Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dokumentů souvisejících se strategií Evropa 2020, informací ze serveru EurActiv a vystoupení Luďka Niedermayera. Dokumenty, o nichž se hovoří v tomto výroku, jsou doporučení Evropské komise pro jednotlivé členské státy v rámci strategie Evropa 2020. Ty mají pomoci státům dosáhnout požadovaných výsledků v oblasti hospodářského růstu a zaměstnanosti, což povede k zotavení jejich ekonomik (např. doporučení z roku 2011). Dalším dokumentem, který s předchozím souvisí, je Národní program reforem ČR (opět příklad pro rok 2011). Doporučení se kontinuálně věnují například tématům veřejných financí, důchodům, trhu práce, veřejných služeb, vzdělávání či veřejné správy (srovnej např. doporučení 2011 (.pdf) a 2013). Co se týče účasti Luďka Niedermayera na různých diskusích ohledně strategie Evropa 2020 a působení České republiky, zmínit můžeme diskusi o strategii z dubna 2010, konferenci ze dne 6. května 2010 či debatu na téma "Evropský semestr: Doporučení pro ČR" z 26. června 2012. K problematice implementace a podoby vládních reforem se Luděk Niedermayer vyjadřoval kriticky například ve svých vystoupeních při prezentaci (video, např. od 25. minuty) nazvané "Globální ekonomika, Evropa, Česká republika" nebo v prezentaci (video) pro Unii vydavatelů ze dne 17. října 2012.

Výbor pro evropské záležitosti skutečně má velké pravomoci. Ve srovnání s ostatními výbory v Poslanecké sněmovně patří ke třem výborům, ve kterých nejčastěji probíhají schůze. Výrok Ondřeje Lišky proto hodnotíme jako pravdivý.

Výbor pro evropské záležitosti (VEZ) " hraje klíčovou úlohu při výkonu parlamentní kontroly evropské agendy v Poslanecké sněmovně. "

Množství práce ve VEZ lze srovnat podle počtu schůzí v jiných výborech. Do 16. května 2014 proběhlo:v Hospodářském výboru - 6 schůzív Kontrolním výboru - 6 schůzív Mandátovém a imunitním výboru - 13 schůzív Organizačním výboru - 12 schůzív Petičním výboru - 6 schůzív Rozpočtovém výboru - 8 schůzív Ústavně právním výboru - 8 schůzíve Volebním výboru - 10 schůzíve Výboru pro bezpečnost - 9 schůzíve Výboru pro evropské záležitosti - 11 schůzíve Výboru pro obranu - 7 schůzíve Výboru pro sociální politiku - 6 schůzíve Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu - 5 schůzíve Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj - 8 schůzíve Výboru pro zdravotnictví - 7 schůzíve Výboru pro životní prostředí - 7 schůzív Zahraničním výboru - 9 schůzív Zemědělském výboru - 8 schůzí

Pouze v Mandátovém a imunitním výboru a v Organizačním výboru proběhlo více schůzí než ve Výboru pro evropské záležitosti.

Dle webových stránek Poslanecké sněmovny"největší nároky na práci členů VEZ klade právě projednávání návrhů aktů a jiných dokumentů EU, které představuje absolutní většinu aktivit VEZ. Důležitost a zodpovědnost této činnosti umocňuje skutečnost, že v souladu se zákonem o jednacím řádu PS jsou usnesení výboru, která nejsou zařazena na program jednání plenární schůze, považována za vyjádření Sněmovny, a jejich zohlednění při formulaci stanoviska pro jednání v orgánech ES a EU je pro vládu závazné."

Pakt stability a růstu je chápán jako technický prostředek k vynucení dodržování tzv. Maastrichtských kritérií. Ta v rámci koordinaci jednotlivých fiskálních politiku stanovuje pro jednotlivé země základní kritéria, jako je výše schodku státního rozpočtu, celkového dluhu, inflace či úrokových sazeb.

Podle těchto kritérií pak celkové zadlužení nesmí přesáhnout 60 % HDP, toto kritérium už v roce 2000 překročily státy jako Německo, Rakousko či Belgie, nyní už kritérium neplní ani Francie, Nizozemsko či Velká Británie.

