Přehled ověřených výroků

Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, nabyl účinnosti 1. srpna 2013.

Jiří Pospíšil obdržel za přípravu tohoto zákona cenu Anděl od Bílého kruhu bezpečí - organizace, která se zabývá pomocí obětem trestných činů. Šéfka této organizace, Petra Vitoušová, tento zákon ocenila s tím, že pamatuje na všechny orgány a subjekty činné v trestním řízení.

Zákon pochválili také Helena Válková, místopředsedkyně České kriminologické společnosti, a Tomáš Gřivna, docent na katedře trestního práva Právnické fakulty UK, kteří o novém zákoně napsali článek Nový zákon o obětech trestných činů a jeho význam pro aplikační praxi pro odborný časopis Trestněprávní revue. V článku uvedli:

" Nový zákon o obětech znamená nepochybně správný krok vpřed, který významně zlepšuje postavení obětí trestných činů, rozšiřuje okruh jejich práv a zavádí korespondující povinnosti subjektům poskytujícím jim pomoc. "

Ohlasy občanů na tento nový zákon se nám bohužel nepodařilo dohledat. Pozitivní ohlasy odborné veřejnosti jsou však nesporné a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Na základě výročních veřejných zpráv BIS hodnotíme výrok jako pravdivý.

Například v kapitole 1.6 Organizovaný zločin výroční zprávy z r. 2006 se hovoří takto: „Vlivové skupiny regionálního i celostátního formátu zesílily v roce 2006 tlak na orgány státu a samosprávy zaměřený na získání výhod v soutěžích a výběrových řízeních o zakázky, majetek, dotace apod. S cílem získat určité výhody se rozvětvené klientelistické struktury se silným finančním zázemím snažily ovlivňovat rozhodování některých orgánů veřejné správy, legislativních orgánů i orgánů činných v trestním řízení."
V kapitole 3.2 výroční zprávy z r. 2012 se BIS vyjadřuje takto: „BIS zaznamenala aktivity skupin působících nelegitimními metodami na rozhodování nejvyšších orgánů státní správy, samosprávy a legislativní proces v ČR způsobem, který negativně ovlivňoval výkon základních funkcí státu.

Struktury organizovaného zločinu nejen nadále systematicky vyváděly prostředky z veřejných rozpočtů (např. prostřednictvím dotací, veřejných zakázek, outsourcingu veřejných služeb), ale zejména byly schopny ovlivnit důležitá rozhodnutí orgánů státu a samosprávy, která se týkala infrastrukturních projektů, dotačních programů, veřejných zakázek souvisejících s poskytováním veřejných služeb, či samotný legislativní proces."
Že prorůstání organizovaného zločinu do státní správy a samosprávy je dlouhodobým fenoménem, dokazuje další úryvek z již zmíněné kapitoly 3.2 o organizovaném zločinu: „Přestože tato zpráva popisuje zjištění, k nimž BIS dospěla v roce 2012, je třeba připomenout, že popisované jevy nelze v žádném případě považovat za „fenomén roku 2012“. Takové zjednodušení by bylo mylné a zavádějící, protože celá řada uváděných negativních jevů je v různých formách a podobách ve společnosti přítomna již minimálně od posledních let minulého století."

Tento výrok hodnotíme na základě dat Světové banky jako pravdivý.

Jak uvádí Martin Schulz, ekonomika Číny či Spojených států je skutečně větší (měřeno ročním HDP) než ekonomika Německa, ta je ale hned po Japonsku čtvrtá největší na světě. Hned v závěsu za ní navíc najdeme další evropské země jako Francii a Velkou Británii.

Pravda ale je, že HDP Německa je proti Spojeným státům asi pětinový a méně než poloviční proti Číně. Nominální HDP zmíněné Indie je pak poloviční proti Německu.

Po přepočtu paritou kupních sil (PPP) se ale Indie stává třetí největší ekonomikou a Německo padá na páté místo. Tento propočet tedy potvrzuje slova Martina Schultze.

HDP (nominální)HPD (PPP)Německo3,428,130,624,8393,377,526,142,453Čína8,227,102,629,83112,268,638,111,208Indie1,841,709,755,6794,715,640,329,360USA16,244,600,000,00016,244,600,000,000

data Světové banky za rok 2012, částky jsou v dolarech

V článku 68, odst. 2 Ústavy ČR se píše, že prezident jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády. Konkrétně Ústava uvádí: "Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů".

Výrok Miloše Zemana proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je hodnocen na základě veřejně dostupných informací hodnocen jako pravdivý.

K tomuto tématu se vyjádřilo několik zpravodajských serverů, mezi které patří IDNES.cz, Lidovky.cz, nebo Česká televize. Tyto zpravodajské servery potvrzují slova Ivana Langera.

Ministr vnitra v demisi Martin Pecina nevyčkal na stanovisko správního soudu a rozhodl o navrácení Petra Lessyho do funkce policejního prezidenta přestože jeho poradní komise mu doporučila vyčkat na rozhodnutí soudu. Ministr Pecina se tak rozhodl na základě analýzy Ústavu státu a práva. Proti tomuto rozhodnutí se ovšem postavila například Liga lidských práv, nebo místopředseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Petr Tomek.

