Přehled ověřených výroků

Je skutečností, že během období vlády Petra Nečase nefungovaly na úřadech práce (informace ČT24) některé informační systémy - konkrétně systémy určené k výplatě sociálních dávek, které v té době zavedlo MPSV pod vedením Jaromíra Drábka.

Server Idnes.cz informoval ve zkratce o celé události takto:

" Kde se vzaly problémySystém vyplácení dávek změnila od ledna 2012 reforma ministra práce Jaromíra Drábka. Všechny příspěvky a podpory vyplácejí nyní úřady práce. Převzaly agendu od radnic a s ní podle ČTK asi 1 660 úředníků. Hlavní potíže, které podle odborů nastaly ve vyplácení dávek i podpory v nezaměstnanosti, souvisejí s počítačovými programy a jejich nefunkčností."

Pavel Telička je bývalým členem takového orgánu, jak sám přiznává např. v rozhovoru pro Parlamentní listy či iHNed.cz.

16. února 2014 v rozhovoru pro server Parlamentní listy sám Telička uvedl: " Se společníky jsme se rozhodli vypovědět všechny kontrakty a 7. ledna jsme se rozhodli zahájit proces likvidace firmy. Další aktivity rovněž postupně utlumuji. Ze stejného důvodu jsem rezignoval na členství v klíčovém poradním orgánu Komise, byť to komise nevyžadovala." 19. prosince 2013 se Telička pro server iHNed vyjádřil podobně: "Moje působení v poradenské firmě bylo v souladu se všemi psanými i nepsanými etickými pravidly a nebylo ani na závadu, abych byl dlouhá léta členem poradního orgánu Evropské komise nebo jejím koordinátorem pro transevropské sítě..."

Výrok zazněl na 5. schůzi Poslanecké sněmovny 21. ledna 2014.

Tehdejší poslanci vládní koalice skutečně hlasovali většinou pro přijetí novely zákona o jednacím řádu, který rozšiřoval počet přednostně vystupujících řečníků (čl. 1, bod 4). Nově tak mohli přednostně vystoupit i poslanci, jež jsou zároveň předsedové politických stran či hnutí. Co se týká zdůvodnění onoho rozšíření, tak právo přednostně vystoupit opravdu mimo další osoby už měli (§ 67) v té době všichni ministři. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zajímavým faktem je, že do zmiňované novely byla vložena i část, která měla zabránit „přeběhlictví" a vytváření nových politických stran ve Sněmovně. Zmiňovaný předseda totiž má přednostní právo pouze, pokud k jeho politické straně náleží poslanci, jež jsou členy poslaneckého klubu ustaveného na začátku volebního období.

Liška reaguje ve svém výroku na to, že osobně podporoval tzv. biopaliva. Petr Mach dokonce uvedl konkrétní den, kdy se o zmíněném bodu ve sněmovně hlasovalo. Předseda Zelených skutečně byl pro podporu biopaliv 17. března 2010 v rámci jednání o novele zákona o ochraně ovzduší.

Česká národní banka ve své zprávě „Bankovní unie a ČR“ (.pdf) popisuje 4 pilíře bankovní unie následujícím způsobem: prvním pilířem bankovní unie je jednotný mechanismus dohledu, jenž se zabývá vznikem bankovního dohledu pod Evropskou centrální bankou. Druhým pilířem jsou jednotná regulatorní pravidla pro banky, která určí požadavky na kapitálovou vybavenost bank ve vztahu k jejich aktivům a možnost národních regulátorů tyto požadavky zpřísnit. Dalším pilířem je jednotný evropský restrukturalizační systém a mechanismus pro řešení krizí, který se má zabývat restrukturalizačními fondy a systémy pro řešení bankrotujících bankovních skupin. Posledním pilířem je společný systém pojištění a vkladů, zajištující vzájemné sdílení prostředků pro výplatu vkladů v případě bankrotu bank. O tomto i třetím pilíři se skutečně stále vedou jednání. Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Česká televize skutečně informovala, že jedním z výstupů expertní komise bylo to, že "církve souhlasí se zveřejňováním svého hospodaření a jsou ochotny se podřídit finančnímu auditu."

