Přehled ověřených výroků

Hazard není v Německu přímo zakázán. Němci však mají nařízení (Spielverordnung, něm.), které upravuje, kde hrací automaty můžou stát a kolik jich může být.

Podle § 1 tohoto nařízení můžou být hrací automaty instalovány pouze v zařízeních, kde se prodává jídlo nebo pití, v ubytovacích zařízeních, v hernách nebo v sázkových kancelářích. Ani provozování heren tedy není v Německu přímo zakázáno.

§ 3 upravuje počet povolených hracích automatů – v restauračních zařízeních a ubytovnách mohou být maximálně tři, v hernách potom nejvýše 12. Nařízení dále přesně ustanovuje, kolik automatů může stát vedle sebe apod.

Bohužel se nám nepodařilo dohledat, zda jsou nějaké herny v Altenbergu provozovány. Nařízení platné v celém Německu však jejich zřizování nezakazuje.

Prostituce je v Německu legální (něm.). Podle nařízení saské zemské vlády je však prostituce zakázána (něm.) v obcích do 50 000 obyvatel. Takovou obcí je i Altenberg (.pdf, něm., str. 8). Prostitutky by tedy v Altenbergu skutečně být neměly. Opět však platí, že není možné dohledat, jak je tomu doopravdy.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Generálním ředitelem může být vedle státního tajemníka i zástupce ředitele.

Generální ředitel a státní tajemník je skutečně dle §§ 53 ods. 1 a 55 ods. 1 návrhu zákona o státní službě jmenován na dobu sedmi let. Petr Fiala však nemá pravdu v tom, že druhý generální ředitel musí být vybrán pouze ze státních tajemníků, neboť v § 53 odst. 3 stojí, že výběrového řízení se může zúčastnit buď státní tajemník nebo zástupce generálního ředitele.

Jistou pojistkou proti "zabetonování" vedoucích postů státní správy představuje § 61, který myslí i na jejich odvolávání v případě prohřešků.

Pravdu má předseda ODS také v tom, že zákon neumožňuje, aby na některý z řídících postů nastoupil člověk ze soukromého sektoru či akademického prostředí, který by neměl předchozí zkušenost ze státní správy. Ta je potřebná pro post vedoucího služebního úřadu (§ 56 odst. 3 - 6), náměstka pro řízení sekce nebo ředitele sekce (§ 57 odst. 3 - 6) a ředitele odboru (§ 58 odst. 3 - 6). Osoby bez předchozí zkušenosti ve státní správě mají šanci teprve u místa vedoucího oddělení, avšak i tam až v případě, že se nepodaří vybrat nikoho jiného v prvních dvou kolech (§ 59 odst. 3 - 6).

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, neboť zelení sice ve svém brněnském programu garantují místa pro děti od dvou let věku. Avšak ve svém celostátním programu uvádí, že zavedou “zákonný nárok na místo pro dítě ve školce od tří let věku” a výrok je tedy možné hodnotit jako pravdivý.

Výměr ve výši 227 milionů s výhledem na možných 400 milionů za projekt Státní pokladna se nepodařilo z veřejných zdrojů dohledat, proto hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Úvodem je třeba říci, že Ministerstvo pro místní rozvoj se ústy svého prvního náměstka Daniela Brauna vyjádřilo v tom smyslu, že Dohodu o partnerství, která je pro čerpání dotací základem, nepodmiňuje schválením služebního zákona (.pdf., verze aktuální v prvním čtení). Jiné zdroje však uvádějí opak. Pro hodnocení problematického výroku toto ovšem není klíčové.

K pozastavení dotací v minulosti již skutečně došlo. Přesněji se jednalo o uzavření dohody ČR a EU. Podle ní ČR nebude žádat o poskytnutí financí, neboť EU by je tak jako tak do okamžiku přistoupení k opatřením vedoucím k zefektivnění celého procesu ani neposkytla. Nicméně, jak jsme v našich analýzách již dříve rozebrali, nebylo to výlučně z důvodu neexistence služebního zákona. Šlo spíše o celkovou nespokojenost s kontrolou odčerpaných peněz, jak popisují například servery Euraktiv, Ihned.cz či Český rozhlas. Tento nedostatek by služební zákon nevyřešil, tudíž v této části je výrok premiéra Sobotky zavádějící.

Při čerpání dotací skutečně hovoříme o částkách v řádech miliard korun. Na dočasné zastavení čerpání finančních prostředků z dotací EU bylo ovšem reagováno akčním plánem a v důsledku toho dle vyjádření MMR fakticky nedošlo k žádným finančním ztrátám. Jak je navíc v témže článku ministerstvem vysvětleno, možnost čerpat máme až dva roky zpětně, tedy až do konce roku 2015.

