Přehled ověřených výroků

K uzavřenívelvyslanectví v Kolumbii na základě rozhodnutí vlády ČR došlo na podzim roku 2010.

Už v březnu roku 2012 zde ovšem Česká republika otevřela tři nové honorární konzuláty: v metropoli Bogotě a městech Bucaramanga a Cali. Rychlost tohoto obratu v politice Ministerstva zahraničí komentoval pro Český rozhlas bývalý velvyslanec v Kolumbii – Mnislav Zelený. Podle něj bylo zrušení tamní české ambasády před dvěma lety neuváženým krokem nové vlády s Karlem Schwarzenbergem jako ministrem zahraničí.

Mezi uzavřením a otevřením zastupitelských úřadů v Kolumbii byly tedy pouze dva roky a informace získané z webu Ministerstva zahraničí tak potvrzují pravdivost tvrzení Václava Moravce.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože byla vybudována pouze výrobní hala v areálu Oráčov, žádný další projekt podobného rozsahu zbudován nebyl.

Jiří Pospíšil jako bývalý ministr spravedlnosti 28. června 2008 otevřel ve věznici Oráčov na Rakovnicku první výrobní zónu svého druhu v České republice, která ve své době obsahovala jednu výrobní halu. Během otvírání této zóny oznámil, že se plánuje otevření podobné zóny i v plzeňské věznici Bory. Projekt měl být připraven do roku 2010. Dle dostupných informací byly investice do rozšíření nových výrobních prostor v areálu věznice Bory zmraženy s ohledem na změnu ekonomické situace.

Podle dostupných informací byla tedy v roce 2008 otevřena výrobní hala ve věznici Oráčov, přislíbeno bylo otevření na Borech, ostatní výrobní haly byly pouze rekonstruovány jako například věznice Mírov v roce 2007, nebo v roce 2010 ve věznici Nové Sedlo.

Zdeněk Žák uvedl v rozhovoru pro server iHNed 16.7.2013 následující: " Mou ambicí je začít měnit pravidla celého systému tak, abychom se přestali od poměru vzdalovat, ale abychom se mu přibližovali. Celý systém realizace infrastrukturních staveb je v České republice dlouhodobě nastaven tak, že nutí účastníky, aby stavby předražovali(…) A já nabízím, aby projektanti a všichni ostatní vydělávali ještě o něco více, ale za to, že vymyslí nejlevnější kvalitní variantu dané stavby. “

V souvislosti s vícenáklady pak Zdeněk Žák uvedl pro Českou televizi toto: " Upozorňuji všechny dodavatele, že stát nebude ustupovat nátlaku na umělé navyšování cen staveb takzvanými vícepracemi, natož pak ultimativnímu jednání hraničícímu s vydíráním," sdělil ministr úřednické vlády…Zároveň podle mluvčího úřadu vyzval Žák ředitele ŘSD Davida Čermáka k přípravě všech možných variant řešení, včetně okamžitého vypovězení smluv se zhotovitelem.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě analýzy zákona o dani z příjmů.

Daň z příjmu fyzických osob je dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP") je daň, jejímž předmětem jsou dle § 3 odst. 1 ZDP příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy (např. příjmy z příležitostných činností, z převodu vlastní nemovitosti, výživné, důchody atd.).

ZDP v § 3 odst. 4 stanoví v písmenech a) - h), co předmětem daně z příjmu fyzických osob není. Jde např. o příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů, úvěry a půjčky, příjmy získané převodem majetku mezi osobami blízkými atd.Ustanovení § 4 odst. 1 ZDP stanoví v písmenech a) - zm) (tj. v 39 písmenech) případy (resp. příjmy), kdy je fyzická osoba od daně z příjmu osvobozena. Další osvobození od daně z příjmu je upraveno v § 6 odst. 9 v písm. a) - u) (tj. v 21 písmenech).

Ustanovení § 15 ZDP, který upravuje v 9 odstavcích nezdanitelnou část základu daně (tj. odečítání od základu daně), má více než 1800 slov. Pro příklad zde uvádíme ust. § 15 odst. 1 ZDP:

" Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na financování vědy, vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byli poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené ve zvláštním právním předpise nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky nebo členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2000 Kč a hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20000 Kč. Ustanovení tohoto odstavce se použije i pro dary poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu, pokud příjemce daru a účel daru splňují podmínky stanovené tímto zákonem. "

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť nejsme schopni dohledat všechny firmy, které Andrej Babiš koupil a tím pádem ani popsat jejich stav v době tohoto nákupu.

Samotný koncern Agrofert, který Babiš vlastní, tvoří asi 200 firem. Tyto společnosti podnikají v sektoru chemie, zemědělství, potravinářství, pozemní techniky, obnovitelných zdrojů a nově i lesnictví, těžby a zpracování dřeva.

