ODS je dlouhodobě vůbec proti tomu instrumentu minimální mzdy.
Výrok hodnotíme na základě informací z programových dokumentů a volebních programů strany ODS jako pravdivý.
Dokument (pdf. str.21) Více svobody, méně regulace z roku 2004 uvádí: “ Zrušíme minimální mzdu, protože je typickou regulací, která snižuje zaměstnanost a nahrává šedé a černé ekonomice ”.
Obdobně se vyjadřuje i volební program (pdf. str.21) z roku 2006: “ Zrušíme minimální mzdu, která ztrácí smysl při zavedení státem zaručeného příjmu ”.
Či aktuální vyjádření Ivo Strejčka (europoslanec ODS): “ Pokud totiž použijeme zdravý selský rozum, snadno objevíme, že minimální mzda je socialistickým nástrojem, který nejvic poškozuje ty, kterým má pomáhat ”.
..ale my, když jsme v parlamentu schvalovali pravidla pro financování prezidentské kampaně, tak jsme chtěli, aby kandidáti zveřejnili své sponzory před volbami, protože to má být informace, na základě které mají voliči právo se rozhodovat, koho budou volit.
Financování prezidentské kampaně je upraveno v zákonu. č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky (sněmovní tisk 613).
K zákonu byly Ústavně právním výborem podány pozměňovací návrhy týkající se zejména transparentnosti financování kampaně. Návrhy ústavně právního výboru byly předloženy zpravodajem Jeronýmem Tejcem (ČSSD). Ze zápisu z jednání výboru není jasné, kdo konkrétně návrhy předložil, údajně se podrobné rozpravy zúčastnil jak Jeroným Tejc, tak Marek Benda.
Předsednictvo ČSSD však vydalo tiskovou zprávu, kde požaduje „zavést jasná pravidla pro transparentní financování prezidentských kampaní“, což je v souladu s výše uvedenými pozměňovacími návrhy.
Nutno dodat, že tyto pozměňovací návrhy byly přijaty většinou přítomných a jsou součástí platné úpravy.
Výrok nicméně hodnotíme jako pravdivý, protože tento požadavek maximální transparentnosti byl skutečně stranou ČSSD akcentován a prosazován.
Tak zaprvé jsem to řekl svým voličům už v prezidentské kampani (vyvěšení vlajky EU na Hradě - pozn. Demagog.cz), čili splnil jsem jeden ze svých slibů. Za druhé řekl jsem jim, že jsem přesvědčený eurofederalista, i když nesouhlasím s některými blbostmi, které dělá bruselská byrokracie, ale to dělá pražská byrokracie taky.
Výrok Miloše Zemana je na základě jeho vlastního vyjádření z doby prezidentské kampaně hodnocen jako pravdivý.
18. listopadu 2012 byl Miloš Zeman hostem Událostí České televize, která v tomto pořadu položila vždy na závěr reportáže o každém jednom kandidátu stejnou sadu otázek. Jedna z nich se týkala právě vyvěšení vlajky EU na Hradě:
"Dal byste na Hradě, kdybyste byl prezident, vyvěsit unijní vlajku, tedy vlajku Evropské unie?"Ano, zcela určitě." Zemanův eurofederalismus je jím samotným často a konzistentně zmiňovaným postojem. Např. 10. prosince 2012 Zeman mluvil o svých evropských postojích pro server Euractiv.cz. Obecně lze uvést, že svůj postoj deklaroval Zeman po celou dobu kampaně. Stejné vyjádření lze dohledat však již v roce 2008, kdy pro server Euroskop.cz uvedl 28. prosince 2008 následující:
"Zeman také zdůraznil, že respektuje euroskeptický názor současného prezidenta a svého dlouholetého politického rivala Václava Klause. "Já jsem druhý extrém... Já jsem také menšina, ale přesně obrácená. Já jsem totiž eurofederalista, který by si přál, aby časem, postupně, vznikly Spojené státy evropské s jednotnou zahraniční, obrannou a další politikou," vysvětlil expremiér."
