Přehled ověřených výroků

Pravda

Evropská lidová strana (ELS) na svých stránkách uvádí: " ELS v současné době sdružuje 72 členských stran se statutem plných členů, přidružených členů a pozorovatelů z 39 členských i nečlenských zemí EU. Členské strany ELS pokrývají celé spektrum středopravé politické ideologie a společně tvoří největší politickou rodinu v Evropě." Její součástí jsou velké strany, jako například německá Křesťansko-demokratická unie (CDU), francouzská Unie pro lidové hnutí (UMP), španělská Lidová strana (PP), polská Občanská platforma (PO). Z českých stran je jejím členem TOP 09 a KDU-ČSL.

ODS ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004 získala devět mandátů a připojila se k frakci EPP-ED (tehdejší anglický název frakce).

Ve volbách do EP v roce 2009 ODS obhájila svých devět mandátů a spolu s dalšími stranami Evropských demokratů (například s britskou Konzervativní stranou) založila novou politickou frakci Evropští konzervativci a reformisté. Je tedy pravdou, že ODS byla ve frakci Evropské lidové strany pět let. Výrok hodnotíme na základě výše uvedených informací jako pravdivý.

Pravda

Sazby pojistného na sociální pojištění se různí podle druhu činnosti, z kontextu však předpokládáme, že má Miroslav Kalousek na mysli odvody ze mzdy.

Ty jsou pro letošní rok 6,5 nebo 3,5 procenta (při účasti ve druhém pilíři důchodového spoření) za zaměstnance (strhává se z hrubé mzdy) a 25 % za zaměstnavatele.

V sazbě 25 % je zahrnut i příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (1,2 %) a nemocenské pojištění (2,3 %). Samotné důchodové pojištění pak je 21,5 % 6,5 % (případně 3,5 %), tedy 28 % ze mzdových nákladů.

Pravda

Současná viceprezidentka Evropské komise Neelie Kroes podle svého oficiálního životopisu či svého profilu na anglické Wikipedii skutečně působila před svým vstupem do Komise v řadě firem, například v Rotterdamské obchodní komoře, loďařské Ballast Nedam či v nizozemském McDonald´s. Posléze pak působila jako komisařka pro hospodářskou soutěž.

Podle deníku Guardian její nominace na komisařku skutečně díky úzkému sepětí s byznysem vyvolala kontroverze. Na všechny své funkce však před nastoupením do Komise rezignovala.

Pravda

Za současné vlády se skutečně poplatky za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu zatím neměnily (jde o proces, při kterém se z právního hlediska mění zemědělská půda na stavební parcelu).

Pro úplnost ovšem dodejme, že premiér Bohuslav Sobotka 18. června tohoto rokuuvedl, že stát se chystá snížit poplatek za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, aby podpořil investory v průmyslových zónách. Ministerstvo životního prostředí prý již připravuje příslušnou novelu zákona.

K poslední výrazné změně těchto sazeb došlo za vlády Petra Nečase na konci roku 2010 s platností od ledna 2011.

Pravda

Z internetových stránek Eurostatu lze získat údaje, které potvrzují slova ministra financí Adreje Babiše. V roce 2013 se hrubý domácí produkt České republiky skutečně propadl, zatímco všechny sousední státy zaznamenaly jeho nárůst.

Země HDP 2013 Česká republika - 0,9 %Slovensko+ 0,9 %Německo+ 0,4 %Rakousko+ 0,3 %Polsko+ 1,6 %

Pravda

V návaznosti na světovou hospodářskou krizi prošly též ekonomiky zemí Evropské unie krizí. Z hlediska fungování eurozóny se však tato krize transformovala též do dluhové krize některých států zvláště v jižní části EU. Vzdání se autonomní monetární politiky (směrem k Evropské centrální bance) při současném odlišném vývoji jednotlivých ekonomik se ukázalo jako problematické. Řešením, se kterým EU přišla, byla série balíčků a mechanismů zajišťující financování států, kterým hrozí neschopnost splácet vlastní závazky (též zde, anglicky)). Nyní se zaměříme na ve výroku zmíněné země:

V Řecku došlo k propadu reálného hrubého domácího produktu v roce 2008 v hodnotě -0,2 %. Tato ekonomika procházela recesí až do konce roku 2013. Nejvyšší míra propadu reálného HDP přišla v letech 2011 a 2012, ve kterých se ekonomika propadla o 7,1 %, resp. 7,0 %. V již zmíněném roce 2008 dosahovala výše veřejného dluhu v Řecku 112,9 % HDP a v roce 2013 se tento ukazatel vyšplhal až na úroveň 175,1 % HDP. V roce 2014 však již řecké ministerstvo financí počítá se zastavením propadu reálného HDP (tzv. kladná nula). Zároveň se podařilo nabídnout tranši řeckých vládních dluhopisů, o kterou byl výrazný zájem ze strany investorů. Stále však zůstává v Řecku vysoká úroveň nezaměstnanosti.