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož se faktické informace shodují s informacemi z evropských zdrojů.

Záruka pro mladé lidi je program zaměřený na redukci nezaměstnanosti. Cílem programu je zajistit, aby lidé mladší 25 let nejpozději do 4 měsíců od ukončení vzdělání dostali konkrétní nabídku uplatnění formou pracovního místa nebo odborné praxe/stáže, případně umožnit jim se dále vzdělávat. Rada EU schválila zásady programu v dubnu 2013 (2013/C120/01). Každá země systém záruk sestavuje v souladu se schválenými zásadami sama; obdobný program již funguje např. ve Finsku. Evropská unie uvolní na zřízení systému záruk pro mladé lidi 6 miliard EUR. (Záruka pro mladé lidi, ec.evropa.eu)

Při vstupu do EU se Česká republika spolu s dalšími přistupujícími státy v roce 2004 zavázala k přijetí společné měny v Aktu o podmínkách k přistoupení (článek 4, .pdf). Tento závazek platí pro Českou republiku dodnes, avšak není stanoveno datum pro splnění kritérií, která jsou elementární podmínkou pro vstup do eurozóny.

Trvalou výjimkou přijmout společnou měnu mají pouze Velká Británie a Dánsko. Jak uvádí server Euroskop.cz, Švédsko si takovou výjimku v maastrichtské smlouvě nezajistilo, avšak rozhodlo se neúčastnit se měnové unie již od jejího počátku. Stejně jako ostatní státy aspirující na vstup do eurozóny musí i Švédsko nejprve splnit konvergenční kritéria. Severská země se zatím vyhýbá naplnění konvergenčních kritérií, a tím pádem i vstupu do eurozóny tím, že se neúčastní systému ERM II.

Česká republika stále, stejně jako Švédsko, konvergenční kritéria neplní, a proto zatím ani jedné z výše uvedených zemí není vstup do eurozóny umožněn. Zda se má Česká republika inspirovat postupem Švédska a svůj vstup do eurozóny sabotovat, je strategickou otázkou měnové politiky, která se mění se změnou české politické reprezentace, avšak země, stejně jako Švédsko, povinnost vstoupit do měnové unie stále má.

Euroskop také popisuje zmíněné referendum. Uvádí, že Švédsko se dlouhodobě vyhýbá (přes svůj závazek) jednotnou měnu přijmout a 14. září 2003 proběhlo v této otázce také referendum. To dopadlo tak, že 55,9 % lidí bylo proti přijetí eura ve Švédsku. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Poslanci současné vládní koalice dne 19. prosince 2013 schválili letošní rozpočet, který vypracovala vláda Jiřího Rusnoka. Pro hlasovalo 109 poslanců tehdy nově vzniklé koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL, proti se stavěla ODS a TOP 09 s 39 hlasy, poslanci Ústvitu a KSČM se zdrželi.

Rozpočet byl přijat místo obvyklých dvou a půl měsíců za dva týdny, aby se stát vyhnul hospodaření s tzv. rozpočtovým provizoriem, které by jej nutilo řídit se příjmy a výdaji schválenými pro předchozí rok. Ačkoliv byla většina narychlo navrhovaných změn odmítnuta, "zmražení" pěti miliard korun pomocí jejich přesunu do vládní rozpočtové rezervy poslanci odhlasovali.

Zmíněné vázání výdajů (.pdf) ve výši necelých 5 mld. korun projednala vláda Bohuslava Sobotky 2. dubna 2014, kdy jej také schválila.

Výrok hodnotíme na základě informací z webu EU jako pravdivý. „Evropský jednotný trh má největší HDP ze všech ekonomik na světě,“ uvádí stránky. Překonává totiž všechny ostatní společné trhy, ekonomické a měnové unie i samostatné státy. Zároveň je v něm zapojeno nejvíce států.

Rozloha EU je přes 4 miliony km² a při 495 milionech obyvatel jde o třetí nejlidnatější oblast na světě po Číně a Indii. Přesto s pouhými 7 % světové populace evropský jednotný trh tvoří okolo 20 % světových vývozů a dovozů.