Mimo tento koncern nejsme schopni dohledat zbývajících cca 300 firem, které měl Babiš koupit a ani popsat jejich stav v době tohoto nákupu. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Podle popisu činnosti rady na webu České národní banky se bankovní rada schází osmkrát ročně, součástí schůze je “ uzavřená diskuze jejích členů o rizicích a nejistotách aktuální prognózy a celkových měnověpolitických souvislostech, která vyústí v hlasování o měnověpolitickém opatření ”. Tato opatření jsou pak zveřejněna a okomentována na tiskové konferenci, je zveřejněn také záznam z jednání. Všechny podkladové materiály pak banka zveřejňuje s odstupem 6 let.

Informace jsou tedy sice skutečně před jednáním tajeny, ale periodicita zasedání rady není měsíční, jak tvrdí Miroslav Kalousek. Výrok i přesto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

JUDr. Alois Rašín byl dvakrát ministrem financí v samostatné Československé republice mezi léty 1918–1919 a 1922–1923, kdy 18. února podlehl zraněním atentátu. Absolvoval právnickou fakultu v Praze. Ve vězení (kam byl poslán během první světové války za vyzvědačství a velezradu) se zabýval ekonomickými tématy a z nich publikoval také studii Národní hospodářství. Několik zásadních prací ohledně státní ekonomické a finanční politiky publikuje na počátku 20. let. Můžeme zmínit Můj finanční plán (1920) nebo Inflace a Deflace (1922).

Prof. JUDr. Karel Engliš byl ministrem financí v meziválečném Československu šestkrát v letech 1920–1931. Do politiky se zapojil v roce 1913, odešel z ní v roce 1931. Vystudoval práva v Praze a Mnichově a později se zabýval otázkami hospodářské a obchodní statistiky jako koncipista Zemského statistického úřadu. Národní hospodářství a statistiku přednášel i na Vysokém učení technickém v Brně, kde získal roku 1917 titul profesora. Z jeho odborných publikací jsou uváděny například Finanční věda (1929), Teorie státního hospodářství (1932) a Soustava národního hospodářství (1938) nebo Národní hospodářství (1940).

Mezi těmito dvěma osobnostmi se vedly názorové spory především kvůli deflační politice, kterou Alois Rašín podporoval, Karel Engliš naopak odmítal. Oba však skutečně byli jak ekonomové, tak politici, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Zdeněk Žák hovoří o tendru na provozovatele centrálního registru vozidel.

Jedná se o první otevřenou soutěž vypsanou na provozovatele registru vozidel.

David Klimeš na serveru E15.cz uvádí, že když v roce 1998 schválila vláda, že zajištění registru přejde postupně na Ministerstvo dopravy, slíbila rezortu i několik pracovníků z Ministerstva vnitra. Jenže vnitro své lidi dopravě nepřepustilo. V odůvodnění, proč tak rychle došlo k přiklepnutí zakázky firmě ATS-Telcom, je uvedeno mj. následující: „Jelikož se neuskutečnil předpokládaný převod pěti pracovníků z vnitra na dopravu, zůstala by oblast podpory provozu nového Centrálního registru bez personálního zajištění“.

Zakázku původně tedy dostala bez soutěže společnost ATS-Telcom, kterou minulý rok po vypršení smlouvy rovněž bez výběrového řízení nahradily právě Telefónica O2 a ICZ.

Ministerstvo dopravy uvedlo, že vybere budoucího provozovatele centrálního registru vozidel v otevřeném výběrovém řízení. Soutěž určí také provozovatele infrastruktury pro dopravně-správní agendy úřadu. Obě výběrová řízení vypsalo MD v pátek 29. listopadu.

Informace o zakázce byla v internetovém Věstníku veřejných zakázek zveřejněna v pondělí 2. prosince.

Výrok hodnotíme dle výše uvedených informací jako pravdivý.

Je třeba zmínit, že srovnávání recidivy napříč zeměmi je některými studiemi považováno za poněkud sporné. Ovšem ze získaných informací je patrné, že míra recidivy je skutečně nízká například ve Skandinávii, která je proslulá svým jiným přístupem k vězeňství.

Průměrná evropská míra recidivy se v minulosti dle článku Daily Mail, který se odkazuje na výzkum provedený v severských státech, pohybovala kolem 70–75 %, zatímco v Norsku dosahovala jen 20 %.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso a prezident Spojených států Barack Obama oznámili v únoru 2013 záměr vytvořit zónu volného obchodu a dohodu na zahájení rozhovorů mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Jedná se o takzvanou Transatlantickou obchodní alianci, která by se stala největší zónou volného obchodu na světě.

Cílem Transatlantické aliance je liberalizace vzájemných ekonomických a obchodních vztahů, která by měla být pro obě strany přínosem. Jednání o společné zóně byla zahájena 17. 6. 2013, k diskuzi se sešli američtí a evropští zástupci poprvé 8. 7. 2013 ve Washingtonu. Plán na vytvoření Transatlantické aliance je zatím na začátku.