Přehled ověřených výroků

Návrh státního rozpočtu (.pdf, strana 3) na rok 2014, předložený v září Rusnokovou vládou, vychází z predikce růstu HDP ve výši 1,3 % HDP. Oproti původnímu rozpočtu sestavenému ještě v květnu pod vedením Miroslava Kalouska došlo k navýšení očekávaných výdajů i schodku, zároveň rozpočet počítá s vyššími příjmy díky lepší růstové prognóze z července.

Za optimistickou označil tuhle prognózu jak bývalý ministr Kalousek, tak současný šéf státní kasy Jan Fischer. Optimistická je i ve srovnání s prognózou odborů, které očekávají spíše „černou nulu“ (strana 8). Naopak červnová prognóza České národní banky předpovídala růst až 1,8 %.

Rozpočet byl převážně sestaven již za ministra Kalouska a skutečně tedy stál na zákonech schválených Nečasovou vládou, na jeho konečnou podobu však bude mít vliv zákonné opatření Senátu, předložené Rusnokovou vládou, které navýší platby za státní pojištěnce.

I s touto výhradou však hodnotíme výrok jako pravdivý, Nečasova vláda totiž nastavila daňový systém i většinu mandatorních výdajů.

Česká republika se stala členským státem Evropské unie 1. května 2004. Jedním z hlavních prvků společného vnitřního trhu EU je princip volného pohybu zboží.

Ustanovení o volném pohybu zboží upravují (.pdf, str.3) články 34–36 Smlouvy o fungování Evropské Unie.

Po obsazení Československa a vytvoření Protektorátu došlo vzápětí i k pozastavení činnosti Řádu německých rytířů. Majetek byl podřízen říšsko – německé správě. Řád přestal za války fakticky existovat (.doc str. 3). Po vypuknutí druhé světové války byl řád pronásledován, řada jeho členů (zejména mužské větve) byla nacisty vězněna, popravena nebo zavražděna.

Po válce byl majetek řádu zabrán dekretem presidenta republiky č. 5, který se týká neplatnosti majetkových převodů na Německou říši a uvalení národní správy na německé a kolaborantské majetky. Ačkoliv nešlo o německou, ale nadnárodní, protinacisticky zaměřenou a nacisty pronásledovanou organizaci, československé (komunisty ovládané) ministerstvo zemědělství v roce 1946 vyhlásilo konfiskaci majetku řádu podle Benešových dekretů a následně ji provedlo.

V roce 1948 Nejvyšší správní soud nálezy ze dne 2. 2. 1948 a ze dne 17. 12. 1948, sp. zn. 690/46, o rozhodl o stížnosti Řádu německých rytířů a národní správy jeho statků v Bruntále na rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 19. 8. 1946 a opatření téhož ministerstva ze dne 30. 8. 1946 o převzetí zemědělského majetku.Stížnost národní správy byla odmítnuta a o stížnosti Řádu německých rytířů bylo rozhodnuto tak, že uvedené správní akty (konfiskace) byly zrušeny (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 1. 2009 sp. zn. II.ÚS 2904/08). Konfiskace prohlásil za neodůvodněné a nezákonné a vydal rozhodnutí, podle kterého náleží konfiskovaný majetek stále řádu. Komunistický převrat ale znemožnil převzetí majetku řádem.

Někteří členové řádu tedy byli za války uvězněni a řádu byla znemožněna činnost. Po válce jim byl na základě Benešových dekretů zkonfiskován majetek, roku 1948 však Nejvyšší správní soud rozhodl o neoprávněnosti konfiskace. S jedinou výhradou (soud rozhodl roku 1948, nikoliv 1947) tak hodnotíme výrok jako pravdivý.

Kandidát na ministra dopravy Antonín Prachař (ANO) napsal otevřený dopis adresovaný premiéru v demisi Jiřímu Rusnokovi a ministru dopravy Zdeňku Žákovi. Vadí mu, že současný ministr Zdeněk Žák provádí dva týdny před svým odchodem významné změny ve svém resortu.