Podobná situace je s výší rozpočtového schodku, který by měl být pod 3 procenty HDP. V roce 2002 byl schodek Německa 3,8 % a Francie 3,1 %. Zatímco Německo se do roku 2013 dopracovalo k vyrovnanému rozpočtu, Francie si pohoršila na 4,9 %.

Snahy o vyhnutí se sankcím vedly k přepracování Paktu, které vyústily až ke vzniku výše zmíněného Fiskálního kompaktu.

Liška reaguje ve svém výroku na to, že osobně podporoval tzv. biopaliva. Petr Mach dokonce uvedl konkrétní den, kdy se o zmíněném bodu ve sněmovně hlasovalo. Předseda Zelených skutečně byl pro podporu biopaliv 17. března 2010 v rámci jednání o novele zákona o ochraně ovzduší.

Od 1. 12. 2013 byly zavedeny nové kolky pro certifikaci lihovin, které nahrazují ty s označením "NOVÝ", jež fungovaly provizorně po metanolové aféře v roce 2012. Tyto kolky obsahují QR kódy i hologramy, které jsou zlepšeny o překrytí měditiskem.

Marian Jurečka dále pravděpodobně odkazuje na zákon o povinném značení lihu, č. 307/2013 Sb., v němž se distributorům ukládá několik konkrétních povinností, namátkou např. oznamovat správci daně počet kontrolních pásek, informace o distribuovaném lihu, evropský zbožový kód (EAN) apod. Zákon rovněž zmiňuje maximální možný objem spotřebitelského balení, a to 1 litr, v případě skleněných nádob až 3 litry ‒ v tomto bodě není Marian Jurečka přesný. Tento objem se snížil z původního limitu 6 litrů.

Na základě údajů Eurostatu ze 4. čtvrtletí roku 2013 hodnotíme výrok jako pravdivý.

Hranici 50% nezaměstnanosti překračuje ve věkové skupině do 25 let Řecko (58,3 %) a Španělsko (55 %). Chorvatsko se k ní těsně blíží se 48,8 %.

Řecko58,3%Španělsko55%Chorvatsko48,8%Průměr EU 2823,1%(Eurostat)

Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo tvrzení Mariana Jurečky potvrdit ani vyvrátit, kontaktovali jsme proto Ministerstvo zemědělství a dle jeho vyjádření případně hodnocení výroku upravíme.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě aktivity Jana Zahradila v Evropském parlamentu.

Jan Zahradil tvrzení Pavla Teličky vyvracel hned v debatě přímou reakcí zcela po právu. Právě on stál za návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady, jehož cílem je vytvoření lepšího a přehlednějšího legislativního prostředí pro podniky, zejména s ohledem na zjednodušení formalit prováděných dovozci některých textilních výrobků.

Cílem také bylo zajistit větší jednotnost pravidel pro dovoz, a to harmonizací pravidel, která upravují dovoz textilních výrobků, s pravidly upravujícími jiné průmyslové zboží, což by mělo zlepšit celkovou provázanost legislativního prostředí v této oblasti.

Tento konkrétní výstup vyvrací tvrzení Pavla Teličky, že nikdo z českých europoslanců neudělal vůbec nic pro snížení administrativní zátěže.

Zároveň ani první část výroku není pravdivá. Například ČSSD se ve svém programu snížení administrativní zátěže nevěnuje.

V konsolidovaném znění Smlouvy o Evropské unii, které vyšlo v Úředním věstníku Evropské unie, se uvád í (pdf.str.41):

" článek 48...2. Vláda kteréhokoli členského státu,Evropský parlament nebo Komise mohou Radě předkládat návrhy na změnu Smluv. Tyto návrhy mohou mimo jiné směřovat k rozšíření nebo omezení pravomocí svěřených Unii ve Smlouvách. Tyto návrhy předá Rada Evropské radě a oznámí se vnitrostátním parlamentům."

Tvrzení Petra Macha je tedy založeno na pravdivých faktech.

Na webových stránkách Europarlamentu je k dispozici dokument, jehož název by se dal přeložit jako "Zahraniční politika EU vůči zemím BRICS a dalším rychle se rozvíjejícím mocnostem: cíle a strategie", která v poslední kapitole obsahuje i politická doporučení. Není tedy pravdou, že by nebyla vymezena žádná politika vůči zemím BRICS.