Andrej Babiš
DD: Zastropujete úplně všechny paušály (...) i 80% paušál? AB: Ano, na 2 miliony. DD: (...) Protože vy jste v minulých dnech tvrdil opak, "Rozhodně nemáme v úmyslu omezovat 80% paušál řemeslníkům a zemědělcům." AB: To se změnilo na koaliční radě. Já jsem absolvoval rozhovory s panem Havlíčkem, předsedou Asociace malých a středních podniků a živnostníků, a s panem Dandou, a víceméně oni s tím nemají problém. Takže bylo to konzultováno přímo i se zástupci živnostníků.
Na základě dohledaných informací hodnotíme výrok Andreje Babiše jako pravdivý.
Andrej Babiš skutečně ještě v březnu letošního roku tvrdil, že 80 % paušál řemeslníkům a zemědělcům omezovat nebude. Server iDNES.cz pak 21. května přinesl zprávu, že vládní koalice se dohodla na omezení všech typů výdajových paušálů, je tedy jasné, že původní stanovisko Ministerstva financí bylo opuštěno.
Andrej Babiš také skutečně vyjednával s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR(AMSP ČR) i Sdružením podnikatelů a živnostníků České republiky (SPŽ ČR). Babiš se sešel s předsedou představenstva SPŽ ČR Bedřichem Dandou v pátek 23.5. Předseda představenstva AMSP ČR Karel Havlíček potvrzuje, že strop pro 80 % paušály byl odsouhlasen: „Ústupek v podobě omezení dvěma milióny korun obratu i u tzv. 80% paušálů považujeme za přijatelný kompromis, který se nijak nedotkne těch nejmenších, což bylo od počátku naším hlavním cílem. Tento ústupek jsme před konečnou dohodou nechali bleskurychle odsouhlasit devíti řemeslnými cechy.“
Luděk Niedermayer
Mimochodem, když tam ten člověk přijde (myšlen eurokomisař), první, co udělá, řekne, že bude sloužit ve prospěch dobra EU a nikoli zájmu ČR.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě znění slibu eurokomisaře.
Při jmenování do funkce musí budoucí eurokomisař složit slib (.pdf, ang.). V tom mimo jiné slibuje, že bude nezávislý při výkonu své funkce, bude jednat v zájmu Společenství a při vykonávání svých povinností nebude přijímat instrukce od žádné vlády nebo jiného orgánu.
Celé znění slibu v originále: " Having been appointed as a member of the Commission of the European Communities by the Council of the European Union, after the vote of approval by the European Parliament, I do solemnly undertake: to be completely independent in the performance of my duties, in the general interest of the Communities; in the performance of these duties, neither to seek nor to take instructions from any government or from any other body; to refrain from any action incompatible with my duties. I formally note the undertaking of each Member State to respect this principle and not to seek to influence members of the Commission in the performance of their tasks. I further undertake to respect, both during and after my term of office, the obligations arising therefrom and in particular, the duty to behave with integrity and discretion as regards the acceptance after I have ceased to hold office of certain appointments or benefits."
Michaela Marksová
my víme, že se vyplatí ta pracovní místa dotovat, protože potom část těch lidí, my máme ta čísla samozřejmě detailně k dispozici, kolik jsme podpořili, kolik těch lidí se pak třeba udrželo na trhu práce.
Na základě dohledaných informací hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Ve statistické ročence (.pdf; str. 24) trhu práce v České republice v roce 2013 můžeme nalézt údaje o aktivní politice zaměstnanosti v letech 2011-2013. To znamená, že zde jsou uvedené počty vytvořených pracovních míst a počty umístěných uchazečů.
V ročence však nenajdeme počty lidí, kteří se udrželi na trhu práce i po skončení podpory ze strany státu. Kontaktovali jsme Ministerstvo práce a sociálních věcí, zda by bylo ochotné nám tato data poskytnout. V odpovědi nám Ing. Štefán Duháň, ředitel odboru trhu práce sdělil, že Úřad práce ČR má tato data k dispozici, avšak není je jednoduché statisticky zpracovat. V příloze přiložil publikaci Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, která se zabývá hodnocením programů aktivní politiky, avšak v roce 2007.
