V dnešním Právu si Marek Přibil opět vymýšlí. Tvrdí, že jsem na Ministerstvu školství připravoval školné.
Článek obsahující inkriminované tvrzení vyšel deníku Právo 7. června 2010, autorem je Marek Přibil: " Školné připravoval ve vládě Mirka Topolánka už exministr Ondřej Liška (SZ) a rodící se koalice s jeho zavedením počítá*."
* Online verze článku není bohužel k dispozici.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy skutečně vypracovalo během ministrování O. Lišky návrh reformy Bílou knihu terciárního vzdělávání. Dokument vláda projednala 26. ledna 2009 (dokument, pdf., str. 49). V kapitole Financování navrhuje několik modelů spolufinancování např: " Princip odloženého a kontingenčně spláceného školného, jak funguje například ve Velké Británii, Austrálii, Novém Zélandu a Holandsku (OECD 2008d/289) spočívá v tom, že studenti si mohou odložit splátky školného do doby po absolvování školy (odložené školné), a to formou procentní výměry z jejich příjmů převyšujících určitou minimální úroveň (kontingenční splácení)
Jedná se však o strategický, rámcový dokument k širší reformě vysokoškolského vzdělávání a nikoliv o konkrétní návrh zákona, který by byl nutný pro zavedení poplatků za studium na VŠ. Dokument Bílá kniha proto nelze označit jako "přípravu školného". Návrh školného neobsahoval ani věcný záměr zákona, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
A já si vzpomínám, že když jsem v roce 1996 měl rovněž první projev jako předseda Poslanecké sněmovny, řekl jsem, že Sněmovna má být dílnou, ze které budou vycházet dobré zákony.
Miloš Zeman byl zvolen předsedou Poslanecké sněmovny 27. června 1996. V projevu po svém zvolení tehdy mimo jiné řekl: “ Přál bych si, aby český parlament byl dílnou. Dílnou, z níž budou vycházet dobré zákony, které nebudou muset být novelizovány krátce poté, co byly přijaty. Přál bych si, aby vedle návrhů zákonů, které nám bude předkládat nová vláda, vycházely z této dílny i kvalitní zákony inspirované odbornými výbory nebo poslaneckými kluby. A přál bych si, aby tyto zákony byly projednávány v ovzduší maximální tolerance ”.
Rád bych uvítal, jak to, že v kapitole Ministerstva obrany se vyskytují zahraniční mise, pane ministře.
V programovém prohlášení vlády se píše, že Ministerstvo obrany bude klást důraz na schopnost mezinárodní spolupráce a vedení společných operací a že vláda bude aktivně přispívat do zahraničních operací NATO, Evropské unie a OSN, které budou mít odpovídající mandát (sekce 3.15).
Daniela DRTINOVÁ: V Lidových novinách jste napsal, že byste rád zapojil i volné prostředky veřejných výzkumných institucí, veřejných vysokých škol i veřejněprávních institucí. Andrej BABIŠ: Ne, ne, tak to není pravda. To není pravda. (...) V Lidových novinách žádný, prosím vás, Lidové noviny mi patří, tak tam mi žádný článek nevemou. Jedině kde mi vzali články, byli v Právu, a to bylo zdravotnictví...
Andrej Babiš tuto myšlenku skutečně publikoval dne 27. 3. 2014 v názorové rubrice na straně 9 Lidových novin. Doslova říká: „Kromě toho budu usilovat také o zapojení dalších volných zdrojů státu, které, přestože se jedná o veřejné prostředky, stojí v současnosti zcela mimo centrální systém řízení likvidity. To se týká naprosté většiny peněžních prostředků státních příspěvkových organizací, veřejných výzkumných institucí a veřejných vysokých škol, veřejných zdravotních pojišťoven, státních podniků, ale i obchodních společností zcela ovládaných státem nebo veřejnoprávních institucí".
Kromě toho se také omluvil za svá vyjádření vůči serveru Echo.cz, a to opět prostřednictvím novin – Mladé fronty Dnes.
Popření těchto informací tedy hodnotíme jako nepravdu.
Pro přesnost dodáváme, že články publikované v deníku Právo jsou Nechci propást příležitost zabránit vysávání zdravotnictví (vydáno 20. 3. 2014, publicistika, strana 6) a Ceny léků ze zkumavek a křivulí (vydáno 25. 3. 2014, trhy a ekonomika, strana 14).
