Přehled ověřených výroků

Za posledních deset let se ceny řepky na burze ICE měnily v několika různých vlnách. Za rok 2013 dochází navíc k výraznému propadu ceny.

Jedná se však pouze o jeden druh obchodované řepky (.pdf, str. 5) a nepodařilo se nám najít vývoj event. jiných burzovních indexů této komodity, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Ke zvyšování DPH skutečně došlo, a to v následujících intervalech:

• Od ledna 2012 vzrostla snížená sazba DPH z 10 na 14 procent, seznam položek se nezměnil. Základní sazba zůstala na 20 procentech.
• Od ledna 2013 se zvýšila spodní sazba ze 14 na 15 procent a základní z 20 na 21 procent.
• Od ledna 2014 se sazby DPH nemění.
• Podle schváleného zákona se od ledna 2016 mají obě sazby sjednotit na 17,5 procenta.

Zdroj: Aktuálně.cz

Ve chvíli, kdy bylo projednáváno zvyšování DPH, se proti tomuto kroku ostře postavila opozice. Většina politiků se ovšem omezila pouze na výroky typu, že se jedná o experiment na občanech, který zasáhne jak voliče pravice, tak i levice. Současný premiér Bohuslav Sobotka oznámil, že pokud se jeho straně podaří v příštích volbách zvítězit, bude se snažit snížit daň, a to minimálně u léků a potravin.

DPH se následně stalo výrazným tématem parlamentních voleb v roce 2013. Řada stran měla ve svém programu jeho snížení.

V kampani před parlamentními volbami ČSSD ve svém programu uvedla, že nebude dále zvyšovat DPH a že dojde ke zlevnění léků snížením DPH.

KDU-ČSL ve svém programu uvedla, že chce zachovat více pásem DPH a pokud dojde ke zlepšení ekonomické situace českého hospodářství, bude prosazovat zlevnění základních potřeb snížením DPH z 15 % na 10 %.

Hnutí ANO 2011 ve svém programu vedlo, že chce vrátit sníženou sazbu DPH na 10 % a v rámci Evropské unie bude hledat možnosti pro snížení sazby DPH u léků, knih a tiskovin na nulu.

DPH tedy skutečně zvýšila vláda Petra Nečase, ve které byl ministrem financí Miroslav Kalousek. V tu dobu opoziční ČSSD tento krok kritizovala. Další dvě strany současné koalice kritizovaly zvýšení daní (resp. slibovaly jejich snížení) ve svých předvolebních programech.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě aktivity Jana Zahradila v Evropském parlamentu.

Jan Zahradil tvrzení Pavla Teličky vyvracel hned v debatě přímou reakcí zcela po právu. Právě on stál za návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady, jehož cílem je vytvoření lepšího a přehlednějšího legislativního prostředí pro podniky, zejména s ohledem na zjednodušení formalit prováděných dovozci některých textilních výrobků.

Cílem také bylo zajistit větší jednotnost pravidel pro dovoz, a to harmonizací pravidel, která upravují dovoz textilních výrobků, s pravidly upravujícími jiné průmyslové zboží, což by mělo zlepšit celkovou provázanost legislativního prostředí v této oblasti.

Tento konkrétní výstup vyvrací tvrzení Pavla Teličky, že nikdo z českých europoslanců neudělal vůbec nic pro snížení administrativní zátěže.

Zároveň ani první část výroku není pravdivá. Například ČSSD se ve svém programu snížení administrativní zátěže nevěnuje.

Ač se v roce 2013 poprvé od 90. let snížil státní dluh, konkrétně ke třetímu čtvrtletí 2013 byl dluh nižší o 14,2 mld. Kč oproti stavu na začátku roku 2013, celkově se za tento rok státní dluh zvýšil z 1 667,6 mld. Kč (rok 2012) na 1 683,3 mld. Kč. Přírůstek státního dluhu je však nejnižší od roku 1996.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, pokles proběhl pouze kvartálně, nikoliv za celý fiskální rok. Kvartálně navíc český dluh klesl i v minulosti, například 2004 jak ukazuje statistika Eurostatu.

Podrobněji se k tématu vyjadřuje například Ihned.

O závazku přijmout společnou evropskou měnu skutečně hovoří čl. 4 Aktu o podmínkách přistoupení (.doc), kde je stanoveno, že "každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES" (zavedení eura až po splnění všech tzv. konvergenčních kritérií).

Smlouvy o přistoupení členských států k EU jsou součástí tzv. primárního práva. Postup změn primárních smluv upravuje čl. 48 Smlouvy o fungování Evropské unie (.pdf), podle něhož změny "vstoupí v platnost po ratifikaci všemi členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy."

Je pravdou, že ke svým dluhům se Ransdorf vyjádřil pro zmíněné médium v intencích jeho výroku.

Konkrétně uvedl: "Vím, že už dotazy o výši vašeho dluhu nemáte rád, ale mohl byste sdělit veřejnosti, aby bylo jasno, jaký v současnosti je?

Prodej bytu za dva a půl milionu korun znamená, že exekuce budou skončeny. Standardní úvěry, které mám, řádně splácím. Jejich současná výše je dohromady řádově pět milionů korun."