Bohuslav Sobotka
VM: Taky jsme je částečně rozkradli (myšleno peníze z EU). BS: Ale za to nemůže Brusel, víte? To je problém České republiky, jak jsme si nastavili pravidla pro čerpání evropských prostředků. Mimo jiné také že jsme nebyli schopni přijmout, prosadit zákon o státní službě.
Pravidla pro čerpání evropských prostředků si opravdu stanovují samotné členské státy. Je také pravdou, že Česká republika má dlouhodobě problémy s čerpáním evropských fondů a dochází také k jejich rozkrádání. Jako jeden z důvodů se uvádí právě to, že Česká republika dosud nepřijala zákon o státní službě, který by měl státní správu zefektivnit a zprofesionalizovat. Výrok Bohuslava Sobotky je proto hodnocen jako pravdivý.
Evropská unie stanovuje obecné zásady, které vymezují priority rozvoje EU a které mají sloužit jako orientační rámec pro členské státy při přípravě národních strategických referenčních rámců a operačních programů. Národní rozvojové plány (NRP) a Národní strategické referenční rámce (NSRR) si už připravují členské státy samy. Je na nich také vytvořit instituce, které mají řídit a koordinovat NSRR. Česká republika má takové instituce čtyři:
O problémech s čerpáním evropských fondů a jejich rozkrádáním se mluví často - v období 2007-2013 Česká republika vyčerpala pouze zlomek peněz, jež měla k dispozici (260 miliard korun z celkových 700 miliard).
Co se týče rozkrádání, spekuluje se o několika způsobech, kterými k rozkrádání evropských fondů dochází. Česká pozice jich uvedla hned deset. Patří mezi ně například tajné přerozdělování peněz z Regionálních operačních programů, které pak mají jít do jednotlivých krajů. To je proti pravidlům volné soutěže. Dále se manipuluje s hodnocením projektů, na kterém závisí, která výzva bude vybrána. Existuje také podezření, že se kontrolní Platební a certifikační orgán dopouští upravování výsledků auditů za účelem vylepšení statistik chybovosti.
S problémy s čerpáním a s rozkrádáním souvisí také vysoká fluktuace úředníků pracujících s evropskými fondy. Na toto upozorňovala i Evropská komise. Ta zároveň ve své nedávné hodnotící zprávě uvedla, že hlavními zdroji problémů se strukturálními fondy v České republice jsou nesrovnalosti ve veřejných zakázkách a neoptimální fungování managementu a kontrolních systémů veřejné správy (.pdf, ang., s. 9). Situacím, kdy úředníci podléhají politickým a korupčním tlakům, by měl zamezit zákon o státní službě, který dosud nebyl prosazen. Česká republika za to byla několikrát kritizována Evropskou komisí.
Když jsem přišel na Úřad vlády, tak vypadl první, a to je kauza Promopro, která se ve skutečnosti odehrála před pěti lety. Ale finanční úřad vyměřil pokutu Úřadu vlády teď, ve výši půl miliardy korun.
Dle níže uvedených zdrojů je výrok hodnocen jako pravdivý. V roce 2009, během českého předsednictví, firma ProMoPro zajišťovala audiovizuální techniku. Vyšetřování zakázky probíhající od roku 2011 prokázalo, že byla značně předražená a společnosti byly poskytnuty výhodnější podmínky než ostatním soutěžitelům. Za porušení rozpočtové kázně tak Úřad vlády obdržel 3. dubna 2014 pokutu od Finančního úřadu pro hlavní město Prahu ve výši 550,896 milionu korun jako sankční odvod do státního rozpočtu.
Pro doplnění dodejme, že Úřad vlády má v plánu se proti této pokutě odvolat.
Miroslav Kalousek
...problém je, že to nestačí, že na tom důchodovém účtu je téměř 50 miliard deficitu, to znamená, ty důchody, náklady na ty důchody jsou mnohem větší, než jsou příjmy z důchodového pojištění, to znamená, ten stát to tam musí doplnit z nějakých jiných zdrojů, ale určitě neplatí, že by se z důchodového pojištění platilo něco jiného než důchody.
