Přehled ověřených výroků

Bohužel se nám nepodařilo nalézt souhrnné údaje vyjadřující vývoj podílu územních samospráv na rozpočtovém určení daní v celém Vojtěchem Filipem zmiňovaném období. S výrokem jsme však oslovili odborníky. Po dodání podkladů jeho hodnocení doplníme. Prozatím jej tedy označujeme jako neověřitelný.

Vzhledem k programům ANO i ČSSD a jednání mezi nimi hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jak hnutí ANO, tak i ČSSD měla ve svých volebních programech návrat k plné valorizaci důchodů o inflaci a třetinu růstu reálných mezd.

Pro období 2013 až 2015 bylo schváleno opatření, podle kterého se valorizace omezila pouze na jednu třetinu přírůstku v indexu spotřebitelských cen.

Již před volbami byly náklady na plnou valorizaci odhadovány na 8 miliard korun. Tuto částku potvrdil při vládních vyjednávání i místopředseda ČSSD Chovanec.

K žádné explicitní dohodě o zvýšení valorizace zatím nedošlo, přesto však místopředseda Chovanec poukazuje vzhledem k předvolebním programům stran, že cíl valorizace je pro obě strany společný. Se shodou na zvýšení valorizace důchodů počítá právě předseda ČSSD Sobotka, ovšem rozkoly panují v otázce financování tohoto zvýšení:

"Zmrazení daní mi nedává moc smysl, když není jasné, z jakých zdrojů pokryjeme budoucí výdaje státního rozpočtu, ať už jde o stabilizaci zdravotnictví, či valorizaci penzí.“

Ve stejném pořadu pak Babiš potvrdil úmysl svého hnutí valorizace penzí dosáhnout také, kdy konkrétně řekl: "No, my hlavně potřebujeme peníze na důchody, abychom skutečně důchodcům jako valorizovali ty důchody."

V článku 68, odst. 2 Ústavy ČR se píše, že prezident jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády. Konkrétně Ústava uvádí: "Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů".

Výrok Miloše Zemana proto hodnotíme jako pravdivý.

Postup jmenování velvyslanců je detailně rozebrán na webu Pražského hradu. O tom, že vláda 6. února 2013 schválila jmenování velvyslanců navržených tehdejším ministrem zahraničních věcí Karlem Schwarzenbergem, informoval snad veškerý tuzemský tisk, pro ukázku přikládáme článek Lidových novin. Jindřich Forejt byl tedy vládou schválen. Protokolář Forejt však záhy potvrdil již dříve zmiňovanou spekulaci, že na místo velvyslance nenastoupí, ale zůstane ve svém úřadu. MZV reagovalo prohlášením, že do budoucna navrhne kandidáta nového.

Pavel Vošalík tak nadále zůstává velvyslancem nad rámec obvyklé doby čtyř let, ačkoliv de facto již mělo dojít k jeho nahrazení. Tato situace tedy doposud, jak upozorňuje Václav Moravec, není vyřešena, výrok je tedy pravdivý.

Závěrečná část výroku o krymském obyvatelstvu popisuje počet Tatarů a hodnotíme ji jako neověřitelnou.

Podle údajů z posledního sčítání lidu je Kr. Tatarů přibližně takovýto počet. Nemůžeme však ověřit, zda se jich část orientuje na Rusko.

V roce 2011 na Ukrajině neproběhlo sčítání obyvatel, jež je nyní odloženo na r. 2016 (web sčítání, ang.). Nenajdeme tak aktuální údaje o jazykovém dělení Ukrajiny a musíme vycházet z dat uvedených na webu sčítání v r. 2001 pro Sevastopol a pro Autonomní republiku Krym (ARK), tedy pro obě administrativní jednotky na poloostrově Krym. Pouze pro celkový počet obyvatel existuje aktuální odhad (web sčítání, .pdf) zahrnující demografické změny od r. 2001.

Národnostní dělení Krymu bylo dle sčítání lidu v r. 2001 následující (v tis.):

ARKSevastopol Krym celkemRusové1180,4 270 1450,4Ukrajinci492,2 84,4 576,6 Kr. Tataři243,4 1,8 245,2všichni2024 377,2 2401,2

Počet Krymských Tatarů je pak asi o 15 % nižší, než uvádí Putin, byť najdeme aktuální odhady, kterým Putinovo tvrzení odpovídá (např. zpráva amer. Department of State).

Dodejme, že celkový počet obyvatel je v národnostní statistice jiný, než jsme uvedli výše. Jde nicméně o údaje z webu sčítání a chyba (méně než 1%) tak není na naší straně.

Klíčovou část Putinova tvrzení, že z Krymských Tatarů se " značná část orientuje na Rusko " však nelze doložit výsledky referenda. Zejména proto, že dosud máme pouze souhrnné údaje za celý Krym. I kdyby v referendu pro připojení k Rusku skutečně hlasovalo (Ihned) oficiálně uváděných 96,77 % zúčastněných za účasti více než 80 % registrovaných voličů, nevypovídá to nic o hlasování Kr. Tatarů, kteří představují (viz výše) přibližně desetinu obyvatel Krymu. Představitelé krymskotatarské komunity navíc před konáním referenda vyhlásili jeho bojkot (dle ČT).

