Petr Fiala
Bohuslav SOBOTKA: Jenom chci připomenout, že to byla vaše politická strana, která na potraviny a léky zvýšila DPH z pěti na patnáct procent. A když jste to zvedali z těch pět procent, tak to ještě žádný druhý pilíř nebyl. Vy jste zvýšili DPH z pěti na patnáct procent a teď mi tady budete říkat, že máme snížit DPH, když vy jste ho zvýšili... Petr FIALA: Protože ekonomika roste a my jsme čelili extrémní ekonomické krizi. Bohuslav SOBOTKA: Ale vy jste ho zvýšili i v době, kdy ekonomika rostla. To bylo přece ještě předtím, než přišla hospodářská krize.
K prvnímu navýšení DPH Nečasovou vládou došlo ještě před krizí.
K prvnímu navýšení spodní sazby DPH z 5 na 9 % došlo v roce 2008 v rámci reformy veřejných financí tehdejší vládní koalice, jejímž členem byla i ODS (viz zákon č. 261/2007 Sb., část čtvrtá, čl. VIII). Ke schválení tohoto navýšení přitom došlo v roce 2007, kdy ekonomika skutečně rostla − krize se v České republice projevila až na konci roku 2008.
K dalšímu navýšení spodní sazby došlo v roce 2010, a to z 9 na 10 %. Tato změna byla schválena za úřednické vlády Jana Fischera (viz zákon č. 362/2009 Sb., část pátá, čl. VII).
Spodní sazba DPH se od té doby změnila ještě dvakrát − v roce 2012 byla zvýšena na 14 % (viz zákon č. 370/2011 Sb., část první, čl. I) a o rok později porostla o další procento (viz zákon č. 500/2012 Sb., část druhá, čl. III).
Jak ukazuje následující tabulka, s krizí se Česká republika potýkala až o rok později, než došlo k prvnímu navýšení DPH (ekonomický vývoj podle statistik Eurostatu):
Růst spodní sazby DPHRůst/pokles DPH
1993-20075 %
---
Od 1.1.2008
9 %
+3,1; -4,5Od 1.1.2010
10 %
+2,5; 1,8Od 1.1.2012
14 %
-1,0Od 1.1.2013
15 %
-0,9
Ladislav Šnevajs
Žádost o konání referenda (k zákazu hazardu v Olomouci – pozn. Demagog.cz) podepsalo přes osm tisíc občanů.
Podle iniciativy Olomouc bez hazardu, která sběr podpisů organizuje, se již podepsalo téměř 9000 občanů Olomouce. Podle Magistrátu města Olomouc se jednalo o celkem 8 873 podpisů se všemi zákonem danými údaji.
Antonín Staněk
Město nakoupilo za nemalé peníze tramvaje a v současné době není jejich umístění úplně ideální.
Výrok Antonína Staňka hodnotíme jako pravdivý. Tramvaje v Olomouci jsou ve vozovně v Koželužské ulici, která zdaleka nedosahuje kapacity pro umístění všech tramvají.
Město Olomouc pořídilo nové tramvaje v roce 2013 v celkové hodnotě 370 milionů. Protože byly nakoupeny v rámci Regionálního operačního programu Střední Morava, byly ze 75 % financovány z dotací. Město tak zaplatilo 92,5 milionu korun.
Umístění tramvají je ve vozovně v Koželužské ulici, která funguje od roku 1899. Pro nevyhovující kapacitu bylo později vedle vozovny postaveno odstavné kolejiště Rubik. Dále jsou tramvaje odstavovány na ulici Sokolská a v Nové Ulici.
Tramvaje jsou tedy umísťovány buď do vozovny, nebo na odstavné koleje, kde jsou celoročně vystaveny vlivům počasí, navíc chybí prostory pro dostatečnou údržbu, diagnostiku a moderní myčka.
Helena Sýkorová
Pokud jde o vyhlášku týkající se regulace hazardu, tak tam je hazard dovolen oficiálně jen v několika oblastech, které jsou vyjmenované v příloze vyhlášky, na zbytku území města je zakázán. A KSČM je ve svém programu pro nulovou regulaci hazardu.
Příloha k vyhlášce 1/2014 (.pdf) uvádí šest městských částí, ve kterých je provozování loterií na určitých místech povoleno. Výslovně také říká: " Na území ostatních městských částí není provozování loterií a jiných podobných her povoleno. "
Brněnská buňka KSČM ve svém programu deklaruje, že bude dodržovat "omezení provozu heren a výherních hracích automatů".
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož KSČM ve svém programu neprosazuje nulovou regulaci, jak uvedla Helena Sýkorová.
Jaroslav Kubera
Pokud jde o příjmy města (z turismu), tak příjmy mají Lázně, to je akciová společnost, město z toho nemá ani korunu.
Lázně Teplice jsou skutečně akciovou společností, Kubera však zcela opomíjí, že město Teplice má v této společnosti 5% podíl. Dokládá to výroční zpráva společnosti za rok 2013. Údaje jsou dostupné na straně 3 v bodu B. Příjmy za lázeňskou turistiku mají tedy samotné lázně, v nichž má město svůj podíl, nicméně nelze tvrdit, že by lázeňští hosté nepřinesli do pokladny města žádné peníze. Při svém pobytu utrácejí ve městě u místních obchodníků, v restauracích etc., z čehož město získává svůj díl (.xls – rozpočet – záložka příjmy) z daní, např. na DPH. Nadto má společnost Lázně Teplice, a. s., své sídlo v Teplicích a odvádí zde tedy část daní z příjmu právnických osob. Také lázně jako takové platí daň z nemovitosti, což by bez hostů jistě nemohly. Z těch jde rovněž městu část.
