Přehled ověřených výroků

Je pravda, že ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček pracuje na návrhu zákona o zrušení poplatků ve zdravotnictví. Plánuje, že tento zákon zruší poplatky za recept a za návštěvu lékaře. Zůstanou tak pouze platby za ošetření na pohotovosti.

Ministr Němeček minulý týden sám uvedl, že tento návrh zákona chce co nejdříve poslat na vládu. Zda ho k rychlejšímu podání nabádal Bohuslav Sobotka, se nám bohužel nepodařilo ověřit. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

Tzv. zelená nafta již byla předmětem jednání Sobotkova kabinetu. Konkrétně 2. dubna byl na vládě přijat návrh na zachování zmíněné vratky daně. Premiér sdělil na tiskové konferenci po jednání vlády, že by vláda chtěla znovunastavení tzv. zelené nafty již během tohoto roku, ministr zemědělství upřesnil termín tak, že by to mělo být do žní, kdy je spotřeba nafty největší. Již 2. dubna Sobotka mluvil o tom, že zmíněná novela bude " brzy předložena do legislativního procesu ". Mimo výše uvedeného Babiše je zmíněn jako spolugestor také ministr Jurečka.

V obou případech je dohledatelná skutečnost, že dané návrhy by měly být zavedeny v poměrně krátkém časovém horizontu. Nepodařilo se nám ovšem dohledat informace o Sobotkově osobním zapojení, resp. o jeho urgencích směrem k oběma ministrům. V případě zelené nafty by měl být jmenován také ministr zemědělství.

Nedostatek míst v mateřských školách Nečasova vláda skutečně chtěla řešit uzákoněním dětských skupin.

Několik týdnů po vládním schválení návrhu však kabinet padl a změna legislativy se už nestihla projednat před rozpuštěním Sněmovny. Nyní návrh o dětských skupinách opět předložila ministryně práce a sociálních věcí Marksová-Tominová a zákon je ve stádiu projednávání výbory Poslanecké sněmovny.

Důvodová zpráva (.pdf, str. 69–72) uvádí, že dětské skupiny si ze státního rozpočtu vynutí dodatečné náklady (evidence poskytovatelů, daňové úlevy…). Přinést však zároveň mají i příjmy díky návratu rodičů na pracovní trh. Předpokládaný rozpočtový dopad pro rok 2015 je cca 175 mil. Kč (str. 80).

Přestože Evropská unie a další instituce uvádí seznamy žadatelů a příjemců finančních podpor z fondů EU, kde jsou uvedeny i jednotlivé projekty, nepodařilo se nám nalézt žádnou relevantní statistiku či jiný zdroj, jež by srovnávaly příjmy soukromého a veřejného sektoru a využití poskytnutých dotací. Vzhledem k počtu projektů za sedmileté programové období 2007-2013 je prakticky nemožné zjistit, na co přesně byly peníze z fondů Evropské unie v rámci dotovaných projektů skutečně využity. Výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Situace s nemocničními poplatky byla poněkud složitější, než Miroslav Kalousek popisuje. Poplatek byl zrušen rozhodnutím Ústavního soudu v době, kdy se rozpouštěla Sněmovna. Ze sledu událostí však vyplývá, že současná vláda měla možnost dosáhnout znovuzavedení poplatků k 1. lednu 2014, ale neučinila tak.

V červenci 2013 vydal Ústavní soudnález, ve kterém označil zvýšení poplatků z 60 na 100 korun za den za neústavní, a ke konci roku 2013 je zrušil.

Kvůli rozpuštění Sněmovny a předčasným volbám pak úřednická vláda připravila zákon, který vracel výši poplatku na původních 60 korun. Do Sněmovny však mohl být předložen až po předčasných volbách a ustavení nové sněmovny v listopadu 2013.

V prosinci pak ČSSD definitivně odmítla znovuzavedení poplatků k 1. lednu 2014, když jménem klubu ČSSD, ANO 2011 a KSČM vetovala zrychlené projednání návrhu. Shodu všech tří koaličních stran na tom, že nebudou znovu zavádět poplatek v nemocnici, pak stvrdila až koaliční smlouva (strana 19).

Zavést znovu vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci byl jeden z předvolebních slibů ČSSD. Nicméně, finální podoba koaliční smlouvy mezi ČSSD, ANO a KDU-ČSL uvádí, že výplata nemocenské v prvních třech dnech nemoci bude obnovena, pokud bude takové dohody dosaženo v tripartitě (.pdf, čl. 5.2, s. 17). Sobotka tedy korektně popisuje stav okolo prosazování výplaty nemocenské v prvních třech dnech nemoci.