V rozhovoru pro Parlamentnilisty.cz Zdeněk Žák uvedl: „(…) proto jsem svého nástupce třikrát vyzval, že ho seznámím s tou minovou cestou agend na Ministerstvu dopravy. Bohužel zatím moji nabídku nevyužil (…)“.

Nepodařilo se nám bohužel z veřejně dostupných informací zjistit, zda k nabídce došlo, ale zároveň nemůžeme vyloučit, že k tomu mohlo dojít neoficiální cestou. Proto tento výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Skupina Evropských konzervativců a reformistů je dnes s 56 poslanci skutečně pátou největší skupinou v Evropské, parlamentu. Jinak v parlamentu působí 7 skupin(včetne EKR) a 31 nezařazených poslanců.

Poslanecký klub Evropské lidové strany

273

Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu

194

Aliance liberálů a demokratů pro Evropu

85

Zelení/Evropská svobodná aliance

58

Evropská konzervativní a reformní skupina

56Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice35Evropa svobody a demokracie32Nezařazení31

Ačkoliv Vladimir Putin hovoří s jistou nadsázkou, můžeme jeho výrok o ruských národnostních menšinách označit jako pravdivý.

Okolnosti rozpadu

Sovětský svaz se rozpadl na základě podepsání Bělověžské dohody z 8. prosince 1991, kde se prohlašuje, že SSSR přestává existovat jako subjekt mezinárodního práva.

Podepsali ji představitelé Běloruska, Ruské federace a Ukrajiny. Ostatní republiky (kromě pobaltských. které se nikdy nepřipojily, a kromě Gruzie, která se připojila v roce 1993) se připojily k dohodě 21. prosince téhož roku Deklarací z Alma-Aty a podepsáním Protokolu, který se stal součástí Bělověžské dohody (Marciniak 2004: 185).

Následně se 25.prosince 1991 Sovětský svaz rozpadl na Ruskou federaci a 14 postsovětských republik.

Počet obyvatel

V roce 1989 bylo Rusko 5. nejlidnatějším státem na světě. Žilo zde 147 351 694 obyvatel.

V roce 1992 bylo Rusko 6. nejlidnatějším státem na světě se 148 444 313 obyvateli.

Kromě Ruské federace se ruské obyvatelstvo nacházelo ve všech postsovětských republikách. Počty z roku 1989 můžete vidět v tabulce.

Republika

Počet obyvatel v tis. (1989)

Počet ruských obyvatel v tis. (1989)

Ukrajina

51,704

11,427

Bělorusko

10,200

1,346

Moldavsko

4,341

564

Ázerbájdžán

7,029

394

Gruzie

5,449

343

Arménie

3,283

53

Uzbekistán

19,906

1,652

Kazachstán

16,538

6,251

Tádžikistán

5,112

389

Kyrgyzstán

4,291

923

Turkmenistán

3,534

336

Litva

3,690

347

Lotyšsko

2,681

912

Estonsko

1,573

477

Celkem žilo v nástupnických republikách v roce 1989 okolo 25 414 000 ruských obyvatel. Okamžikem rozpadu SSSR se z těchto obyvatel staly národnostní menšiny.

Faktický rozpad SSSR byl skutečně otázkou několika dní a přibližně 25 milionů ruských obyvatel se v prosinci 1991 ocitlo mimo Ruskou federaci.

Literatura:

Marciniak, W. 2004. Rozgrabione imperium. Upadek Związku Sowieckiego a powstanie Federacji Rosyjskiej. Kraków: ARCANA.

Podle posledních dat Eurostatu za leden 2014 je nezaměstnanost lidí do 25 let (strana 5) v Evropské unii v průměru více než 23 %, například ve Španělsku je bez práce více než polovina mladých lidí. Co se týče miliard v bankách, v souvislosti s blížícími se zátěžovými testy v Eurozóně se o bankách hovoří jako o podkapitalizovaných. Přesnější čísla se nám však dohledat nepodařilo a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Zmiňovaná studie (.pdf, aj) skutečně uvádí v souvislosti s korupcí ve zdravotnictví jména Marka Šnajdra a Petra Bendla.