Při vstupu do EU se Česká republika spolu s dalšími přistupujícími státy v roce 2004 zavázala k přijetí společné měny v Aktu o podmínkách k přistoupení (článek 4, .pdf). Tento závazek platí pro Českou republiku dodnes, avšak není stanoveno datum pro splnění kritérií, která jsou elementární podmínkou pro vstup do eurozóny.

Trvalou výjimkou přijmout společnou měnu mají pouze Velká Británie a Dánsko. Jak uvádí server Euroskop.cz, Švédsko si takovou výjimku v maastrichtské smlouvě nezajistilo, avšak rozhodlo se neúčastnit se měnové unie již od jejího počátku. Stejně jako ostatní státy aspirující na vstup do eurozóny musí i Švédsko nejprve splnit konvergenční kritéria. Severská země se zatím vyhýbá naplnění konvergenčních kritérií, a tím pádem i vstupu do eurozóny tím, že se neúčastní systému ERM II.

Česká republika stále, stejně jako Švédsko, konvergenční kritéria neplní, a proto zatím ani jedné z výše uvedených zemí není vstup do eurozóny umožněn. Zda se má Česká republika inspirovat postupem Švédska a svůj vstup do eurozóny sabotovat, je strategickou otázkou měnové politiky, která se mění se změnou české politické reprezentace, avšak země, stejně jako Švédsko, povinnost vstoupit do měnové unie stále má.

Euroskop také popisuje zmíněné referendum. Uvádí, že Švédsko se dlouhodobě vyhýbá (přes svůj závazek) jednotnou měnu přijmout a 14. září 2003 proběhlo v této otázce také referendum. To dopadlo tak, že 55,9 % lidí bylo proti přijetí eura ve Švédsku. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok pronesl prezident Zeman při návštěvě Jihočeského kraje 17. února 2014.

Tvrzení, že Budějovický Budvar je jediným národním podnikem, deklarovala i Česká televize. Obchodní rejstřík ale subjektů této právní formy (národní podnik) registruje vícero. Je to například Žatecký chmel sídlící v Žatci, dále KOMENIUM či TIPOS se sídlem v Praze. Dva posledně jmenované jsou sice v likvidaci, ale stále existentní.

Speciální formu Budějovického Budvaru potvrzuje i to, že je vyňat z působnosti zákona o majetku ČR (§54 odst. 1,) který nahradil dřívější hospodářský zákoník a nejspíš pro něj předpokládal zvláštní právní úpravu. Judikatura Vrchního soudu ale potvrdila, že jen kvůli zániku či nahrazení zákoníku, který dal národním podnikům vzniknout, není třeba tuto právní formu, respektive společnosti této formy, rušit.

Status národního podniku byl Českému akciovému pivovaru (přímému předchůdci Budějovického budvaru) přidělen Benešovými dekrety při vlně znárodňování roku 1945, konkrétně dekretem č. 100/1945 (§12an), což potvrzuje i sám Budějovický Budvar. Stalo se tak poté, co jej během války spravovali nacisté.

K tomu, proč si Budvar ponechává právní formu národního podniku, se generální ředitel pro Českou televizi vyjádřil takto: „Pokud by došlo k privatizaci nebo k transformaci podle stávající legislativy; tak nám by to významně zhoršilo pozici při ochraně duševního vlastnictví podniku mimo Českou republiku." Obává se tedy nikoliv privatizace ze strany Anheuser Busch, ale toho, že by (například i v dlouhotrvajícím sporu (pdf) s touto společností) podnik neobstál v ochraně značky.

Na základě výše zmíněných faktů tedy musíme hodnotit výrok jako nepravdivý.

Dle odvětvového rozklikávacího rozpočtu pro kapitolu 313 (Ministerstvo práce a sociálních věcí) byly v roce 2012 navrženy výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti (APZ) ve výši 6 098 786 tis. Kč, po změnách v rozpočtu byla tato částka snížena na 5 492 941 tis. Kč. Skutečné výdaje v tomto roce dosáhly hodnoty 2 595 621 tis. Kč (shrnuto v Tabulce č. 1), což odpovídá 42,56 % (navržené výdaje), resp. 47,25 % (výdaje po změnách). V rámci návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2012 (.pdf, str. 110-110, dle číslování v rámci kapitoly str. 73-74) je výše zmíněná změna rozpočtu o 605,8 mil. Kč uvedena ve prospěch neinvestičních nedávkových transferů. Samotné čerpání bylo zároveň nižší oproti roku 2011 o 32 % (v absolutním vyjádření o 1,2 mld. Kč).

Tabulka č. 1: Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti v roce 2012

Navržené výdaje na APZNavržené výdaje na APZ po změnách státního rozpočtuSkutečné výdajeVýdaje za rok 2012 (v tis. Kč)6 098 7865 492 9412 595 621

Česká republika je jedním z 28 členů NATO. Rozhodnutí v rámci NATO jsou přijímána na základě všeobecného konsenzu členských zemí.

Evropská unie společné vojenské vedení prozatím nemá, ačkoliv se o tom hovoří.