Výrok předsedy vlády hodnotíme jako pravdivý, byť s výhradou. Je pravda, že česká ekonomika v posledních letech spíše stagnuje a dle posledních dat je na úrovni roku 2008. Rusnok také korektně popisuje stav ekonomik sousedních zemí. Není však zcela přesné, že by naše ekonomika nevykázala žádný růst od roku 2008. Nicméně jako podstatnou hodnotíme část výroku, kdy premiér srovnává data z roku 2008 s aktuální situací.

Podle makroekonomických údajů z Českého statistického úřadu (.xls) ze dne 31. 12 2013 je tedy opravdu HDP České republiky na začátku roku 2014 mírně pod úrovní HDP z roku 2008.

Ukazatel reálné ekonomikyrok2006200720082009201020112012HDPmld. Kč3352,63662,63848,43759,03790,93823,43845,9HDP%, meziročně7,05,73,1-4,52,51,8-1,0

Pro srovnání se sousedními státy můžeme použít data Eurostatu, konkrétně HDP v porovnání s průměrným HDP zemí Evropské unie (EU28 = 100)

200720082009201020112012EU 28100100100100100100Česká republika838183818181Slovensko687373747576Polsko555661636567Německo116116115120123123Rakousko124125126127129130

Výrok tedy na základě výše uvedených dat hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Zákon o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) č. 218/2002 Sb. je platný od 28. května 2002. Účinnosti má nabýt až od 1. ledna 2015. Nicméně až letos v květnu to bude dvanáct let od jeho platnosti.

V lednu 2012 vznikla sloučením celní a daňové správy Finanční správa. Z jejího webu: "Finanční zprávu podle zákona č. 333/2011 Z. z. tvoří Finanční ředitelství SR, celní úřady, daňové úřady a Kriminální úřad finanční správy". Právě kriminální úřad bývá označovaný jako tzv. daňová kobra. Informaci o 700 "kukláčích" se nám bohužel ověřit nepodařilo.

Abolice je pouze jeden druh milosti, navíc zmiňovaný případ se týká člověka s nevyléčitelnou nemocí.

O zastavení trestního stíhání prezidentem (kterému se říká také abolice) pojednává § 11 a § 366 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád).

Podle tohoto zákona má prezident republiky pravomoc zastavit trestní řízení udělením milosti nebo amnestie.

§ 11 – Nepřípustnost trestního stíhání uvádí, že:

" (1) Trestní stíhání nelze zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno
a) nařídí-li to prezident republiky, uživ svého práva udílet milost nebo amnestii "

§ 366 – Udělení milosti potom:

" (1) Prezident republiky na základě práva daného mu ústavou uděluje milost.
(2) Prezident republiky stanoví, v kterých případech může ministr spravedlnosti řízení o žádosti o milost provést a bezdůvodnou žádost zamítnout.
(3) Nařídí-li to v řízení o udělení milosti prezident republiky, trestní řízení se zatím nezahájí nebo se v zahájeném trestním řízení nepokračuje a obviněný se propustí z vazby, anebo se výkon trestu odloží nebo přeruší."

Podobně se vyjadřuje i například právnická encyklopedie, portál Eprávo či Wikipedie.

V případu, o kterém se v Otázkách Václava Moravce mluvilo, jde o trestní stíhání ve věci maření výkonu úředního rozhodnutí. Obžalovaným je muž, který je po poranění míchy a mozku při autonehodě již 10 let upoután na lůžko a není schopen vnímat smysl trestního stíhání. O zastavení stíhání přitom požádal sám žalobce.

Ve zmiňovaném článku se nicméně uvádí, že muž "po autonehodě je už téměř deset let upoután na lůžko. Následky zranění jsou trvalé, " a dále pak, že "poranění hlavy je navíc spojené s nevyléčitelnou psychickou poruchou a stav muže je podle znaleckého posudku neměnný". Miloš Zeman tedy korektně nepopisuje ani princip abolice, ani zdravotní stav obžalovaného, výrok je tedy v obou částech nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť žádný návrh zákona pouze z dílny KSČM nebyl přijat. Vycházíme přitom z předkládaných návrhů komunistických poslanců. Stačí jednotlivě rozkliknout zde.

Kateřina Konečná navrhovala či spolunavrhovala celkem 12 novel zákonů: Sedm z nich bylo zamítnuto, jedna byla přijata a u čtyř nebyl dokončen proces projednávání.

Ze zamítnutých návrhů bylo všech sedm předloženo pouze poslanci KSČM. Ve dvou případech však hlasoval Zbyněk Stanjura (ODS) a Stanislav Polčák (TOP 09 STAN) společně s navrhovateli z KSČM.

Naopak podíváme-li se na předložené návrhy zákonů Stanjurem společně s jeho kolegy z poslaneckého klubu či koalice, zjistíme, že například zde hlasovali poslanci KSČM spolu s koalicí, přestože nebyli předkladateli zákona. V tomto případě byli předkladateli návrhu zákona poslanci ODS a KSČM také hlasovala stejně. Při novelizaci zákona o návykových látkách byla dokonce Soňa Marková z KSČM jako spolupředkladatelka a poslanci KSČM hlasovali opět s koalicí.

Žádná iniciativa poslanců KSČM, která nebyla spojen s některými koaličními poslanci, však nezaznamenala úspěch.