Z dokumentu Příjmy a výdaje na sociální zabezpečení (.pdf) České správy sociálního zabezpečení vyplývá, že deficit důchodového účtu, tedy rozdíl příjmů a výdajů, činil v loňském roce 49,7 miliardy Kč. Zprávu potvrzuje i agentura ČTK (cit. patria.cz). Příjem z důchodové pojištění činil 323,7 miliardy. Důchodů vyplacených státem bylo 373,4 miliardy Kč. Příjem z důchodového pojištění tedy skutečně nepokrývá výdaje na důchody. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Marian Jurečka
Pokud se nepletu, tehdy tady byl nějaký návrh KSČM, kteří chtěli přinést do Poslanecké sněmovny návrh na zrušení lustračního zákona. K tomu nedošlo.
Marian Jurečka mluví o období sestavování současné vládní koalice. KSČM návrh na zrušení tzv. lustračního zákona předložila do Poslanecké sněmovny 27. listopadu 2013.
Poslanci tento návrh v 1. čtení drtivou většinou hlasů zamítli a to konkrétně 11. února 2014.
Sobotkova vláda se formovala po předčasných volbách v říjnu 2013, ustavena byla na konci ledna 2014, tedy Jurečka zasazuje návrh zákona z dílny KSČM do správného období. Jeho výrok je tedy pravdivý.
Miloš Zeman
Uzbeckého prezidenta Islama Karimova pozval můj předchůdce...
Prezident Miloš Zeman se takto vyjádřil v otevřeném dopise publikovaném na webových stránkách Pražského hradu 11. února 2014. Jeho tvrzení na základě vyjádření tehdejšího kancléře prezidenta Klause, Jiřího Weigla, hodnotíme jako pravdivé.
V souvislosti s možnou kritizovanou návštěvou prezidenta Karimova uvedl web iHNed.cz následující informaci: „,Prezident Uzbecké republiky Islam Karimov zavítá do Prahy koncem února. Návštěva je reciproční,' sdělil Hospodářským novinám mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Odkazuje na cestu prezidenta Václava Klause do Taškentu v roce 2004, tedy téměř před deseti lety."
Václav Klaus absolvoval v září 2004 státní návštěvu ve střední Asii. Setkal se také s uzbeckým prezidentem a pronesl při této příležitosti projev. Dle vyjádření tehdejšího kancléře Jiřího Weigla pak skutečně učinil pozvání k reciproční státní návštěvě ČR: „Václav Klaus navštívil Uzbekistán na státní návštěvě v září 2004. Je obvyklé, že při této příležitosti se hostitelské straně předává reciproční pozvání ke státní návštěvě. To také V.K. před deseti lety učinil. Praktické kroky k realizaci této návštěvy však v době prezidentství V. K. učiněny nebyly."
Petr Mach
Evropský parlament má právo navrhnout změnu smlouvy.
V konsolidovaném znění Smlouvy o Evropské unii, které vyšlo v Úředním věstníku Evropské unie, se uvád í (pdf.str.41):
" článek 48...2. Vláda kteréhokoli členského státu,Evropský parlament nebo Komise mohou Radě předkládat návrhy na změnu Smluv. Tyto návrhy mohou mimo jiné směřovat k rozšíření nebo omezení pravomocí svěřených Unii ve Smlouvách. Tyto návrhy předá Rada Evropské radě a oznámí se vnitrostátním parlamentům."
Tvrzení Petra Macha je tedy založeno na pravdivých faktech.
Lenka Kohoutová
Například při diskusi se zaměstnavateli z řad zdravotně postižených, kdy také vloni, ale byla sice zvýšena mzda na osm tisíc, ale když byla mzda zvýšena na 8,5 tisíce, tak u lidí se zdravotním postižením nebyla zvýšena.
K navýšení minimální mzdy došlo Nařízením vlády ze dne 16. července 2013, kterým se změnilo původní Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Výše základní sazby minimální mzdy skutečně vzrostla (účinností dnem 1. srpna 2013) na částku 8 500 Kč. Avšak sazba minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance (tedy propro poživatele invalidních důchodů) byla ponechána na částce 8 000 Kč. Více o problematice najdete např. na serveru mesec.cz či pravniradce.ihned.cz.
