Přehled ověřených výroků

Existuje řada příkladů, kdy byly využity horizontální směrnice pro sjednocování jednotlivých nařízení (.pdf) a směrnic (.pdf). Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože česká snížená sazba DPH, jejíž součástí jsou mimo jiné potraviny a léky, je sice druhá nejvyšší v EU, ale co se týče zdanění potravin a léků, hned v osmnácti, respektive patnácti, zemích Unie existuje vyšší míra zdanění alespoň pro část potravinových či farmaceutických výrobků (.pdf, str. 3–4).

Ve všech zemích Evropské unie existuje snížená sazba daně z přidané hodnoty s výjimkou Dánska. Její hodnota se pohybuje v rozmezí 5–18 procent, přičemž nejvyšší snížená sazba je v Maďarsku. Česká republika je podle informací Evropské komise (str. 3) se svými 15 procenty hned druhá v pořadí.

Země se mezi sebou však liší tím, jaké druhy výrobků se řadí do snížené sazby. Některé státy, jako například Nizozemsko, řadí farmaceutické produkty také do snížené sazby, přesto na určitou část z nich uplatňují základní sazbu.

Již v prvním návrhu koaliční smlouvy z 12. prosince 2013 najdeme bod 2.4 (str. 29), který hovoří o snížení sazby DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu od roku 2015. Snížená sazba DPH se mezi lety 2004 až 2014 postupně zvýšila z 5 na 15 procent. (.pdf, str. 9)

Na základě vyjádření v tiskovém prohlášení vydaném hnutím Úsvit hodnotíme výrok jako pravdivý. V citovaném prohlášení je vyslovení důvěry vládě explicitně podmiňováno požadavkem na přijetí zákona o obecném referendu.

Funkční referendum je zde definováno jako takové,

„- jehož vyhlášení v praxi nebude znemožněno vysokým počtem podpisů potřebných pro iniciaci referenda nebo jinou formální kličkou
- jeho platnost, tak jako dnes u všech jiných typů voleb do Sněmovny, kraje, obce a Senátu nebude vázaná počtem voličů
- a otázky v referendu budou omezeny pouze jejich ústavností, kterou bude přezkoumávat Ústavní soud“.

Jelikož tedy Úsvit skutečně chce takové referendum, které bude platné bez ohledu na účast, je výrok hodnocen jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící vzhledem k opravnému komentáři mluvčí Finanční správy ČR.

Informaci o odpuštěných daních udal v Parlamentnich listech tehdejší místopředseda Věcí veřejných Tomáš Jarolím. Ten konstatuje, že:

„Na základě komunikace s ministerstvem financí a po zaplacení částky 22.750,- Kč jsem obdržel oficiální informaci, že od 4. 6. 2006 do 31. 8. 2011(tedy v drtivé části za působení ministra financí M. Kalouska) bylo odpuštěno na daních, clech, poplatcích a odvodech a souvisejících příslušenstvích částka 40.544.000.000,-Kč.“

V reakci na tento článek mluvčí Generálního finančního ředitelství uvádí:

„Zveřejněná informace o prominutých daních, clech, poplatcích, odvodech a souvisejících příslušenství je rovněž bez bližšího vysvětlení zavádějící. Z částky 40,544 mld. Kč představuje prominutí daní a jeho příslušenství částku 10,8 mld. Kč. Zbytek jsou prominuté odvody a penále za méně závažná administrativní pochybení při použití dotací.“

Částka uvedená poslancem Babišem tak obsahuje nejen prominuté daně a poplatky, ale také další položky. Proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Na základě informací ze serveru nasipolitici.cz tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Politická kariéra Miloše Vystrčila započala v roce 1991 vstupem do Občanské demokratické strany. Od té doby vystřídal řadu politických pozic od městského či krajského zastupitele, přes starostu města Telč, hejtmana kraje Vysočina, až po senátora, kterým byl zvolen v roce 2010.

Prezident Miloš Zeman navštívil jednání vlády premiéra Petra Nečase jednou, a to 20. března 2013, což potvrzují také záznamy z této schůze vlády.

Lisabonská smlouva posiluje zákonodárné pravomoci Evropského parlamentu. Ten od jejího přijetí spolurozhoduje o většině legislativy EU. Lisabonská smlouva přesouvá více než 40 oblastí pod postup spolurozhodování, ve kterém získává Parlament stejná práva jako Rada. Jedná se o oblasti zemědělství, energetické bezpečnost, imigrace, spravedlnosti a vnitřních věcí, zdravotnictví, strukturálních fondů. Parlament také získává poslední slovo při rozhodování o rozpočtu EU. S přijetím Lisabonské smlouvy dochází také k propojení s Evropskou komisí. Výsledky voleb do Evropského parlamentu budou mít vliv na volbu předsedy Evropské komise.