Zda mohou země z právního hlediska vystoupit z eurozóny, zhodnotil pro Český rozhlas profesor právnické fakulty univerzity ve velšském Cardiffu Jiří Přibáň takto: "Možnost vystoupit Evropská unie zná, ale teprve v 50. článku Lisabonské smlouvy zavedla možnost vystoupit, ale z celé Evropské unie. Z hlediska právního je to velice složitá situace, kdy Řecko, kdyby chtělo opustit eurozónu, ale přitom chtělo zůstat členem Evropské unie, tak nemůže. Ono by muselo vystoupit z Evropské unie a teprve potom si vyjednat nějaké podmínky opětovného přijetí do Evropské unie mimo eurozónu."

Názor tohoto právního experta tedy potvrzuje tezi Petra Macha.

Korupce byla skutečně jedním z problémů České republiky při čerpání peněz z evropských fondů. Česká televize uvádí, že resorty životního prostředí a školství mají s čerpáním dotací největší problémy. V programovém období 2007 – 2013 muselo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) vysvětlovat Evropské komisi svoje nakládání s evropskými dotacemi. Denní zpravodajství o veřejných zakázkách vz24 o zprávě, kterou vydali auditoři EU, uvádí následující:

"Zpráva obsahuje pochybnosti týkající se správy fondů EU českými úřady i způsob kontroly využívání unijních prostředků. Výtky směřovaly mimo jiné k tomu, že auditoři nebyli dostatečně nezávislí, i k tomu, zda vzhledem k množství chyb řídicí systém správy peněz funguje, jak má."

Platby dotace z EU ve výši 1,2 miliardy Kč byly MŠMT v lednu 2012 kvůli špatnému čerpání pozastaveny. Server vz24 uvedl, že ministerstvo školství má problémy s čerpáním z EU dlouhodobě a peníze byly ČR zastaveny poté, co Evropské komise našla v roce 2011 chyby v zadávání veřejných zakázek. Na konci roku 2012 byly platby obnoveny, MŠMT však přišlo o 762 milionů korun kvůli finanční korekci.

V pořádku nebyly například projekty SPORT a OKNO. Portál Hospodářských novin IHNED.cz ve svém článku poukazuje, že Bruselu vadila nejasnost peněžních toků. U žádného z projektů nebyla zajištěna účinnost a projekty byly samy o sobě podezřelé. Projekt okno měl totiž prostřednictvím letáků v tisku vzdělávat lidi ve finanční gramotnosti a projekt SPORT měl skrze vzdělávací televizní pořady přivést českou mládež ke sportu. Brusel znepokojovalo úzké propojení projektů s médii a PR agenturami.

Svůj postoj k návrhu připravované směrnice o boji proti praní špinavých peněz schválil Evropský parlament v prvním čtení dne 11. 3. 2014. Práci následně předá nově zvolenému Parlamentu, jehož poslanci se rozhodnou, zda začnou od nuly, či zda budou pokračovat v práci bývalého složení Evropského parlamentu. Není však určeno, do kdy musí poslanci návrh projednat, proto hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Miroslav Kalousek hovoří o registračních pokladnách, vybavených elektronickým připojením na daňový úřad. Takovéto pokladny samy zasílají úřadu údaje o proběhlých transakcích. Jde tedy o tzv. elektronickou evidenci tržeb, která není totožná jako samotné registrační pokladny, o kterých byl jeden z předcházejících výroků Miroslava Kalouska.

Chorvatský zákon o fiskalizaci, který výrazně proměnil systém daňové evidence v zemi, opravdu tyto pokladny zavedl. Zákon (chor., případně zde v angl. znění) v čl. 16 odst. 2 ukládá povinnost vybavovat pokladny internetovým připojením k datovému výměníku Ministerstva financí.

Implementací registračních pokladen v evropských zemích se zabývá např. loňská publikace OECD (.pdf, .angl, str. 37-43). V této publikaci ani jinde jsme však nenalezli informace o tom, že by některá ze zemí "staré patnáctky" EU podobný systém zavedla.

Na základě upozornění čtenáře dodáváme, že pokladny napojené na úřad se používají kromě Chorvatska již např. v Bulharsku (dle čl. 118 zákona - .doc, angl., str. 43 - o dani z přidané hodnoty) či v Maďarsku (zpráva - angl. - maď. asociace pro ICT).

Nepodařilo se nám takové vyjádření dohledat, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.