Přehled ověřených výroků

V rozhovoru pro Mladou frontu mluví lídr Změny pro Plzeň obecně o kandidátkách a míní nimi kandidátky této formace na plzeňský magistrát a také do zastupitelstev městských částí 1–4. Prvních 7 kandidátů na těchto listinách by tedy nemělo mít "kandidátskou zkušenost". Pro potřeby hodnocení výroku jsme zúžili analýzu na volební obvody "na magistrát" a do zastupitelstva Plzně 1. Je patrné, že kandidáti Změny pro Plzeň (prvních 7) mají v řadě případů kandidátskou minulost, výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Zastupitelstvo statutárního města

Analýzou dat ze serveru Volby.cz jsme zjistili, že prvních 7 kandidátů na kandidátce Změny pro Plzeň (Renáta Zoubková, Monika Adéla Šindelářová, Štěpán Esterle, Martin Marek, Jiří Novotný, Petr Baierl a Zdeněk Jůza) v roce 1994, 1998, 2002, 2006 ani 2010 nekandidovali do zastupitelstva magistrátu města Plzně ani do zastupitelstev městských částí.

Ovšem s jednou výjimkou. Tou je Petr Baierl, který v roce 2010 kandidoval do zastupitelstva městské části Plzeň 3.

Podíváme-li se na další typy voleb (Marek nespecifikuje druh voleb, mluví o kandidatuře obecně), zjistíme, že kandidátskou minulost má (z předčasných parlamentních voleb 2013 v dresu hnutí Změna) sám lídr Marek, dále Zoubková, Šindelářová a opět Baierl.

V krajských volbách v roce 2012 pak do zastupitelstva Plzeňského kraje kandidoval za Stranu zelených opět Petr Baierl.

Plzeň 1 V první sedmičce kandidátů najdeme již zmíněnou Moniku Šindelářovou a opět Martina Marka, u nichž kandidatura reálně proběhla zhruba před rokem.

Dále pětka na kandidátce, Štěpánka Balcarová, kandidovala v roce 2012 v krajských volbách za Stranu zelených.

Vzhledem k nemožnosti zjistit, jak moc se jednotliví kandidáti znají nebo neznají, tuto část výroku nehodnotíme. Co se jádra výroku týče, není pravdou, že prvních sedm kandidátů nikdy nekandidovalo, proto je výrok nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nepodařilo dohledat, jaké množství reexportovaného zboží míří z ČR do Ruska. Nemůžeme tak určit rozsah zboží exportovaného do Německa, které končí v Rusku.

Export ČR vůči ostatním zemím v letech 2011−12 podle informací Českého statistického úřadu naleznete v přiložené tabulce (xls.). Export do Ruska tvoří pouze malý zlomek celkového exportu (3,9 % v roce 2012). V tomtéž roce však export do Neměcka tvořil necelou třetinu celkového exportu ČR (31,4 %). Nelze však dohledat, zda a kolik z tohoto exportu bylo znovu vyvezeno do Ruska. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě následujících informací o nákupu CNG autobusů.

Díky Operačnímu programu Životní prostředí Brno skutečně koupilo 12 CNG autobusů a dalších 88 by měly přidat na přelomu let 2014/2015.

Ty by měly být ekologičtější a úspornější než jejich předchůdci.

„Stlačený zemní plyn má nejlepší ekologické i ekonomické parametry a tak ve většině dopravních podniků českých měst probíhá obnova vozového parku právě za autobusy na CNG. Podniky s 30 autobusy mohou ušetřit ročně přes deset milionů korun.“

Technologie stlačeného plynu použitého jako palivo skutečně existuje několik desetiletí.

Co se týká zdrženlivosti nákupu těchto strojů, lze tomu přisoudit i ekonomický význam. Nynější nákup 100 CNG autobusů byl umožněn také díky dotaci 394 mil. Kč, kterou město Brno získalo.

Výrok je označen jako nepravdivý. Výsledky hospodaření Pražských služeb, a. s., jsou pravidelně zveřejňovány na webových stránkách společnosti v sekci Info pro akcionáře. Poslední informace o hospodaření nabízí Pololetní zpráva za rok 2014 ze 4. srpna 2014.

Městská část Brno-střed se elektronického zápisu dětí do MŠ skutečně neúčastní.

Výrok je nepravdivý, jelikož vyjma skupinu vysokopříjmových obyvatel, by naopak zavedením jednotného inkasního místa došlo ke snížení daňové zátěže.

Vycházíme ze zákona č. 458/2011 Sb. (pdf.), o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Tento zákon obsahuje mimo úprav pro zavedení jednoho inkasního místa (JIM) také plánované daňové změny.

Mezi tyto změny patří například:

• zrušení tzv. superhrubé mzdy; v důsledku toho nastavena sazba daně z příjmů fyzických osob na 19 %
• osvobození dividend a veškerých podílů na zisku pro fyzické i právnické osoby vyplácených mezi tuzemskými poplatníky a poplatníky ze zemí EU, Švýcarska, Norska a Islandu
• prodloužení lhůty pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů ze šesti měsíců na tři roky
• zvýšení hranice osvobození u příjmů z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), z 20 000 Kč na 30 000 Kč
• zrušení možnosti uplatnění základní slevy na dani pro osoby s měsíčními příjmy převyšujícími čtyřnásobek průměrné mzdy

Zvyšovat daňové zatížení zaměstnanců může z výše uvedených poslední položka, a to pouze části zaměstnanců s příjmy vyššími než čtyřnásobek průměrné mzdy.

Samotné zvýšení daně z příjmu z 15 % na 19 % při zrušení superhrubé mzdy (hrubá mzda 34 % soc. a zdrav. pojištění placeného zaměstnavatelem) pak snižuje výměr daně zaměstnavatele.