Jiří Pospíšil strávil ve funkci ministra spravedlnosti necelých 5 let, a to v období 2006 až 2009 a následně 2010 až 2012. Porovnáme-li jej s ostatními ministry spravedlnostiod roku 1993, je suverénně nejdéle působící osobou na tomto postu. Dáváme tedy Davidu Rathovi za pravdu.

Pro zajímavost, bereme-li v potaz i starší období, nejdéle tuto funkci vykonával poslanec KSČ Jan Němec, a to v období 1969 až 1981.

Činnost Bezpečnostní informační služby vymezuje zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky (.pdf, dostupný ke stažení zde). Dle § 7 tohoto zákona odpovídá za činnost zpravodajských služeb a jejich koordinaci vláda.

Rovněž podle samotného webu BIS za řízení, kontrolu a koordinaci zpravodajských služeb zodpovídá vláda jako celek prostřednictvím Výbor pro zpravodajskou činnost, který je stálým pracovním orgánem Bezpečnostní rady státu. Předsedou výboru je premiér, místopředsedou ministr vnitra, členy jsou ministři zahraničí, obrany a ředitelé Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenského zpravodajství a sekce předsedy vlády.

Vnější kontrola zpravodajských služeb je pak rozdělena ještě mezi Parlament, který provádí na Službami dohledovou činnost.

Ačkoliv premiér nepochybně hraje při kontrole a řízení výraznou roli, nedá se tvrdit, že by tyto činnosti byly pouze v jeho rukou, výrok je tedy zavádějící.

Výrok Kateřiny Konečné (na základě níže uvedeného) označujeme jako zavádějící, a to vzhledem k různosti postojů (přímá volba starostů), ale i podpoře některých návrhů oběma či jednou ze sledovaných stran (přímá volba prezidenta), které lze bez pochybností označit jako prvky přímo demokracie. Dále je nutné zdůraznit, že liknavě se obě strany stavěly především k návrhům na uzákonění obecného referenda.

Je poměrně obtížné určit to, co přesně považujeme za "prvky přímé demokracie". V následující analýze popíšeme různé návrhy se vztahem k této problematice a zaměříme se na postoje sledovaných subjektů TOP 09 a ODS.

Zaměříme se tedy na období společného působení obou stran TOP 09 i ODS tj. po volbách 2010. Můžeme pozorovat, že během jejich vlády došlo k implementaci přímé volby prezidenta. Hlasování o této změně ukazuje, že pro byli poslanci ODS i TOP 09, poslanci KSČM se naopak zdrželi hlasování. Rozpory vyvolalo zavedení přímé volby starostů, kterou navrhovala právě TOP 09 (především její partner hnutí STAN) a naopak "odmítala a blokovala" ODS.

Samostatnou kapitolou je pak schválení zákona o obecném referendu. Ten byl v minulosti (před společným působením obou stran od roku 2010) vždy trnem v oku ODS. Naposledy v roce 2012 obě strany TOP 09 i ODS smetly návrh o obecném referendu z dílny ČSSD. Obdobně za koaličního působení obou stran byl smeten např. také návrh z roku 2010. Vláda, jejíchž členy byly ODS i TOP 09, však v roce 2012 přijala svoji verzi zákona o obecném referendu. Zákon však přijat nebyl.

ODS dále např. navrhovala jednorázové referendum osmlouvě členských států EU o tzv. fiskální odpovědnosti. Proti se naopak stavěla TOP 09.Je tedy nutné konstatovat, že poměrně odmítavý postoj představitelů ODS ve vztahu k "referendům" není zase tak konzistentní. A případě "třeskutých" politických otázek se jej "nebojí navrhovat".

Legislativa upravující referenda na nižší úrovni samosprávy (krajská i místní) byla schválena, již před společným působením obou sledovaných subjektů. Je nutné dodat, že zákon o krajském referendu byl přijat přes odpor sledované ODS (TOP 09 na půdě PSP ČR ještě nebyla).

Uveďme také pro doplnění, že programy ODS i TOP 09 z roku 2010 mají k prvkům přímé demokracie rozdílný postoj.

TOP 09 konkrétně uváděla: " Vláda (myšlena je TOP 09 - pozn. Demagog.cz) je přesvědčena, že posílení prvků přímé demokracie zvýší zájem občana o veřejný život, zejména o účast ve volbách. Navrhne proto přímou volbu starostů, primátorů a přímou volbu prezidenta republiky."

ODS (.pdf - část Politický systém) se ve svém programu z roku 2010 k prvkům přímé demokracie nehlásila.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť ODS a TOP 09 a priori neodmítaly všechny prvky přímé demokracie. Za jejich vlády došlo k zavedení přímé volby prezidenta, TOP 09 usilovala také např. o zavedení přímé volby starostů.