Zdeňka Hamousová
reakce na předchozí: Tak musím říct celkem neskromně, že ta aktivita i můj osobní podíl tam byl také značný, protože se jednalo o nemocnici v našem městě Žatci, město je zakladatelem té nemocnice a je to poslední nemocnice, která poskytuje akutní lůžkovou péči v okrese Louny.
V případě snah o zachování některých oddělení nemocnice v Žatci se skutečně starostka Hamousová významně angažovala.
Vystoupila např. v Senátu při projednávání petice. Podle výroční zprávy (.pdf, str. 4) je zakladatelem nemocnice město Žatec. V lounské nemocnici byla akutní lůžková péče zrušena v roce 2010. O zrušení informoval také deník E15. V článku stoji: " Na pacienty z Loun a okolí jsou připraveny nemocnice v Žatci, Mostě, Chomutově a Slaném".
Z těchto měst se v okrese Louny nachází pouze Žatec.
Bohuslav Sobotka
Evropská komise, v okamžiku, kdy byla zatažena do naší vnitropolitické debaty, tak raději přestala vydávat jakákoliv stanoviska, čili stanovisko Evropské komise se aktuálně nedá zjistit.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám prozatím nepodařilo zjistit jaké stanovisko Evropská komise v otázce přijetí služebního zákona zastává. Otázkou je rovněž, zda zatažení Evropské komise do české vnitropolitické debaty mělo skutečně za následek to, že EK přestala vydávat stanoviska. Oslovili jsme Zastoupení Evropské komise v ČR a hodnocení výroku případně na základě jeho vyjádření doplníme.
Neformálním stanoviskem Evropské komise argumentoval poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek na schůzi Sněmovny 16. 7. 2014. Kalousek z dokumentu citoval: „Plánované nabytí účinnosti k 1. lednu 2015 je všeobecně vítáno. Nicméně Komise vždy zdůrazňovala, že rychlost by nikdy neměla být na úkor kvality předpisu. Navíc vzhledem k více než dvouletému přechodnému období je jasné, že některé části předpisu vstoupí v účinnost až po zákoně samotném,“.
Ministr Jiří Dientsbier stejně jako kandidátka na eurokomisařku Věra Jourová však tvrdí, že schválení služebního zákona je podmínkou Evropské komise. Jourová se k tomu vyjádřila následovně: „Jednoznačně potvrzuji, že Evropská komise při jednání o evropských fondech dává jasnou podmínku, že od 1. 1. 2015 máme mít účinný služební zákon a od 1. 1. 2016 mají fungovat prováděcí předpisy, to znamená, že ta informace, která dnes zazněla, není pravdivá. Já tímto potvrzuji, že jsem absolvovala osobně několik jednání, kde toto jasně zaznělo, máme to i v dokumentech. “
Jediným stanoviskem EK, které se nám podařilo dohledat, jsou neformální připomínky ke služebnímu zákonu ze 14. 7. 2014, které Miroslav Kalousek použil na zmíněné schůzi Sněmovny. Je tedy otázkou, zda asi měsíc staré stanovisko již lze považovat za zastaralé a vyvozovat, že Evropská komise raději v této otázce stanoviska přestala vydávat.
Milan Feranec
Pochopitelně v případě úplného zákazu (hazardu – pozn. Demagog.cz) půjde o výpadek sto milionů ročně.
Rozklikávací rozpočet (viz. daňové příjmy – poplatky) města Olomouc uvádí pro letošní rok výtěžek z hazardu celkem 108,2 milionu korun. V předchozích 2 letech pak šlo o 84 a cca 79 milionů. Řádově tedy při zákazu hazardu půjde o výpadek okolo 100 milionů ročně.
Tomáš Macura
Ze všech objektivních měření vyplývá, že znečištění způsobené velkými průmyslovými zněčišťovateli je rozhodujícím faktorem životního prostředí v Ostravě.