Dle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (pdf. str. 1,5) se

„zaměstnancům – vyjma úzké skupiny s příjmy nad 1 242 000 Kč - daně mírně snižují.“

„Průměrný zaměstnanec by od roku 2015 na daních a odvodech zaplatil o 2012 Kč ročně méně.“

Na základě níže uvedených informací je výrok hodnocen jako pravdivý.

Přestože zákon o rodině osvojení dítěte manžela umožňuje, zákon o registrovaném partnerství tuto možnost nezná. Na tuto nesrovnalost upozorňuje i ombudsmanka Anna Šabatová, podle níž zákon o registrovaném partnerství homosexuály v tomto ohledu diskriminuje a navíc je kvůli nesrovnalosti se zákonem o rodině i protiústavní.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť tvrzení, že Brno o peníze přišlo jen kvůli TOP 09 je zavádějící a ani uvedená částka nesouhlasí s propočty Ministerstva financí.

Změna rozpočtového určení se objevila v programovém prohlášení (.pdf) vlády Petra Nečase. Při projednávání vládou 23. května 2012 pro tuto novelu hlasovalo (.doc - záznam z jednání vlády - bod 19) všech 13 přítomných členů vlády. Není sice specifikováno, kteří členové vlády pro daný návrh hlasovali, nicméně na jednání své návrhy předkládali také ministři ODS (Martin Kuba, Petr Fiala, Petr Bendl, Pavel Blažek a předseda vlády Petr Nečas), kteří tedy také pravděpodobně hlasovali i pro změnu rozpočtového určení daní.

TOP 09 a především hnutí Starostové a nezávislí tuto změnu sice aktivně prosazovali a z řad ODS se ozývala kritika. Když však přišlo na hlasování v Poslanecké sněmovně, tak pro změnu hlasovalo 44 poslanců ODS a proti byli jen dva pražští poslanci tohoto klubu (David Vodrážka a Jan Florián). Pro novelu kromě TOP 09 a ODS hlasovala také většina klubů ČSSD, KSČM, VV i nezařazených poslanců.

Česká televize uvedla, že Brno přijde v důsledku rozpočtového určení daní o 203 milionů korun, avšak např. primátor Brna Roman Onderka ve svém rozhovoru pro Brněnský deník uvedl stejnou částku jako František Vižďa, tedy 250 milionů. Na internetu lze nalézt také web ObceLidem.cz, který spočítá, o kolik si obec díky novému rozpočtovému určení daní polepší či pohorší. V případě Brna uvádí ztrátu 208 139 000 Kč. Důležité je však v tomto případě podotknout, že je web provozován TOP 09 a STAN.

Stránka však vychází z propočtů Ministerstva financí, které u Brna shodně uvádí oněch 208 139 tis. Kč.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože dne 22. 7. 2005 premiér Jiří Paroubek a tehdejší předseda Svazu měst a obcí Oldřich Vlasák podepsali Dohodu o vzájemné spolupráci mezi Vládou České republiky a Svazem měst a obcí ČR s platností na dobu neurčitou.

Účelem této dohody je zavést pravidelné konzultace mezi Vládou ČR a Svazem ohledně vládních politik, jež se týkají měst a obcí. Dohoda vládu zavazuje k minimálně jednomu setkání se svazem ročně, a to za účelem projednání Plánu legislativních prací vlády a Plánu nelegislativních úkolů vlády. Díky tomuto obce a města získávají větší možnost zasahovat prostřednictvím svého svazu do legislativní činnosti české vlády.

Podle výroční zprávy (.pdf – s. 18) města za rok 2013 dosáhla zadluženost Olomouce ke konci roku 2013 výše 1,99 mld. Kč.

Celkové zadlužení se zvýšilo ve volebním období, o němž Jakubec mluví, zhruba o 660 milionů (viz tabulka níže), Jakubec jej pojmenovává tedy poměrně přesně.

Co se týká výdajů na aquapark, jde o cca 340 milionů (viz výpočty níže). Ročně město přispívalo v průměru zhruba 40 milionů na provoz a také v letech 2012–2014 odkupovalo akcie v ročním objemu průměrně 60 milionů. Lze tedy konstatovat, že Aleš Jakubec popisuje korektně jak výši zadlužení, tak i náklady na aquapark.

Koalice Olomouc 2010–2014Deficit rozpočtu v KčDeficit bez aquaparku2011 (.pdf – str. 14) 128 078 277,84 98 178 227,84 2012 (.pdf – str. 32) 210 736 941,50 94 536 941,50 2013 (.pdf – str. 32) 214 151 036,17 102 151 036,16 2014 (.xls – tab. Část A rek.) 108 959 000,00 24 659 000 Celkem661 925 255, 51 Kč319 525 205,50 Kč

Podle rozklikávacího rozpočtu (dohledatelné pod Běžné výdaje-Ostatní-Sportovní zařízení města) města Olomouc (a rozpočtu na rok 2011 – .xls, granty,příspěvky a dary) šlo na roční služebné (na aquapark) v letech 2011–2014 celkem 163,1 milionu Kč. Konkrétně šlo o 29,9 milionu v roce 2011, v roce 2012 pak 47,2 milionu a v letech 2013 a 2014 o 43 milionů.

Mimo ročních příspěvků na provoz aquaparku probíhal také odkup akcií aquaparku městem Olomouc. Dle rozklikávácích rozpočtů (dohledatelné pod jednotlivými roky – kapitálové výdaje-Nestavební investice-INV AQUAPARK, a. s.) za roky 2012–2014 šlo konkrétně o 69 milionů v letech 2012 a 2013 a 41,3 milionu v loňském roce. Celkem jde tedy o 179 milionů Kč.