Na str. 84–85 (Box. 3.17) je Marek Šnajdr popisován jako "Richelieu českého zdravotnictví", který byl v letech 2007–2009, za vlády Mirka Topolánka, vůdčí osobností a hybatelem ("mastermind and moving force") českého zdravotnictví. Zpráva zmiňuje jeho angažmá na Ministerstvu zdravotnictví a v orgánech VZP. Díky tomuto propojení bylo dle zprávy možné krýt korupční aktivity. Zpráva dále zmiňuje ochranu Marka Šnajdra před policejním vyšetřováním ze strany Mirka Topolánka.

V další pasáži hovoří zpráva o privatizaci několika nemocnic ve Středočeském kraji za vlády Petra Bendla a o nejasných vlastnických strukturách těchto privatizovaných nemocnic. Konkrétně pak je zde zmínka o nemocnici v Hořovicích, která dle zprávy neprosperovala, a proto pro ni byly prostřednictvím Marka Šnajdra vyjednány výhodné podmínky u VZP. Tato nemocnice poté podepsala smlouvu na 30 milionů korun za vzdělávání se soukromou firmou, u níž nebyla známa vlastnická struktura. Tato firma však dle zprávy dlouhodobě přispívala regionální buňce ODS. Zpráva také uvádí, že dle některých informací má v této firmě majoritní podíl Marek Šnajdr.

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme na základě dat webu volby.cz jako pravdivý.

Web volby.cz ukazuje všechny zvolené kandidáty ze Středočeského kraje, kde Kalousek kandidoval, jejich výsledky vyjádřeny v procentuálním i absolutním množství.

Pro lepší přehled přikládáme tabulku pěti nejúspěšnějších kandidátů z tohoto obvodu.

Zvolený poslanecPočet preferenčních hlasů absolutně Miroslav Kalousek 10 246Helena Langšádlová 9 231Tomio Okamura 8 661Miloš Babiš 8 628Stanislav Huml 7 416

Co se týče zisku preferencí v absolutním vyjádření, získal Kalousek skutečně nejvíc hlasů a výrok je tedy pravdivý.

Pro doplnění však uvádíme, že v procentuálním vyjádření pref. hlasů získal více hlasů Tomio Okamura a to konkrétně 21,8 %. Kalousek naproti tomu získal 11,14 % hlasů, což jej řadí na druhé místo v kraji.

Výrok pochází z rozhovoru Andreje Babiše pro deník Právo, který je dostupný na webových stránkách politického hnutí ANO.

Protože Andrej Babiš nesprávně uvádí, že měl stát na účtu ČNB částku 300 miliard, hodnotíme výrok jako nepravdivý. Druhou část nehodnotíme, protože nesplňuje kritéria faktického výroku.

Dle dokumentu Čtvrtletní informace o řízení dluhového portfolia vydaného Ministerstvem financí, činila výše státního dluhu k 31. 12. 2013 1 683,3 miliard Kč (.pdf, s. 19) a odhad Andreje Babiše je tedy přibližně správný a tato část výroku je tedy v pořádku.

Co se týče částky 300 miliard, která se měla „poflakovat“ na účtu ČNB, tak z materiálu Strategie financování a řízení státního dluhu vyplývá, že k 30. 6. 2013 činil průměrný denní zůstatek (.pdf, s. 51) účtů spadajících pod státní pokladnu 298,1 mld Kč, k poslednímu dni roku 2013 to však bylo již jen 278,7 mld Kč. Navíc se nejedná o jeden účet, který by byl vlastněn státem či Ministersvem financí, ale o více účtů různých organizací.

V roce 2013 došlo k rozšíření počtu účtů o některé organizace. Je zde zahrnuta (.pdf, s. 2) např. Správa železniční dopravní cesty, územní samosprávné celky, veřejné vysoké školy a další. Skutečná peněžní rezerva Ministerstva financí (.pdf, s. 51) pak v průběhu roku 2013 nepřesáhla výši 200 miliard Kč a ke konci roku pak kolísala kolem 50 miliard Kč.

Podobný výrok Andreje Babiše, kde hovoří dokonce o 350 miliardách, ČNB odmítla.