pirátská strana.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť vláda skutečně rozhodla o dodání munice a nikoli zbraní. Kromě toho také probíhá humanitární pomoc Iráku, jak Zaorálek uvádí.

Vláda České republiky přijala na svém jednání 27. srpna usnesení (.pdf), v němž souhlasí s věnováním vojenského materiálu vládě Irácké republiky prostřednictvím Kurdské regionální vlády.

Konkrétní dodávky pak specifikuje na svém webu Ministerstvo obrany ČR. " Konkrétně se jedná o 10 milionů nábojů pro pušky Kalašnikov, 8 milionů kusů munice pro kulomety, 5 tisíc nábojů pro pancéřovky a 5 tisíc ručních granátů, to vše v souhrnné účetní hodnotě 41 milionů korun."

O možnosti darování přímo zbraní se neuvažovalo. Podle vyjádření ministra obrany Stropnického pro ČT24 by armáda zřejmě nějaké zbraně našla, nicméně politické reálie v Iráku tyto dodávky znemožňují (kvůli potenciálnímu odmítání dodávek Kurdům ze strany centrální vlády). Svým způsobem má tedy Zaorálek pravdu i v tomto bodě.

Co se týká zmíněné humanitární pomoci Iráku, je pravdou, že ji Česká republika poskytuje, a s dodávkami munice nesouvisí, je dlouhodobá. Ministerstvo zahraničí na svých stránkách uvádí k Iráku následující (jedná se o souhrnné informace o humanitární pomoci za loňský rok): "V rámci pomoci uprchlíkům ze Sýrie v sousedních zemích byl částkou 3 mil. Kč podpořen projekt Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v Iráku, který se zaměřuje jak na provoz největšího uprchlického tábora Domiz, tak na podporu udržitelných zdrojů obživy pro irácké navrátilce ze Sýrie i nově příchozí uprchlíky v místních komunitách."

S pomocí v regionu i v samotném Iráku pak počítá také Operační strategie humanitární pomoci ČR na rok 2014, která je dostupná také na webu Ministerstva zahraničí.

V roce 2005 podala občanská iniciativa Naše Olomouc stížnost Krajskému úřadu Olomouckého kraje, která se vztahovala k financování aquaparku z prostředků města.

V roce 2006 případ prošetřovala protikorupční policie na žádost člena sdružení Naše Olomouc.

Prvotní vklad města Olomouc byl 90 milionů. Dalších 189 milionů zaplatí na akciích. Protože návštěvnost aquaparku není tak vysoká, jak se předpokládalo v původním plánu, celý projekt se prodražuje. Město muselo navýšit kapitál a v roce 2011 si vzalo půjčku. Provoz areálu je zatím stále prodělečný.

Zápis (.pdf, str. 43) ze zasedání zastupitelstva 21. 6. 2005 uvádí, že Kovaříková na jednání " připustila, že v Olomouci není dostatek ploch ke koupání, ale zapochybovala o vhodnosti řešení tohoto problému výstavbou aquaparku. Konstatovala, že 500 mil. Kč není zanedbatelná částka, za kterou se dá pořídit mnoho potřebnějších věcí, než je aquapark, který bude mít rozlohu současného krytého bazénu a bude stát někde u dálnice."

Dále má Demagog.CZ k dispozici stížnost (.doc), kterou Kovaříková 4. 7. 2005 zaslala Krajskému úřadu Olomouckého kraje. Ta upozorňuje na opakovaná porušení jednacího řádu zastupitelstva při projednávání bodu financování výstavby aquaparku. Stížnost kritizuje jednání části zastupitelů, jelikož projednávání mělo být v rozporu s " jednacím řádem ZMO a v rozporu se zákonem o obcích, neboť hlasování předcházela zmanipulovaná diskuse. Náprava spočívá v opětovném projednání tohoto bodu, a to postupem v souladu s jednacím řádem ZMO."

Krajský úřad pak shledal nedodržení pravidel daných jednacím řádem obce, nikoliv však porušení zákona o obcích.