(My máme dostat 26,8 miliardy korun, euro, to znamená 700 miliard v tom období, které skončí koncem roku 2015.) A už dneska víme, že jsme, že jsme propásli deset miliard. Máme zastavené dva operační programy na MPO.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Z webů MPO, MMR ani jednotlivých operačních programů není patrné jakékoli pozastavení operačních programů pro ČR.
Informaci o pozastavení čerpání prostředků v operačních programech Operační program Podnikání a inovace a Regionální operační program Střední Čechy přinesla 13. 1. 2014 MF Dnes na titulní straně v článku "Evropská unie zmrazila Česku dotace za 100 miliard" (v online verzi nazvaný "Unie zmrazila miliardové dotace pro Česko. I kvůli střetu zájmů"). Proti tomto článku se ostře ohradilo Ministerstvo financí, které uvádí, že ani jeden z operačních programů není v současné době pozastaven (Zkreslující informace v článku o čerpání prostředků z EU, Ministerstvo financí, 13. 1. 2014). Zjednodušeně řečeno, EU pouze pohrozila zastavením čerpání prostředků z fondů, avšak ČR zatím dostála podmínkám, které EU ve svých požadavcích nastavila. Navíc ministr Babiš tvrdil, že byly pozastaveny dva programy na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Pod MPO je pouze OPPI, ROP Střední Čechy spadá pod MMR. Proti článku se ohradilo i MMR (EK nezmrazila ČR 100 miliard Kč, 13. 1. 2014), avšak jeho vyjádření se explicitně k pozastavení samotných operačních programů nevyjadřuje. Webové stránky operačních programů MMR ani obou dotčených operačních programů o pozastavení vůbec nehovoří.
Už dokonce existuje terminus technicus Putinkinovy vesnice.
Pojem „Putinkinova vesnice“ byl skutečně užitý například na Twitteru,Redditu, Facebooku nebo na Týden.cz.
Putinkinovu vesnici výše uvedené zdroje používají jako vyjádření snahy ruského prezidenta Putina falešně přikrášlit skutečnost, tedy vytvořit Potěmkinovu vesnici.
Případy odkazují na Olympijské hry v Soči, výměnu funkcí mezi Putinem a Medveděvem, „vylepšené“ domy nebo narychlo položený a odstraněný trávník před plánovanou Putinovou návštěvou.
Reálné potřeby, na kterých jsme se shodli, že je potřeba je naplnit, já řeknu jednu konkrétní věc, kde jsme se shodli a koneckonců obě naše strany to měly ve svých programech - valorizace penzí. Teď je valorizace penzí jedna třetina inflace. My jsme se dohodli, že chceme se vrátit k plné valorizaci penzí a potřebujeme na to dodatečné zdroje v rozsahu 8, 9 miliard korun.
Vzhledem k programům ANO i ČSSD a jednání mezi nimi hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jak hnutí ANO, tak i ČSSD měla ve svých volebních programech návrat k plné valorizaci důchodů o inflaci a třetinu růstu reálných mezd.
Pro období 2013 až 2015 bylo schváleno opatření, podle kterého se valorizace omezila pouze na jednu třetinu přírůstku v indexu spotřebitelských cen.
Již před volbami byly náklady na plnou valorizaci odhadovány na 8 miliard korun. Tuto částku potvrdil při vládních vyjednávání i místopředseda ČSSD Chovanec.
K žádné explicitní dohodě o zvýšení valorizace zatím nedošlo, přesto však místopředseda Chovanec poukazuje vzhledem k předvolebním programům stran, že cíl valorizace je pro obě strany společný. Se shodou na zvýšení valorizace důchodů počítá právě předseda ČSSD Sobotka, ovšem rozkoly panují v otázce financování tohoto zvýšení:
"Zmrazení daní mi nedává moc smysl, když není jasné, z jakých zdrojů pokryjeme budoucí výdaje státního rozpočtu, ať už jde o stabilizaci zdravotnictví, či valorizaci penzí.“
Ve stejném pořadu pak Babiš potvrdil úmysl svého hnutí valorizace penzí dosáhnout také, kdy konkrétně řekl: "No, my hlavně potřebujeme peníze na důchody, abychom skutečně důchodcům jako valorizovali ty důchody."
