Přehled ověřených výroků

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací z médií a povaze schválených sankcí.

Martin Bursík vyzval s několika dalšími exministry Bohuslava Sobotku k zavedení sankcí vůči Rusku již 15. března. Karel Schwarzenberg k sankcím vyzývá opakovaně v různých rozhovorech, např. zde (z 8. dubna) a zde (z 19. března).

Evropská unie schválila 17. března sankce vůči představitelům Ruska a některým proruským představitelům Ukrajiny. V dubnu byly sankce ještě rozšířeny. Tyto sankce jsou však stále zaměřeny proti jednotlivcům, ne proti Rusku jako takovému, ani proti ruským firmám.

Pravda

O tom, že vicepremiér Babiš byl prvnímu jednání před slovenským soudem přítomen, informovala ČTK prostřednictvím Českých novin - svého zpravodajského serveru. Dále například také místní média jako server Pluska.sk. Dalšího, říjnového jednání, se nezúčastnil a byl pouze zastoupen advokátem. Na zatím poslední jednání 30. ledna se (přes původně avizovanou absenci) prokazatelně dostavil, článek o tom napsaly například Webnoviny.

Přítomný skutečně nebyl na druhém jednání ve věci, které ale bylo pro absenci svědků odročeno na výše zmíněný 30. leden. Nutno ovšem říct, že vypovídal již na jednání prvním a jeho osobní účast nutná.

Nepravda

Dle hnutí ANO by pozice náměstků ministrů měli zastávat na základě nového zákona o státní službě odborníci, a nikoli politici.

Nicméně sestavování vlády nominace za toto hnutí obsahovala řadu zvolených politiků, a proto je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Ve vládním kabinetu sedí za hnutí Andreje Babiše hned několik zvolených poslanců, jmenujme Babiše samotného, Martina Stropnického, Helenu Válkovou, Věru Jourovou (ta je i 1. místopředsedkyní hnutí ANO), Richarda Brabce.

To znamená, že ze 6 ministrů je hned 5 současně poslanci.

Je otázkou, koho přesně míní Babiš politickým/odborným nominantem, neboť jeho prohlášení, zda členové jeho hnutí jsou či nejsou politici, se časem různí a vyvíjí a Babiš v nich není zcela konzistentní. Je však nepochybné, že zvolení poslanci jistě politici jsou a jsou tak chápány i jejich nominace.

Neověřitelné

Nepodařilo se nám dohledat přesný počet albánských zahraničních zpravodajů akreditovaných u evropských institucí, proto tento výrok označujeme za neověřitelný.

Na portálu Inside Europe je uvedeno, že počet albánských médií s akreditací je 12 (s odvoláním na zdroje z Evropské komise).

Nicméně tento počet nemusí odpovídat počtu zpravodajů reprezentující zemi v institucích EU. Například Česká republika má u evropských institucí akreditováno zástupce ze 7 médií, nicméně v současné době má zde stálé zpravodaje pouze Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář.

Pravda

Pospíšil skutečně několikrát prohlásil, že požaduje vypsání referenda o přistoupení Česka k euru. Pro Idnes například uvedl: "Na některé věci (v rámci TOP 09) mám odlišné názory. Před přijetím eura by mělo být referendum." Podobně se vyjádřil i pro Českou televizi, když tvrdil: "Kdy občané budou mít euro, by si měli sami říct. Když se ukáže, že je to pro ČR výhodné, já jsem připraven pro euro hlasovat." TOP 09 pak rovněž ve svém předvolebním programu deklarovala, že "budeme prosazovat přistoupení ČR k Paktu euro plus zajišťujícímu možnost účasti ČR na summitech eurozóny. Stojíme za naším závazkem přistoupit k euru, a proto podmiňovat přistoupení k euru referendem považujeme za jednu z forem zpochybnění tohoto závazku."

Pravda

Hodnocení a přiřazování zásluh jako inherentně subjektivní kategorii nepřísluší ověřování faktů. V daném výroku však nalezneme části, které je možné ověřit. Vskutku Evropská komise 2. června 2014 doporučila ukončení řízení s Českou republikou o nadměrném deficitu (toto řízení započalo ke konci roku 2009). Hrubý domácí produkt České republiky v posledních dvou čtvrtletích (1Q 2014 a 4Q 2013) v meziročním srovnání rostl. Českou republiku lze považovat za otevřenou, exportně orientovanou zemi - podíl nominálního objemu vývozu na HDP ČR (.pdf, str. 2) dosahoval v roce 2013 79 % (pro dovoz byla tato hodnota 72 %).

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.

Neověřitelné

Česká republika skutečně v loňském roce vracela 10 miliard korun, nebylo to však manko resortu dopravy. Největší rezervy mají ministerstva životního prostředí a školství.

Nedohledali jsme nicméně informaci, z kterých zdrojů pochází zmiňované číslo 8,7 %, a proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Ondřej Liška

Máme nejsložitější systém čerpání evropských fondů z celé Evropy.
Předvolební diskuze ČT k volbám do EP, 14. května 2014
Neověřitelné

Výrok Ondřeje Lišky hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařily dohledat zdroje, které by potvrzovaly, že český systém čerpání peněz z evropských fondů je nejsložitější.

Obecná pravidla pro fungování evropských fondů určuje EU. Konkrétní postupy implementace si pak určují jednotlivé členské země.

Existují zprávy (pdf., anglicky), které hodnotí úroveň čerpání z fondů a Česká republika (pdf., anglicky, s. 1) zde patří mezi země, které mají s čerpáním problémy (pdf., s. 10).

Nenašli jsme však výzkum, který by se věnoval přímo srovnání efektivity, popřípadě složitosti systému čerpání evropských peněz.

Nepravda

Zdanění hazardu skutečně bylo zavedeno od 1. ledna 2012, tedy v době, kdy byl Miroslav Kalousek ministrem financí. Není však úplně přesné, že 20 let předtím žádné zdanění bylo. Do roku 1998 (.pdf, str. 15) byly příjmy z loterií předmětem daně z příjmu právinických osob a byly zatíženy i dalšími odvody podle zákona o loteriích.

Andrej Babiš

Pravda

Dle údajů Ministerstva financí odvedla Česká republika do rozpočtu Evropské unie (od 1. května 2004 do 31. prosince 2013) celkově 342,8 mld. Kč a naopak z rozpočtu EU obdržela 676,2 mld. Kč, což vytváří kladnou čistou pozici ČR vůči EU v hodnotě 333,4 mld. Kč. S ohledem na vývoj čisté pozice byl rekordním rokem rok 2013, ve kterém platby do rozpočtu EU byly rovny 41,7 mld. Kč a příjmy z tohoto rozpočtu 125,7 mld. Kč, což vytvořilo kladné saldo čisté pozice ve výši 84,1 mld. Kč.