Co se týče schůzky s Martinem Novotným, Kovaříková v konverzaci s Demagog.CZ uvádí, že " ze schůzky nebyl proveden zápis, zúčastnila jsem se jí já a má kolegyně z místní pobočky Hnutí DUHA Olomouc (kde jsem v té době pracovala) Jiřina Popelková." Tato část tedy zůstává neověřitelný. Celkově ale výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Kovaříková skutečně proti financování auqaparku z veřejných rozpočtů prokazatelně od roku 2005 vystupuje.

Hodnocení jsme změnili z původního "neověřitelné" na základě informací poskytnutých Dominikou Kovaříkovou.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť je sice pravda, že Duchek byl proti prodeji jakékoli majetkové části Plzeňské teplárenské, ovšem hlavní zásluhu na zachování stoprocentní majetkové účasti měla změna nabídky Sokolovské uhelné. Ta se na poslední chvíli vzdala požadavku na 34 % akcií plzeňských tepláren.

V roce 2011 se jednalo o kontraktu na 10letou dodávku hnědého uhlí pro Plzeňskou teplárenskou (PT). Tehdejší zájemci o kontrakt:

společnost Czech Coal, která však chtěla za dodávky uhlí vyšší ceny o 40–60 %, což by vyvolalo vyšší ceny za teplo pro konečné spotřebitele,

Energetický a průmyslový holding (EPH) s dosavadními cenami, ovšem svoje dodávky podmiňoval fúzí PT s Plzeňskou energetikou, a nakonec

Sokolovské uhelné společně s Carbounion Bohemia, jež při stejných cenách jako EPH chtěly 34% majetkovou účast v PT.

Při jednáních se pro média vyjádřil právě Duchek:

„...připomněl, že zastupitelstvo v roce 2004 odsouhlasilo, že město bude svůj vliv v teplárně posilovat, a ne se ho zbavovat“.

Duchek byl tehdejším technickým náměstkem primátora.

Zastupitelstvo tak stálo před volbou, zda-li ponechat stoprocentní majetkovou účast města v PT, avšak za zvýšenou cenu tepla pro spotřebitele, anebo cenu zachovat a část PT prodat.

Situace se však sama vyřešila, když Sokolská uhelná odstoupila od požadavku majetkové účasti v PT. Zastupitelé pak tuto nabídku schválili.

Výrok tak hodnotíme jako zavádějící, neboť hlavní přičinění na zachování 100procentní majetkové účasti města Plzně v PT měla změna podmínek nabídky Sokolovské uhelné.

Vláda Bohuslava Sobotky si skutečně vetkla do programového prohlášení mezi jinými prioritami i podporu sociálního bydlení. V sekci 3.12 se tak píše: “ Vláda považuje za jednu ze svých priorit boj proti sociálnímu vyloučení. Bude prosazovat provázané řešení sociálního bydlení a předcházení bezdomovectví, sociální pomoci a terénní práce, poskytování dávek státní sociální podpory a hmotné nouze, inkluzivního vzdělávání, politiky zaměstnanosti, boje proti zadlužování, bezplatné právní pomoci a poradenství, zabránění zneužívání sociálního systému, např. v podobě obchodu s chudobou v předražených ubytovnách ”.

Jedna z priorit pro Ministerstvo pro místní rozvoj (3.13) pak zní: “ V oblasti územního plánování a stavebního řádu připraví vláda novelu stavebního zákona, která přinese zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení. Vláda také připraví nový zákon o sociálním bydlení, který bude definovat standard sociálního bytu a vymezí osoby v bytové nouzi, které na něj mají při splnění stanovených podmínek nárok ”.

Na zákoně se pracuje a předložen na vládu bude v září. Zákon má více vymezit pravomoci, určit, kdo bude za sociální bydlení odpovídat a co zajistí obce, rezorty či neziskové organizace.

Podle dat z ÚAMK (aktualizace k 30. 7. 2014) stojí jeden litr nafty v České republice 36,120 Kč. Po přepočtu na koruny je cena nafty v Rakousku 35,926 Kč, v Polsku pak 35,415 Kč. Výrok Tomia Okamury tedy hodnotíme jako pravdivý.

V plánu legislativních prací vlády na rok 2014 je zmíněn návrh zákona o výběru odborníků do funkcí ředitelů a členů dozorčích rad státních podniků a členů orgánů obchodních společností ovládaných státem. Tento návrh zákona by měl zahrnovat i část upravující způsob jejich odměňování. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.