Ve Španělsku začal propad reálného HDP v roce 2009 o 3,8 %, což byl zároveň nejrychlejší propad v rámci krize. V roce 2011 dosáhl růst HDP úrovně 0,1 %, ale poté se na roky 2012 a 2013 opět ekonomika Španělska propadla do recese. Španělsko v roce 2008 vykazovalo veřejný dluh ve výši 40,2 % HDP, v roce 2013 však tento ukazatel dosáhl hodnoty 93,9 % HDP. Od 3. čtvrtletí roku 2013 však španělské HDP opět roste, což naznačuje vymanění se z recese. Dle prognóz by španělská ekonomika měla v roce 2014 růst o 1,2 %. Nezaměstnanost však stále zůstává na vysoké úrovni.

Pro přehled úroků desetiletých vládních dluhopisů a dalších informací o proběhnuvších nabídkách tranší více viz zde.

Výrok tak hodnotíme jako pravdivý, protože dle výše zmíněného indicie naznačují, že dochází k vymanění se z recese a stabilizaci obou ekonomik.

Neověřitelné

Je pravda, že se Vladimír Remek výraznou měrou na vývoji projektu Galileo podílel, nedá se však ověřit, zda to, že se sídlo centrály satelitního navigačního systému Galileo přesunulo do Prahy, bylo jeho zásluhou. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

O přesunu centrály rozhodla Rada EU v roce 2010. Česká vláda přitom o přesun sídla z Bruselu do Prahy usilovala již od roku 2006.

Neověřitelné

Vyjádření Miroslava Kalouska přinesl server iDNES.cz 18. února 2014.

Protože se nám nepodařilo dohledat žádné informace o existenci dohody mezi Andrejem Babišem a Stanislavem Grossem, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Dle záznamů Ministerstva financí byl podnik Synthesia, jehož byla tehdy Explosia součástí, privatizován v r. 1994 transformací majetkových účastí, kdy došlo k převodu na akciovou společnost a následně k převodu či prodeji majetkových účastí. V r. 1996 vlastnila většinu akcií Synthesie Chemapol Group. V r. 1999, kdy šel Chemapol Group do konkurzu, již byla Synthesia součástí nové společnosti AliaChem. V r. 2001 pak došlo k postupnému převzetí AliaChemu Unipetrolem, ve kterém figurovala i firma Agrobohemia vlastněná napůl Unipetrolem a Agrofertem Andreje Babiše, disponující tehdy 50,1 % akcíí AliaChemu. Unipetrol však dále přikupoval a v srpnu 2001 tak vlastnil dalších celkem 28 % akcií samostatně. V letech 2001 - 2002 zároveň probíhala tzv. první privatizace Unipetrolu, kdy mělo dojít k převzetí Unipetrolu Agrofertem Andreje Babiše. K privatizaci Unipetrolu Agrofertem však nakonec nedošlo.

K odkupu samotné firmy Explosia státem pak došlo v r. 2002 a 2004. Transakci popisuje týdeník Euro (doc, s. 15). Zejména druhá transakce, odkoupení 38,5 % akcií Explosie, pak vzbuzuje pozornost tím, že cenu údajně stanovoval znalec najatý AliaChemem.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací z médií a povaze schválených sankcí.

Martin Bursík vyzval s několika dalšími exministry Bohuslava Sobotku k zavedení sankcí vůči Rusku již 15. března. Karel Schwarzenberg k sankcím vyzývá opakovaně v různých rozhovorech, např. zde (z 8. dubna) a zde (z 19. března).

Evropská unie schválila 17. března sankce vůči představitelům Ruska a některým proruským představitelům Ukrajiny. V dubnu byly sankce ještě rozšířeny. Tyto sankce jsou však stále zaměřeny proti jednotlivcům, ne proti Rusku jako takovému, ani proti ruským firmám.

Pravda

Je skutečností, že během období vlády Petra Nečase nefungovaly na úřadech práce (informace ČT24) některé informační systémy - konkrétně systémy určené k výplatě sociálních dávek, které v té době zavedlo MPSV pod vedením Jaromíra Drábka.

Server Idnes.cz informoval ve zkratce o celé události takto:

" Kde se vzaly problémySystém vyplácení dávek změnila od ledna 2012 reforma ministra práce Jaromíra Drábka. Všechny příspěvky a podpory vyplácejí nyní úřady práce. Převzaly agendu od radnic a s ní podle ČTK asi 1 660 úředníků. Hlavní potíže, které podle odborů nastaly ve vyplácení dávek i podpory v nezaměstnanosti, souvisejí s počítačovými programy a jejich nefunkčností."