Tuto část Putinova výroku tedy nedovedeme ověřit.

Není pravdou, že by se Evropská úmluva o lidských právech (.pdf) netýkala imigrantů.

Úmluva zavazuje signatářské státy dodržovat a zajišťovat práva a svobody v ní obsažené, mezi nimi i článek 8 upravující právo na respektování rodinného a soukromého života. Článek první pak říká, že „Vysoké smluvní strany přiznávají každému, kdo podléhá jejichjurisdikci, práva a svobody uvedené v Hlavě I této Úmluvy".Nejde tedy jen o občany signatářských států.

Imigranti, kteří vstoupí na území státu (tedy i ti, co se vylodili na břehu, o kterých Klára Samková mluvila) spadají pod teritoriální jurisdikci dané země, a tím pádem je signatářský stát povinován chovat se k nim v souladu s Úmluvou. V opačném případě jsou imigranti za splnění podmínek podání aktivně legitimováni k podání žaloby k Evropskému soudu pro lidská práva, a to na stát či státy, které se takto nechovaly.

Dokladem o aplikaci této interpretace jsou například četné příklady ve Spojeném království, které tuto problematiku jako země s množstvím imigrantů dlouhodobě diskutují. Imigranti čelící deportaci se často a úspěšně odvolávají na své právo na rodinný život dané právě článkem 8.

Článek 8 se tedy imigrantů bezpochyby týká a zároveň je velmi dobře aplikovatelný v případech, kdy mají v daném státě rodinné zázemí. Proto výrok Kláry Samkové hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, v Eurozóně je v současné době 18, nikoli 19 zemí.

Eurozóna se skládá z 18 zemí, nikoliv z 19, jak uvádí Martin Schulz. Osmnáctou zemí eurozóny se k 1. 1. 2014 stalo Lotyšsko. Evropská centrální banka řídí měnovou politiku Eurozóny a začala fungovat v roce 1998. Vytvoření jednotného vnitřního trhu zakotvují už Římské smlouvy. Eurobankovky a euromince jsou v současnosti zákonným platidlem v osmnácti zemích EU.

V USA je jedinou oficiální měnou americký dolar. Jako oficiální měna je ale používán například i v Panamě, Salvadoru nebo Ekvádoru. Funguje zde centrální banka (Federal Reserve System). Na federální úrovni funguje jedna federální vláda, každý z padesáti států federace pak má vlastní vládu.

Tento výrok hodnotíme na základě níže uvedených informací jako pravdivý s výhradou.

Dle dostupných údajů se kancléřka Angela Merkelová s německými europoslanci schází, tyto schůzky však nejsou pravidelné. Například za rok 2013 nebyly nalezeny žádné údaje potvrzující schůzku Angely Merkelové s členy Evropského parlamentu.

O schůzkách s kancléřkou píší nejčastěji členové Evropského parlamentu, například Reimer Bȍge na svých webových stránkách, dále například europoslankyně Birgit Collin-Langer nebo poslanec Burkhard Balz.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zákona č. 156/2006 o střetu zájmů, obchodního rejstříku a zpravodajských článků.

Zákon č. 156/2006 o střetu zájmů ze dne 16. března 2006 upravuje v tomto smyslu povinnosti veřejných funkcionářů. Mezi takové patří i člen vlády (§2 odst. 1. bod c). Člen vlády podle §4 nesmí:

"a) podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost,
b) být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nebo
c) být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář."

Tato omezení se pak netýkají správy vlastního majetku, vědecké, pedagogické, publicistické, literární, umělecké nebo sportovní činnosti, nejde-li o vlastní podnikání v těchto oborech. Omezení se také netýkají například poslanců a senátorů.

Podle obchodního rejstříku a také podle prohlášení ve svých vystoupeních (např. zde) je nyní formálně Andrej Babiš napojen na své firmy pouze jako akcionář a nepůsobí v jejich orgánech. Jediným problematickým bodem by mohlo být jeho předsednictví správní rady Nadace Agrofert. K tomuto uvedl:

"Chci zůstat jen v dozorčí [sic!] radě Nadace Agrofert, která přispívá na charitativní projekty, což mi snad už nikdo jako střet zájmů vyčítat nebude."

Program účasti prezidenta Miloše Zemana na zahájení olympijských her v Soči, zveřejněný na oficiálním webu www.hrad.cz, bilaterální schůzky se zahraničními představiteli nezmiňuje.

Ze zveřejněných tiskových zpráv však vyplývá, že k několika jednáním již došlo (rozhovor s prezidentem byl předtáčen). Zeman se tedy podle webu zatím setkal se zmíněným prezidentem Čínské lidové republiky Si Ťin-pchingem, s prezidentem Ázerbajdžánské republiky Ilhamem Alijevem a s prezidentem Republiky Tádžikistán Emómalí-ji Rahmónem.

S ohledem na to, že nemůžeme potvrdit ani vyvrátit zmiňovaný plán "pěti či šesti bilaterálních jednání", označujeme výrok jako neověřitelný.