Znečištění průmyslovou činnosti je jistě jedním z rozhodujících faktorů pro stav životního prostředí, což však neznamená, že je nejvýznamnějším. Například Situační zpráva o kvalitě ovzduší na území Moravskoslezského kraje za kalendářní rok 2012 (.pdf) už na své sedmé straně zdůrazňuje, že:
"Hlavním zdrojem emisí prachových částic je provoz motorových vozidel, těžký průmysl, výroba energií a vytápění domácností." Totéž potvrzuje stanovisko Českého statistického úřadu.
Tomáš Macura tedy mluví pravdu.
Václav Láska
Korupce je ve všech zemích, i na západ od nás. Akorát u nás je ta korupce extrémně vysoká oproti ostatním zemím.
Podle indexu vnímání korupce z roku 2013 (.pdf) vydaným Transparency International se korupce v zemích na západ od nás vyskytuje. Například Rakousko nebo Francie získala od Transparency International skóre 69 či 71 – skóre 1 znamená korupci největší a 100 korupci nejmenší. Česká republika pak za ostatními státy EU poněkud pokulhává se svým skóre 48. Proto tento výrok hodnotíme jako pravdivý.
Lze říci, že země západní Evropy jsou obecně v této statistice lepší, na horších místech se umísťují např. Slovensko, Itálie či Rumunsko.
Je třeba podotknout, že tento index nelze brát jako absolutní ukazatel výše korupce v dané zemi. Pro potřeby výroku je však využit proto, že na základě srovnatelné metodologie postihuje globálně všechny země, je veřejně využíván a uznáván a nemá fakticky obdobu.
Miroslav Kalousek
(...) od 1. 1. 2013 se podařilo rozjet projekt státní pokladny, který skutečně umožňuje mnohem lépe řídit likviditu státu. Já jsem velmi rád, že v něm pan ministr pokračuje, ale on ho nezavedl. Ten, ten projekt se spustil k 1. 1. 2013, a proto už k 1. 1. 2013 bylo možné snížit dluhovou rezervu o 110 miliard.
Projekt státní pokladny byl spuštěn k 1. lednu 2013 a účelem bylo lépe řídit likviditu státu a jemu podřízených institucí. Na projektu pracovalo ministerstvo především v době, kdy bylo řízeno Miroslavem Kalouskem, systém ale využívá i ministr Babiš.
V revizi dokumentu Strategie financování a řízení státního dluhu (.pdf) z července 2013 se tak dočteme, že likvidita na účtu státní pokladny bez zahrnutí rezervy byla těsně před spuštěním systému téměř 70 miliard korun, ke 30. červnu pak již 136 miliard (strana 5). V textu se dále dočteme, že již během prvního pololetí bylo z těchto peněz 25,6 miliardy použito na financování splátek pokladničních poukázek. Samotná revize pak vznikla kvůli snížení plánované výpůjční potřeby o 110 miliard korun, která měla být financována právě za použití rezervy na účtu státní pokladny (strana 7).
Karel Schwarzenberg
Nesmíme taky zapomenout, že se trošku přehání význam exportu do Ruské federace pro naše hospodářství. Zdaleka ještě nedosahuje obsah našeho exportu do Bavorska. Například. Musíme to trochu střízlivěji vidět.
Bavorsko jako nejvýznamnějšího obchodního partnera České republiky označuje například server Euroskop. Česko v roce 2012 vyexportovalo do Bavorska komodity v hodnotě 9,6 mld. eur (přesněji 9 584 mil. eur), zatímco do Ruské federace (.xls) ve stejném období putovalo pouze 4 696 mil. eur.
Kompletní údaje pro rok 2013 bohužel nejsou k dispozici. Pro doplnění dodáváme, že v roce 2013 činila hodnota do Ruska vyvezených produktů 116,2 mld. Kč.
Výrok Karla Schwarzenberga je tedy pravdivý.
Adriana Krnáčová
Když jsem se naposled dívala na stránku Pražských služeb na hospodaření, tak jsem našla hospodaření naposledy za rok 2009.
