Přehled ověřených výroků

Vít Bárta je v současné době členem Věcí veřejných a předsedou této strany.

16. února tohoto roku se konala schůze mezi představiteli Evropské unie a Spojených států, jejímž předmětem bylo tzv. Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Jedná se o vytvoření celní unie mezi oběma ekonomickými velmocemi.

Schůzka se nesla ve všeobecném souhlasu s touto obchodní spoluprací, důkazem byl podpis pod článek pro Financial Times, který hovořil o prospěšnosti partnerství. Tento článek podepsalo osm evropských ministrů a španělský státní sekretář pro obchod. Jan Mládek, od 29.1.2014 ministr průmyslu a obchodu, se pod článek pro Financial Times o podpoře vytvoření celní unie EU se Spojenými státy spolupodepsal 18 dnů po svém jmenování. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat, zda je proti muži (nebo jeho rodinným příslušníkům), kterého se zamítnutá milost týká, skutečně vedeno okolo 20 exekucí.

Výrok je pokračováním předchozího Zemanova vyjádření, které se týká jeho rozhodnutí neudělit milost, resp. abolici v případu muže, který je trestně stíhán ve věci maření výkonu úředního rozhodnutí. Obžalovaný má poranění míchy a mozku po autonehodě, je již 10 let upoután na lůžko a není schopen vnímat smysl trestního stíhání. O zastavení stíhání přitom požádal sám žalobce.

Zeman tomuto muži odmítl milost udělit s tím, že sice není pohyblivý, ale smrt mu nehrozí a navíc je proti němu a jeho rodinným příslušníkům vedeno asi 20 exekucí, což uvedl také v OVM. Z nezávislých zdrojů se nám nepodařilo dohledat, zda je tato část výroku o exekucích pravdivá.

Současná vláda byla jmenována 29. 1. 2014, je tedy v úřadě téměř dva měsíce.

Délka legislativního procesu se samozřejmě značně liší. Příkladem toho je sestavování nového občanského zákoníku, které od vypracování věcného záměru, až po schválení návrhu vládou trvalo jedenáct let, či trestní řád, s jehož věcným záměrem přišel tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil již v roce 2007, Poslanecké sněmovně jej ale vláda předložila až 27. 2. 2008.

Celý postup vládního legislativního procesu je popsán v usnesení vlády z 18. března 1998. Článek 5 odstavec 3 stanovuje standardní patnáctidenní lhůtu pro připomínky k věcnému záměru, Legislativní rada má dále dle článku 7 odstavce 2 šedesát dní k projednání věcného záměru, lhůta pro další připomínkové řízení je 20 dnů. Následuje 60denní lhůta pro Legislativní radu k projednání návrhu zákona a 5denní lhůta pro dodání schváleného návrhu předsedovi vlády k podpisu.

Vláda nemá povinnost zveřejňovat celý proces vládního legislativního postupu. Toto jsou standardní lhůty, které lze měnit. Prostým součtem a výše zmíněnými příklady ale dovodíme, že skutečně není anomálií, pokud by vládní legislativní proces trval v řádu měsíců.

Pro změnu orgánů Evropské unie je potřeba jednomyslný souhlas všech členských států. Výrok Martina Schulze hodnotíme jako pravdivý.

Podle Smlouvy o Evropské unii (.pdf, str. 25, článek 17) je systém volby a počet členů Komise schvalován jednomyslně v Evropské radě. Tedy i změna stávajícího počtu musí být jednomyslně odsouhlasena.

Na základě hlavy třetí Ústavy ČR o moci výkonné hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako pravdivý.

Vrcholnými představiteli moci výkonné jsou v České republice prezident a vláda (tj. premiér, místopředsedové vlády a ministři). Podle článku 77 Ústavy ČR: „předseda vlády organizuje činnost vlády, řídí její schůze a vystupuje jejím jménem…“. Premiér tedy nejen řídí ministry a vládu, ale za její činnost také nese odpovědnost. Ministři jsou navíc podle článku 68 jmenováni do funkcí prezidentem na návrh předsedy vlády a stejně tak podle článku 74 prezident odvolá člena vlády, pouze pokud to navrhne premiér.

Zdeněk Žák uvedl v rozhovoru pro server iHNed 16.7.2013 následující: " Mou ambicí je začít měnit pravidla celého systému tak, abychom se přestali od poměru vzdalovat, ale abychom se mu přibližovali. Celý systém realizace infrastrukturních staveb je v České republice dlouhodobě nastaven tak, že nutí účastníky, aby stavby předražovali(…) A já nabízím, aby projektanti a všichni ostatní vydělávali ještě o něco více, ale za to, že vymyslí nejlevnější kvalitní variantu dané stavby. “

V souvislosti s vícenáklady pak Zdeněk Žák uvedl pro Českou televizi toto: " Upozorňuji všechny dodavatele, že stát nebude ustupovat nátlaku na umělé navyšování cen staveb takzvanými vícepracemi, natož pak ultimativnímu jednání hraničícímu s vydíráním," sdělil ministr úřednické vlády…Zároveň podle mluvčího úřadu vyzval Žák ředitele ŘSD Davida Čermáka k přípravě všech možných variant řešení, včetně okamžitého vypovězení smluv se zhotovitelem.

Z výroku bohužel není zcela jednoznačná část o „Bruselu“. Proto jej musíme ohodnotit jako neověřitelný, neboť není úlohou Demagog.cz dovozovat, které z možných významů, měl Vojtěch Filip na mysli. Dále jsou ve formulacích ze setkání mezi Filipem a velvyslancem odlišnosti, které nejsme schopni potvrdit.