V Dánsku to zavedli a snížili výdaje o 50 procent. Elektronizaci celostátní správy. A návratnost byla 2 roky.
Nepodařilo se nám bohužel vyhledat popisované podrobnosti o elektronizaci dánské státní správy.
Podle žebříčků zavádění E-Governmentu (elektronické státní správy) je Dánsko na první příčce v rámci Evropy a na druhé celosvětově. Pro zajímavost, první je Jižní Korea, Česká republika figuruje na 46. místě.
...pro který vznikla (ODS - pozn. Demagog.cz) shodou okolností a který není ničím jiným, on je vlastně strašně jednoduchý, on je triviální, já jsem ho na začátku našeho rozhovoru řekl, prostě malý levný stát, bez dluhů, nízké daně, chránit občanské svobody.
Výrok hodnotíme na základě programu ODS z roku 1995 a Poděbradských artikul ů z roku 1998 jako pravdivý.
Program strany např. uvádí: "Daňový systém chceme trvale udržet jednoduchý, jednoznačný a zachovávající rovný přístup ke všem. Usilujeme o snižování daňového zatížení i dalších povinných zatížení," nebo
"naší politikou je tuto vyrovnanost trvale udržovat, nepodléhat populistickým tlakům a nezadlužovat se na úkor generací našich dětí."
Ve stejném duchu se vyjadřují i Poděbradské artikuly
jejichž části se nazývají právě Levný stát, Nezadlužená budoucnost, Soukromí je nedotknutelné a Solidarita zodpovědných.
(..) byť zatím ta celkový výše a podíl dluhu k HDP je jaksi z hlediska evropského, je snesitelný a rozhodně se vejdeme někam do té prví, první půlky..
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě statistiky Eurostatu, kde je uvedeno následující: "Dluh vládních institucí je v Maastrichtské smlouvě definován jako celkový konsolidovaný dluh sektoru vládních institucí (v nominální hodnotě ke konci roku). Sektor vládních institucí zahrnuje ústřední vládní instituce, národní vládní instituce, místní vládní instituce a fondy sociálního zabezpečení." Ve statistice Eurostatu potom můžete vidět hodnoty vládních dluhů jednotlivých zemí EU vyjádřené v % HDP. Pokud bychom měli srovnat údaje za rok 2012, nachází se Česká republika na 8. místě, seřazeno od nejnižší hodnoty (resp. její vládní dluh vyjádřený v % HDP je osmý nejnižší v rámci zemí EU). Konkrétně potom tento dluh za rok 2012 činí 45,3 % HDP. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Koneckonců včera (řečeno 14.12.2012, pozn.) jsem vytvořil svůj poradní sbor už pro fázi kampaně, v případě zvolení bych v něm pokračoval, zastupuje autory z celého spektra.
Výrok podle zjištěných informací hodnotíme jako pravdivý. Je otázkou, zda oficiálním představením tohoto sboru je myšleno také jeho vytvoření, Jan Fischer však opravdu dne 13. prosince 2012 představil svůj poradní sbor 15 lidí jak na svých stránkách, tak např. na facebooku.
