Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dat Eurostatu a dostupných analýz.

Podle evropské statistické ročenky za rok 2013 je skutečně průměrná rozloha farem (str. 24) největší v Evropské unii (v průměru 152,4 hektarů na hospodářskou jednotku). Další publikace Eurostatu pak ukazuje graf rozdělení zemědělské půdy (str. 351), podle něhož je drtivá většina půdy v České republice obhospodařována zemědělskými jednotkami, které hospodaří na více než 200 hektarech (jedná se však o starší data z roku 2007).

Takto velké hospodářské jednotky pak při své činnosti realizují úspory z rozsahu, při větší výrobě jsou náklady rozpočítány mezi více výrobků a výsledný jednotkový náklad je nižší. Zároveň je možné sdílení jednotlivých činností v rámci větší firmy (příklad).

Součástí nových pravidel pro Společnou zemědělskou politiku (SZP) pro rok 2014 je tzv. zelená platba neboli "greening". Tato platba tvoří 30 % z přímých plateb a jednou z podmínek pro získání této podpory je "diverzifikace plodin (nejméně 3 plodiny v osevním postupu, nejméně 5 % jedné a nejvíce 70 % jedné)".

Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem k faktu, že Rada Evropy není orgán Evropské unie a navíc ze strany Hanniga jde v tomto případě o záměnu jednotlivých pojmů.

Na začátku je třeba upozornit, že Petr Hannig v odpovědi nemluví o dělbě pravomocí mezi členskými státy a EU, ale zaměřil se na orgány Evropské unie. Mezi ně zařadil Evropský parlament, Evropskou komisi a Radu Evropy.

Evropská komise má jako jediná právo legislativní iniciativy. To znamená, že je to skutečně ona, kdo připravuje návrhy nové legislativy, v tomto smyslu by se tedy dala přirovnat k vládě. Většina evropské legislativy je schvalována tzv. řádným legislativním postupem, do kterého je ve stejné míře zapojen Evropský parlament a Rada Evropské unie.

Právě s Radou EU Petr Hannig zřejmě zaměnil Radu Evropy. Rada Evropy je mezinárodní organizací, která zajišťuje spolupráci členských států zejména v oblasti podpory demokracie a ochrany lidských i sociálních práv a svobod. Rada Evropy není orgánem, ani součástí Evropské unie.

Výrok předsedy vlády je hodnocen jako zavádějící. Správně Sobotka popisuje možné problémy s čerpáním evropských prostředků, jež mohou nastat v souvislosti s nepřijetím novel služebního zákona či novely o EIA. Sobotka však také tvrdí, že tyto problémy již byly překonány, což není korektní, neboť byť má vláda v úmyslu skutečně v žádoucích termínech služební zákon přijmout, prozatím se tak nestalo.

Zmiňovaný služební zákon (jeho absence) je dlouhodobě popisován jako možná překážka budoucího čerpání fondů EU. Česká republika je jedinou zemí EU, která podobný zákon prozatím nemá (doplňme, že zákon byl již schválen, nicméně dlouhodobě je odkládána jeho účinnost).

Co se týče novely zákona EIA, o situaci informoval v září 2013 týdeník Euro: "Evropa v dokumentu sice nic o zastavení proudu dotací přímo neříká, ale mezi řádky to vyčetli jak odborníci z neziskových organizací, tak ministerstvo dopravy, kterého se problém týká asi nejvíce. „Podle mého názoru to velmi pravděpodobně může tento výsledek přinést. Řízení nemíří přímo na proud dotací, ale řada evropských plateb je podmíněna dodržováním evropských předpisů. Kdyby ty naše přejaté nebyly s těmi evropskými v souladu, byl by to důvod pro zastavení dotací,“ říká právník Pavel Černý z Ekologického právního servisu." Týdeník rovněž uvádí, že vláda byla o situaci informována již 25. dubna, avšak z důvodu pádu vlády se již nepodařilo problém vyřešit.

K tomuto tématu se týdeník Euro znovu vrátil 3. března 2014. "Že nejde jen o plané „bububu“, potvrdili nespokojení komisaři naposledy letos v lednu, když rázně odmítli český návrh, že prekérní situaci vyřeší provizorně do poloviny roku a definitivně do dvou let. Zároveň se Unie několikrát pokusila rozpohybovat laxní Čechy upozorněním, že bez správného zakomponování evropské směrnice EIA do právního řádu neuzavře Dohodu o partnerství. To by znamenalo, že stávající dotace na stavby zastaví a zároveň nezačne posílat eura na nové programové období pro roky 2014 až 2020."

Podle článku České pozice probíhalo do 29. dubna 2014 připomínkové řízení. Evropská komise požaduje, aby novela nabyla účinnosti 1. ledna 2015. Návrh zákona (.pdf) skutečně počítá s účinností od 1. ledna 2015. Dle Plánu legislativních prací vlády by měl být návrh předložen v červnu 2014.

Problematickou částí výroku premiéra je ta, kdy hovoří o tom, že se vládě již povedlo zabránit pozastavení dotací. Ani zákon o státní službě ani novela zákona EIA ještě neprošly legislativním procesem, i když je nesporné, že vláda má jejich přijetí v úmyslu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů Eurostatu a zákona o státním rozpočtu na rok 2014.

Podíl investic, neboli tvorba hrubého fixního kapitálu, jak se tento ukazatel označuje, na HDP klesal podle dat Eurostatu setrvale od roku 2009 a zatím nejnižší úrovně dosáhnul v roce 2013. Data za rok 2014 ještě nemá Eurostat k dispozici, ale jak vyplývá z důvodové zprávy ke státnímu rozpočtu (.pdf, strana 25), počítal rozpočet Rusnokovy vlády na rok 2014 s dalším poklesem investic.