...my jsme provedli bezprecedentní transformaci finanční správy, my jsme provedli řadu legislativních opatření, byť ano, také nepopulárních v oblasti DPH a spotřebních daních...
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů z dílny bývalého ministra Kalouska transformoval celou Finanční správu ČR. Tento zákon nabyl účinnosti k 1. 1. 2013.
Největší změnou v něm obsaženou je rozpuštění dosavadních 199 finančních úřadů k 31. 12. 2012 a jejich nahrazení 14 finančními úřady (finanční úřad s působností na území hlavního města Prahy a 13 finančních úřadů s územní působností v krajích České republiky) a Specializovaným finančním úřadem s působností na celém území České republiky, který vznikl již k 1. 1. 2012.
Nepopulárními opatřeními v oblasti DPH je myšlen nárůst její sazby. Její vývoj je znázorněn v následující tabulce:
Datum platnosti od – doVyšší sazba
Nižší sazba
01. 01. 2010 – 31. 12. 201120%
10%
01. 01. 2012 – 31. 12. 201220%14%
od 1. 1. 201321%15%
Růstu se nevyhnuly ani spotřební daně. Hlavně ty uvalené na tabákové výrobky. Například spotřební daň na jednu cigaretu má vzrůst z 2,10 Kč pro rok 2012 na 2,25 Kč pro rok 2014.
Ty tanky se kdysi modernizovaly za cenu poměrně vysokých nákladů, měnil se pancíř, měnil se ten hlavní i ty střelecké, veškeré to střelecké vybavení nebo ta, ta průraznost toho, modernizovalo se to, elektronika se tam měnila... Ujede to asi jenom 400 kilometrů, pak musíte tankovat.
Podleinformacídostupných na webu Ministerstva obrany probíhal projekt modernizace tanků T-72M4 CZ mezi lety 1994–2006 a během této doby došlo k úpravě celkem 30 tanků. Projekt modernizace stál podle údajů armády zhruba 4 miliardy korun. Náklady na vylepšení jednoho tanku se tak pohybují kolem 140 milionů. Na základě těchto zdrojů hodnotíme výrok jako pravdivý.
Modernizace byla realizována s cílem:
– podstatného zvýšení palebné síly a možnosti pozorování ve dne i v noci, vedení účinné palby z místa i za pohybu a zvýšení účinků podkaliberní munice v cíli – výrazného zvýšení pohyblivosti a manévrovatelnosti tanku a zlepšení vybraných provozně-technických vlastností – zvýšení pasivní a aktivní ochrany tanku v boji
Dojezd modernizovaných tanků na polní cestě by pak měl být až 430 km, což je číslo blízké tomu, které uvádí Martin Stropnický.
Podrobný výčet modernizačních prvků naleznete zde.
V tuto chvíli Česko neplní Maastrichtská kritéria.
Podmínkou pro přijetí společné měny – eura je splňování tzv. konvergenčních neboli maastrichtských kritérií. Těchto kritérií je dohromady pět a lze je rozdělit na kritéria rozpočtová a měnová. Důležité je, aby tato kritéria byla udržitelná, nestačí tedy pouze jednorázové naplnění.
Přehled maastrichtských kritérií:
1. Kritérium vládního deficitu: vládní deficit nesmí přesáhnout hodnotu 3 %.
2. Kritérium veřejného dluhu: veřejný dluh nesmí přesáhnout úroveň 60 % HDP.
3. Kritérium cenové stability: roční průměrná inflace nejvýše 1,5procentního bodu nad referenční hodnotou, která je průměrem inflací ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou.
4. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb: výnos desetiletých vládních dluhopisů nejvýše 2 procentní body nad průměrem výnosů ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou.
5. Kritérium stability měnového kurzu: minimálně dvouletý pobyt v ERM II (Evropský mechanismus směnných kurzů II) bez vnitřního pnutí.
Dle dokumentu (.pdf, str. 3–4) Ministerstva financí ČR a ČNB schváleného vládou ČR na jejím zasedání dne 18. prosince 2013 s názvem „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“ je na tom ČR následovně:
V současnosti ČR plní kritérium cenové stability, kritérium konvergence úrokových sazeb a kritérium veřejného dluhu. Co však ČR neplní je kritérium vládního deficitu a kritérium stability měnového kurzu, neboť zatím ČR nevstoupila do ERM II.
Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, ČR v současnosti opravdu nesplňuje všechna maastrichtská kritéria.