Pro ověření výroku jsme kontaktovali arménského velvyslance Tigrana Seiraniana. Ten potvrzuje, že se ve čtvrtek s předsedou Filipem sešel a uvádí pozici Arménie k Evropské Unii i Rusku, přičemž vyjádření o vztahu k EU jsou odlišné, než Filipem uváděné.

Níže přetiskujeme e-mail Tigrana Seiraniana:

„Yes I had a working meeting with Mr Filip on Thursday in Prague […]. [I]t was interesting conversation on different topics in the Chamber of Deputies.

Among other issues discussed, there was a conversation on recent State Visit of the Armenian President to Prague and it’s results. I spoke on the important outcome of the visit, Armenia`s relations with the EU and Russian Federation, motivation of the decision of the Republic of Armenia to join the Customs Union (CU). There have been no official statements during my meeting with honourable Mr Filip, where I explained the following position of the Republic of Armenia:

The Armenia`s decision to join the Customs Union is motivated by geopolitical realities, which include economic and security components. It is more realistic that currently these particular components are more accessible at Russia`s led CUthan at the EU. On the other hand Armenia undertook a commitment to enhance closer cooperation with the EU through the Eastern Partnership programme and we are determined to continue this policy. Armenia is convinced that different integration processes may certainly be developed based on compatibility and cooperation rather than controversy, I mean the principal “and-and” is much more beneficial for all parties than principle “or-or”, on which sometimes we were listening from both sides. We are committed to make consistent efforts toward constructing more inclusive Europe, free from dividing lines. From the very beginning of decision to join CU Armenia declared that is ready to sign the Association Agreement with the EU without DCFTA component. This commitment was reaffirmed at the Vilnius summit last November. And in this respect we expected the support of friendly nations, especially the Czech comprehensive support. In this sense the Eastern Partnership might serve as a natural bridge fostering economic integration from the Atlantic to the Pacific Ocean. Then I said that we are very thankful to the President of the Czech Republic who reaffirmed the principle “and-and” during the visit. I also informed Mr Filip that H.E. President Zeman extended an invitation to Mr Sargsyan, President of Armenian, to the Eastern Partnership Summit that will take place on April 24, 2014 in Prague. And the invitation was gladly accepted.

For your information please find below the answer of President Zeman to ČTK question made at the joint press-conference on January 30 at Hrad:

Question: Já jsem se chtěla zeptat, dobrý den, ČTK Petrová, obou prezidentů jak konkrétně by mohla Česká republika tedy pomoci Arménii, (aby se stala) byla v celní unii s Evropskou Unií a druhý dotaz, což se trošku omlouvám je domácí, co by to pane prezidente znamenalo, kdyby pan Babiš dneska na Slovensku soud o svojí spolupráci s STB prohrál, měnilo by to něco na vládě? Děkuji.

Answer: Děkuji, tak to jsou samozřejmě dvě otázky, předpokládám, že na pana Babiše samozřejmě odpoví arménský prezident...Smile, a já bych si vyhradil to druhé téma, to znamená otázku řekněme na postoj České republiky k tomu, že Arménie nepodepsala asociační dohodu ve Vilniusu, a že se tedy rozhodla pro celní partnerství, mimojiné, s Ruskou federací. Plně toto rozhodnutí respektujeme, což se prokázalo i při jednáních našich delegací. Domníváme se, že otázku nelze stavět tak, že se buď bude spolupracovat s Evropskou unií nebo s Ruskou federací a spolupracovat se má s oběma.

My conversation with Mr Filip was tête-à-tête and not recorded so the wording in my current presentation is approximate and it seemed to me that my esteemed collocutor was agree with me on this subject.

Should you have further questions please do not hesitate to contact me again.

Thank you for cooperation.

Yours sincerely,

Tigran Seiranian
Ambassador of the Republic of Armenia,
Prague“(zvýraznění Demagog.cz)

Na základě dostupných mediálních výstupů hodnotíme výrok jako pravdivý. Jedním z témat tiskové konference (záznam tiskové konference je dostupný v archivu ČT, na dané téma prezident Zeman hovoří v čase 47:00), na níž prezident republiky vystoupil 10. ledna 2014, byla i překážka pro jmenování navrhované koaliční vlády v podobě platného znění lustračního zákona (451/1991 sb.).

Ačkoliv v rámci lustračního zákona není požadavek předložení lustračního osvědčení kandidátem na ministra explicitně zmíněn, ústavní právník Jan Kysela v rozhovoru pro Českou pozici představuje určitou právní konstrukci, na jejímž základě by byla tato podmínka pro jmenování ministra v souladu se současným zněním zákona.

Docent Kysela doslova uvádí: "Výklad zákona není zcela jednoznačný. Musíte si klást otázku, jestli ministr, který je šéfem správního úřadu, vám připadá podobnější spíše šéfovi statistického úřadu, anebo poslanci. Mně připadá podobnější šéfovi statistického úřadu. Když ve volbách voliči někoho volí, volí ho primárně jako poslance, avšak z toho automaticky neplyne, že by měl být ministrem."

Ministr Martin Pecina byl do funkce jmenován 10. července 2013. O důvěru vláda požádala 7. srpna 2013 a poté, co jí nebyla vyslovena, podala 13. srpna 2013 demisi.

Ve funkci ministra je tedy Pecina téměř přesně 5 měsíců a výrok Ivana Langera je tedy pravdivý.