Závěrem je třeba dodat, že i přes možnost, že fondy byly či budou nedočerpány, nemůže toto být nutným a přímým důsledkem dočasného pozastavení možnosti čerpání peněz z fondů EU. To navíc tak jako tak nebylo zapříčiněno chybějícím služebním zákonem. Výrok premiéra Sobotky je tedy nepravdivý.

O tzv. "španělském modelu", za jehož poznáním se někteří ostravští politici vydali v roce 2011 do Madridu, informoval Moravskoslezský deník, který je na této cestě doprovázel. Autorka článku potvrzuje informaci o tom, že tímto způsobem v Madridu řeší situaci se sociálním vyloučením posledních třicet let. Počátky snah o odstranění slumů se datují do 80. let i podle článku Romea.cz.

Je tedy pravdou, že tzv. "španělský model" přinesl výsledky v boji proti sociálnímu vyloučení. Statistiky (.pdf, str. 12) organizace IRIS (která se na celém projektu podílela) dokládají, že první výsledky v přestěhovávání obyvatel ze slumů jsou datovány již od roku 1999. Postupně, jak je patrné z dat IRIS, roste počet integrovaných lidí. Není tedy pravdu, že by výsledky této činnosti byly záležitostí současnosti, jde o dlouhodobý trend, který je sledovatelný od roku 1999. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako zavádějící.

Okamura se od Víta Bárty, který (neúspěšně) kandidoval za hnutí Úsvit ve sněmovních volbách 2013, distancuje dlouhodobě. Jak ovšem v prosinci minulého roku odhalil portál Idnes, spojení mezi Věcmi veřejnými zůstává živé i po volbách, alespoň v personální rovině. Nejméně šest lidí – většinou dříve vysoce postavených ve VV – je spojeno s aktuálními poslanci za stranu Úsvit (Vít Bárta mezi nimi ovšem nefiguruje).

Dodejme také, že v dolní komoře nyní zasedají čtyři poslanci nominovaní za Věci veřejné. Tři z nich jsou podle portálu Naši politici doposud ve Věcech veřejných, vyjma Jiřího Štětiny, který je bez politické příslušnosti.

Kontaktovali jsme Víta Bártu s žádostí o reakci na Okamurova slova, výrok hodnotíme prozatím jako neověřitelný.

Výrok odpovídá skutečnosti. Během tohoto volebního období nedošlo k žádné změně zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Výrok Bohuslava Sobotky je reakcí na to, že pravicová opozice chystá "velmi důkladné projednávání" na úterní mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny. Při vhodné strategii totiž může menšina ve Sněmovně na celé dny zablokovat jednání, jak dokázaly sociálnědemokratické obstrukce v roce 2011.

Aktuálně je v druhém čtení novela zákona o jednacím řádu, která se ale věnuje zejména otevřenosti legislativního procesu. Poslední změna jednacího řádu byla přitom schválena před čtyřmi lety. Omezení vystoupení poslanců prosazuje hnutí ANO, avšak ČSSD jej odmítá.

Podle "ANALÝZY A ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY UBYTOVEN NA ÚZEMÍ SMO V KRÁTKODOBÉM A DLOUHODOBÉM HORIZONTU" (.pdf, str. 29 a dále) bylo v září minulého roku (poslední dostupná data) obsazeno 5 417 míst z celkové kapacity ostravských ubytoven v počtu 8 212 míst. Vzhledem ke skutečnosti, že příspěvek na bydlení každoročně roste (.pdf, str. 18), je důvodné předpokládat, že roste i počet lidí pobírající tento příspěvek a zároveň žijící na ubytovnách.

Tato studie dále (str. 34) také uvádí, že počet osob s doplatkem na bydlení činil ve zmiňovaném období 1 996 osob. Z celkového počtu 5 417 ubytovaných jde přibližně o 37 % a je tedy zjevné, že většina obyvatel ostravských ubytoven tento příspěvek skutečně nepobírá.

Vláda České republiky skutečně schválila návrh na darování vojenského materiálu vládě Irácké republiky prostřednictvím Kurdské regionální vlády dne 27. srpna 2014. Usnesení vlády naleznete zde. Česká televize uvedla 7. září následující: „Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) má v polovině září odletět do Iráku, aby jednal o dodávce munice, kterou schválila česká vláda jako pomoc kurdským milicím v boji s islamisty. ….. Zaorálek proto zamíří jak do hlavního města Bagdádu, tak do metropole iráckého Kurdistánu Irbílu".

V Iráku vzniká nová vláda, jejíž většina členů byla jmenována v pondělí 8. září. Z českých médií o tom informoval například Český rozhlas. Podle serveru arabské televizní stanice Aljazeera (anglicky) si parlamentem nově jmenovaný irácký premiér Hajdar Abádí vyžádal další týden na jmenování hlav dvou ministerstev, a to obrany a vnitra. Zaorálek by tak měl jednat již s nově vzniklým politickým vedením Irácké republiky.