Výrok je označen jako nepravdivý. Výsledky hospodaření Pražských služeb, a. s., jsou pravidelně zveřejňovány na webových stránkách společnosti v sekci Info pro akcionáře. Poslední informace o hospodaření nabízí Pololetní zpráva za rok 2014 ze 4. srpna 2014.
Tomio Okamura
Dokonce pan poslanec Šincl byl přihlášen do rozpravy, byl tázán předsedajícím schůze, zdali ti tři poslanci, co jsou přihlášeni do rozpravy - a mezi nimi i pan Šincl - jestli se tedy chtějí vyjádřit... Odpověď byla negativní. To znamená, on (Šincl) dokonce po tom hlasování měl možnost se jak vyjádřit, tak říci, že to (hlasování) zpochybňuje, ale on to neudělal.
Výrok předsedy hnutí Úsvit je hodnocen na základě stenoprotokolů z poslanecké sněmovny jako pravdivý.
Tento výrok se týká hlasování o pozměňovacím návrhu poslance Urbana, které se stalo velkým procedurálním sporem v poslanecké sněmovně na konci července, neboť se opakovalo (opozice se domnívá, že protiústavně) na základě zpochybnění, které bylo učiněno až po zhruba hodině (jednací řád umožňuje zpochybnění "bezprostředně" po hlasování).
Jak dokládají stenoprotokoly z jednání o tomto návrhu (šlo o návrh zákona o tzv. zelené naftě), Okamura popisuje okolnosti kolem poslance Šincla korektně. Samotné hlasování je zachyceno na tomto stenoprotokolu zcela dole, pokračování pak zde.
Zcela konkrétně se pak událo následující:
" Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Návrh na zamítnutí tohoto návrhuzákona podán nebyl, byl podán pouze jediný pozměňovací návrh, a to ve druhém čtení od pana poslance Milana Urbana. Měli bychom tedy hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu. Své stanovisko jsem sdělil ve svém předchozím vstupu.Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji Pan ministr ho také řekl. Raději ho ale vyzvu, aby řekl své stanovisko k pozměňovacímu návrhu pana poslance Urbana ještě nyní před hlasováním. (Nesouhlas.) Nesouhlas. Dobře. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 65 a ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 65. Z přítomných 164 pro 86, proti 52. Návrh byl přijat. Jiný návrh nebyl přednesen. Budeme hlasovat o návrhu zákona jako celku. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřební dani, ve znění pozdějších předpisů podle sněmovního tisku 215 ve znění schváleného pozměňovacího návrhu." Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 66 a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 66. Z přítomných 167 pro 126, proti 27. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu místopředsedovi vlády ministru Andreji Babišovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod č. 22.Prosím o klid. Mám tady faktické poznámky, ale to bylo asi při hlasování - pan kolega Votava, Zaorálek a Šincl. Nejsou, dobře. Dalším bodem našeho jednání je bod číslo 23. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 208/ - třetí čtení..."
Václav MORAVEC: Proč jste to příměří označil za pochybné? Karel SCHWARZENBERG: Podívejte se (...), dle mých informací se mají stáhnout Ukrajinci. Nikdo nepíše, že ty bojůvky, ruští vojáci se mají stáhnout. Kdyby pro obě strany platilo, že se mají stáhnout sto kilometrů, prosím. Ale když to jedna jenom ze stran, tak je to jediná možnost, že náhodou zase došlo k něčemu a bude další území okupováno.
Argumentace Karla Schwarzenberga se nejspíš opírá o původní plán příměří navržený Vladimírem Putinem, který skutečně zahrnoval jednostranné stažení vládních jednotek. Současné příměří se však řídí podle dohody podepsané 5. září v Minsku. Tato dohoda (.pdf, RJ; neoficiální překlad dohody, AJ) v bodě 10 obsahuje požadavek na stažení všech nelegálních vojenských skupin, vojenského vybavení, bojovníků a žoldáků z území Ukrajiny.