V tomto poradním sboru jsou skutečně lidé různých profesí a z různých odborných oblastí. Jejich seznam a konkrétní, podrobné údaje o jednotlivých osobách lze nalézt na stránkách Jana Fischera, pro informaci ale k hodnocení dodáváme stručnou tabulku:
JménoZaměstnáníOblast v poradním týmu MUDr. Martin Jan Stránský, MD, FACP LékařKoordinátor sboruJUDr. Hana MarvanováAdvokátkaPrávní témata, korupceJUDr. PhDr. Jan Wintr, Ph.D.Ústavní právníkÚstavní právoprof. MUDr. Jan Pirk, DrSc.LékařZdravotní péče a vědaIng. Eva AnderováŘeditelka odboru mezinárodních vztahů MF ČRMezinárodní vztahyOndřej Jonáš, Ph.D.Mezinárodní teoretik a ekonomEkonomikagen. Ing. Andor ŠándorOdborník na bezpečnostBezpečnostní problematikaprof. Petr Matějů, Ph.D.SociologVývoj společnosti, vzdělávánídoc. Mgr. Jaroslav Šebek, Ph.D.HistorikPolitické dějiny a dějiny církvePhDr. Petr Just, Ph.D.PolitologPolitologieBožena JirkůŘeditelka nadace Charty 77 a Konta BARIÉRYSociální péče, nadační činnost, charitativní akceJan PištěkAkademický malířKulturaJaroslav ZemanProjektový manažerStudenti a mládežKarol AnderStudentStudenti a mládežMgr. Marie CimplováAsistentka v časopisu PřítomnostStudenti a mládež
Je tam (v programu SZ) celá jedna kapitola, která se týká elektronizace a digitalizace veřejné správy a tohle, co jste jmenoval (bylo jmenováno on-line zadávání zakázek a rozklikávací rozpočty - pozn. Demagog.cz), je možná jedno z desíti, patnácti, teď přesně nevím z hlavy, nápadů, návrhů a konkrétních opatření.
V programu Strany Zelených (pdf.) se skutečně nachází celá kapitola o digitalizaci a elektronizaci veřejné správy, konkrétně kapitola 4 Internet a informační společnost. Ta obsahuje řadu bodů, které se tomuto tématu věnují. Další body, včetně zmiňovaného online zadávání zakázek a rozklikávacího rozpočtu, lze pak nalézt také v části Fungující demokracie přístupná občanům.
Hodnocení tohoto výroku jsme změnili z původního hodnocení nepravda na základě podnětu jednoho z našich fanoušků. Omlouváme se za pochybení a děkujeme, že nám pomáháte zlepšovat naši práci.
Já jsem si dohledal, dohledal statistiky například prostupnosti francouzské státní správy a politiky a zjistil jsem, že 90 % politiků ve státní správě, pardon, v politice, působilo před tím ve státní správě.
Bohužel se nám nepodařilo dohledat žádné adekvátní statistiky z prostředí francouzské státní správy. Naleznete-li bližší informace k tomuto výroku, neváhejte nám napsat.
My jsme byli třeba svědky toho, kdy do roku 2006 poté, co se vystřídaly tři sociálně demokratické vlády, kdy padl Vladimír Špidla, nastoupil Stanislav Gross, po něm byl Jiří Paroubek, tak tam přece vznikla taková zvláštní situace ve sněmovně, kdy formálně jste byli v koalici s lidovci, ale ve chvíli, kdy oni už vám nebyli schopni něco odhlasovat, tak se tam vytvořila neformální většina 111 hlasů tehdy vašich a komunistických(...).
Ve volebním období 2002 – 2006 se skutečně vystřídaly tři sociálně-demokratické vlády pod vedením Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka. Vlády byly tvořeny na půdorysu ČSSD – KDU-ČSL – Unie svobody. Formálně se na tomto koaličním půdorysu vládlo celé volební období, avšak při hlasování o nedůvěře vládě Stanislava Grosse 1. dubna 2005 se vládní koalice fakticky rozpadla. Vládu ČSSD tehdy podržely (pro danou chvíli – padla o něco později) hlasy komunistů, kteří se daného hlasování zdrželi a tím umožnili vládě přežít. Naopak koaliční KDU-ČSL hlasovala proti Grossově vládě.
Před volbami 2006 pak reálně vládla Paroubkova ČSSD v Poslanecké sněmovně s KSČM, když většinou 111 hlasů prosazovali levicové návrhy zákonů – např. zákoník práce nebo zákon o neziskových nemocnicích.
Na základě výše uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