"Kapitálové výdaje jsou pro rok 2014 rozpočtovány ve výši 74 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2013 dochází k poklesu výdajů o 21,1 mld. Kč. Největší pokles výdajů se týká Ministerstva dopravy, který vyplývá jednak z poklesu výdajů krytých příjmy z rozpočtu EU (-4,2 mld. Kč), jednak přesunu částky 8,3mld.Kč (bez prostředků EU) v roce 2014 do neinvestiční dotace SFDI s určením na opravy a údržbu celostátních a regionálních drah. Příjemcem dotace bude SŽDC."

Ve statistice na serveru Euroskop.cz se můžeme dočíst, že Evropský parlament, Rada a Komise vydalyv letech 2004 až 2012 dohromady 3657 nařízení, která jsou právně závazná pro všechny země.

Server dále napočítal 496 směrnic, které je nutné implementovat do národní legislativy, a 4728 rozhodnutí. Ta jsou však závazná jen pro toho, komu jsou určena, ne všechna jsme tedy museli implementovat.

Počty přijímaných zákonů v českém parlamentu jsme propočítávali již dříve. Od roku 2002 se jedná přibližně o 1300 zákonů, jde tedy skutečně o podstatně nižší počet než u těch evropských norem.

Česká republika tedy nebyla povinována do svého právního řádu transponovat (implementovat) všechna rozhodnutí (pouze ta, které se jí výslovně týkají), výrok je proto nepravdivý.

Na základě dostupných informací o hlasování Strany zelených v Poslanecké sněmovně a frakce Evropského parlamentu Zelení - Evropská svobodná aliance hodnotíme výrok jako pravdivý.

V rámci Poslanecké sněmovny Zelení, včetně Ondřeje Lišky, podpořili návrh novely zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, která nastavuje podmínky pro využívání biopaliv (.doc).

O podpoře využívání biopaliv na úrovni Evropského parlamentu pak svědčí například hlasování (ang.) frakce Zelených o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie.

Dodejme, že hodnocení vychází z předpokladu, že termín biopaliva je používán v obecném slova smyslu. Současná politická debata v Evropském parlamentu však spíše spěje k posuzování vlivu jednotlivých druhů těchto paliv na životní prostředí (viz např. článek zde, pro vysvětlení rozdílů mezi jednotlivými druhy biopaliv viz článek zde).

Výše citovaný návrh směrnice tak mimo jiné obsahuje deklaraci: "Pokud se provede srovnání množství emisí v průběhu životního cyklu plodin, mají olejniny mnohem větší množství emisí než cukronosné plodiny a plodiny bohaté na škrob. Má-li být přínosu pro životní prostředí dosaženo co nejefektivněji, je třeba se soustředit na omezení biopaliv, zejména těch, která mají největší negativní dopad na životní prostředí. Proto je v první řadě třeba zavést opatření proti olejninám."

Jiří Pospíšil měl patrně na mysli billboard Radky Trylčové, čísla 6 na stranické kandidátce pro Evropské volby, která působí v Plzeňském kraji. Celé heslo na volebním billboardu však znělo „Ženy do Evropy hned, Euro později“. Toto vytržení výroku působí zavádějícím dojmem.

ODS jako celek pak ve svém programu, jak tištěném (strana 12), tak i na webu, slibuje prosazení trvalé výjimky ze závazku přijmout euro. Jedná se skutečně o přitvrzení vzhledem k předchozím programům vzhledem k tomu, že v roce 2013 ODS slibovala referendum k zavedení eura a program z roku 2010 dokonce zmiňuje termín 2015 jako teoretický termín, kdy by se ČR mohla stát členem eurozóny (strana 18).

Přesto však v rozhovorech před volbami připustili možnost přijetí eura v budoucnu všichni čelní představitelé kandidátky strany. Hovořili o tom, že cílem Petice pro korunu, hlavní části jejich kampaně, je vyvolat referendum o euru.

Lídr kandidátky Jan Zahradil tak prohlásil: "Plánem ODS je zejména vyvázání se z povinnosti přijmout euro. Z této dosavadní povinnosti by měla být vytvořena možnost. V momentě, kdy by Česká republika takovou možnost měla, bylo by to na občanech, aby rozhodli v referendu, zda euro přijmout chtějí či nikoliv."

Trojka na kandidátce, bývalá členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová, na toto téma řekla: "Cílem Petice pro ko­runu je přimět vládu k tomu, aby před tím, než učiní ne­vratné kroky k přijetí eura, vyhlásila referendum. V něm by se občané mohli vyjádřit, jestli společnou měnu euro chtějí, nebo nikoli."

Podobná prohlášení najdeme i u Evžena Tošenovského či Oldřicha Vlasáka.

Evropský rozpočet pro rok 2014 počítá s výdaji (strana 10) v kapitole Bezpečnost a občanství ve výši 1 677 039 976 EUR z celkových 135 miliard, tedy přibližně jedno procento z unijního rozpočtu.

Detail kapitoly Nástroje zahraniční politiky najdeme v Hlavě 19 (strana 809), kde Unie plánuje vyplatit 463 169 988 EUR.

Dá se tedy říci, že vzhledem k celkovému rozpočtu EU jsou tyto prostředky skutečně skromné.

Svůj postoj k návrhu připravované směrnice o boji proti praní špinavých peněz schválil Evropský parlament v prvním čtení dne 11. 3. 2014. Práci následně předá nově zvolenému Parlamentu, jehož poslanci se rozhodnou, zda začnou od nuly, či zda budou pokračovat v práci bývalého složení Evropského parlamentu. Není však určeno, do kdy musí poslanci návrh projednat, proto hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.