Navíc na červnové valné hromadě (.pdf) společnosti Lázně Teplice byly vyplaceny mimořádné dividendy (v hodnotě 4 Kč na akcii) akcionářům, tedy i městu Teplice.
Tomáš Hudeček
Obecní dům je dneska v černých číslech, to samé Kongresové centrum.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Kongresové centrum skončilo v červených číslech. Dle výroční zprávy (.pdf, viz Schválení účetní závěrky za 2013 dozorčí radou, str. 49) Obecního domu za rok 2013 skončila společnost v zisku 15 308 019 Kč. Kongresové centrum však podle své výroční zprávy (.pdf, str. 8) zaznamenalo ztrátu 233 550 Kč.
Jiří Payne
Moravec: Víte, kolik má městská policie v Praze strážníků? Payne: Přiznám se, že to přesné číslo neznám, ale je to kolem 5 tisíc.
Výrok je označen jako nepravdivý, protože Městská policie Praha by měla mít 2 520 zaměstnanců, ovšem v současné chvíli jí chybí 280 strážníků, takže má pouze 2240 zaměstnanců. Dalších sto strážníků bude muset odejít na konci příštího roku. Velký podstav je způsoben také tím, že městská policie nemohla vloni nabírat nové posily. Ale celkově lze říci, že během posledních let Městskou policii Praha opustilo značné množství strážníků. Tuto situaci se však ředitelství snaží řešit, a to především formou finančních benefitů.
Miroslav Kalousek
Ale ony se také odloží zákony, které výrazně snižují tu cenu práce těm živnostníkům. My jsme po té stabilizaci chtěli ponechat DPH v původní úrovni. A snížit přímé odvody. A ty, to jsou zákony, které souvisejí s jednotným inkasním místem. A kdyby pan ministr Babiš tenhle krok neudělal, kdyby nenavrhl odložení těch zákonů souvisejících s jednotným inkasním místem, které už jsou platné, to je platná součást právního řádu, on to chce teď změnit. Kdyby to nechal být, kdyby to neměnil, všichni už jsou na to připravení, protože to dva roky platí ten zákon, tak by platil, tak by všichni na přímých odvodech platili o 14 miliard korun v roce 2015 méně, než budou platit, když on to odloží. To, že on to odloží, nechá DPH v původní výši, kterou, jejíž zvýšení kritizoval, ale nechá to v původní výši, a ještě lidem vytáhne z kapsy o 14 miliard na přímých daních víc.
Miroslav Kalousek má na mysli zákon č. 458/2011 Sb. o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Tento zákon zavádí jednotné inkasní místo pro výběr daní i pojistného na jednom místě a na jednotném přiznání a dále mění některé daňové zákony. Ačkoliv byl schválen (a tedy je platný) již v roce 2011, účinný je až od 1. ledna 2015.
Mimo JIM tento zákon ruší superhrubou mzdu, navíc se snižuje sazba celkových odvodů ze mzdy. Tyto změny mají vliv na náklady práce a pro většinu zaměstnanců i živnostníků by vedly ke snížení přímých daní. Co se týče konkrétního vyčíslení vlivu těchto změn na příjmy státu, pokusil se o ně think-tank IDEA, podle jehož studie by dopad byl 19 miliard korun. Jednalo se však o změnu oproti roku 2013. Nemáme přesnější čísla, a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.
Dneska na internetu najdete všechny smlouvy, které jsou od 100 tisíc výš. To znamená cokoli, co schválí rada od 100 tisíc, je na internetu.
Na základě informací z internetového portálu hlavního města Prahy hodnotíme výrok jako pravdivý. Dodejme, že Praha zveřejňuje v elektronické podobě všechny uzavírané smlouvy. Smlouvy nad 100 tisíc korun pak od roku 2013 podléhají schválení radou města.
Tomio Okamura
O tomto multiplikačním efektu vůbec Ministerstvo financí nehovořilo, ani v tom zdůvodnění, proč jsou vlastně proti, naopak o tom hovoří špičkoví čeští ekonomové. (jedná se o návrh snížení spotřební daně z pohonných hmot, pozn. Demagog).
Tomio Okamura mluví o pozměňovacím návrhu poslance Urbana na snížení spotřební daně z pohonných hmot, který byl předložen v průběhu projednávání návrhu zákona o tzv. zelené naftě.
Smyslem Urbanova návrhu bylo snížit spotřební daň (viz. důvodová zpráva návrhu) – na naftu o 2,50 Kč za litr a na benzín o 1,50 Kč za litr – a tím i cenu pohonných hmot. Urban počítal s tím (odvolávajíc se na analýzu Národohospodářské fakulty VŠE), že díky snížené ceně budou motoristé a přepravci tankovat v České republice a výběr spotřební daně se zvýší. Okamura k tomu dodává, že zůstane lidem více peněz a utratí je za jiné komodity, což může pomoci české ekonomice.
Během projednávání ve sněmovně Babiš skutečně o zmíněném možném efektu nemluvil. Jeho vyjádření se odvolávalo na neslučitelnost s právem EU a absenci analýzy, která by dopředu následky přijetí Urbanova návrhu reálně popsala.
Je také pravdou, že někteří ekonomové o potřebě snížení spotřební daně veřejně hovoří. Například v listopadu 2012 se pro snížení vyjádřil Aleš Rod, v lednu 2013 Miroslav Ševčík, oba pro Český rozhlas. Netroufáme si však hodnotit, zda jde o ekonomy špičkové, jak Okamura uvádí. Jejich erudici nehodnotíme.
Oba ekonomové společně v listopadu 2010 vydali publikaci zabývající se touto problematikou s názvem "Spotřební daň z pohonných hmot v České republice – když více znamená méně" (.pdf).
